Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Čekají nás pochopitelně ale i jiná témata a předem se omlouvám všem odpůrcům fotoaparátů mezi hardwarem, dnes to bude hlavně o nich. Urodilo se jich totiž poměrně dost v jediném týdnu, takže případné stížnosti prosím směrujte firmám Sony, Nikon a Panasonic
. Příště už najedeme zase do normálních kolejí.
Konkurenční Nvidia si své prvenství ve výkonu jednočipové grafiky udržela poměrně dlouho. Kvůli enterprise a HPC segmentu zariskovala a vedle běžného GPU GK104 (poprvé přišlo na GeForce GTX 680) navrhla a u TSMC v rané fázi 28nm výroby vyráběla také GK110, obrovský čip o 7 miliardách tranzistorů, který si samozřejmě nechala zákazníky řádně zaplatit. A byly to právě zakázky jako superpočítač v Oak Ridge National Laboratories, které umožnily celou tuto nákladnou legraci a i pozdější uvedení GeForce GTX Titan a její následné nižší verze GeForce GTX 780 – ty vzaly Radeonu HD 7970 jeho výkonnostní prvenství v desktopech.
AMD si až doteď vystačila, resp. musela vystačit s ne-tak-elegantním konceptem dvoučipového Radeonu HD 7990. To se (dle všech náznaků a dostupných informací) příští týden změní, Radeon R9 290X jí prvenství opět vrátí. Jeho GPU s více než 6 miliardami tranzistorů dá ve hrách větší výkon než 7miliardová Nvidia. Karta přitom navrátí do herního světa superširokou 512bitovou paměťovou sběrnici, kterou svého času použila ATI u Radeonu HD 2900XT(X). Takty paměťových čipů tak nebudou muset být tak vysoké jako u 256 či 384bit sběrnice, resp. to celé dá prostor v velmi vysoké propustnosti, pokud by byly použity čipy s frekvencí kolem 7,0GHz hranice (realita bude na 5,0GHz u referenčního modelu).
Vedle referenčního modelu zobrazeného na fotografiích lze očekávat na trhu spíše modely nereferenční. Ať již postavené na referenčním designu karty, jen s lepším chladičem, nebo i s překopanou napájecí částí, je jasné, že na vlajkové lodi se výrobci grafik s GPU od AMD vyřádí. Uvidíme za několik dnů.
Sony konečně prolamuje bariéru v obou významech sousloví o velikosti snímače. Na trh přichází full-frame bezzrcadlovky A7 a A7r, vybavené 24Mpix, resp. 36Mpix snímačem. S nimi pochopitelně přichází první objektivy schopné takto velké kolo vykreslit a budou přicházet i další, ale to není podstatné. Podstatná je skutečnost, že full-frame u Sony se již nerovná pouze podivné, těžké a drahé podivnosti jménem A99 (s polopropustným zrcátkem a elektronickým hledáčkem), ale jsou zde i tyto dvě nové levnější alternativy. Fotoškoda nacenil oba přístroje (bez objektivů) na 38 490, resp. 53 990 Kč, a to je výtečné.
Dnes se tu nebudu s ohledem na větší množství foťáků podrobněji vrtat v parametrech, vezměte zavděk informací, že jde o přístroje, které spadají do kategorie „game-changer“ a je jen na nich, jestli/jak se jim podaří tento předpoklad naplnit. Technologickou výbavu mají na zcela špičkové úrovni.
Sony vrhá na trh ještě jeden vynikající přístroj, který je vůbec prvním svého druhu: Cybershot RX10 je totiž něčím, co vypadá jako ultrazoom, případně zrcadlovka, ale sedí někde mezi tím. Je to foťák s 20Mpix BSI CMOS snímačem slušné velikost 1„, tedy výrazně větším, než má třeba Panasonic FZ200 (1/2,3“) či kdokoli jiný. Přitom nad ním sedí výtečný světelný objektiv s rozsahem 24 až 200 mm (tedy 8,33× zoom, což definici ultrazoomu poněkud odporuje) a konstantní světelností f/2.8.
Jde tedy o ekvivalent oblíbeným drahým profi kompaktům RX100, resp. hlavně RX100 II, se kterým RX10 sdílí stejný snímač. RX10 je kompromisem několika kategorií přístrojů a jako takový není vhodný pro každého a současně ne každý bude ochoten na něj vypláznout něco mezi 25 a 30 tisíci Kč (přesnou českou cenu ještě neznám).
Ano, za tuto cenu můžete mít zrcadlovku APS-C se solidním objektivem (18-135 či 18-200), ale horší světelností. Ano, bude RX-desítce podobná rozměrem i hmotností (on totiž s ohledem na množství světelného skla měří 129×88×102 mm a váží 813 gramů), ale těžko to bude kompaktní (jednokusý) přístroj s podporou RAWu, třípalcovým výklopným LCD s 1290k body a OLED EVF s 1440k body, navíc s podporou +80 50p i 24p videa, HDMI výstupem zvládajícím 4k a NFC či Wi-Fi.
Podstatně menší a lehčí fotoaparát (99×55×30 mm, 204 gramů) přichystal Panasonic v rámci (svého) Micro Four Thirds systému. Lumix DMC-GM1 je prťavoučký 16Mpix foťáček doprovázený malým setovým objektivem v rozsahu ohnisek v přepočtu 24 až 64 mm při f/3.5-5.6. Jeho výbava je celkem standardní, odpovídá současné generaci 16Mpix Micro43 u Panasonicu, nebudu se tedy nad ní rozplývat. Za zmínku stojí tohle zejména před manželkou či přítelkyní, která chce něco solidního, ale malého do kapsy. To by tato malá potvůrka, vybavená navíc Wi-Fi či 22 kreativními filtry, mohla zvládnout. Ale je to Micro43, takže si připravte 750 dolarů za kit (odhadem v Česku nějakých 17 000 Kč+).
Je zajímavé sledovat, jak se oba zakladatelé formátu MicroFour Thirds – tedy Olympus a Panasonic – snaží odlišit. Ano, oba produkují fotoaparáty tohoto systému ve všech kategoriích, ale tak nějak mám dojem, že Olympus více tlačí na profi pilku (s modely OM-D E-M5 a OM-D E-M1), zatímco Panasonic se vedle tradiční video cesty (řada Lumix GHx) více pouští do této stylovky. Malý a lehký Lumix GM1 je toho jasným důkazem.
I tak je ale vidět, že systém Micro43 je tak trochu zastropován. A ač je to úplně zbytečné, dávám tomu rok, maximálně dva, než se Olympus/Panasonic pustí na tomto formátu na 18Mpix, či dokonce 20Mpix metu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tam tehdy nebylo osoby, která by byla lepší než on a tehdy to bylo zcela jasné kdo bude volen.
já odjakživa v Čechách a Česko sem začíná prosakovat poslední dobou...Ale ne, prosazoval to už Hitler ("Tschechei"), a to v takovém kontextu, že to všichni pamětníci od té doby brali za nadávku. Jenže pamětníci pomalu vymírají. "Česko" je synonymum pro "ČR" asi stejně jako "Čechy" (jiná koncovka na stejném kořeni, ale v zásadě totéž). Historický základ byly nějaké Země koruny české (dnes chybí skoro celé Slezsko, které Marie Terezie prohrála s Prusy), ale to je neaktuální a moc dlouhé. Kromě "ČR" zdá se nemáme korektní název pro celý stát. I ti náckové, když chtěli být přesní, tak to museli nazvat Protektorát "Čechy a Morava".
Bundesrepublik Deutschland popř. Republik Österreich ???A v té které zemi si fakt takhle říkají a ne jenom Deutschland/Österreich? (fakt nevím, z té trochy němčiny, co jsem ve škole vstřebal, mi přišlo, že také používají jenom Deutschland/Österreich)
Česko, Čechy to ukazuje pouze na zemi Českou a kde máme Moravu, Slezko apod. ??Já používám Česko jako synonymum pro Česká republika. Čechy pak jsou Česko bez Moravy a Slezska.
Ale fakt je, že Canon dneska dává proprietární LiIon pack už i do foťáků za 3 kKč. Náhradní stojí jak půlka foťákuPřesně z toho důvodu bych si Canon nekoupil.
Marketing výrobce nepochybně musí svrbět prsty nad možností, prodat levně samotnou hračku a následně se přiživit na "spotřebáku". "druhá" baterka na výměnu se prodraží.
A kdyby se někdo chtěl dát na "profesionální" focení, tak může nahodit CHDK (viz google) - díky tomu můžu třeba s PowerShotem A550 fotit do RAW a dělat HDR panorama 