Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Býti licenčně závislý na někom jiném je opruz. Ví to Qualcomm, ví to Apple, ví to Nvidia, ví to i další firmy, které nepoužívají generické návrhy CPU a GPU od ARMu, pouze si licencují dané architektury a látají si z nich implementace vlastní. Z hlediska GPU se k nim chystá připojit i jihokorejský gigant.
Již nějakou dobu totiž jeho inženýři pracují na návrhu GPU, kvůli čemuž se Samsung pokoušel a stále snaží získat lidi, kteří s něčím takovým měli zkušenost kupříkladu z Intelu či již zmiňované Nvidie a také AMD. Ale to není nic překvapivého, headhunteři se v oboru GPU postarali v minulých dekádách o mnoho zajímavého. Zajímavé jsou ale informace, které putují internetem od firem ze Silicon Valley. Samsung prý na svém GPU v tichosti pracuje již několik let. A protože to pro něj bude znamenat premiéru, nesmí nic uspěchat ani odfláknout. Vývoj tak trvá déle, než když jen inkrementálně vylepšujete již odladěnou architekturu.
Uvidíme, kdy a v jaké formě se ARM SoC od Samsungu s jeho vlastním GPU případně objeví. Nelze vyloučit ani, že to jeho lidé nezvládnou, na druhou stranu tento jihokorejský obr si může dovolit zaplatit jakékoli množství jakkoli nadstandardně placených odborníků. Takže z mého pohledu je to jen otázka času a vhodného načasování. Zatím Samsung používá jak generické čipy, tak třeba ARMy od Qualcommu.
Výrobu 15nm NAND flash čipů, konkrétně 2bpc (2 bity na buňku) o velikosti 128 Gbitů (16 GB) rozjela Toshiba již na přelomu dubna a května v továrně Fab 5 v Yokkaichi Operations. Kapacitně, ač šlo o sériovou výrobu, ale nedostačovala, a tak se SanDiskem pracovali na zvýšení výrobních kapacit. Nyní obě firmy hlásí, že kapacita Fab 5 je navýšena na celkovou plochu výrobních hal 38 000 m² a k tomu se přidává i továrna Fab 2 s rozlohou 27 300 m². Celkově tak firmy značně navýšily výrobní kapacity 15nm NAND flash čipů a můžeme tak velkosériovou výrobu považovat za rozjetou na plné otáčky.
15nm technologie navazuje na předchozí extrémně úspěšnou spolupráci ve vývoji a výrobě 19nm čipů, kde Toshiba a SanDisk uvedly celkem dvě generace výrobního procesu. Budoucnost ale patří nanometrům menším, již nyní se svádí lítý boj s 16nm NAND flash výrobou Micronu, podobně jako dříve sváděly 19nm čipy Toshiba/SanDisk boj o zákazníka s 20nm Intel/Micron technologií. Tak či onak zde máme novou generaci přinášející menší, energeticky méně náročné a tepelně méně vyzařující čipy, takže nás čeká další skok v rychlostech a kapacitách NAND flash produktů, stejně jalo další pokesy cen. Několik nových si dnes ukážeme, v případě SanDisku asi netřeba tajit, jaké čipy používá a jelikož lexar je dceřinka Micronu (podobně jako Crucial, využívající na svých SSD 16nm Micron čipy), máme také jasno.
Další paměťovou kartou, která posouvá hranice dosud dostupného, je půlterabajtový model SDXC SanDisk Extreme Pro. Tento výrobce, jak již zaznělo, spolupracuje na vývoji NAND flash čipů s japonskou Toshibou, takže si osobně dovolím tiše předpokládat, že použité NAND flash čipy v této paměťové kartě jsou vyráběny právě 15nm technologií. Vždyť musejí být kapacitně 2× až 4× větší vůči 256, resp. 128GB kartám, a to při zachování fyzické velikosti a počtu čipů uvnitř karty. Navíc při této vyšší míře integrace drží karta stále vysokou rychlost 95 MB/s a pochopitelně si nemůže dovolit nijak víc hřát oproti jiným SDXC kartám.
A jelikož se pomalu, ale jistě blížíme k limitu, sluší se říci, že 512GB karta znamená pro SDXC totéž co 512MB pro SD či 8GB pro SDHC: je na čtvrtině kapacitního limitu definovaného standardem. Je myslím jen otázkou zhruba roku než někdo uvede na trh první 1TB SDXC kartu a za takové tři roky se budeme již bavit nejen o realitě 2TB SDXC karet, ale o nástupnickém standardu definujícím maximální kapacitu již v řádu desítek TB. Otázkou do pranice je praktická využitelnost v běžných spotřebitelských přístrojích, která je 512GB SDXC kartě stejná jako její 300MB/s 64GB kolegyni od Lexaru.
A když už jsem to načal, tak rovnou k věci. Ani Lexar v době Photokiny nezůstal bez novinek. Tou zajímavější je nová 64GB SDXC karta s nejmodernějším rozhraním UHS-II. Lexar u ní zaručuje dosažitelnost rychlosti čtení až 300 MB/s a zápisu až 260 MB/s. O příslovečný fous tak překonává dosavadního rekordmana, SDXC UHS-II kartu od SanDisku, která uměla 280MB/s čtení.
Lexar uvádí s UHS-II rozhraním i SDHC v kapacitách 32 a 16 GB, ale přirozeně nejvíc pozornosti poutá nejvyšší model. Také si jej nechá výrobce adekvátně zaplatit, cena je stanovena na 185 amerických dolarů. Kromě řady Professional 2000x míří na trh i pomalejší s rychlostním indexem 1000×, tedy rychlostí čtení až 150 MB/s – v jejím případě je zápis prováděn rychlostí maximálně 95 MB/s. Tu Lexar nabízí v kapacitách až po 256 GB, kterážto verze vyjde na již krvavějších 547 dolarů.
S kartami půjdou do prodeje i dvě čtečky s podporou rozhraní UHS-II. První je model Professional Workflow SR1, která disponuje rozhraním USB 3.0, druhou pak Professional Workflow SR2, která k tomu přidává i Thunderbolt 2.0 – vyjde na 30 dolarů.
A pořád to ještě není konečná, SanDisk totiž představil i novou generaci CFast 2.0 karet. Ty jsou sice využitelné jen v profesionálním segmentu, ale jsou fajn, protože na nich se výrobci předvádí, co dokáží vyrobit, když nemusí úplně hledět na cenu. SanDisk Extreme PRO CFast 2.0 neohromí kapacitou, ta končí na 128 gigabajtech, ale rychlost 515 MB/s při čtení znamená rychlostní index 3433×, což je aktuálně opravdu top záležitost. Zápis je pak opět o něco pomalejší, 128GB model nabízí 440 MB/s, 64GB model pak 240 MB/s. SanDisk jedním dechem dodává, že výrobci profi záznamové techniky již tyto karty podporují. Cena ohlášena nebyla. Kdo se na ní ptá, ten na to prostě nemá
.
A pro dnešek už dost NAND flash produktů…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
apt-get dist-upgrade. Pak jsem radši koupil (značkové a dražší) SSD… Raspberry Pi už radši provozuju jenom read-only…
Podle mne jsou to prostě zmetky za pár korun a jako k takovým se k nim musí přistupovat. Nicméně, kupovali jsme teď na firmu dost Raspberry Pi B+ a kupovali jsme je rovnou s jejich 8GiB SD kartama, a zatím dobrý, ale až budu mít odladěno vše co potřebuji, tak si kartu zakonzervuji a Raspbiana přepnu rovněž do readonly režimu.
a za takové tři roky se budeme již bavit nejen o realitě 2TB SDXC karet, ale o nástupnickém standardu definujícím maximální kapacitu již v řádu desítek TBByl nějaký technický důvod, proč se do SDXC/SDHC nemohlo dát rovnou třeba 64bit adresování, ale místo toho kapacitu jenom několikanásobně zvětšili?
Cena ohlášena nebyla. Kdo se na ní ptá, ten na to prostě nemáNo člověk by řekl, že to bude stát podobně, jako SSDčko podobné kapacity a rychlosti, tedy asi 2000 korun. No tak asi ne, no.
. Co začít vyrábět foťáky se SATA?
Byl nějaký technický důvod, proč se do SDXC/SDHC nemohlo dát rovnou třeba 64bit adresování, ale místo toho kapacitu jenom několikanásobně zvětšili?
Technicky ani nie, ale so zvyšovaním štandardu je možné zvyšovať aj max. rýchlosť.
No člověk by řekl, že to bude stát podobně, jako SSDčko podobné kapacity a rychlosti, tedy asi 2000 korun. No tak asi ne, no. Co začít vyrábět foťáky se SATA?
Vyrábajú sa. Sú to foťáky s cfast rozhraním (nové cf karty majú štandardné sata rozhanie, ak sa nemýlim, maximálna rýchlosť je teda limitovaná na nejakých približne 600MB/s).