Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Zdá se, že Nvidia skutečně, minimálně v některých segmentech, přejde z 28 nanometrů rovnou na 16. V tomto kontextu je ale potřeba si připomenout, že 16nm proces u TSMC není zas tak výrazně pokročilejší oproti 28nm, jelikož jde v podstatě „jen“ o 20nm proces s FinFET tranzistory, tedy nikoli „ležící“, ale „stojící“ strukturou řídící elektrody. Toto je rozměr, který TSMC uvádí a který sice papírově vypadá výtečně, ale pokrok nebude skutečně takový, jaký by přechod od 28 na 16 nanometrů naznačoval. Pokrok to ale je významný, nechci jej nijak zmenšovat.
Od 16nm FinFET výroby u TSMC můžeme očekávat znatelný nárůst pracovních frekvencí čipů za současného výrazného poklesu spotřeby oproti ekvivalentu na 28nm bázi. V tuto chvíli se ví, že u TSMC si tuto výrobu objednali (Apple snad ani netřeba zmiňovat) Avago Technologies, Freescale, LG Electronics, MediaTek, Nvidia, Renesas Electronics Xilinx. Z toho je jasné, kde se začíná: buď výrobci FPGA, nebo ARMových SoC. Jakkoli tento seznam nemusí být kompletní, už dřívější zmínka o výrobce ARM SoC 16nmFinFET technologií pro smartphony jednoho z předních čínských výrobců, dotváří celý obraz. Technologie je připravena pro menší ARMy a jiné jednodušší čipy, ale její použití samozřejmě má smysl pro procesory, které mohou těžit z vysokých pracovních taktů, případně z poměru výkon/spotřeba (NAND flash či DRAM čipy si takto a draho u TSMC opravdu nikdo vyrábět nenechá).
Jestli, resp. kdy dojde na velká Nvidia GPU na 16nm FinFET technologii, to stále nevíme. Připomenu ale stěžejní informaci: jelikož dosavadní hi-end GPU měly zhruba 7 miliard tranzistorů, lze očekávat, že generace příští bude mít minimálně 10 miliard. ZE dvou důvodů: bez výrazného zvýšení počtu tranzistorů nelze vyrobit výkonnější generačně pokročilejší čip. Navíc čip musí mít určité rozměry, aby na něj mohlo být možnost připojit externí paměťové čipy s určitou celkovou šířkou sběrnice. Nvidia v tuto chvíli používá 384 bitů a jeví se to jako optimální maximum, ale AMD má 512 bitů a s ohledem na to, že Nvidia zatím do HBM nenaskakuje, drží se GDDR5, nevylučoval bych ani touhu po použití 512bitové paměťové sběrnice. V takovém případě bychom teoreticky mohli očekávat čip nikoli blíže 10 miliardám, ale spíše 15 miliardám tranzistorů (zkrátka někde nad 12,5 miliardy). To už samozřejmě popouštím uzdu fantasii, realistický odhad je těch 10 miliard a více. Jenže to je stále několikanásobně až mnohonásobně více než běžná velikost ARM SoC. Výsledný hypotetický čip tak bude extrémně drahý, navíc s ohledem na počáteční horší výtěžnost nelze očekávat, že by se dařilo vyrábět rozumné množství plně aktivních čipů. Tato zpráva tak dle mého nehovoří o 16nm GPU Nvidia, pouze o SoC typu Tegra.
Stejné úvahy jako u Nvidia GPU,, můžeme aplikovat i na AMD. Ta se naopak nechala slyšet, že spíše počítá se 14nm FinFET technologií GlobalFounries (+ Samsung) než čímkoli jiným, ale opět platí, že první fáze jen těžko bude zahrnovat obrovská složitá GPU s 10+ miliardami tranzistorů. V případě AMD se může GlobalFoundries postarat jak o ARMy (s nimiž firma za bývalého ředitele Rory Reada začala), tak menšími x86 SoC, jejichž výrobu již částečně GlobalFoundries realizuje na současné 28nm technologií. Firma pro AMD vyrábí i některá GPU (což plyne z povahy samotných x86 APU AMD), ale brzký příchod velkých GPU opravdu nečekejme.
Informace od AMD nijak nevylučují použití 16nm FinFET u TSMC, ale vše bude závislé od dostupných kapacit jak u GlobalFoundries/Samsungu, tak u TSMC. Vypadá to totiž, že Apple realizuje větší část objednávek FinFET výroby právě u Samsungu, navíc AMD má s výrobou GPU u TSMC letité zkušenosti a přechod s dočasným využitím 20nm procesu (který již je v běhu) s následným využitím dostupných kapacit jak na 1. generaci 16nm FinFET, tak na 2. generaci 16nm FinFET+ je rozumná diversifikace rizika.
Vypadá to, že nám díky spojení Samsungu s GlobalFoundries vyrůstá velmi silná konkurence pro TSMC v oblastech, kde se tchajwanskému pekaři vaflí podařilo v minulé dekádě vybudovat si takřka monopol. Ten ale nyní padá, jasným indikátorem je Apple.
Samsung to bere opravdu radikálně rychle. Sotva několik týdnů po oznámení vývoje, přichází informace, že vlastní GPU bude mít jihokorejský gigant již příští rok, konkrétně v první polovině. Vzhledem k tomu, že Samsung vyvíjí i vlastní CPU, lze očekávat, že jednoho krásného dne příští rok bude mít k dispozici plně vlastní ARM SoC, s modifikovanou CPU i GPU architekturou, částečně po vzoru Qualcommu, případně Nvidie (která ARM CPU kombinuje s plně vlastní in-house GPU na bázi Kepler či nově Maxwell architektury).
Je praktiky jisté, že budoucí smartphony či tablety budou prvními produkty s těmito čipy. Jestli si Samsung nechá své technologie následně pro sebe exkluzivně, nebo je nabídne i světu, to uvidíme. A nedivil bych se ani, kdyby se tato SoC stala srdcem i dalších produktů, například televizorů či multimediálních přehrávačů.
Řada C grafických karet Matrox nabízí až 6 výstupů typu DisplayPort, u vyššího modelu s podporou rozlišení 4k. Až sem sahají schopnosti architektury GCN, kterou disponuje GPU „Cape Verde“, postarší čip, který Matrox má licencován od AMD pro tyto nové karty. Míří pochopitelně na naprosto odlišný segment než herní grafiky.
Dva nové modely jdou na trh jako první. Matrox C420 disponuje čtyřmi a Matrox C680 šesti DisplayPorty. První karta má stanoveno maximální rozlišení na 2560×1600, druhá 4096×2160 - té se týká schopnost do tří výstupů zvládat 60Hz zobrazení na každém, pro 4 až 6 pak jen 30 Hz. Grafická paměť typu GDDR5 má v obou případech velikost 2 GB. Vyvedeny jsou konektory typu Secure miniDisplayPort, který nelze odpojit jednoduchým vytažením kabelu z konektoru. Podporováno je i multistream audio, nezávislé pro jednotlivé výstupy.
Jak bylo a je u Matroxu zvykem, ceny jsou vysoké a souvisí i s dodávaným obslužným softwarem PowerDesk. Nižší model vyjde na 449 euro, vyšší na 549. Cena je ale srovnatelná s architektonicky odpovídající kartou AMD FirePro. Dobrá zpráva: mezi podporovanými systémy uvádí Matrox i Linux (bez bližšího upřesnění)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
5.12.2014 13:29
Conscript89
| Brno
Vždyť HDMI s tím samým přijde taky, jen o pár verzí déle. Kdyby raději vytvářely 1 standard a pak všichni používaly stejný...Pozdeji! Sakra, ze ja se vubec nervuju, je patek, bude vikend, uff... Uz jsem klidnej.
5.12.2014 14:35
Conscript89
| Brno
5.12.2014 18:17
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Tak si Intel navrhl něco svého, co si mohl upgradovat v rytmu podle svých potřeb a dávat to zadarmo, aby tak pomohl svým grafikám k větší popularitě...
S tím Thunderboltem je to nepatrně složitější. Oni údajně multiplexují x1 PCI-e linku s kanálem DisplayPort na společném signálovém páru, který údajně jede 10 Gbps. Že Apple použil na svých počítačích pro Thunderbolt stejný MiniDP konektor, který se původně používal pro čistý DisplayPort, to je jenom matení nepřítele a projev netriviálně zajištěné zpětné kompatibility (při připojení starého DP "konzumenta" se port přepne do "legacy DP" režimu).
DiplayPort je samostatný standard ve smyslu modulace a kódování, který předcházel Thunderboltu. Nižší vrstvy připomínají v některých ohledech DVI/HDMI. Opět to jede po čtyřech párech čistý výstup, ale už to není "tik ťak pixel za pixelem v pevném taktu RGB+hodiny", ale jedná se o primitivní paketový přenos (později obohacený o "přenos pouze změn"). Taky fyzická vrstva už nepoužívá napěťové úrovně původního TMDS známého z DVI/HDMI, použité úrovně jsou nižší.
DP lze na HDMI převést relativně jednoduchým level-translator donglem - DP konektor obsahuje pro tento účel napájení a detekční pin, takže když se grafika s výstupem DP dozví, že má připojený dongle, pustí do DP konektoru HDMI framing a analogový level translátor v donglu zajistí zbytek. Stránka na wikipedii označuje tento level translátor (dongle) jako "pasivní" - to je terminologicky špatně, on není pasivní, on pouze neprovádí konverzi framingu, je tedy hloupý, ale protože obsahuje aktivní křemíkové součástky (linkové budiče) tak nějaké napájení potřebuje.
Ano existuje varianta eDP pro laptopy apod., jako náhrada dosavadního LVDS (před ním se používalo paralelní TTL). Pokud mohu soudit, DP/eDP ale nemá s dosavadním LVDS kompatibilní ani framing, ani napěťové úrovně. Viz třeba tenhle datasheet. Napěťové úrovně jsou zmíněny v tabulkách na straně 21 a 23 ("differential voltage"). Framing taky není kompatibilní - pokud by byl kompatibilní, ten šváb by byl o poznání jednodušší, nebo by nebyl vůbec potřeba
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz