V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Čekají nás pochopitelně ale i jiná témata a předem se omlouvám všem odpůrcům fotoaparátů mezi hardwarem, dnes to bude hlavně o nich. Urodilo se jich totiž poměrně dost v jediném týdnu, takže případné stížnosti prosím směrujte firmám Sony, Nikon a Panasonic
. Příště už najedeme zase do normálních kolejí.
Konkurenční Nvidia si své prvenství ve výkonu jednočipové grafiky udržela poměrně dlouho. Kvůli enterprise a HPC segmentu zariskovala a vedle běžného GPU GK104 (poprvé přišlo na GeForce GTX 680) navrhla a u TSMC v rané fázi 28nm výroby vyráběla také GK110, obrovský čip o 7 miliardách tranzistorů, který si samozřejmě nechala zákazníky řádně zaplatit. A byly to právě zakázky jako superpočítač v Oak Ridge National Laboratories, které umožnily celou tuto nákladnou legraci a i pozdější uvedení GeForce GTX Titan a její následné nižší verze GeForce GTX 780 – ty vzaly Radeonu HD 7970 jeho výkonnostní prvenství v desktopech.
AMD si až doteď vystačila, resp. musela vystačit s ne-tak-elegantním konceptem dvoučipového Radeonu HD 7990. To se (dle všech náznaků a dostupných informací) příští týden změní, Radeon R9 290X jí prvenství opět vrátí. Jeho GPU s více než 6 miliardami tranzistorů dá ve hrách větší výkon než 7miliardová Nvidia. Karta přitom navrátí do herního světa superširokou 512bitovou paměťovou sběrnici, kterou svého času použila ATI u Radeonu HD 2900XT(X). Takty paměťových čipů tak nebudou muset být tak vysoké jako u 256 či 384bit sběrnice, resp. to celé dá prostor v velmi vysoké propustnosti, pokud by byly použity čipy s frekvencí kolem 7,0GHz hranice (realita bude na 5,0GHz u referenčního modelu).
Vedle referenčního modelu zobrazeného na fotografiích lze očekávat na trhu spíše modely nereferenční. Ať již postavené na referenčním designu karty, jen s lepším chladičem, nebo i s překopanou napájecí částí, je jasné, že na vlajkové lodi se výrobci grafik s GPU od AMD vyřádí. Uvidíme za několik dnů.
Sony konečně prolamuje bariéru v obou významech sousloví o velikosti snímače. Na trh přichází full-frame bezzrcadlovky A7 a A7r, vybavené 24Mpix, resp. 36Mpix snímačem. S nimi pochopitelně přichází první objektivy schopné takto velké kolo vykreslit a budou přicházet i další, ale to není podstatné. Podstatná je skutečnost, že full-frame u Sony se již nerovná pouze podivné, těžké a drahé podivnosti jménem A99 (s polopropustným zrcátkem a elektronickým hledáčkem), ale jsou zde i tyto dvě nové levnější alternativy. Fotoškoda nacenil oba přístroje (bez objektivů) na 38 490, resp. 53 990 Kč, a to je výtečné.
Dnes se tu nebudu s ohledem na větší množství foťáků podrobněji vrtat v parametrech, vezměte zavděk informací, že jde o přístroje, které spadají do kategorie „game-changer“ a je jen na nich, jestli/jak se jim podaří tento předpoklad naplnit. Technologickou výbavu mají na zcela špičkové úrovni.
Sony vrhá na trh ještě jeden vynikající přístroj, který je vůbec prvním svého druhu: Cybershot RX10 je totiž něčím, co vypadá jako ultrazoom, případně zrcadlovka, ale sedí někde mezi tím. Je to foťák s 20Mpix BSI CMOS snímačem slušné velikost 1„, tedy výrazně větším, než má třeba Panasonic FZ200 (1/2,3“) či kdokoli jiný. Přitom nad ním sedí výtečný světelný objektiv s rozsahem 24 až 200 mm (tedy 8,33× zoom, což definici ultrazoomu poněkud odporuje) a konstantní světelností f/2.8.
Jde tedy o ekvivalent oblíbeným drahým profi kompaktům RX100, resp. hlavně RX100 II, se kterým RX10 sdílí stejný snímač. RX10 je kompromisem několika kategorií přístrojů a jako takový není vhodný pro každého a současně ne každý bude ochoten na něj vypláznout něco mezi 25 a 30 tisíci Kč (přesnou českou cenu ještě neznám).
Ano, za tuto cenu můžete mít zrcadlovku APS-C se solidním objektivem (18-135 či 18-200), ale horší světelností. Ano, bude RX-desítce podobná rozměrem i hmotností (on totiž s ohledem na množství světelného skla měří 129×88×102 mm a váží 813 gramů), ale těžko to bude kompaktní (jednokusý) přístroj s podporou RAWu, třípalcovým výklopným LCD s 1290k body a OLED EVF s 1440k body, navíc s podporou +80 50p i 24p videa, HDMI výstupem zvládajícím 4k a NFC či Wi-Fi.
Podstatně menší a lehčí fotoaparát (99×55×30 mm, 204 gramů) přichystal Panasonic v rámci (svého) Micro Four Thirds systému. Lumix DMC-GM1 je prťavoučký 16Mpix foťáček doprovázený malým setovým objektivem v rozsahu ohnisek v přepočtu 24 až 64 mm při f/3.5-5.6. Jeho výbava je celkem standardní, odpovídá současné generaci 16Mpix Micro43 u Panasonicu, nebudu se tedy nad ní rozplývat. Za zmínku stojí tohle zejména před manželkou či přítelkyní, která chce něco solidního, ale malého do kapsy. To by tato malá potvůrka, vybavená navíc Wi-Fi či 22 kreativními filtry, mohla zvládnout. Ale je to Micro43, takže si připravte 750 dolarů za kit (odhadem v Česku nějakých 17 000 Kč+).
Je zajímavé sledovat, jak se oba zakladatelé formátu MicroFour Thirds – tedy Olympus a Panasonic – snaží odlišit. Ano, oba produkují fotoaparáty tohoto systému ve všech kategoriích, ale tak nějak mám dojem, že Olympus více tlačí na profi pilku (s modely OM-D E-M5 a OM-D E-M1), zatímco Panasonic se vedle tradiční video cesty (řada Lumix GHx) více pouští do této stylovky. Malý a lehký Lumix GM1 je toho jasným důkazem.
I tak je ale vidět, že systém Micro43 je tak trochu zastropován. A ač je to úplně zbytečné, dávám tomu rok, maximálně dva, než se Olympus/Panasonic pustí na tomto formátu na 18Mpix, či dokonce 20Mpix metu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tam tehdy nebylo osoby, která by byla lepší než on a tehdy to bylo zcela jasné kdo bude volen.
já odjakživa v Čechách a Česko sem začíná prosakovat poslední dobou...Ale ne, prosazoval to už Hitler ("Tschechei"), a to v takovém kontextu, že to všichni pamětníci od té doby brali za nadávku. Jenže pamětníci pomalu vymírají. "Česko" je synonymum pro "ČR" asi stejně jako "Čechy" (jiná koncovka na stejném kořeni, ale v zásadě totéž). Historický základ byly nějaké Země koruny české (dnes chybí skoro celé Slezsko, které Marie Terezie prohrála s Prusy), ale to je neaktuální a moc dlouhé. Kromě "ČR" zdá se nemáme korektní název pro celý stát. I ti náckové, když chtěli být přesní, tak to museli nazvat Protektorát "Čechy a Morava".
Bundesrepublik Deutschland popř. Republik Österreich ???A v té které zemi si fakt takhle říkají a ne jenom Deutschland/Österreich? (fakt nevím, z té trochy němčiny, co jsem ve škole vstřebal, mi přišlo, že také používají jenom Deutschland/Österreich)
Česko, Čechy to ukazuje pouze na zemi Českou a kde máme Moravu, Slezko apod. ??Já používám Česko jako synonymum pro Česká republika. Čechy pak jsou Česko bez Moravy a Slezska.
Ale fakt je, že Canon dneska dává proprietární LiIon pack už i do foťáků za 3 kKč. Náhradní stojí jak půlka foťákuPřesně z toho důvodu bych si Canon nekoupil.
Marketing výrobce nepochybně musí svrbět prsty nad možností, prodat levně samotnou hračku a následně se přiživit na "spotřebáku". "druhá" baterka na výměnu se prodraží.
A kdyby se někdo chtěl dát na "profesionální" focení, tak může nahodit CHDK (viz google) - díky tomu můžu třeba s PowerShotem A550 fotit do RAW a dělat HDR panorama 