Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Více než čtyři roky uběhly od velkolepého (dnes bych řekl spíše „velkohubého“) představení architektury „Larrabee“. Začalo to na AnandTechu 4. srpna 2008 16stránkovým megačlánkem o této architektuře a vrcholí to dnes (na samotné many-core architektuře ale Intel pracuje již více než 8 let). Tedy přesněji 12. listopadu 2012, kdy Intel konečně uvádí svoji x86 many-core architekturu do „běžného“ prodeje.
„Larrabee“ nám za tu dobu mnohokrát změnilo svoji tvář i zaměření. Z původního konceptu výpočetní karty s většinou grafické logiky v ovladačích dávno sešlo (alespoň prozatím?). Za tímto účelem najatý bůh přes grafické programování, Michael Abrash, už dávno pracuje ve Valve a Xeon Phi 5110P rozhodně nenese grafické výstupy. Zato nese obrovský chladič a celá jeho záslepka je určena pouze k vyfukování horkého vzduchu z počítačové skříně: konstrukce je navržena tak, aby šlo štosovat jednu kartu vedle druhé bez toho, aby se časem upekly.
Xeon Phi 5110P totiž obsahuje na svém čipu celkem 62 x86 CPU jader, z nichž 60 je aktivních a taktovaných na frekvenci 1,053 GHz. Je zde použit čtyřnásobný multithreading, karta se tedy tváří jako „240vláknová“. Výkon karty dosahuje 1,011 TFLOPs v double-precision, přičemž TDP je přijatelných 225 W. Čip je vyráběn pochopitelně 22nm procesem a je to aktuálně (minimálně do příchodu architektury „Haswell“) asi nejpokročilejší čip, který Intel ve svých továrnách vyrábí. Cena karty, na níž dále sídlí 8 GB ECC GDDR5 paměti s celkovou propustností 320 GB/s na 16 paměťových kanálech, je stanovena na 2 649 dolarů, tedy v čistém přepočtu 53 000 Kč+. To se bavíme o pasivně chlazené variantě 5110P.
Z dalších parametrů se sluší zmínit 12-bit wide vector engine, 32 kB L1 instrukční/datová cache a 512 kB L2 cache na jádro a pochopitelně to samozřejmé: karty pasují do PCI Express ×16 slotu.
Na bázi tohoto čipu Intel dále představil řadu Xeon Phi 3100, též nabízející 1TFLOPs+ v double precision, avška doprovázenou pouze 6 GB paměti s celkovou propustností 240 GB/s. Tato karta je již aktivně chlazena a její TDP j 300 W – připadá mi to tedy tak, že jde a) o horší čipy a b) výše taktované s některými jednotkami deaktivovanými (možná přímo v poměru odpovídajícím menší šířce paměťové sběrnice).
Mezi subjekty, které měly přednostní přístup ke Xeonům Phi, bylo například Texas Advanced Computing Center, ale tyto karty budeme vídat v produktech řady významných značek, kde vedle spotřebitelských nechybí i Cray, Dell, Fujitsu, Hewlett-Packard, IBM, NEC, SGI, SuperMicro či Tyan.
Pouť „Larrabee“ na trh byla dlouhá, strastiplná a bolestná, ale nakonec se zadařilo. Nejdůležitější roli v uvedení jistě sehrála 22nm TOCK verze intelí výroby, bez ní by nebylo možné čipy dostat do potřebných hodnot TDP (připomenu, že v době 32nm výroby, vykazovaly tehdejší verze karty spotřebu kolem 600&nbps;W). Nyní je již jen potřeba, aby se jí přizpůsobily aplikace i programátoři, neboť psát kód pro x86 Xeony Phi bude přeci jen trochu jiné než třeba pro karty Tesla v OpenCL. Mezi operačními systémy v souvislosti s Xeony Phi zmiňuje Intel dva: Red Hat Enterprise Linux 6.x a SuSE Linux 12+.
Každopádně s jistotou lze říci, že Xeon Phi 5110P je v současné době asi s přehledem nejvýkonější procesor schopný vykonávat x86 instrukce. Intel také již nějakou dobu silně pracuje na jeho podpoře v Linuxu obecně.
Za normálních okolností bych se o „Larrabee“ ještě trochu rozpovídal a udělali bychom si z tohoto dílu speciál, nicméně protože jsme si nedávno povídali o kartách Tesla K20 na bázi GPU GK110 „velký Kepler“ a současně nyní AMD uvedla svoji nejvýkonnější výpočetní kartu, uzavřeme to dnes právě s ní. Perfektně se sem totiž hodí.
Takže tedy, pokud si vzpomenete na léto, kdy Mark Papermaster z AMD pobíhal po pódiu s jistou velkou grafikou se třemi ventilátory a mnozí dumali, jestli to náhodou není chystaný Radeon HD 7990, tak ono v podstatě je. Jenom není určen spotřebitelům, ale to enterprise segmentu. AMD FirePro S10000 je duální výpočetní karta s výkonem 5,91 TFLOPs v single a 1,48 TFLOPs v double-precision. Tím překonává oba „velké Keplery„, Teslu K20 s 1,17 TFLOPs i Teslu K20X s 1,31 TFLOPs, samozřejmě za cenu použití dvou GPU nejvyšší třídy (z Radeonu HD 7970) a TDP na brutálních 375 W.
Karta dostala do vínku také 6 GB paměti ECC GDDR5 taktované na 5,0 GHz (tedy reálně 1,25 GHz; celková propustnost pak 480 GB/s), přičemž nabízí i grafické výstupy: DVI-I a 4× miniDisplayPort. Její udávaný výkon může být ve skutečnosti i vyšší, neboť karta samozřejmě podporuje PowerTune, mechanismus umožňující grafické procesory přetaktovávat, pokud by se i tak karta vešla do hodnoty TDP. Tyto mechanismy a algoritmy má AMD velmi propracované, karta je digitálně monitorována v mnoha svých aspektech a o úpravách provozních taktů se rozhoduje mnohokrát za vteřinu. Nicméně i tak musím dodat, že porovnávat teoretický výkon u karet s tisíci malými výpočetními jádry přístupnými pod OpenCL/DirectCompute a 60jádrový/240vláknový x86 „koprocesor“ je ryze orientační záležitost.
Každopádně pokud si sečteme nejnovější počiny AMD, Intelu i Nvidie, je jasné, že nám právě probíhá mohutný upgrade produktů pro HPC segment a všichni tři výrobci v něm svádějí a svedou mnoho velkých bitev. V Oak Ridge vyhrála Nvidia (ač AMD tam dodala Opterony), v Texasu zase Intel, po nových FirePro jistě také bude sháňka, třeba v Číně, kde na produktech AMD postavili již minimálně jeden GPU-superpočítač.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mezi operačními systémy v souvislosti s Xeony Phi zmiňuje Intel dva: Red Hat Enterprise Linux 6.x a SuSE Linux 12+.
Není tady nějaká chyba? Poslední "SuSE Linux" byl 10.1, SLE 12 je zatím hudba budoucnosti a přijde mi divné, že by to Intel certifikoval pro OpenSuSE a SLE ignoroval.
Nakonec jsem zjistil, ze v intelim pdfku "where to buy" vetsina odkazu (zatim?) nefunguje a obecne to nejsou velci retaileri; jinde jsem zase nasel, ze Larabee sice uz "predstavil" Intel ted (a posila ho partnerum), ovsem do prodeje ho "uvede" az 28.1. - takze pod stromeckem karta nebude.