Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Synonymum oboru a přední výrobce procesorů v 90. letech končí. IBM, která kdysi vyráběla jak procesory x86 CYrix, tak tytéž typy pod svojí vlastní značkou. IBM, která s AMD léta spolupracovala na vývoji nových výrobních technologií. IBM, která vyráběla procesory PowerPC. IBM, která navrhnula a vyráběla Cell pro konzoli Playstation 3. Tak právě tato IBM nyní prodává své výrobní továrny firmě GlobalFoundries. Vlastně neprodává, ona je daruje a navíc k nim přihodí 1,5 miliardy dolarů, což je částka přibližně odpovídající ročním nákladům na provoz těchto továren. V tak velké krizi se tato část IBM nachází.
Pro GlobalFoundries je to pravděpodobně výtečný kšeft. Dostává zadarmo výrobní kapacity a peníze na 1 rok provozu. Musela se pouze zavázat, že výrobu v továrnách udrží, což je otázka samozřejmě ošemetná: továrny IBM neumí žádný bleeding-edge výrobní proces a tak GlobaFoundries – vedle nasmlouvaných výrob a závazků, které přebírá, čekají v budoucnu nemalé náklady s převodem továren na menší nanometry. Ale stále to je lepší, než muset stavět nové továrny na zelené louce a plašit „po všech čertech“ kvalitní zkušené zaměstnance. GlobalFoundries, která před časem utvořila se Samsungem výrobní konsorcium pro 14nm technologii FinFET hodlající světu nabídnou nejvyšší možné výrobní kapacity, dělá správný krok.
Obě firmy se dohodly na kompromisní pobídce. IBM původně nabízela 1 miliardu dolarů, GlobalFounries žádala miliardy dvě. Pro IBM je to ale další část ústupu ze slávy: poté co kdysi prodala mimo jiné divizi HDD firmě Hitachi (HGST nyní vlastní Western Digital, ale v rámci antimonopolních opatření byl přinucen péci výrobu HDD s Toshibou) a poté, co prodala notebookovou výrobu, včetně legendárních řad Thinkpad, čínskému Lenovu, právě s Lenovem upekla i prodej divize serverů x86: za 2,1 miliardy dolarů, tentokrát vyplacených Lenovem firmě IBM.
Nemůžu si pomoci, ale průběh současného života IBM mi tak trochu připomíná pád veleobra, symbolu americké technologické nadřazenosti. Podobně výsadní postavení ve svých oborech měl také Kodak, který prakticky filmově-fotografický průmysl budoval. Kde je Kodak dnes, tam možná jednoho dne skončí i IBM. Ale to hodně předbíhám a jsem vůči IBM až příliš kritický.
Nejnovější prohlášení amerického SanDisku vyznívá optimisticky. Firma chce ještě v letošním roce začít dodávat 15nm čipy NAND flash. A jelikož technologii vyvíjí a vyrábí ve společném podniku s japonskou Toshibou, je jasné, že na trh půjdou čipy obou firem. 15nm NAND flash nahradí stávající 19nm technologii 2. generace. Čeká je soupeření s 16nm čipy Micron, které si již svoji cestu na trh našly v některých SSD (a bůhvíjakých dalších výrobcích).
SanDisk hovoří o uvedení jak čipů MLC, tak TLC. Lze tedy předpokládat, že nejpozději začátkem příštího roku se představí nová generace SSD. Nepřinese větší výkon než současná – stále budeme v rámci limitů daných rozhraními 6,0 Gb/s SATA-III, resp. 10 Gb/s SATA Express / M.2, ale můžeme se těšit na čipy úspornější, méně hřející a tak nějak více vhodné do stále více miniaturizované doby. Nemluvě o tom, že by díky nim zas o něco měly zlevnit dané kapacity. Již dnes jsou velmi levná 120/128GB SSD a zákazníci se stále více poohlížejí po 480/512GB. Na 1X-nanometrové generaci nepochybně přijde onen psychologický zlom, kdy „běžný plebs“ bude kupovat 1/4, resp. 1/2 TB, zatímco nadšenci, hráči a profíci dosáhnou na cenově přijatelná 1TB SSD.
Jediné, co zatím nevíme, je životnost z hlediska zaručeného počtu cyklů zápisu. Faktem je, že řadiče se stále zlepšují a svoji roli v prodloužení životnosti díky chytrosti SW technologie může sehrát OS / souborový systém, ale s klesajícími nanometry klesá počet cyklů zápisu před selháním buňky. Přechod od SLC (Single Level Cell) k architektuře MLC (Multi Level Cell) a nyní dokonce TLC (Tripple Level Cell) jde také proti snaze o co nejvyšší počet zápisů. Takže uvidíme.
Řada komentátorů považuje uvedení hi-end rodiny desktopových CPU Broadwell-E až v prvním čtvrtletí 2016 za zpoždění a negativní jev. Ano, původně byl Broadwell-E v plánech na letošní rok, ale je zde několik důvodů, proč tomu tak nyní není. Za prvé tu máme zpoždění předchozí (alias současné) generace Haswell-E, která je na trhu teprve pár týdnů a přišla s více než ročním posunem po Haswellu. Ale i ona se vlastně trochu zpozdila s ohledem na Ivy Bridge-E. A Intel není hloupý, aby poté, co vyvine nový serverový hi-end, který nám v desktopu nabídne v okleštěné podobě jako architekturu X-E, hned spěchal s její náhradou. Zejména u Haswellu-E to nemá smysl, jelikož konečně přinesl místo 6 jader rovnou 8 jader, tedy 16 HT vláken. Dělo je to (konkrétně Core i7-5960X) vynikající, za cenu obvyklých 999 dolarů a osobně se domnívám, že depresi případných škarohlídů vyléčí příští rok na Computexu Core i7-5970X s o 100-200 MHz vyššími takty při stejném TDP.
Druhým důvodem je samozřejmě 14nm výrobní technologie v 1. generaci. O tom, že se to vleče a Intel stále ještě zápasí s její kvalitou, tedy výtěžností a parametry, jsme si podrobněji povídali minule. Zpozdilo a zpozdí se prakticky vše na této technologii postavené a logicky tudíž i Broadwelly-E.
Broadwell-E se přitom nebude výrazněji odlišný od Haswellu-E. Je to zkrátka vztah 22nm tock a 14nm tick – mění se to stěžejní, tedy výrobní proces, a tak Intel výrazněji nehýbe s architekturou. Pozitivní zprávou, či spíše v tomto čase ještě nepodloženou spekulací, je to, že by Broadwelly-E měly pasovat do socketu LGA2011-3, tedy do desek s čipsety Intel X99, tak jako Haswell-E.
Teprve procesory rodiny Broadwell-K přinesou opravu chyby, která se Intelu vloudila do implementace instrukční sady TSX (Transactional Synchronization eXtensions), jíž Intel odhalil již v roce 2012 a prvně implementoval v Haswellech (léta páně 2013). Jenže chyba je natolik závažná, že ji nelze opravit softwarově, takže implementace je ve všech současných i budoucích procesorech vypnuta. První procesory, které ponesou opravenou implementaci (tedy aktualizovaný hardware procesoru), budou z rodiny Broadwell-K.
Ale berme to jako pozitivní zprávu, Broadwell-K je totiž desktopová varianta pro socket LGA1150, tedy stejný s generací Haswell / Haswell Refresh. Předběžně se počítá s tím, že v desktopech nabídne integrované grafické jádro GT3e a se čtyřmi CPU jádry se vejde do TDP 65 W (jde o 14nm tick; pro srovnání 22nm tock (Haswell Refresh / Core i7-4790K) měl TDP až 88 W, 22nm tick (Ivy Bridge / Core i7-3770K) měl TDP 77 W a ješt 32nm tock (Sandy Bridge / Core i7-2700K) měl TDP 95 W). Intel se tak opět navrátí k hodnotě 77 W, ale s výkonnějším CPU, výkonnějším GPU a doufejme třeba též vyššími takty. Stále se nám totiž motá kolem frekvence 3,5 GHz.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Spousta lidí si myslí, že IBM je počítačová firma. Ano, její některé divize podnikají v oblasti IT, toť vše.Proto se jmenuje International Business Machines?