Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Corning v nových kabelech využívá vlastní vlákna typu ClearCurve VSDN. Vedle maximálního datového toku USB 3,0, tedy 5,0 Gbps, zaručuje samozřejmě i kompatibilitu s USB 2.0, ostatně tomu nic nebrání. Jen je potřeba se smířit s tím, že je omezen napájecí proud pro zařízení na 2,25 W (což naznačuje přítomnost nějaké té metalické části vedle vlastních optických vláken) a také že konektor je trochu větší ve svém okolí.
V tuto chvíli má výrobce k dispozici 10m kabel s cenou 109 dolarů (takže tak zhruba 2 300 Kč), později bude následovat i 15metrový a 30metrový kabel. Jistě netřeba konstatovat, že zatímco hrubé zacházení s běžným metalických kabelem je do jisté míry pro kabel přežitelné, obdobné poškození optického vlákna je pro něj smrtelné. Ale Corning na toto jistě myslel, jeho ClearCurve VSDN vlákno bude poměrně odolné, navíc tohle už jen svou povahou není produkt pro neustálé připojování mnoha věcí, ale spíše pro připojení jedné pevné periferie na větší vzdálenost – disku k PC/přehrávači apod.
Jsem přesvědčen, že produkty tohoto typu budou tou definitivní tečkou za novináři vysněnou představou souboje Thunderboltu a USB 3.0, která byla stejně pomýlená jako někdejší povídačky oboji FireWire s původním USB. Thuderbolt se již dávno pasoval do pozice speciálky pro profesionální použití (kde je skvělý, to všechna čest), USB si i ve verzi 3.x drží pozici levného rozhraní pro masy, kteří nehoní každý MB/s.
Středoformát s 50Mpix(+) CMOS čipem velikosti 44×33 mm ohlásil již Hasselblad i Phase One (Mamiya, Leaf). Pentax uvádí na této bázi svého pokračovatele digitálních středoformátů, model 645Z. Oproti předchozímu modelu 645D s 40Mpix CCD čipem nabízí výrazně vyšší ISO, také rozlišení a přichází v tomto segmentu s neobvyklou podporou pro video.
Čip nese celkově 52,00 megapixelů, z toho je aktivně používáno 51,4, což dává rozlišení snímků 8265×6192. Čip před sebou nemá low-pass filtr, ostrost tedy bude maximální, byť za cenu vyššího rizika vzniku moaré. Rozsah citlivostí je od ISO 100 po 204800 (porovnejte s ISO 1600 max. u 645D), je zde také možnost LiveView a H.264/MOV videa v kvalitě 60i/50i, 30p/25p či 24p. Časosběrně lze nahrávat až 4k video, tam ale spíše dává smysl používat toto intervalové snímání v rozlišeních vyšších než „trapných“ 3840×2160.
Jinak je zde AF modul známý z APS-C zrcadlovek, v tomto případě nabízí 27 AF bodů, z toho 25 křížových. Displej je nově výklopný a při 3,2palcové úhlopříčce nabízí rozlišení 1037k bodů. Hledáček je samozřejmě optický, pokrývá 98 % snímku a disponuje 0,62× zvětšením. Závěrka umí časy 1/4000 až 30 sekund včetně bulb režimu. Jsou zde dva SD sloty (vč. SDXC a podpory UHS-I, Eye-F a FluCard), snímání je možné rychlostí 3 fps (s ohledem na velikost/hmotnost zrcátka slušné). Pentaxem používaný Li-ion akumulátor D-Li90 vydrží v tomto případě na 700 snímků, 560 při použití blesku v 50 % případů. Video je omezeno délkou 25 minut.
Cena v Česku zatím není známa, můžeme tak usuzovat pouze podle předchozího modelu 645D. Ten (připomínám, že je pár let starý) vyjde na zhruba 145 tisíc Kč, kit s 55mm f/2.8 objektivem na zhruba 170 tisíc Kč. Ať to bude zhruba tolik, nebo třeba o sto tisíc víc,stále to bude méně než půl miliónu až milión za konkurenční 50Mpix CMOS středoformáty konkurence. Snad jedině škoda ukázkových fotek na webu Pentaxu – tímhle asi zákazníky firma nenaláká. Ale posuďte sami.
Obvykle se pak pod zmínkami o nových digitálních středoformátech vedou debaty na téma velikosti snímače. Ano, pravdou je, že ani dřívější např. 53,9×40,3 mm něco snímače, ani tyto nové 44×33mm mají hodně daleko do nejmenšího analogového středoformátu (4,5 ×6 cm, resp cca 42 ×56 mm), ale i tak představují snímač s plochou o velikosti 168 % full-frame snímače. Bohužel ale s koncem výroby oněch středoformátových CCD snímačů (za což může z nemalé části pád Kodaku) pozorujeme paradoxní jev, opačný očekávání. Opravdu se v době CCD snímačů předpokládalo, že velikost snímačů poroste a jednoho dne se třeba na ten skutečný formát 645 vyškrábe. Opak je ale pravdou. A musím dodat: bohužel.
Ještě jednu fotografickou záležitost, která si rozhodně zaslouží pozornost, si dnes dáme. Sony před časem uvedla novou full-frame bezzrcadlovku Sony A7S, která sice nabízí „jen“ 12 megapixelů, ale zato brutálnější rozsah citlivostí (srovnatelný leda tak s 16Mpix full-framem Nikon D4s). Začíná v rozšířeném režimu na ISO 50 a končí na šílených ISO 409600.
Sony zveřejnila v této souvislosti krátké video, které demonstruje vliv nastavení citlivosti na noční snímání. Expozice jsou pochopitelně vždy stejně dlouhé (např. při 30 fps připadá na jeden snímek vždy 1/30 sekundy), ale s rostoucí citlivostí roste i jas scény. Díky ISO nad sto tisíc je tak možné z noci udělat takřka podvečer letního dne. Osobně to beru jako zajímavou demonstraci (i s ohledem na gamma režim SLog-2) technických schopností současné generace snímačů. Praktická využitelnost ale drhne, protože se takto vysokým režimem citlivosti totálně mění atmosféra scény.
PS: o víkendu jsem volal Deltu 3200 pushovanou na 12800. Dopadla skvěle (bodejť, velikost snímače ve Flexaretě je 56×56 mm ), ale pro tmavé interiéry to chce spíš 25600, což je Ilfordem udávané maximum pro push tohoto materiálu. A i tak je to velmi hluboko pod možnostmi aktuálních digitálů. Pro současnou generaci full-frame přístrojů je ISO jako 12800 či 25600 bezpochyby téměř plně použitelné, zejména po zpracování RAWů kvalitními nástroji. Od příští generace full-frame zrcadlovek (například „Nikonu D5 / D5S“ očekávejme přiblížení se magické hranici ISO 1 000 000, i kdyby „pouze“ v podobě ISO 819 200. V takovou chvíli nebude člověk bezpečný nejen při svitu ohně, ale snad i zavřený v protiatomovém krytu č. 13.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Dvě poznámky...
Corning rozhodně není první, kdo přišel s USB po optických vláknech. V průmyslu se to již nějakou dobu celkem běžně používá pro prodloužení USB na stovky metrů a vyloučení elektromagnetického rušení. Pro obecné použití něco dodávají třeba firmy FOCI, Unibrain, APAC nebo Icron. Některé firmy pak mají vlastní specializované řešení přímo ve svých produktech.
S tím levným rozhraním pro masy a vyloučením profesionálního použití bych byl opatrnější. Když uvedu příklad čistě z mého oboru, tak třeba v průmyslu kamery pro počítačové vidění a zpracování obrazu čím dál více používají rozhraní USB3 Vision. Dokonce v mnoha aplikacích začíná vytlačovat Camera Link.