Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Synonymum oboru a přední výrobce procesorů v 90. letech končí. IBM, která kdysi vyráběla jak procesory x86 CYrix, tak tytéž typy pod svojí vlastní značkou. IBM, která s AMD léta spolupracovala na vývoji nových výrobních technologií. IBM, která vyráběla procesory PowerPC. IBM, která navrhnula a vyráběla Cell pro konzoli Playstation 3. Tak právě tato IBM nyní prodává své výrobní továrny firmě GlobalFoundries. Vlastně neprodává, ona je daruje a navíc k nim přihodí 1,5 miliardy dolarů, což je částka přibližně odpovídající ročním nákladům na provoz těchto továren. V tak velké krizi se tato část IBM nachází.
Pro GlobalFoundries je to pravděpodobně výtečný kšeft. Dostává zadarmo výrobní kapacity a peníze na 1 rok provozu. Musela se pouze zavázat, že výrobu v továrnách udrží, což je otázka samozřejmě ošemetná: továrny IBM neumí žádný bleeding-edge výrobní proces a tak GlobaFoundries – vedle nasmlouvaných výrob a závazků, které přebírá, čekají v budoucnu nemalé náklady s převodem továren na menší nanometry. Ale stále to je lepší, než muset stavět nové továrny na zelené louce a plašit „po všech čertech“ kvalitní zkušené zaměstnance. GlobalFoundries, která před časem utvořila se Samsungem výrobní konsorcium pro 14nm technologii FinFET hodlající světu nabídnou nejvyšší možné výrobní kapacity, dělá správný krok.
Obě firmy se dohodly na kompromisní pobídce. IBM původně nabízela 1 miliardu dolarů, GlobalFounries žádala miliardy dvě. Pro IBM je to ale další část ústupu ze slávy: poté co kdysi prodala mimo jiné divizi HDD firmě Hitachi (HGST nyní vlastní Western Digital, ale v rámci antimonopolních opatření byl přinucen péci výrobu HDD s Toshibou) a poté, co prodala notebookovou výrobu, včetně legendárních řad Thinkpad, čínskému Lenovu, právě s Lenovem upekla i prodej divize serverů x86: za 2,1 miliardy dolarů, tentokrát vyplacených Lenovem firmě IBM.
Nemůžu si pomoci, ale průběh současného života IBM mi tak trochu připomíná pád veleobra, symbolu americké technologické nadřazenosti. Podobně výsadní postavení ve svých oborech měl také Kodak, který prakticky filmově-fotografický průmysl budoval. Kde je Kodak dnes, tam možná jednoho dne skončí i IBM. Ale to hodně předbíhám a jsem vůči IBM až příliš kritický.
Nejnovější prohlášení amerického SanDisku vyznívá optimisticky. Firma chce ještě v letošním roce začít dodávat 15nm čipy NAND flash. A jelikož technologii vyvíjí a vyrábí ve společném podniku s japonskou Toshibou, je jasné, že na trh půjdou čipy obou firem. 15nm NAND flash nahradí stávající 19nm technologii 2. generace. Čeká je soupeření s 16nm čipy Micron, které si již svoji cestu na trh našly v některých SSD (a bůhvíjakých dalších výrobcích).
SanDisk hovoří o uvedení jak čipů MLC, tak TLC. Lze tedy předpokládat, že nejpozději začátkem příštího roku se představí nová generace SSD. Nepřinese větší výkon než současná – stále budeme v rámci limitů daných rozhraními 6,0 Gb/s SATA-III, resp. 10 Gb/s SATA Express / M.2, ale můžeme se těšit na čipy úspornější, méně hřející a tak nějak více vhodné do stále více miniaturizované doby. Nemluvě o tom, že by díky nim zas o něco měly zlevnit dané kapacity. Již dnes jsou velmi levná 120/128GB SSD a zákazníci se stále více poohlížejí po 480/512GB. Na 1X-nanometrové generaci nepochybně přijde onen psychologický zlom, kdy „běžný plebs“ bude kupovat 1/4, resp. 1/2 TB, zatímco nadšenci, hráči a profíci dosáhnou na cenově přijatelná 1TB SSD.
Jediné, co zatím nevíme, je životnost z hlediska zaručeného počtu cyklů zápisu. Faktem je, že řadiče se stále zlepšují a svoji roli v prodloužení životnosti díky chytrosti SW technologie může sehrát OS / souborový systém, ale s klesajícími nanometry klesá počet cyklů zápisu před selháním buňky. Přechod od SLC (Single Level Cell) k architektuře MLC (Multi Level Cell) a nyní dokonce TLC (Tripple Level Cell) jde také proti snaze o co nejvyšší počet zápisů. Takže uvidíme.
Řada komentátorů považuje uvedení hi-end rodiny desktopových CPU Broadwell-E až v prvním čtvrtletí 2016 za zpoždění a negativní jev. Ano, původně byl Broadwell-E v plánech na letošní rok, ale je zde několik důvodů, proč tomu tak nyní není. Za prvé tu máme zpoždění předchozí (alias současné) generace Haswell-E, která je na trhu teprve pár týdnů a přišla s více než ročním posunem po Haswellu. Ale i ona se vlastně trochu zpozdila s ohledem na Ivy Bridge-E. A Intel není hloupý, aby poté, co vyvine nový serverový hi-end, který nám v desktopu nabídne v okleštěné podobě jako architekturu X-E, hned spěchal s její náhradou. Zejména u Haswellu-E to nemá smysl, jelikož konečně přinesl místo 6 jader rovnou 8 jader, tedy 16 HT vláken. Dělo je to (konkrétně Core i7-5960X) vynikající, za cenu obvyklých 999 dolarů a osobně se domnívám, že depresi případných škarohlídů vyléčí příští rok na Computexu Core i7-5970X s o 100-200 MHz vyššími takty při stejném TDP.
Druhým důvodem je samozřejmě 14nm výrobní technologie v 1. generaci. O tom, že se to vleče a Intel stále ještě zápasí s její kvalitou, tedy výtěžností a parametry, jsme si podrobněji povídali minule. Zpozdilo a zpozdí se prakticky vše na této technologii postavené a logicky tudíž i Broadwelly-E.
Broadwell-E se přitom nebude výrazněji odlišný od Haswellu-E. Je to zkrátka vztah 22nm tock a 14nm tick – mění se to stěžejní, tedy výrobní proces, a tak Intel výrazněji nehýbe s architekturou. Pozitivní zprávou, či spíše v tomto čase ještě nepodloženou spekulací, je to, že by Broadwelly-E měly pasovat do socketu LGA2011-3, tedy do desek s čipsety Intel X99, tak jako Haswell-E.
Teprve procesory rodiny Broadwell-K přinesou opravu chyby, která se Intelu vloudila do implementace instrukční sady TSX (Transactional Synchronization eXtensions), jíž Intel odhalil již v roce 2012 a prvně implementoval v Haswellech (léta páně 2013). Jenže chyba je natolik závažná, že ji nelze opravit softwarově, takže implementace je ve všech současných i budoucích procesorech vypnuta. První procesory, které ponesou opravenou implementaci (tedy aktualizovaný hardware procesoru), budou z rodiny Broadwell-K.
Ale berme to jako pozitivní zprávu, Broadwell-K je totiž desktopová varianta pro socket LGA1150, tedy stejný s generací Haswell / Haswell Refresh. Předběžně se počítá s tím, že v desktopech nabídne integrované grafické jádro GT3e a se čtyřmi CPU jádry se vejde do TDP 65 W (jde o 14nm tick; pro srovnání 22nm tock (Haswell Refresh / Core i7-4790K) měl TDP až 88 W, 22nm tick (Ivy Bridge / Core i7-3770K) měl TDP 77 W a ješt 32nm tock (Sandy Bridge / Core i7-2700K) měl TDP 95 W). Intel se tak opět navrátí k hodnotě 77 W, ale s výkonnějším CPU, výkonnějším GPU a doufejme třeba též vyššími takty. Stále se nám totiž motá kolem frekvence 3,5 GHz.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Spousta lidí si myslí, že IBM je počítačová firma. Ano, její některé divize podnikají v oblasti IT, toť vše.Proto se jmenuje International Business Machines?
Lepší je inside black magic.