Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Více než čtyři roky uběhly od velkolepého (dnes bych řekl spíše „velkohubého“) představení architektury „Larrabee“. Začalo to na AnandTechu 4. srpna 2008 16stránkovým megačlánkem o této architektuře a vrcholí to dnes (na samotné many-core architektuře ale Intel pracuje již více než 8 let). Tedy přesněji 12. listopadu 2012, kdy Intel konečně uvádí svoji x86 many-core architekturu do „běžného“ prodeje.
„Larrabee“ nám za tu dobu mnohokrát změnilo svoji tvář i zaměření. Z původního konceptu výpočetní karty s většinou grafické logiky v ovladačích dávno sešlo (alespoň prozatím?). Za tímto účelem najatý bůh přes grafické programování, Michael Abrash, už dávno pracuje ve Valve a Xeon Phi 5110P rozhodně nenese grafické výstupy. Zato nese obrovský chladič a celá jeho záslepka je určena pouze k vyfukování horkého vzduchu z počítačové skříně: konstrukce je navržena tak, aby šlo štosovat jednu kartu vedle druhé bez toho, aby se časem upekly.
Xeon Phi 5110P totiž obsahuje na svém čipu celkem 62 x86 CPU jader, z nichž 60 je aktivních a taktovaných na frekvenci 1,053 GHz. Je zde použit čtyřnásobný multithreading, karta se tedy tváří jako „240vláknová“. Výkon karty dosahuje 1,011 TFLOPs v double-precision, přičemž TDP je přijatelných 225 W. Čip je vyráběn pochopitelně 22nm procesem a je to aktuálně (minimálně do příchodu architektury „Haswell“) asi nejpokročilejší čip, který Intel ve svých továrnách vyrábí. Cena karty, na níž dále sídlí 8 GB ECC GDDR5 paměti s celkovou propustností 320 GB/s na 16 paměťových kanálech, je stanovena na 2 649 dolarů, tedy v čistém přepočtu 53 000 Kč+. To se bavíme o pasivně chlazené variantě 5110P.
Z dalších parametrů se sluší zmínit 12-bit wide vector engine, 32 kB L1 instrukční/datová cache a 512 kB L2 cache na jádro a pochopitelně to samozřejmé: karty pasují do PCI Express ×16 slotu.
Na bázi tohoto čipu Intel dále představil řadu Xeon Phi 3100, též nabízející 1TFLOPs+ v double precision, avška doprovázenou pouze 6 GB paměti s celkovou propustností 240 GB/s. Tato karta je již aktivně chlazena a její TDP j 300 W – připadá mi to tedy tak, že jde a) o horší čipy a b) výše taktované s některými jednotkami deaktivovanými (možná přímo v poměru odpovídajícím menší šířce paměťové sběrnice).
Mezi subjekty, které měly přednostní přístup ke Xeonům Phi, bylo například Texas Advanced Computing Center, ale tyto karty budeme vídat v produktech řady významných značek, kde vedle spotřebitelských nechybí i Cray, Dell, Fujitsu, Hewlett-Packard, IBM, NEC, SGI, SuperMicro či Tyan.
Pouť „Larrabee“ na trh byla dlouhá, strastiplná a bolestná, ale nakonec se zadařilo. Nejdůležitější roli v uvedení jistě sehrála 22nm TOCK verze intelí výroby, bez ní by nebylo možné čipy dostat do potřebných hodnot TDP (připomenu, že v době 32nm výroby, vykazovaly tehdejší verze karty spotřebu kolem 600&nbps;W). Nyní je již jen potřeba, aby se jí přizpůsobily aplikace i programátoři, neboť psát kód pro x86 Xeony Phi bude přeci jen trochu jiné než třeba pro karty Tesla v OpenCL. Mezi operačními systémy v souvislosti s Xeony Phi zmiňuje Intel dva: Red Hat Enterprise Linux 6.x a SuSE Linux 12+.
Každopádně s jistotou lze říci, že Xeon Phi 5110P je v současné době asi s přehledem nejvýkonější procesor schopný vykonávat x86 instrukce. Intel také již nějakou dobu silně pracuje na jeho podpoře v Linuxu obecně.
Za normálních okolností bych se o „Larrabee“ ještě trochu rozpovídal a udělali bychom si z tohoto dílu speciál, nicméně protože jsme si nedávno povídali o kartách Tesla K20 na bázi GPU GK110 „velký Kepler“ a současně nyní AMD uvedla svoji nejvýkonnější výpočetní kartu, uzavřeme to dnes právě s ní. Perfektně se sem totiž hodí.
Takže tedy, pokud si vzpomenete na léto, kdy Mark Papermaster z AMD pobíhal po pódiu s jistou velkou grafikou se třemi ventilátory a mnozí dumali, jestli to náhodou není chystaný Radeon HD 7990, tak ono v podstatě je. Jenom není určen spotřebitelům, ale to enterprise segmentu. AMD FirePro S10000 je duální výpočetní karta s výkonem 5,91 TFLOPs v single a 1,48 TFLOPs v double-precision. Tím překonává oba „velké Keplery„, Teslu K20 s 1,17 TFLOPs i Teslu K20X s 1,31 TFLOPs, samozřejmě za cenu použití dvou GPU nejvyšší třídy (z Radeonu HD 7970) a TDP na brutálních 375 W.
Karta dostala do vínku také 6 GB paměti ECC GDDR5 taktované na 5,0 GHz (tedy reálně 1,25 GHz; celková propustnost pak 480 GB/s), přičemž nabízí i grafické výstupy: DVI-I a 4× miniDisplayPort. Její udávaný výkon může být ve skutečnosti i vyšší, neboť karta samozřejmě podporuje PowerTune, mechanismus umožňující grafické procesory přetaktovávat, pokud by se i tak karta vešla do hodnoty TDP. Tyto mechanismy a algoritmy má AMD velmi propracované, karta je digitálně monitorována v mnoha svých aspektech a o úpravách provozních taktů se rozhoduje mnohokrát za vteřinu. Nicméně i tak musím dodat, že porovnávat teoretický výkon u karet s tisíci malými výpočetními jádry přístupnými pod OpenCL/DirectCompute a 60jádrový/240vláknový x86 „koprocesor“ je ryze orientační záležitost.
Každopádně pokud si sečteme nejnovější počiny AMD, Intelu i Nvidie, je jasné, že nám právě probíhá mohutný upgrade produktů pro HPC segment a všichni tři výrobci v něm svádějí a svedou mnoho velkých bitev. V Oak Ridge vyhrála Nvidia (ač AMD tam dodala Opterony), v Texasu zase Intel, po nových FirePro jistě také bude sháňka, třeba v Číně, kde na produktech AMD postavili již minimálně jeden GPU-superpočítač.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
16.11.2012 18:44
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
Mezi operačními systémy v souvislosti s Xeony Phi zmiňuje Intel dva: Red Hat Enterprise Linux 6.x a SuSE Linux 12+.
Není tady nějaká chyba? Poslední "SuSE Linux" byl 10.1, SLE 12 je zatím hudba budoucnosti a přijde mi divné, že by to Intel certifikoval pro OpenSuSE a SLE ignoroval.
16.11.2012 18:03
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
Nakonec jsem zjistil, ze v intelim pdfku "where to buy" vetsina odkazu (zatim?) nefunguje a obecne to nejsou velci retaileri; jinde jsem zase nasel, ze Larabee sice uz "predstavil" Intel ted (a posila ho partnerum), ovsem do prodeje ho "uvede" az 28.1. - takze pod stromeckem karta nebude.
19.11.2012 02:42
Gilhad | skóre: 20
| blog: gilhadoviny
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz