Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Na trh konečně zamířily inovované „Haswelly“, což mimo jiné znamená o stovku (či dvě) lepší takty, ale zejména nový nejvyšší model. Intel zahodil „běžné bílé blemcátko“ mezi čipem a heatspreaderem, a tak může nejvyšší model nabídnou 4,0 GHz v základu s Turbo taktem na hodnotě 4,4 GHz. Dle dostupných informací není u tohoto procesoru žádný problém s provozem na 5,0GHz frekvenci, což z něj činí skvělou záležitost. Jako obvykle si ji ale Intel nechá adekvátně zaplatit, dosavadní top model Core i7-4770K/4771 (3,5 / 3,9 GHz) se pohybuje někde kolem 8 tisíc Kč, cenu nového modelu 4790K zatím neznáme, rozhodně ale nebude nižší.
Vedle něj míří na trh celé spektrum inovovaných modelů, kdy peloton na jeho konci uzavírá udýchaný dvoujádrový Celeron 1840 bez HT a s taktem 2,8 GHz bez Turba. Jinak pozitivní jsou hodnoty TDP, Intel u nejvyššího modelu drží 88 W, což v případě nevyužití grafického jádra dává dostatečnou rezervu i pro výrazný overclocking.
CPU | jader / HT vláken | frekvence | cache | GPU | frekvence | TDP |
---|---|---|---|---|---|---|
Core i7-4790K | 4 / 8 | 4,0 / 4,4 GHz | 8 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 88 W |
Core i7-4790 | 4 / 8 | 3,6 / 4,0 GHz | 8 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 84 W |
Core i7-4790S | 4 / 8 | 3,2 / 4,0 GHz | 8 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 65 W |
Core i7-4790T | 4 / 8 | 2,7 / 3,9 GHz | 8 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 45 W |
Core i7-4785T | 4 / 8 | 2,2 / 3,2 GHz | 8 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 35 W |
Core i5-4690K | 4 / 4 | 3,5 / 3,9 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 88 W |
Core i5-4690 | 4 / 4 | 3,5 / 3,9 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 84 W |
Core i5-4690S | 4 / 4 | 3,2 / 3,9 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 65 W |
Core i5-4690T | 4 / 4 | 2,5 / 3,5 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1200 MHz | 45 W |
Core i5-4590 | 4 / 4 | 3,3 / 3,7 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1150 MHz | 84 W |
Core i5-4590S | 4 / 4 | 3,0 / 3,7 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1150 MHz | 65 W |
Core i5-4590T | 4 / 4 | 2,0 / 3,0 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1150 MHz | 45 W |
Core i5-4460 | 4 / 4 | 3,2 / 3,4 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1110 MHz | 84 W |
Core i5-4460S | 4 / 4 | 2,9 / 3,4 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1100 MHz | 65 W |
Core i5-4460T | 4 / 4 | 1,9 / 2,7 GHz | 6 MB | HD 4600 | 1100 MHz | 35 W |
Core i3-4360 | 2 / 4 | 3,7 GHz | 4 MB | HD 4600 | 1150 MHz | 54 W |
Core i3-4350 | 2 / 4 | 3,6 GHz | 4 MB | HD 4600 | 1150 MHz | 53 W |
Core i3-4350T | 2 / 4 | 3,1 GHz | 4 MB | HD 4600 | 1150 MHz | 35 W |
Core i3-4150 | 2 / 4 | 3,5 GHz | 3 MB | HD 4400 | 1150 MHz | 54 W |
Core i3-4150T | 2 / 4 | 3,0 GHz | 3 MB | HD 4400 | 1150 MHz | 35 W |
Pentium G3450 | 2 / 2 | 3,4 GHz | 3 MB | HD | 1100 MHz | 53 W |
Pentium G3440 | 2 / 2 | 3,3 GHz | 3 MB | HD | 1100 MHz | 53 W |
Pentium G3440T | 2 / 2 | 2,8 GHz | 3 MB | HD | 1100 MHz | 35 W |
Pentium G3240 | 2 / 2 | 3,1 GHz | 3 MB | HD | 1100 MHz | 53 W |
Pentium G3240T | 2 / 2 | 2,7 GHz | 3 MB | HD | 1100 MHz | 35 W |
Celeron 1850 | 2 / 2 | 2,9 GHz | 2 MB | HD | 1050 MHz | 53 W |
Celeron 1840 | 2 / 2 | 2,8 GHz | 2 MB | HD | 1050 MHz | 53 W |
Celeron 1840T | 2 / 2 | 2,5 GHz | 2 MB | HD | 1050 MHz | 35 W |
Je jen na vás, jestli v případě zájmu budete čekat na 14nm Intel „Broadwell“, který samozřejmě nějaké nové inovace přinese, ale výrazněji se od „Haswell Refreshe“ lišit nebude, tedy ne natolik, aby to stálo za zhruba tři-čtvrtě-roční čekání. Také se sluší dodat, že ač je toto vítaná inovace, původně měl touto dobou již být na trhu právě „Broadwell“, ale jeho technologie se zpozdily ve vývoji a navíc firmu Intel nic nenutí k inovacím. AMD dokáže nabídnout konkurenceschopné hi-end x86 čipy jen za cenu monstrózního TDP 220 W. Věřím, že kdyby byl Intel do inovací tlačen jako v dobách Athlonů či Athlonů 64, měli bychom zde právě přímo 5,0GHz „Haswell Refresh“ s TDP někde kolem 105 W, případně i výše taktované 125W modely. Trh ale míří jiným směrem, otázkou je, jestli AMD vůbec dokáže toto dohnat. Sama má v přípravě jak nástupnický „Steamroller“, tak v obecném slova smyslu novou architekturu K12, jenže víme, že Intel to má se 14nm „Broadwellem“ již na spadnutí. Je možné, že touto dobou pomalu vyrábí kvalitativně slušné 300mm wafery s „Broadwelly“ a pomalu se připravuje s rostoucí výtěžností na přivedení této nové generace na trh.
Procesory již otestoval kupříkladu AnandTech.
Kdyby „Haswell Referesh“ měl stát jen na vlastních nohách, nebyl by tak zajímavý, proto Intel uvádí na trh současně i inovovaný čipset, pod označením Z97, resp. jeho nižší businessovou variantu H97. Desky představili již prakticky všichni výrobci. Špičkově mohou nabídnout až 6× SATA 6,0Gbps, až 6× USB 3.0 a až 12× USB 2.0 – celkový maximální počet USB portů je 14. Systému je k dispozici 8 linek typu PCI Express 2.0, samotný procesor pak samozřejmě dodává PCI Express 3.0 linky, zejména do prvního velkého slotu pro grafickou kartu. Čipsety budou v určité úpravě schopné běhu se 14nm „Broadwelly“, ale to je hudba budoucnosti.
Z97 oproti H97 podporuje navíc overclocking, Dynamic Storage Accelerator, zato neumí Small Business Advantage. Navíc je zde pro oba nově podpora M.2 PCI Express SSD.
Adaptivní synchronizace zahrnutá již dříve ve standardu pro embedded DisplayPort se ukázala být natolik zajímavou technologií, že AMD vypracovala její univerzální, obecně použitelnou „větší“ variantu, která narozdíl od konkurenční technologie Nvidia G-Sync nevyžaduje výpočetní modul přidaný do monitoru (na fotografii). AMD si tak logicky připsala vítězství v celosvětové standardizaci své technologie, která je nově součástí standardu rozhraní DisplayPort ve verzi 1.2a. Její princip je stále stejný: pokud se nemění obsah scény, klesá obnovovací frekvence obrazu, což mimo jiné přináší energetickou úsporu (proto ten původ v embedded segmentu). Ve svém důsledku ale adaptivně se měnící synchronizace řeší i problémy s tearingem (tečením) obrazu, které dobře známě kupříkladu z přehrávání videa.
Technologie sice nevyžaduje hardwarový výpočetní modul, ale úpravy pro její použití musí být v elektronice monitorů provedeny. Je toázkou, jestli to některé vyšší již existující modely vybraných výrobců dostanou do vínku nějakým novým firmwarem, obecně bych s tím ale nepočítal, zejména ne u levnějších modelů. Monitory s podporu DP Adaptive-Syncu budou k dispozici snad ještě v tomto roce (nejpozději za rok), technologii pak dokázala sama AMD zprovoznit na svých grafických akrtách řad Radeon R7 260, R7 260X, R9 290, R9 290X a APU rodin „Kabini“, „Temash“ a „Beema“ a „Mullins“, ale samozřejmě jen tam, kde je k dispozici DisaplyPort výstup.
Monitor a grafická karta se budou domlouvat na použitém rozsahu obnovovacích frekvencí tak, že od monitoru si karta „slízne&lquo; rozsah jím podporovaných a tomu se přizpůsobí. AMD jmenuje modelové rozsahy jako 36 až 240 Hz, resp. 21 až 144 Hz či 17 až 120 / 9 až 60 MHz. Bude zajímavé sledovat, kam se pohne spotřeba monitorů při neměnném obsahu, případně jestli půjde dolů o spotřeba grafických karet v takové klidovém režimu. O případné podpoře v rámci GPU Nvidia a Intel (či jiných) se zpráva nezmiňuje. Ale uvidíme, minimálně u obou jmenovaných to lze předpokládat s téměř 100% pravděpodobností. Prospět by to mělo vedle her a běžného desktopu také právě videu, kdy ožehavým problémem při výběru vhodného LCD je, zdali podporuje i 24Hz režim.
Až dosud byla schopna tchaj-wanská TSMC dodávat vyrobené 28nm čipy svým partnerům do 10 týdnů od zadání objednávky. Najednou zničeho nic prodlužuje tuto dobu na 16 týdnů. Linky jsou prý plně vytížené až přetížené, a tak v květnu zadané objednávky nebudou expedovány dříve než v září či dokonce říjnu.
Mnozí zákazníci jsou tak nuceni hledat další volné kapacity jinde, například u GlobalFoundries, UMC či SMIC. Jenže ono převést výrobu čipu navrženého pro TSMC linky a proces k někomu jinému není jen tak, vyžaduje to úpravy a další testování a navíc i u ostatních jsou výrobní kapacity omezené. Je otázkou, zdali toto celé nepovede nejen k prodlení, ale i případnému mírnému zdražení produktů.
Mezi hlavními klienty TSMC v této oblastu DigiTimes jmenuje Qualcomm, Broadcom, Apple, Samsung Electronics (!), MediaTek, STMicroelectronics, Infineon Technologies, Renesas Electronics a Texas Instruments, což jsou všechno výrobci ARMových SoC. Na seznamu chybí AMD a Nvidia vyrábějící 28nanometrově u TSMC svá GPU (AMD též x86 APU), je tedy možné, že problém u TSMC se týká právě jen varianty 28nm technologie určené pro malé úsporné čipy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
(pokud mobil nemá problém se 4 jádry tak 16 krát tolik v desktopu by mohlo jít zvládnout chladit)Problem neni ve chlazeni. Ja ted pracuji na prototypu deseti jadroveho ARM big.LITTLE, a navrhuji pro to systemovou architekturu a je tam zilion problemu, od potizi s vlastnim HW (propustnost nekolika level cache, IPC komunikace) po SW, ktery neni vetsinou designovan pro beh na vice jadrech. Programatori jsou kapitola sama pro sebe, lidi schopnych psat rozumne multi-threadove aplikace, zejmena pro RTOS, je malo.
...jen tam, kde je k dispozici DisaplyPort výstup.
...tak, že od monitoru si karta „slízne&lquo; rozsah...
9 až 60 MHz ...nekoukal jsem na originál, ale 9 až 60 MHz se mi zdá na monitor trochu moc
Nojo, koukám na xrandr a taky tam mám podobný hodnoty. To jsou mi věci....
Pro ilustraci, právě píši tento příspěvek na AMD Phenom II X4 955 s TDP 125 WJinak řečeno pracujete s počítačem tak, že jeho procesor s největší pravděpodobností jede na svojí minimální frekvenci a ještě k tomu většinu času tráví v idle, a kritizujete autora článku za to, že v takové situaci ten procesor kupodivu má nízkou spotřebu. Taky jsem si nevšiml, že by autor článku někde tvrdil, že TDP je spotřeba procesoru, ale já koukal jenom do toho článku, zatímco vy jste to možná vyčetl z hvězd.