Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Nadále tedy platí, že Xeonová odnož dané generace nabízí jader daleko více. Navíc nejvyšší uvedený Xeon-EP, tedy model E5-2699 v3 pracuje na poměrně slušné frekvenci 2,3 GHz. Vedle něj Intel uvádí celé spektrum modelů dolů až k šestijádrovým Xeonům s taktem 1,6 GHz. Je zde ale i 1,8GHz low-power 12jádro Xeon E5-2650L v3, které se vejde do TDP pouhých 65 W. Nechci sejčkovat, ale tohle vypadá oproti AMD na solidní technologickou nadřazenost. Nejvyšší model Xeon E5-2699 v3 vyjde ale na brutálních 3 028 € bez daně, což bude ve výsledku v Česku znamenat cenu kolem 100 tisíc Kč. Trochu drahé na Blender či RawTherapee a x264, nemyslíte? 
Nové Xeony-EP budou využívat nové základní desky a čipsety, zejména kvůli nutnosti podpory DDR4 pamětí. Ty mezitím uvedli na trh všichni významní výrobci a přibývá i množství dostupných typů, vedle serverových i pro desktopový segment. Co se týče základních desek, tak nový čipset se jmenuje Intel C610. Nové Xeony pak čekejme i v hardwaru Apple, tedy strojích Mac Pro.
| Model | Jádra | Frekvence | TDP | Cena (bez daně) |
| E5-2603 v3 | 6 | 1,60 GHz | 85 W | €169.95 |
| E5-2609 v3 | 6 | 1,90 GHz | 85 W | €239.95 |
| E5-2620 v3 | 6 | 2,40 GHz | 85 W | €319.95 |
| E5-2643 v3 | 6 | 3,40 GHz | 145 W | €1149.00 |
| E5-2630 v3 | 8 | 2,40 GHz | 90 W | €509.00 |
| E5-2640 v3 | 8 | 2,60 GHz | 90 W | €699.00 |
| E5-2667 v3 | 8 | 3,20 GHz | 145 W | €1519.00 |
| E5-2650 v3 | 10 | 2,30 GHz | 105 W | €869.00 |
| E5-2660 v3 | 10 | 2,60 GHz | 105 W | €1069.00 |
| E5-2687W v3 | 10 | 3,10 GHz | 160 W | €1579.00 |
| E5-2650L v3 | 12 | 1,80 GHz | 65 W | €989.00 |
| E5-2670 v3 | 12 | 2,30 GHz | 120 W | €1179.00 |
| E5-2680 v3 | 12 | 2,50 GHz | 120 W | €1289.00 |
| E5-2690 v3 | 12 | 2,60 GHz | 135 W | €1549.00 |
| E5-2683 v3 | 14 | 2,00 GHz | 120 W | €1369.00 |
| E5-2695 v3 | 14 | 2,30 GHz | 120 W | €1789.00 |
| E5-2697 v3 | 14 | 2,60 GHz | 145 W | €1989.00 |
| E5-2698 v3 | 16 | 2,30 GHz | 135 W | €2379.00 |
| E5-2699 v3 | 18 | 2,30 GHz | 145 W | €3029.00 |
Levnější a v mnoha ohledech atraktivnější alternativa k Nvidia G-Sync, AMD FreeSync, bude běžně k dispozici v příštím roce. Grafické karty jsou již nyní – tedy Radeony R9 295X2, 290X, R9 290, R7 260X a R7 260 a také APU poslední generací Kaveri, Kabini, Temash, Beema, Mullins – na monitory se zatím čeká. Spousta monitorů bude žádat pouze aktualizaci firmwaru, jelikož jejich elektronika potřebné rozsahy obnovovacích frekvencí podporuje, jiné budou muset přijít s novou revizí s novou elektronikou. Dle zástupců AMD se ale tyto modely prodraží maximálně o 10 až 20 %. Zato pak čekejme rozsahy frekvencí s adaptivní synchronizací od filmových 24 Hz po herních 144 Hz, dle toho, co který monitor zvládne. Vyžadovat to ale bude také DisplayPort s Adaptive podporou.
Když už jsem u toho videa, tak sice ne pro hraní 3D her, ale pro video či úsporu energie bude částečně FreeSync podporovat i starší třída GPU, tedy Radeony HD 7000, HD 8000 a R7/R9, které nejsou vypsány výše. V případě AMD bude možné FreeSync aktivovat / deaktivovat v ovládacím panelu Catalystů, kdy, případně jeslti, se připojí další (tj. Intel a Nvidia), se nechme překvapit. Ale snad je tu konečně závěr éry tearingu videa či her, kde prostě pevně daných 60 Hz bylo dost tristních. První nové monitory s FreeSyncem čekejme již na podzim, ve velkém se to rozjede po Novém roce.
Solidní levná herní grafika, navíc pasivně chlazená a s dobrými ovladači pro Linux, to je Zotac GeForce GTX 750 ZONE Edition, s níž výrobce navazuje na konkurenční Palit/Gainward a jeho pasivně chlazenou vyšší GeForce GTX 750 Ti.
Karta od Zotacu má takty GPU 1033/1111 MHz, GDDR5 paměti běží na efektivních 5,0 GHz. Jako obvykle lze jedině doporučit, aby skříní procházel alespoň minimální průtok vzduchu, protože samotné žebrování prostě na plně zatíženou GTX 750 nestačí.
Nové ARM big.LITTLE osmijádro od Samsungu nevyniká použitými CPU jádry. To je klasická kombinace 4× Cortex-A7 + 4× Cortex-A15, nicméně tentokrát již Samsung vyrábí tento čip 20nm high-k metal gate (HKMG) technologií. Tedy tím nejpokročilejším, co bude až do příštího roku k dispozici, pak se objeví i 16nm FinFET TSMC ARMy.
Jihokorejský gigant udává pokles spotřeby čipu o 25 % oproti 28nm generaci. To si lze vyložit buď jako možnost nabízet čipy daného výkonu v menších smartphonech, nebo jako možnost navýšit takty a zachovat původní hodnotu TDP. Obojí je u ARMu cesta, po které se s novými výrobními procesy půjde, značně to totiž výrobcům vylepší šance odlišit se od ostatních.
Nový Exynos 5430 má takty menších jader 1,3 GHz, vyšších pak 1,8 GHz. GPU část ARM Mali-T628 MP6 běží na 533 MHz. Tento procesor je již součástí reálného výrobku, na některé trhy jej Samsung dodává jako srdce Galaxy Alpha, který se v prodeji objeví počátkem září.
Zatím ještě neuveden, ale už odhalen. Nový model digitální zrcadlovky od Pentaxu nese 20Mpix čip, jinak je svými parametry očividně klonem něčeho typu K-500/K-50. Ale podívejte se pořádně na design, vypadá to, že v Pentaxu zase experimentují. Předpokládám, že minimálně v Japonsku budou zejména různé obskurní barevné varianty slavit velký úspěch. Nechme se překvapit, co z 20megapixelového čipu Pentax vytáhne, ať již půjde o CMOS od Sony, nebo od Samsungu (spíš tipuju to první).
Pentax poměrně dlouho setrvával u 16Mpix APS-C zrcadlovek, až před časem uvedl to, na co se všichni těšili: hi-endový 24Mpix model, který bývá považován za nejlepší „cropový“ přístroj na trhu. Mezera mezi ním a 16Mpixelovými modely ale byla velká, zejména proto, že Nikon nabízí 24 megapixelů i u levných modelů. Pentax zvolil šalamounské řešení, možná prostě dostal nějakou výhodnou nabídku na 20Mpix čipy od Sony, ale stále lepší než nic, zejména když zhruba do clony f/9.5 nedochází k vlivu difrakce na detailnost pořizovaných snímků s 20Mpix APS-C 1,5× crop snímačem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nejvyšší model Xeon E5-2699 v3 vyjde ale na brutálních 3 028 € bez daně, což bude ve výsledku v Česku znamenat cenu kolem 100 tisíc Kč.To už si radši - když budu potřebovat tolik výkonu v jednom stroji - koupím 2 16-core Opterony. Pochybuju, že by Intel měl dvojnásobný výkon na jádro, takže ve výsledku budu mít výkonnější stroj a ještě mi zbude 20-30 kKč na elektriku.
22.8.2014 12:10
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
A teď, 2x "6386 SE" nemá výkon jako 2x "6386 SE"???
přerozdělování a sdílení má nějaké režijePřerozdělování a sdílení čeho?
výkon na jádro nižší a celkový počet logických jader nižšíO 4 když budeme HT jádro počítat jako ideální celé jádro. Což bude hodně vzdálené od reality, zejména tam, kam bych si tipnul, že takové CPU míří, tj. virtualizace. A to nemluvě o tom, že problém virtualizace "plánovač CPU nad plánovačem CPU" se ještě rozšíří na "plánovač CPU nad plánovačem necelých CPU". Suma sumárum bych na vytíženém stroji tipoval, že jestli HT - pokud se vůbec na tom stroji nechá zapnutý - něco přinese, tak to bude pár jader navíc, rozhodně ne dalších 18. Jasně, spotřeba a náklady s tím spojené, bude vyšší. Proto jsem taky zmiňoval ty peníze, co zbudou.
Jenže Opteron 6386 SE nemá 16 plnohodnotných jader. Obsahuje 8 bloků, z nichž každý obsahuje dvě ne zcela plnohodnotná jádra (obdoba Intel HT, ale daleko lepší......)
Takže tu spíše porovnáváme:
Intel Xeon E5-2699 - (18 fyzických jader/36 virtuálních jader)
AMD Opteron 6386 SE - (8 bloků/16 "neplnohodnotných jader"
Je třeba si o architektuře AMD něco přečíst.... :-p
22.8.2014 14:14
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
22.8.2014 12:07
Blaazen | skóre: 24
| blog: BL
). Stejný problém se týká i Xeonů E3. To má za následek, že socket 1150 je pro I/O passthrough virtualizaci prakticky nepoužitelný a na socketu 2011 jsou použitelné pouze PCIe linky z Xeonu E5.
Nechci sejčkovat, ale tohle vypadá oproti AMD na solidní technologickou nadřazenost.
Už víc než 10 let to vypadá stále přesně stejně. V roce 2004 by tedy mohlo jít o sejčkování, ale po 10 letech už jde jen o konstatování starých známých faktů.
Je to ovšem velká škoda, ježto se zdá, že technologické možnosti by se daly posunout mnohem rychlejším tempem, kdyby měl Intel důstojnou konkurenci. Ta by se mohla objevit v souvislosti s ARM nebo obecně s různými RISC platformami, které už nemá tolik pod palcem Intel a u kterých by se mohli postupně prosadit i jiní výrobci. Základní podmínka, tedy aby jistý béčkový systém od nějaké velké americké firmy, která má pořád problémy se zákonem, začal podporovat i jiné platformy než Intel, už je nějakou dobu (téměř) splněná. Kromě toho Intel kdysi vzdal svůj projekt XScale a ani Atomu už nepřeje, čímž v podstatě úplně ztratil svou pozici v oblasti velmi malých zařízení. Technologická nadřazenost Intelu tedy nezahrnuje příliš širokou oblast. Nezbývá než doufat, že se jednou objeví konkurent, který bude schopný s Intelem soupeřit i v oblasti malých a středních serverů i notebooků. (Desktopy už nejsou podstatné, takže v jejich případě je v podstatě všechno jedno.)
V AMD měli výborně nakročeno k získání technologické převahy, když začali jako první implementovat 64-bitovou instrukční sadu (zvanou poměrně dlouho amd64, než i v názvosloví zvítězil Intel), zatímco Intel se marně pachtil s později neúspěšným Itaniem. Tenkrát mělo AMD velkou příležitost. Podle mě ovšem AMD ztratilo všechny trumfy lhaním ohledně výkonu procesorů. Například nazvali nějaký procesor „Athlon 3000+“ ve snaze naznačit, že takový procesor předčí srovnatelný procesor Intel na 3 GHz. Bohužel to byla v podstatě pokaždé lež. Skutečná frekvence tohoto procesoru AMD byla 2166 MHz a Intel na 2166 MHz mu totálně natrhl prdel, o 3 GHz nemluvě. Těžko se pak lze divit, že nad takto značenými procesory nejásaly davy zákazníků. Těžko říct, proč marketingovým specialistům z AMD trvalo snad 8 let, než si problém uvědomili a s nesmyslným značením přestali.
Například nazvali nějaký procesor „Athlon 3000+“ ve snaze naznačit, že takový procesor předčí srovnatelný procesor Intel na 3 GHz. Bohužel to byla v podstatě pokaždé lež. Skutečná frekvence tohoto procesoru AMD byla 2166 MHz a Intel na 2166 MHz mu totálně natrhl prdel"Totálně natrhl prdel" při měření pomocí Andrejovy metodiky™, jejíž výsledky se bohužel rozchází s velkou většinou tehdy provedených testů.
Těžko se pak lze divit, že nad takto značenými procesory nejásaly davy zákazníků.Zatímco s faktem, že Intel uplácel výrobce sestav, aby procesory AMD neosazovali (přičemž "davy" zákazníků kupují právě hotové stroje), to žádnou souvislost nemělo.
25.8.2014 18:28
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
Kde jsou ty „tehdy provedené testy“? Nebo je to zase jen obvyklý planý žvást ve stylu trekker.dk? 
Nelze si nevšimnout, v kolika benchmarcích byl nějaký „Athlon 4000+“ horší než obyčejné Pentium 4 na 3 GHz, třeba zrovna tady. Tak to vypadalo už před 10 lety.
Dnes, když už jsou „sestavy“ minulostí a vládu převzaly notebooky, by to asi chtělo rozšířit konspirační teorie o historku, jak Intel uplatil taky výrobce všech notebooků. Ať už je to pravda, polopravda či pustá konspirační teorie, vývoj, který jsem viděl já, byl trochu jiný. Někdy kolem roku 2004 a v několika dalších letech bylo naprosto normální vidět v E-shopech klidně i 50% zastoupení procesorů AMD. Všude se stokrát zdůrazňovala jejich 64-bitovost, včetně těch notebookových, protože první 64-bitový Intel pro notebooky byl až Core 2 Duo. Přesně v té době mělo AMD zhruba tak stejnou výchozí pozici, pokud jde o možnost odstranit konkurenci z trhu konspiračními postupy všeho druhu. Tehdy se instrukční sadě stále ještě říkalo amd64, nikoliv intel64.
Jenže benchmarky stále znova a dokola ukazovaly, že ve špičkových procesorech vítězí drtivě Intel, že v disciplíně „value for money“ od střední třídy až po nejvyšší třídu vítězí taky Intel a že AMD vlastně vede jen v jediné oblasti — „value for money“ u těch nejlevnějších procesorů. Takže postupem času notebooků s procesory AMD ubývalo, z původních málem 50% nabízených počítačů se stala spíš rarita a ještě pár let zůstaly procesory AMD u nejlevnějších béčkových notebooků, než je i odtamtud vytlačil Intel.
Rád bych zdůraznil, že nejsem a nemám důvod být fanouškem Intelu nebo odpůrcem Intelu. Jenom konstatuju, co kolem sebe vidím. Jak už jsem psal výše, Intel by potřeboval nějakou důstojnou konkurenci, která teď (doufejme) přichází v podobě architektury ARM a celého ekosystému kolem.
25.8.2014 23:33
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Všude se stokrát zdůrazňovala jejich 64-bitovost, včetně těch notebookových, protože první 64-bitový Intel pro notebooky byl až Core 2 Duo.Tu dobu si moc nepamatuju. Proč se zdůrazňovalo, že jsou 64b, když na to 98 % lidí stejně nainstalovalo 32b Windows?
Good point. Byla to zvláštní doba. V každém reklamním letáku s počítači bylo všude veliké logo s číslem 64 u každého notebooku i desktopu s procesorem AMD. Pentium 4 bylo tehdy ještě 32-bitové, ale možná už se začaly objevovat nějaké Xeony s EMT64 či EM64T či jak se ten název vyvíjel, než se vyvinul do podoby Intel64. AMD byl zkrátka jediný procesor v běžných desktopech a noteboocích, který byl 64-bitový, a na tomto faktu byl založený celý marketing, přestože praktické důsledky to tehdy bez patřičného softwaru nemělo.
Běžnému uživateli většinou nedocházel ten prostý fakt, že 32-bitové Windows se k celé 64-bitové aritmetice ani k rozšířené sadě registrů nemají jak dostat. Méně běžný uživatel taky neměl na růžích ustláno, protože dostupnost 64-bitových variant user-friendly desktopových distribucí nebyla v roce 2004 zrovna dvakrát samozřejmá. (Stačí se rozpomenout, jak dlouho trvalo třeba ArchLinuxu, než se 64-bitová verze probojovala z partyzánských klonů na úroveň plnohodnotné alternativy a než pro ni byla dostupná rozumná většina balíčků.) Možnost přeložit 64-bitový kernel existovala už odnepaměti, zájem uživatelů a s ním i softwarový userspace však dlouhou dobu pokulhával.
Taky existovaly 64-bitové Windows XP, ale z nějakého důvodu na ně nikdo nevzpomíná v dobrém. (Nikdy jsem s nimi neměl tu čest, tak nemohu soudit.) 32-bitové Windows XP byly každopádně poslední Windows, které jsem kdy používal.
Když se na to dívám zpětně, připadá mi, jako by procesory AMD předběhly svou dobu minimálně o pár let, ale zradil je zčásti nesmrtelný béčkový 32-bitový software od Microsoftu, zčásti lživý marketing s fiktivními frekvencemi procesorů (leč se špatnými výsledky v benchmarcích), zčásti špatné načasování z hlediska kapacity paměti, která tenkrát ještě nepřesahovala 4 GB v každém počítači (například 2 GB byly v roce 2004 solidní kapacita paměti, pro leckteré motherboardy maximální) a v neposlední řadě taky jakési usnutí na vavřínech, přesně takové, jakým dnes prochází Intel.
V roce 2004 bylo úplně běžné v obchodě slyšet: Dnes už Intely nemá cenu kupovat. Je to předražené. Podívejte se, my tady všichni jedeme na Duronech. Když si koupíte Athlon, budete mít fakt dělo za skvělou cenu. (Ne že by tomu objektivní benchmarky nasvědčovaly, ale to nechme stranou.) Vypadalo to chvíli, že AMD se nezadržitelně šíří, že už je vlastně úplně všude, od učebny počítačové grafiky na gymplu až po pařanský stroj u spolužáka, a že Intel už to má spočítané. Jenže Intel náskok AMD velmi rychle dohnal a předehnal, když odepsal architekturu NetBurst (která nedosáhla původně plánovaných 10 GHz) a vsadil na architekturu Core a nepřebernou spoustu jejích variant, které přežívají dodnes. Žádná kloudná odpověď ze strany AMD pak už nepřišla.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
architekturu Core a nepřebernou spoustu jejích variantVy asi budete ubohý žvanil, že ano. Chtělo by to fakta a argumenty. Hloupé žvásty umí psát opravdu každý. Problém je, že diskusi to nijak neprospívá, ba právě naopak. Pořád si myslím, že tihle anonymní žvanilové by snad ani neměli mít možnost komentovat diskuse, protože jejich styl projevu je až zoufale předvídatelný.
A prehnanym akcentem na 64bit taky souhlasim. 4GB ram staci dost dobre i dneska (na desktop/notebook),
Jak komu. Já jsem třeba moc rád, že jsem si předloni, když stály DDR3 paměti polovinu toho co teď, do pracovní stanice dal rovnou 32 GB místo 16 GB (s tím, že "se uvidí"). Spíš je mi líto, že jsem tehdy neprovedl upgrade i na druhém počítači, kde mám dodnes jen 6 GB. Ale hlavně: 64-bitový systém má smysl i když nemáte více než 4 GB.
Ano, kdybych hodně dlouho usilovně klikal, našel bych třeba jeden benchmark (z mnoha), kde Athlon 1700+ připomíná těch 1700 MHz u Intel, ale rozhodně si nezaslouží to plus. Tedy názvy procesorů AMD s fiktivními frekvencemi byly v podstatě pokaždé lež, přesně jak jsem psal.
Ano, kdybych hodně dlouho usilovně klikal, našel bych třeba jeden benchmarkZajímavé, mě stačilo kliknout jednou a našel jsem test se srovnatelným výsledkem (AMD o 1% horší). Kliknul jsem podruhé a našle jsem test s výsledkem AMD o 20% lepší. "Rozhodně si nezaslouží to plus" je tedy zjevně opět měřeno vaší metrikou. Btw. v době těchto procesorů Intel svůj výkon naháněl neuvěřitelnou spotřebou, 100W žádná míra (IIRC Pentium D mělo nejmíň 120W a mám takovej pocit, že byly i modely 160W). Hluk s tím spojený byl opravdu nic moc. Pentia 4 osazená do notebooků měla trvale nastavený první stupeň throttle (po každých 7 instrukcích jeden nop iirc). U AMD64 bylo jasně deklarováno, že AMD od tohoto značení (X+ znamená frekvenci procesoru Intelu) upouští. Dovolil bych si zpochybnit vaše tvrzení, že v té době (Ahtlon64, Athlon64 X2) Intel ve střední třídě dával lepší value for money. Tehdy jsem situaci sledoval a fakt nedával, zejména u vícejader ne. Když jsme u toho, kupodivu ji nedává ani dneska, což souvisí s tím, že procesory prodává předražené (před nedávnem jsem kupoval AMD, za výkonově srovnatelný Intel bych dal o polovinu víc.) Ano, v high-end je situace jiná, ale nejsem blázen, abych nakupoval procesor za 7k
Ano, Pentium 4 mělo často zásadní problémy se spotřebou energie, což mohl být jeden z mnoha důvodů, proč Intel celou architekturu NetBurst, která nesplnila očekávání (== dostat se na 10 GHz) nakonec típnul a dal přednost větvi Core, které předcházelo notebookové Pentium-M, procesor forknutý někde od posledního Pentia III, který uměl všechny nové vymoženosti Pentia 4, pokud jde o instrukční sadu, ale problémy s TDP a s chlazením zmizely. Notebook na 1,6 GHz, který jsem tehdy měl, dokázal v leckterém benchmarku porazit staré desktopové Pentium 4 (bohužel nevím, které přesně, ale bylo bez hyper-threadingu) na 2,2 GHz. (Ale jasně, není fair srovnávat Pentium 4 z roku 2001-2002 a Pentium-M z roku 2004.)
U AMD64 bylo jasně deklarováno, že AMD od tohoto značení (X+ znamená frekvenci procesoru Intelu) upouští.
Ano, upustil od toho značení. Koneckonců, i na Tom's Hardware je v roce 2004 vidět, že u (tehdy) nejnovějších typů toho postupně nechal. Ale obávám se, že tehdy už bylo hodně pozdě.
Tehdy jsem situaci sledoval a fakt nedával, zejména u vícejader ne.
Ovšem dnešní kombinaci vícejader s hyper-threadingem zase nedává AMD. Intel se stejným počtem jader dává dvakrát víc logických procesorů než AMD, což sice neznamená dvakrát větší výkon (protože se různé výpočetní jednotky sdílejí mezi HT vlákny, stejně jako (téměř) celá pipeline), ale rozhodně to znamená dvakrát víc kontextů, tedy dvakrát víc sad registrů a méně context-switchingu při větší paralelní zátěži.
AMD připravuje nějakou novou platformu, která bude kombinovat Intel i ARM, tj. jakýsi asymetrický multiprocesor. To by mohlo být konečně něco nového a zajímavého. Nicméně u současných klasických serverových 8-jádrových Xeonů, na kterých teď něco benchmarkuju, by se těžko hledal konkurent od AMD za podobnou cenu. To je samozřejmě špatně, protože Intel pak nevyvíjí nové procesory tak rychle, jak by mohl, a ty současné jsou předražené.
Stačí ho zfalšovat na "GenuineIntel" a skore u toho samého CPU významně vyskočí nahoru...
Nesmíte koukat na pseudobenchmarky typu PCMark. Některé aplikace byly sestaveny pomocí Intel Compileru, který obsahoval "Cripple AMD function", která cíleně snižovala výkon na AMD CPU.
Je tam spousta benchmarků, nikoliv pouze PCMark.
Kdo přesně používá Intel Compiler? Překládal tím Microsoft svoje Windows? Ne. Překládaly se tím běžné distribuce Linuxu, FreeBSD, Solarisu? Ne. Tak proč je nějaká antifeature kompilátoru Intel tak podstatná?
Samozřejmě nechci hájit Intel. Chování Intelu mi připadá krajně nesprávné a možná je i nelegální, zrovna pokud jde o kompilátor Intel a procesory AMD. Ale jako argument se to zrovna v tomto případě nehodí, protože kompilátor Intel opravdu nepatří k většinovým. Nechť si AMD klidně vyvine svůj kompilátor, nic proti tomu. (Možná jde spíš cestou spolupráce na GCC, což je v mnoha ohledech lepší.)
Je tam spousta benchmarků, nikoliv pouze PCMark.Podle Techreportu to vypadá poněkud jinak.
Kdo přesně používá Intel Compiler?To si snad za domácí úkol zjistíte sám! Týkalo se to vícero oblíbených aplikací (nejen benchmarků), které se objevovaly v tzv. recenzích. Např. Sandra.
Překládal tím Microsoft svoje Windows? Ne. Překládaly se tím běžné distribuce Linuxu, FreeBSD, Solarisu? Ne. Tak proč je nějaká antifeature kompilátoru Intel tak podstatná?Viz výše. Záleží, jaký okruh testů vybral recenzent. A vy nemáte ani potuchy, čím ty aplikace byly sestaveny.
Ano, záleží na tom, jaký okruh testů vybral recenzent. Proto je například na Tom's hardware spousta různých okruhů testů. AMD v nich propadá a navrch mívá pouze ve „value for money“ u nejnižší třídy procesorů v ceně desítek dolarů.
Pokud opravdu kompilátor Intel extrémně znevýhodňoval procesory AMD (jak praví konspirační teorie), mělo AMD v dobách své největší slávy a prosperity spoustu příležitostí představit svůj vlastní kompilátor. K tomu ovšem nedošlo.
Proto je například na Tom's hardware spousta různých okruhů testů. AMD v nich propadá a navrch mívá pouze ve „value for money“ u nejnižší třídy procesorů v ceně desítek dolarů.Zajímavé, když jsem se nedávno koukal na jeden jejich test, ve střední třídě tam bylo taky AMD. Jak já to dělám, že mi stačí jednou kliknout a najdu věci, které jste buď přehlédnul, nebo nezapadaly do vašeho vidění světa...
Nikdy nikde jsem netvrdil ani slovem, ani půlkou slova, že NetBurst byla nějaká skvělá architektura. Naopak to byla slepá ulička. Tedy tento výstřižek je z pohledu debaty zcela off-topic. Celé první dva odstavce jsou shodné s tím, co už bylo řečeno výše, a nic nového neříkají.
Počet vykonaných instrukcí na jeden takt dnes není obtížně měřitelný. Právě naopak. Pokud budeme věřit, že performance countery ukazují to, co dokumentace tvrdí, že ukazují, pak je to trivialita a jde o pouhopouhé spuštění příkazu perf. V roce 2004 to samozřejmě mohlo být jinak.
AMD nikdy nevedlo ve výkonu. To byl právě ten lživý marketing. Je vidět, že lživý marketing AMD přežívá v některých jedincích dodnes. Možná trik s frekvencí fungoval v dobách Pentia MMX, nejpozději Pentia II, ale nedlouho po roce 2000 přestal fungovat. AMD se ho však křečovitě drželo ještě pár let a prolhalo se tak až k prohře ve prospěch Intelu. Výkon toho Athlonu rozhodně nebyl ani na úrovni Pentia 4 na frekvenci 1,8 GHz, natož na frekvenci 2,2 GHz. Není to poprvé, kdy se marketingové lži a jiné nesmysly dostaly na Wikipedii. Takže pěkně prosím, argumentaci Wikipedií tu vynechme a zkusme se raději soustředit na fakta.
Ano, některé benchmarky mohly být zmanipulované. Ano, některé benchmarky mohly být přeložené kompilátorem Intel, hypoteticky. Ale rozhodně se to netýká všech. A ono to vypadá, že i starý upocený NetBurst nejen natrhnul, ale i roztrhnul každému Athlonu prdel. Je to smutné, ale je to tak. Jako odpůrce zlovolných monopolů mě takový vývoj situace mrzí, ale není to pro mě důvodem, abych si něco nalhával.
A ono to vypadá, že i starý upocený NetBurst nejen natrhnul, ale i roztrhnul každému Athlonu prdel.Vidíte, co chcete vidět.
Třeba taková databáze neměla moc důvod těžit z 64bitových pointerů ani z floating point aritmetiky.To myslíte vážně? Doporučuji přečíst si například http://dev.mysql.com/doc/refman/5.5/en/innodb-parameters.html#sysvar_innodb_buffer_pool_size
Není to náhodou tak, že AMD bylo postaveno do role menšího hráče právě menším záběrem?To je otázka na někoho jiného, ale nemělo náhodou AMD první x86 APU, tedy procesor s integrovaným grafickým jádrem?
To je legrační příspěvek. Vy si to co píšete prostě jen myslíte a nemáte na to žádné podklady a fakta. Koukněte třeba sem: http://www.anandtech.com/show/1713/5
--- střih ---
This is really remarkable, as the Xeon does not benefit from 64 bit at all. Worse, a 10% performance penalty is paid for moving over to 64 bit. The Opteron, however, thrives on 64 bit and gets a 30% boost from 64 bit.
--- střih ---
Přes 30% výkonu SQL navíc jen protože běží v 64 bit režimu místo 32 bit mi přijde solidní. A naopak úsměvné mi přijde, že Intel má v 64 bit režimu přes 10% nižší výkon ve stejném testu než když běží v 32 bit.
Stejně úsměvné je, že bez zapnutého HT je Intel CPU o 10% rychlejší než se zapnutým, přitom to je něco, čím se Intel pořád chlubí jako výhodou oproti konkurenci. A přitom to je logické, pusťte si více stejných úloh a HT ztrácí smysl, protože je založeno na tom, že CPU umí více vláken, pokud zrovna není určitá část CPU využívána jiným vláknem, což u stejných úloh nehrozí, ale aplikace si díky HT myslí, že má k dispozici více CPU a ta vlákna na nich pustí a problém je na světě... Nic není ideální, ani Intel ani AMD, ale tvrdit, že Intel je vždy a za všech okolností lepší je nesmysl a zaslepenost.
…a pokud chcete kód ladit, zabere další registr frame pointer.
To je trochu přehnané. Frame pointer sice (někdy) ladění usnadňuje, ale nutný rozhodně není.
. Pravda, netestoval jsem DOOM III, ale reálné serverové věci ap. A také je fakt, že já nejsem úplně typický uživatel PC.
Obecně byl Intel lepší vždy v single thread a AMD počínaje K7 v multithread.
Co je neodiskutovatelné je, že AMD od té doby co má jedno FPU na 2 CPU jádra to má v některých aplikacích horší. A stejně neodiskutovatelné je, že ve Windows je AMD silně znevýhodňováno mizerným plánovačem CPU.
Myslím, že vidíte co chcete vidět a to co nechcete mistrně přehlížíte. Připomíná mi to pana Laela na konkurenčním serveru...
PS: Nikdy jsem nepochopil ve světě CPU jednu věc, jak to, že se běžně porovnává výrazně dražší CPU od Intelu oproti výrazně levnější variantě od AMD a strašně se diví, že je AMD slabší. To je jako říkat, že Superb je na houby, protože Porsche je rychlejší. U aut se obvykle porovnávají cenově podobná auta... Ale to už jsem OT.
26.8.2014 19:05
pools | skóre: 19
| blog: Svědek Damdogův
| Opava/Praha
