Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Kingston, který je vedle OCZ často považován za jakýsi etalon na poli spotřebitelských SSD, uvedl před několika dny na trh generaci V300. Pokud bych považoval za první generaci SSD ta vůbec první předražená s kapacitou typicky 32 GB, za druhou generaci pak tu, která přinesla TRIM, a za třetí tu, která dala světu rychlosti kolem 0,5 GB/s, desítky tisíc IOPS a 6,0Gbps SATA, pak Kingston V300 je stále 3. generace. Cítím ale potřebu jej nějak odlišit. Tak tedy vězte, že zatímco druhá i třetí generace mohly být považovány za pokrok (pokud pominu přechod od SLC k MLC na menším výrobním procesu a typicky o něco kratší životnost – ne však tak, aby to bylo tragické zkrácení), pak tato „3.5 generace“ budiž pamatována jako nedobrá.
Protože srovnávat menší modely je nuda, dovolím si porovnat V+200 a V300 na nejvyšší běžném, tedy 240GB modelu. Tam, kde V+200 nabízel čtení/zápis až 535/480 MB/s, V300 přichází s 450/450 MB/s – tedy se zhoršením. Ale jde o teoretické maximum, v obou případech je zde řadič typu SandForce SF-2281, který tyto rychlosti dosahuje pouze u dobře komprimovatelných dat, reálná rychlost čtení i zápisu je tím nižší, čím jsou data hůře komprimovatelná.
Dále tu máme IOPS: zde je to plichta 85000/43000 pro čtení/zápis náhodných 4k bloků v obou případech. Spotřebu nelze přímo porovnat, protože u V+200 udával Kingston typickou, zatímco u V300 udává maximální. Řekněme, že zde jsou si SSD přibližně podobná – to plyne ze skutečnosti, o které se přesvědčují od přechodu z 40nm na 28nm generaci i výrobci GPU: u menších a menších výrobních procesů neklesá spotřeba tak, jak by se dalo predikovat o pár generací zpět, a tak u příliš malých čipů je téměř jedno, byly-li vyrobeny starším, nebo novějším procesem – a toto bude případ 25nm V+200 vs. 19nm V300 – spotřebě přechod na menší výrobní technologii NAND flash čipů víceméně nijak neprospěl.
To klíčové a smrtící je ale udávaná životnost, tedy množství dat, které výrobce zaručuje, že na SSD zapíšete, než „umře“. Pro 240GB V+200 udával Kingston 153,6 TB dat, pro 240GB V300 udává 128 TB – to představuje pokles na 83,3 % životnosti předchozí generace. Ale protože víme, že už 25nm generace oproti kupříkladu 34nm typicky o něco zkracovala životnost, máme tu pokračování tohoto negativního jevu, který ale již není kompenzován ani vyššími rychlostmi (ty jsou naopak horší), ani vyššími IOPS (ty jsou stejné), ani nižší cenou (V300 je v tuto chvíli v cenících na shodných částkách s V+200).
Marně tedy přemýšlím, kdo by byl takový idiot, aby si za stejnou cenu koupil SSD, které je pomalejší a méně vydrží. Kdyby byl rozdíl kompenzován v ceně, tedy V300 stálo řekněme 75 % ceny adekvátního modelu V+200, pak bych proti V300 nic neměl. Ale takto…
Jinak 128 TB při 240GB kapacitě znamená ~546 přepisů buněk. A zatímco V+200 je na trhu i v 480GB verzi, V300 bude (prozatím?) dostupné pouze v kapacitách 60, 120 a 240 GB.
Když už jsme u těch negativních faktorů zmenšování NAND flash čipů, tak si vedle 19nm čipů Toshiba či 20nm Micron přidejme na seznam nový 64GB eMMC NAND flash čip Samsung. Je vyráběn „10nm-class technologií“, což je Samsungovo marketingový blábol říkající, že jde o něco mezi 10 a 19 nanometry – velmi pravděpodobně právě oněch 19 nm, ale to se prostě nedozvíme.
Čip má i s pouzdrem rozměry 13×11,5 mm, splňuje standard eMMC 4.5, čte rychlostí až 260 MB/s, zapisuje až 50 MB/s při 5000/2000 IOPS a je určen pro ultramobilní přístroje typu tabletů či mobilních telefonů. Velmi pravděpodobně bude usazen uvnitř smartphonu Samsung Galaxy S4, který dostane do vínku též 28nm ARM SoC řady Exynos 5400 a FullHD displej a který dle neoficiálních informací představí Samsung již počátkem příštího roku.
Hodně dlouho nás Western Digital potrápil s dostupností 7200otáčkového 4TB SATA disku pro interní použití. Zatímco 4TB USB/FW/TB disky máme v cenících už nějakou dobu, disk série Black přichází až nyní, a to s cenovkou ~7 500 Kč (což je jen tak mimochodem zhruba 1 500 až 2 000 Kč nad cenou 5 xxx-otáčkového 4TB USB disku).
U 4TB černocha s označením WD4001FAEX udává Western Digital formátovanou kapacitu „4,000,787 MB“. Nechybí 64 MB cache a 6,0Gbps SATA rozhraní. Výrobce garantuje 300 tisíc load/unload cyklů, odolnost za chodu pro čtení/zápis 565/30G, resp. 300G u vypnutého disku, vždy po 2 ms. Disk pracuje za úctyhodného rozsahu teplot 0 až 60 °C, až si skoro myslím, že to musí být copy&paste chybička ve specifikaci. Každopádně za idle běhu, kdy jen točí plotnami, baští 8,1 W, při práci 10,4 W a ve sleep/stand-by 1,2 W. Maximální přenosová rychlost dosahuje 154 MB/s – opět mi to přijde poměrně málo na to, že jde o disk s 1TB plotnami a 7200 otáčkami. Uvidíme, jestli WD v příštích dnech specifikaci neupraví. Každopádně hlučnost je v klidu, resp. za běhu udávána na hodnotě 29, resp. 34 dBA. A protože jde o disk z vyvolené série Black, je na něj poskytována záruka 5 let.
Z technologií se sluší zmínit duální procesor (no, řekněme že pro nízká IOPS u HDD, resp. nízké přenosové rychlosti to asi tak důležité není), Dual actuator (pozicuje hlavičky ve dovu krocích – první hrubší na elektromagnetickém principu provede méně přesné vystavení do požadované oblasti a přesnou pozici následně doladí piezoelektrický systém). Z dalších pak již starší Westernovky jako IntelliSeek (vypočítávající optimální rychlost seeku v závislosti na tom, jak velkou část plotny musí hlavička přejet), StableTrac (hřídel motorku je zajištěna na obou koncích, což snižuje vibrace a stabilizuje plotny – prakticky nezbytné někdy od generace 150 až 200GB+ ploten) či NoTouch ramp load technology (zajišťuje, že se hlavička nikdy přímo nedotkne povrchu ploten – s každou genrací složitější, neboť jak se nám zmenšují magnetické částečky na plotnách a též diskové hlavy, je potřeba hlavičky stále více přibližovat k plotnám).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Má svůj use case. Životnost firemního notebooku v jedné nejmenované firmě je 3 roky. Pokud se onen notebook nepoužívá jako file server, pak pro něj SSD má smysl a urychlí práci ve spoustě oblastí, skoro jako qemu-kvm virtuálka s cache=unsafe
, ignorujíc sync()
.
Pokud vezmeme životnost pesimistických 120TB zápisů (s rezervou), pak můžeme každý den zapisovat ~112GB dat po dobu tří let - a to nepočítám víkendy a svátky. Kdo proboha zapisuje 100+GB dat denně na pracovním notebooku? Ani profesionální editace fotek (na desktopu) tolik snad nesežere.
V podstatě SSD a flash se vrátila filozoficky od digitálního záznamu (ála DVD) zpět k analogovým kotoučákům.LOL, co DRAM?
proti elektrickému průrazu buňkyPokud to je elektronovou tunelací, tak to přímo průraz není.
Platilo by to v případě, kdy by se 8Mpix vyráběly dnešními technologiemi
A jakými jinými by se dnes asi měly vyrábět?
Hlavní problém je ale jiný: pokud vyrobíte 16Mp snímač rozměrů kolem 6x4.5 mm, pak je úplně jedno, jakou před něj dáte optiku a co s tím obrazem pak provedete za kouzla, protože už z fyzikálního principu na snímač tolik informace nedostanete, ani kdyby před ním byla teoretická dokonalá spojka. A když ta informace na senzor nedorazí, tak si ji sebelepší software nevymyslí.
Hlavní problém je ale jiný: pokud vyrobíte 16Mp snímač rozměrů kolem 6x4.5 mm, pak je úplně jedno, jakou před něj dáte optiku a co s tím obrazem pak provedete za kouzla, protože už z fyzikálního principu na snímač tolik informace nedostanete, ani kdyby před ním byla teoretická dokonalá spojka. A když ta informace na senzor nedorazí, tak si ji sebelepší software nevymyslí.Tohle je dokonce letošním tématem kategorie A FO. Akorát do zadání použili APS-C s 16 MPx a objektiv s docela dobrou světelností, takže to nevynikne tak brutálně jako kdyby to byl 18 MPx 1/2.3" „ultrazoom“.