Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Corning v nových kabelech využívá vlastní vlákna typu ClearCurve VSDN. Vedle maximálního datového toku USB 3,0, tedy 5,0 Gbps, zaručuje samozřejmě i kompatibilitu s USB 2.0, ostatně tomu nic nebrání. Jen je potřeba se smířit s tím, že je omezen napájecí proud pro zařízení na 2,25 W (což naznačuje přítomnost nějaké té metalické části vedle vlastních optických vláken) a také že konektor je trochu větší ve svém okolí.
V tuto chvíli má výrobce k dispozici 10m kabel s cenou 109 dolarů (takže tak zhruba 2 300 Kč), později bude následovat i 15metrový a 30metrový kabel. Jistě netřeba konstatovat, že zatímco hrubé zacházení s běžným metalických kabelem je do jisté míry pro kabel přežitelné, obdobné poškození optického vlákna je pro něj smrtelné. Ale Corning na toto jistě myslel, jeho ClearCurve VSDN vlákno bude poměrně odolné, navíc tohle už jen svou povahou není produkt pro neustálé připojování mnoha věcí, ale spíše pro připojení jedné pevné periferie na větší vzdálenost – disku k PC/přehrávači apod.
Jsem přesvědčen, že produkty tohoto typu budou tou definitivní tečkou za novináři vysněnou představou souboje Thunderboltu a USB 3.0, která byla stejně pomýlená jako někdejší povídačky oboji FireWire s původním USB. Thuderbolt se již dávno pasoval do pozice speciálky pro profesionální použití (kde je skvělý, to všechna čest), USB si i ve verzi 3.x drží pozici levného rozhraní pro masy, kteří nehoní každý MB/s.
Středoformát s 50Mpix(+) CMOS čipem velikosti 44×33 mm ohlásil již Hasselblad i Phase One (Mamiya, Leaf). Pentax uvádí na této bázi svého pokračovatele digitálních středoformátů, model 645Z. Oproti předchozímu modelu 645D s 40Mpix CCD čipem nabízí výrazně vyšší ISO, také rozlišení a přichází v tomto segmentu s neobvyklou podporou pro video.
Čip nese celkově 52,00 megapixelů, z toho je aktivně používáno 51,4, což dává rozlišení snímků 8265×6192. Čip před sebou nemá low-pass filtr, ostrost tedy bude maximální, byť za cenu vyššího rizika vzniku moaré. Rozsah citlivostí je od ISO 100 po 204800 (porovnejte s ISO 1600 max. u 645D), je zde také možnost LiveView a H.264/MOV videa v kvalitě 60i/50i, 30p/25p či 24p. Časosběrně lze nahrávat až 4k video, tam ale spíše dává smysl používat toto intervalové snímání v rozlišeních vyšších než „trapných“ 3840×2160.
Jinak je zde AF modul známý z APS-C zrcadlovek, v tomto případě nabízí 27 AF bodů, z toho 25 křížových. Displej je nově výklopný a při 3,2palcové úhlopříčce nabízí rozlišení 1037k bodů. Hledáček je samozřejmě optický, pokrývá 98 % snímku a disponuje 0,62× zvětšením. Závěrka umí časy 1/4000 až 30 sekund včetně bulb režimu. Jsou zde dva SD sloty (vč. SDXC a podpory UHS-I, Eye-F a FluCard), snímání je možné rychlostí 3 fps (s ohledem na velikost/hmotnost zrcátka slušné). Pentaxem používaný Li-ion akumulátor D-Li90 vydrží v tomto případě na 700 snímků, 560 při použití blesku v 50 % případů. Video je omezeno délkou 25 minut.
Cena v Česku zatím není známa, můžeme tak usuzovat pouze podle předchozího modelu 645D. Ten (připomínám, že je pár let starý) vyjde na zhruba 145 tisíc Kč, kit s 55mm f/2.8 objektivem na zhruba 170 tisíc Kč. Ať to bude zhruba tolik, nebo třeba o sto tisíc víc,stále to bude méně než půl miliónu až milión za konkurenční 50Mpix CMOS středoformáty konkurence. Snad jedině škoda ukázkových fotek na webu Pentaxu – tímhle asi zákazníky firma nenaláká. Ale posuďte sami.
Obvykle se pak pod zmínkami o nových digitálních středoformátech vedou debaty na téma velikosti snímače. Ano, pravdou je, že ani dřívější např. 53,9×40,3 mm něco snímače, ani tyto nové 44×33mm mají hodně daleko do nejmenšího analogového středoformátu (4,5 ×6 cm, resp cca 42 ×56 mm), ale i tak představují snímač s plochou o velikosti 168 % full-frame snímače. Bohužel ale s koncem výroby oněch středoformátových CCD snímačů (za což může z nemalé části pád Kodaku) pozorujeme paradoxní jev, opačný očekávání. Opravdu se v době CCD snímačů předpokládalo, že velikost snímačů poroste a jednoho dne se třeba na ten skutečný formát 645 vyškrábe. Opak je ale pravdou. A musím dodat: bohužel.
Ještě jednu fotografickou záležitost, která si rozhodně zaslouží pozornost, si dnes dáme. Sony před časem uvedla novou full-frame bezzrcadlovku Sony A7S, která sice nabízí „jen“ 12 megapixelů, ale zato brutálnější rozsah citlivostí (srovnatelný leda tak s 16Mpix full-framem Nikon D4s). Začíná v rozšířeném režimu na ISO 50 a končí na šílených ISO 409600.
Sony zveřejnila v této souvislosti krátké video, které demonstruje vliv nastavení citlivosti na noční snímání. Expozice jsou pochopitelně vždy stejně dlouhé (např. při 30 fps připadá na jeden snímek vždy 1/30 sekundy), ale s rostoucí citlivostí roste i jas scény. Díky ISO nad sto tisíc je tak možné z noci udělat takřka podvečer letního dne. Osobně to beru jako zajímavou demonstraci (i s ohledem na gamma režim SLog-2) technických schopností současné generace snímačů. Praktická využitelnost ale drhne, protože se takto vysokým režimem citlivosti totálně mění atmosféra scény.
PS: o víkendu jsem volal Deltu 3200 pushovanou na 12800. Dopadla skvěle (bodejť, velikost snímače ve Flexaretě je 56×56 mm 
), ale pro tmavé interiéry to chce spíš 25600, což je Ilfordem udávané maximum pro push tohoto materiálu. A i tak je to velmi hluboko pod možnostmi aktuálních digitálů. Pro současnou generaci full-frame přístrojů je ISO jako 12800 či 25600 bezpochyby téměř plně použitelné, zejména po zpracování RAWů kvalitními nástroji. Od příští generace full-frame zrcadlovek (například „Nikonu D5 / D5S“ očekávejme přiblížení se magické hranici ISO 1 000 000, i kdyby „pouze“ v podobě ISO 819 200. V takovou chvíli nebude člověk bezpečný nejen při svitu ohně, ale snad i zavřený v protiatomovém krytu č. 13.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
18.4.2014 17:25
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
18.4.2014 18:55
⧠ A = 0 | skóre: 11
| blog: Technokratovo_zrcadlo
| Helsinki
27.4.2014 19:45
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
18.4.2014 20:53
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
18.4.2014 17:03
Saul Tigh
| blog: joes_bar
Dvě poznámky...
Corning rozhodně není první, kdo přišel s USB po optických vláknech. V průmyslu se to již nějakou dobu celkem běžně používá pro prodloužení USB na stovky metrů a vyloučení elektromagnetického rušení. Pro obecné použití něco dodávají třeba firmy FOCI, Unibrain, APAC nebo Icron. Některé firmy pak mají vlastní specializované řešení přímo ve svých produktech.
S tím levným rozhraním pro masy a vyloučením profesionálního použití bych byl opatrnější. Když uvedu příklad čistě z mého oboru, tak třeba v průmyslu kamery pro počítačové vidění a zpracování obrazu čím dál více používají rozhraní USB3 Vision. Dokonce v mnoha aplikacích začíná vytlačovat Camera Link.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
18.4.2014 16:55
18.4.2014 19:52