Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
DisplayPort Alternate Mode je úžasná věc a USB Type C ještě úžasnější. A vůbec nejúžasnější jsou USB Promoters Group a VESA, že se dali dohromady a stvořili společné řešení. V rámci nového oboustranně zasunovatelného konektoru tak bude USB 3.1 v Type C konektoru kombinovat nejen datové přenosy do rychlosti 2×10Gbps a nabíjení s výkonem až 100 W, ale také grafický výstup DisplayPort. Podle propočtů přitom datová propustnost USB 3.1 stačí na to, aby se do ní vešlo jak rozumně rychlé USB, tak 4k pro DisplayPort. Vše je řešeno tak, že se tyto věci na kabelech „alternují“. Speciálně DisplayPort si po datových kabelech v USB 3.1 posílá jak své čtyři datové signály, tak AUX a HPD (Hot Plug Detection). Architektonicky je na to připraven již pár let od momentu, kdy přišel na svět Multi-Stream Transport umožňující za sebe řetězit DisplayPort monitory na „jediném kabelu“ – také se na něm alternovaly.
Celý standard v tuto chvíli počítá s prvotní implementací na bázi DisplayPortu 1.2a, tedy s rychlostí linek 5,4 Gbps, verze 1.3 pak přinese zrychlení, které místo 4096×2160 / 60 Hz s 10bit barvami umožní po USB Type C přenášet i novinku DisplayPortu 1.3, tedy 5k rozlišení. Konkrétně monitory přicházejí s rozlišením 5120×2880, tedy čtyřnásobným oproti 2560×1440. DisplayPort se navíc v tomto konektoru při nevyužití bude umět omezit i na méně než 4 datové linky, takže bude velmi efektivní v tom, aby co nejméně „parazitoval“ na celkové datové propustnosti USB 3.1.
Nemůžu si pomoci, ale tohle je u mě inovace roku. Logická, očekávatelná, ale je super, že přichází.
Po Rockchipu se jí má stát společnost Speatrum. Vedle snahy Intelu prosadit x86 do ultramobilních zařízení a větším podílu na tamním trhu, podporuje tuto prozatím nepotvrzenou informaci i prostý fakt, že Speadtrum ukončil svůj vlastní vývoj procesorových architektur. Předpokládá se tedy, že Speadtrum adaptuje x86 architekturu ve svých výrobcích a „na oplátku“ bude své čipy vyrábět u Intelu. Taková forma spolupráce by měla být výhodná pro oba subjekty, jelikož nejsou přímými konkurenty.
Čínský Speadtrum totiž neaspiruje kupříkladu na pozice AMD, jde o z tohoto hlediska menší lokální firmu. Produkuje především produkty prop tamní trh, síťové technologie apod. s primárním zaměřením na rozvíjející se trhy. Tedy takové, na nichž sám Intel se svým nákladným vývojem nemůže konkurovat dravé levné asijské konkurenci a jiným architekturám (myšleno zejména ARM, které se Speadtrum dosud věnoval). Výrobní kapacity u Intelu pak budou pro čínskou firmu také ternem, jelikož již dnes je problém sehnat v Asii nějaké volné: vytíženi jsou všichni s pokročilými výrobními procesy, včetně jinak drahé TSMC, včetně výrobců v druhém sledu, jejichž procesy nejsou tak pokročilé. Intel je samozřejmě na špici, dnes v poklidu vyrábí 14nm technologií x86 procesory architektury Broadwell.
Cílem Intelu je prosadit x86 architekturu daleko více v ultramobilním segmentu, kde kraluje ARM. A pokud to má být za cenu poskytnutí licencí dosavadním ARM hráčům, je to jedině správné rozhodnutí, jelikož tito umožní lépe vytížit výrobní kapacity. Nemusím asi příliš připomínat nedávné zakonzervování pokročilé americké továrny, ke kterému Intel musel přistoupit z důvodů neschopnosti vytížit své výrobní kapacity naplno.
Samozřejmě na potvrzení této informace ještě čekáme a klidně se z potvrzení může vyklubat vyvrácení. Ale buďme optimisté a představme si svět, kde konkurencí k záplavě (zejména generických) ARM SoC budou x86 SoC s licencovanými CPU architekturami od Intelu, případně miniaturní varianty x86 APU AMD jako současné Kabini / Temash, případně čipy AMD kombinující ARM CPU a GCN GPU. Zní to jako mišmaš, ale pokud na to budou dostatečně připraveny operační systémy (což v tomto kontextu znamená Windows i Linux s variacemi jako Android, Tizen či Firefox OS) taková konkurence trhu jedině prospěje.
Když už jsme ty úsporné AMD čipy naťukl, tak vězte, že AMD doplní již brzy nabídku levných procesorů pro patici AM1 o dva modely bez GPU části: Athlon X4 530 je čtyřjádrovým procesorem s 2 MB cache, taktem 2,0 GHz a TDP 25 W, vyšší model se liší tím, že jeho takt je 2,2 GHz. Připomenu, že stávající Athlon 5350 je 2,05GHz čtyřjádrem s grafikou na bázi architektury GCN a 128 stream procesory. TDP je stejných 25 W. AMD tak uvede na trh – doufejme za výhodnější cenu – čipy s deaktivovaným GPU, v jednom případě pak s vyšším taktem a obligátní možností dalšího OC. Berme to jako řešení pro ty, kteří chtějí nevýkonný úsporný x86 stroj, ale do něj raději volí levnou grafiku od Nvidie. Takové řešení sice vyjde dráž než přímo koupě Athlonu 5350 či jiného procesoru s GPU, ale dá majiteli možnosti Nvidia grafiky, které na AMD nejsou rozumně k dispozici (třeba CUDA a VDPAU). Jak Kabini včetně GPU šlape na Ubuntu Linuxu, můžete vidět v nedávném testu na DIIT.
Na trh zamířily i dvě očekávané grafiky druhé Maxwell generace. Obě nesou GPU GM204 s 5,2 miliardami tranzistorů (vyráběné stále 28nm u TSMC). Vyšší model běžící na 1126/1216 MHz (Base/Boost) má aktivní 2048 CUDA jader, 128 texturovacích jednotek a 64 ROP, nižší s takty 1050/12178 MHz má 1664 CUDA jader, 104 TMU a 64 ROP. V obou případech nese základní verze 4 GB 256bit GDDR5 s efektivním taktem 7,0 GHz.
Rozdíl je samozřejmě v TDP, kde vyšší model má 165W a nižší 145W. V obou případech je ale použito přídavné napájení 6+6 pin PCI Express, takže pokud to dá napájecí část, je zde slušná rezerva pro OC, nemluvě o tom, že hned na trh míří i nereferenční verze s vyššími takty. Nvidia udává podporu DirectX 12. Maxwell má inovovanou paměťovou architekturu, která dává vyšší výkon než by odpovídalo daným parametrům na Fermi (GTX 400/GTX 500) či Kepler (GTXY 600/GTX 700 vyjma GTXS 750(Ti)) architektuře a jsou zde i další novinky včetně potřebné podpory 4k rozlišení.
Prozatím to vypadá, že se Nvidii podařilo navázat na původního Maxwella, tedy GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti co se týče dobré ceny, efektivity a nízké spotřeby. Opět se ukazuje, že z 28nm technologie TSMC šlo ještě trochu vylepšení vyždímat, a to zejména díky efektivnějšímu řízení karty a architektonickým úpravám. GeForce GTX 980 (a její menší sestřička) je produkt, kterým Nvidia hlásá, že vlastně nevadí, že stále nemá k dispozici přijatelný 20nm proces u TSMC. Na ten si počkejme na hi-end produkt, možná v podobném duchu když Nvidia před pár lety uvedla v hi-endu původně mainstreamové GPU na GeForce GTX 680 (protože prostě stačilo i na konkurenční hi-end) a ten opravdový, výrobně drahý hi-end, čip GK110, si nechala nejprve na Tesly do superpočítačů, posléze na Quadra a až nakonec, po dalším vyladění výroby, pro běžné GeForce. Tahle strategie je v situaci, kdy se výrobní technologie nemění, poměrně optimální. A GeForce GTX 970/980 zatím ukazují, že při dané ceně mají výkonu velmi hodně. Těch několik málo fajnšmekrů toužících po novém hi-endu s 10+ milairdami tranzistorů si ale budou muset ještě počkat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nemůžu si pomoci, ale tohle je u mě inovace roku.
Nemůžu si pomoct, ale tohle je prasárna roku. Ať žije nabourávání bezpečnosti tím, že člověk zapojí DisplayPort a ono to je místo toho USB zařízení...
Navíc, všechny tyhle hybridní konektory trpí tím, že se ze samotného konektoru nepozná, jaké rozhraní tam skutečně je implementováno, viz např. miniPCIe vs. USB vs. mSATA a podobně.
To povidej vsem tem lidem, kterym bud lezi usb hub vedle monitoru, nebo maji druhy kabel z pocitace do monitoru.
Tohle nám cpal marketing už v době nástupu USB 1.0 – jak to bude úžasné a zbavíme se změnit kabelů… Příliš mnoho se nezměnilo.
USB bylo presne takto navrhovano = ze se rarizeni budou pripojovet zasebou, jedno do druheho, takze ti na PC pricipielne staci port jedinej.No, o tom docela pochybuji (teda ze to nekdo u vyrobcu takto zamyslel). Tahle uvaha o jednem portu ma totiz drobnou chybicku - vsechna zarizeni pripojena na jeden USB kontroler sdileji jeho rychlost. Tj vcetne hubu a tech zarizeni za nima. Takze zapojis huby do takoveho "stromu", a na ne tucet zarizeni, to budes mit rychle jak analogovej modem
Hodně toho jde totiž už jen elektronicky a na papír si to člověk tiskne jen když si v tom potřebuje listovat.
Kéž by. :-( Stačí opustit IT sféru a budete se divit, kolik lidí si tiskne e-maily nebo webové stránky.
ZIP mechaniku mám s USB rozhraním a tiskárnu připojenou přes ethernet. Ale stejně mi do počítače vede napájení, HDMI, audiokabely, ethernet a pak asi šest USB kabelů. V klávesnici USB rozbočovač mám, takže něco se omezit podařilo, ale nepřijde mi to jako nějaká velká revoluce1 od dob, kdy jsem běžně používal PS/2, LPT, COM porty… Navíc většina zařízení má dlouhé kabely (aby dosáhly až k počítači pod stolem), takže při použití rozbočovače tam zase přebývají metry kabelu a visí ze stolu.
[1] ve smyslu omezení změti kabelů – naopak vyšší rychlost, napájení a univerzálnost jsou jednoznačně plus USBčka
Kdyz vlozis sitovou kartu, tak ji system muze bez uzivatelova vedomi aktivovat a presunout provoz do internetu po ni.
To by většinou nemělo ničemu vadit – stejně bys měl předpokládat, že síti nemůžeš věřit a musíš si ověřovat certifikáty a šifrovat.
Nešifrovaná komunikace dává smysl leda v nějaké uzavřené síti, třeba v serverovně, kde chceš mezi stroji maximální propustnost a nechceš se zdržovat šifrováním (když po těch drátech stejně nic jiného nepoteče). Ale tam zase nebudeš připojovat neznámá USB zařízení.
Nicméně souhlas, že systém by tu novou síťovku neměl začít automaticky používat, nahodit na ní DHCP a posílat přes ní data.
Kdyz vlozite klavesnici, system ochotne interpretuje vlozene klavesy (treba beznou klavesu na otevreni terminalu a nasledne "tar -c / | ssh nekam".
Tohle už je nebezpečnější.
Rozumné nastavení by bylo, že když už je jedna klávesnice připojená, tak se to při připojení druhé zeptá, než ji začne používat. Případně by si uživatel mohl tohle chování změnit (třeba když si k počítači často připojuje jinou klávesnici a naopak tam nestrká nedůvěryhodná zařízení).
Tohle už je nebezpečnější. Rozumné nastavení by bylo, že když už je jedna klávesnice připojená, tak se to při připojení druhé zeptá, než ji začne používat. Případně by si uživatel mohl tohle chování změnit (třeba když si k počítači často připojuje jinou klávesnici a naopak tam nestrká nedůvěryhodná zařízení).Nebo zamykat obrazovku.