Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Býti licenčně závislý na někom jiném je opruz. Ví to Qualcomm, ví to Apple, ví to Nvidia, ví to i další firmy, které nepoužívají generické návrhy CPU a GPU od ARMu, pouze si licencují dané architektury a látají si z nich implementace vlastní. Z hlediska GPU se k nim chystá připojit i jihokorejský gigant.
Již nějakou dobu totiž jeho inženýři pracují na návrhu GPU, kvůli čemuž se Samsung pokoušel a stále snaží získat lidi, kteří s něčím takovým měli zkušenost kupříkladu z Intelu či již zmiňované Nvidie a také AMD. Ale to není nic překvapivého, headhunteři se v oboru GPU postarali v minulých dekádách o mnoho zajímavého. Zajímavé jsou ale informace, které putují internetem od firem ze Silicon Valley. Samsung prý na svém GPU v tichosti pracuje již několik let. A protože to pro něj bude znamenat premiéru, nesmí nic uspěchat ani odfláknout. Vývoj tak trvá déle, než když jen inkrementálně vylepšujete již odladěnou architekturu.
Uvidíme, kdy a v jaké formě se ARM SoC od Samsungu s jeho vlastním GPU případně objeví. Nelze vyloučit ani, že to jeho lidé nezvládnou, na druhou stranu tento jihokorejský obr si může dovolit zaplatit jakékoli množství jakkoli nadstandardně placených odborníků. Takže z mého pohledu je to jen otázka času a vhodného načasování. Zatím Samsung používá jak generické čipy, tak třeba ARMy od Qualcommu.
Výrobu 15nm NAND flash čipů, konkrétně 2bpc (2 bity na buňku) o velikosti 128 Gbitů (16 GB) rozjela Toshiba již na přelomu dubna a května v továrně Fab 5 v Yokkaichi Operations. Kapacitně, ač šlo o sériovou výrobu, ale nedostačovala, a tak se SanDiskem pracovali na zvýšení výrobních kapacit. Nyní obě firmy hlásí, že kapacita Fab 5 je navýšena na celkovou plochu výrobních hal 38 000 m² a k tomu se přidává i továrna Fab 2 s rozlohou 27 300 m². Celkově tak firmy značně navýšily výrobní kapacity 15nm NAND flash čipů a můžeme tak velkosériovou výrobu považovat za rozjetou na plné otáčky.
15nm technologie navazuje na předchozí extrémně úspěšnou spolupráci ve vývoji a výrobě 19nm čipů, kde Toshiba a SanDisk uvedly celkem dvě generace výrobního procesu. Budoucnost ale patří nanometrům menším, již nyní se svádí lítý boj s 16nm NAND flash výrobou Micronu, podobně jako dříve sváděly 19nm čipy Toshiba/SanDisk boj o zákazníka s 20nm Intel/Micron technologií. Tak či onak zde máme novou generaci přinášející menší, energeticky méně náročné a tepelně méně vyzařující čipy, takže nás čeká další skok v rychlostech a kapacitách NAND flash produktů, stejně jalo další pokesy cen. Několik nových si dnes ukážeme, v případě SanDisku asi netřeba tajit, jaké čipy používá a jelikož lexar je dceřinka Micronu (podobně jako Crucial, využívající na svých SSD 16nm Micron čipy), máme také jasno.
Další paměťovou kartou, která posouvá hranice dosud dostupného, je půlterabajtový model SDXC SanDisk Extreme Pro. Tento výrobce, jak již zaznělo, spolupracuje na vývoji NAND flash čipů s japonskou Toshibou, takže si osobně dovolím tiše předpokládat, že použité NAND flash čipy v této paměťové kartě jsou vyráběny právě 15nm technologií. Vždyť musejí být kapacitně 2× až 4× větší vůči 256, resp. 128GB kartám, a to při zachování fyzické velikosti a počtu čipů uvnitř karty. Navíc při této vyšší míře integrace drží karta stále vysokou rychlost 95 MB/s a pochopitelně si nemůže dovolit nijak víc hřát oproti jiným SDXC kartám.
A jelikož se pomalu, ale jistě blížíme k limitu, sluší se říci, že 512GB karta znamená pro SDXC totéž co 512MB pro SD či 8GB pro SDHC: je na čtvrtině kapacitního limitu definovaného standardem. Je myslím jen otázkou zhruba roku než někdo uvede na trh první 1TB SDXC kartu a za takové tři roky se budeme již bavit nejen o realitě 2TB SDXC karet, ale o nástupnickém standardu definujícím maximální kapacitu již v řádu desítek TB. Otázkou do pranice je praktická využitelnost v běžných spotřebitelských přístrojích, která je 512GB SDXC kartě stejná jako její 300MB/s 64GB kolegyni od Lexaru.
A když už jsem to načal, tak rovnou k věci. Ani Lexar v době Photokiny nezůstal bez novinek. Tou zajímavější je nová 64GB SDXC karta s nejmodernějším rozhraním UHS-II. Lexar u ní zaručuje dosažitelnost rychlosti čtení až 300 MB/s a zápisu až 260 MB/s. O příslovečný fous tak překonává dosavadního rekordmana, SDXC UHS-II kartu od SanDisku, která uměla 280MB/s čtení.
Lexar uvádí s UHS-II rozhraním i SDHC v kapacitách 32 a 16 GB, ale přirozeně nejvíc pozornosti poutá nejvyšší model. Také si jej nechá výrobce adekvátně zaplatit, cena je stanovena na 185 amerických dolarů. Kromě řady Professional 2000x míří na trh i pomalejší s rychlostním indexem 1000×, tedy rychlostí čtení až 150 MB/s – v jejím případě je zápis prováděn rychlostí maximálně 95 MB/s. Tu Lexar nabízí v kapacitách až po 256 GB, kterážto verze vyjde na již krvavějších 547 dolarů.
S kartami půjdou do prodeje i dvě čtečky s podporou rozhraní UHS-II. První je model Professional Workflow SR1, která disponuje rozhraním USB 3.0, druhou pak Professional Workflow SR2, která k tomu přidává i Thunderbolt 2.0 – vyjde na 30 dolarů.
A pořád to ještě není konečná, SanDisk totiž představil i novou generaci CFast 2.0 karet. Ty jsou sice využitelné jen v profesionálním segmentu, ale jsou fajn, protože na nich se výrobci předvádí, co dokáží vyrobit, když nemusí úplně hledět na cenu. SanDisk Extreme PRO CFast 2.0 neohromí kapacitou, ta končí na 128 gigabajtech, ale rychlost 515 MB/s při čtení znamená rychlostní index 3433×, což je aktuálně opravdu top záležitost. Zápis je pak opět o něco pomalejší, 128GB model nabízí 440 MB/s, 64GB model pak 240 MB/s. SanDisk jedním dechem dodává, že výrobci profi záznamové techniky již tyto karty podporují. Cena ohlášena nebyla. Kdo se na ní ptá, ten na to prostě nemá 
.
A pro dnešek už dost NAND flash produktů…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
20.9.2014 10:07
paul2no | skóre: 16
| blog: Paulovo doupě
| Praha
20.9.2014 19:32
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
apt-get dist-upgrade. Pak jsem radši koupil (značkové a dražší) SSD… Raspberry Pi už radši provozuju jenom read-only…
21.9.2014 11:05
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Podle mne jsou to prostě zmetky za pár korun a jako k takovým se k nim musí přistupovat. Nicméně, kupovali jsme teď na firmu dost Raspberry Pi B+ a kupovali jsme je rovnou s jejich 8GiB SD kartama, a zatím dobrý, ale až budu mít odladěno vše co potřebuji, tak si kartu zakonzervuji a Raspbiana přepnu rovněž do readonly režimu.
20.9.2014 19:30
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
a za takové tři roky se budeme již bavit nejen o realitě 2TB SDXC karet, ale o nástupnickém standardu definujícím maximální kapacitu již v řádu desítek TBByl nějaký technický důvod, proč se do SDXC/SDHC nemohlo dát rovnou třeba 64bit adresování, ale místo toho kapacitu jenom několikanásobně zvětšili?
Cena ohlášena nebyla. Kdo se na ní ptá, ten na to prostě nemáNo člověk by řekl, že to bude stát podobně, jako SSDčko podobné kapacity a rychlosti, tedy asi 2000 korun. No tak asi ne, no
. Co začít vyrábět foťáky se SATA?
21.9.2014 09:33
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Byl nějaký technický důvod, proč se do SDXC/SDHC nemohlo dát rovnou třeba 64bit adresování, ale místo toho kapacitu jenom několikanásobně zvětšili?
Technicky ani nie, ale so zvyšovaním štandardu je možné zvyšovať aj max. rýchlosť.
No člověk by řekl, že to bude stát podobně, jako SSDčko podobné kapacity a rychlosti, tedy asi 2000 korun. No tak asi ne, no
Vyrábajú sa. Sú to foťáky s cfast rozhraním (nové cf karty majú štandardné sata rozhanie, ak sa nemýlim, maximálna rýchlosť je teda limitovaná na nejakých približne 600MB/s).