Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Intel na pravidelném Developer Foru vypustil další informace o chystané 32nm architektuře procesorů „Sandy Bridge“. Připomeňme, že tato generace bude v podstatě velice vylepšený, téměř k dokonalosti dotažený Nehalem (Core i7), kde CPU ponese 4 jádra, paměťový řadič, PCI Express řadič i integrované grafické jádro, to vše na jediném kousku křemíku. Zbytek systému obsluhuje přes vlastní rozhraní DMI (aby tak Intel měl pod kontrolou licencování, rozuměj, mohl odstavit Nvidii, ale to je již dlouho známá pohádka).
Vnitřní propojení jednotlivých komponent je realizováno prstencovou sběrnicí, což je věc známá kupříkladu z Radeonů HD 2900 XT(X), kde to byl v 512bitovém provedení tak šílený overkill, že od toho ATI raději zase upustila :-). S ring-bus úzce souvisí „všudypřítomná“ L3 cache, která tak díky prstencovému provázání dá až 4-5× vyšší datový tok grafické části procesoru.
Evoluční pokračování toho, co Intel předvedl u mobilních Core i7, je další verze Turbo Boost, automatického taktování procesorových jader. Nově umí vedle nezávislého taktování CPU jader cvičit dle potřeby i s takty grafiky, kde je předpoklad, že uživatel bude potřebovat buď maximum 3D výkonu, nebo maximum CPU výkonu a jen ve zcela výjimečných situacích oboje najednou.
Sandy Bridge vypadá, zejména pokud znáte kvality Nehalemu, opravdu skvěle, vadu na kráse mu dělá pouze grafická část. Zatímco AMD bude mít ve Fusionu plnohodnotné GPU schopné nejen výkonného 3D a plné akcelerace všemožného videa, ale také GPGPU věcí jako OpenCL/DirectCompute, Intel si stále o něčem takovém může v plnohodnotném slova smyslu (byť pokroky zde jsou) jen nechat zdát a uživatelé tak mohou počítat maximálně se slušnou akcelerací videa a opravdu mizerným 3D výkonem. Částečně by to mohly kompenzovat vektorové instrukce AVX (Advanced Vector Extension), ale nechme se překvapit, jestli jejich využití v běžné praxi bude větší či menší než OpenCL/DirectCompute. Videa z IDF naleznete na firemním webu.
Na IDF představil Intel i dvě nové rodiny procesorů Atom, které jsou schopny komprimovat video do H.264. Součástí samotného procesoru je zkrátka přídavná logika provádějící hardwarovou kompresi do tohoto formátu videa, což je bonus, který Intel díky Atomům nabídne výrobcům úsporných mobilních zařízení.
První typovou řadu zastupuje model Atom CE4200, který je určen do zařízení spotřební elektroniky, nikoli do plnohodnotných počítačů. Uplatnění tak nalezne v různých krabičkách schopných záznamu videa, kam patří set-top boxy, HDTV televizory, zkrátka všude tam, kde nebude vadit omezení na maximálně 720p video (no sakra, aspoň 1080i bych u čipu určeného do přijímačů čekal). Na druhé fotografii se můžete podívat, co se jich na wafer vejde.
Druhá, již skutečná rodina, jsou Atomy E600. Jde o celkem čtyři modely ve dvou provedeních (komerční: 0-70°C, průmyslové: -40-85°C), tedy osm procesorů. Nejvyšší E680 běhá na 1,6 GHz a má spotřebu 3,9 W, jeho průmyslovou verzí je E680T, takto to mají všechny. E660 tepe na 1,3 GHz při TDP 3,3 W, E640 na 1,0 GHz při stejné spotřebě a nakonec je zde nejúspornější 600MHz E620 s TDP 1,7 W. Ceny jsou od 85 do 19 dolarů za kus.
Řada E6xx již míří do běžných PC, tedy zejména asi netbooků. Na rozdíl od Sandy Bridge si se zbytkem systému povídají po klasické PCI Express sběrnici, výrobcům tedy nic nebrání v tom, aby navěsili k těmto Atomům další čipy jiných výrobců bez nutnosti shánět u Intelu licenci.
Maximální teplota, kterou přežijí, je pro tyto Atomy úctyhodných 110°C. Intel k nim bude nabízet svůj „zbytek čipsetu“ (většina severního můstku je v CPU, takže to je prakticky takový speciální jižní můstek) „Platform Controller Hub“ přidávající SATA, USB 2.0, SPI, GPIO, GLAN atd. s označením EG20T. Ten přidá ke spotřebě maximálně 1,55 W a jeho cena je při odběru 1000 kusů hezkých 9 dolarů.
Do budoucna Intel plánuje opět Atom se dvěma čipy na pouzdře, přičemž ten druhý čip bude programovatelné logické pole, zákazník se tedy bude moci sám rozhodnout, o co procesor Atom obohatí.
Právě začal měsíc říjen, a tak je čas představit si první pohled na grafické karty, které nás při troše štěstí poctí přítomností na trhu ještě během oněch 31 dní (ale jisté to není, objevují se spekulace, že se Radeony HD 6000 trochu opozdí oproti plánu).
Na fotografiích můžete vidět testovací vzorek Radeonu HD 6300, resp. 6500, který bude představovat low-endovou kartu. Nic překvapivého se nekoná, tato třída grafik ATI vypadá někdy od HD 2400 pořád stejně, liší se v podstatě jen GPU a paměti a trochu struktura napájecích obvodů, ale stále jde o nízkoprofilové karty. GPU o rozměrech 9,5×7 mm je pak jistě výrobně velmi levnou záležitostí (ostatně se hovoří o tom, že po uvedení Fusion těmto low-endovým kartám definitivně odzvoní).
Základem má být nadále 40nm grafický procesor na frekvenci 650 MHz vyráběný u TSMC, který ponese 64bitovou paměťovou sběrnici využívající DDR3 paměti o efektivním taktu 1,6 GHz. Hovoří se o 1 GB DDR3, což je na tuto kategorii snad až zbytečně mnoho, ale uvidíme, jaký bude reálný výkon.
V mainstreamu čekejme Radeony HD 6700, pravděpodobně značené jako HD 6750 a HD 6770 a s ohledem na 720/800 stream procesorů v předchozí generaci bych předpokládal jisté navýšení. GPU již budou značena „AMD“ s ohledem na to, že firma opouští značku ATI.
Po SD kartách již neštěkne ani pes a i SDHC se již dávno dostaly na svůj 32GB limit a cenově jsou při této kapacitě velmi přijatelné. Budoucnost, a to prokázali všichni výrobci foťáků a kamer na nedávno proběhlé Photokině 2010, patří SDXC. SD asociace před časem představila nové způsoby značení karet zohledňující vyšší požadavky na rychlosti, ale ani u nich se nezastaví, již na počátek příštího roku oznámila (PDF) chystané vydání specifikace SD 4.0, která přinese základ pro SD karty s rychlostí až 300 MB/s. SD, zejména SDXC, v této verzi dostanou do vínku novější rozhraní, které takovou rychlost utáhne, na svět tak přijde nové provedení kontaktů po obou stranách karty.
Pro podporu výhledových 300MB/s přenosů bude pochopitelně třeba mít shodně konektorově obdařené zařízení (D-SLR atd.) a na straně počítačových čteček také připojení na dostatečně ryhlou sběrnici (USB 3.0 se zatím potácí na nižších rychlostech, u notebooků bych očekával rovnou napojení na linku PCI Express ×1.
A k čemu je to dobré? To se zeptejte výrobců zařízení, nejenže 24Mbps H.264/AVCHD videa z kamer dostanete do PC rychleji, ale také RAWy produkované zrcadlovkami nám rostou (na Photokině měl Pentax 16Mpix tělo, Sony už také povýšila, stejně tak Nikon a Canon a kupříkladu Leaf prezentoval středoformátová záda s rozlišením 80 Mpix, ale o tom až příště).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když se zamyslím nad inteláckým SSD s ~280MB/s (přes interní RAID0) a dám si to do souvislosti s SD kartami (obojí používá NAND), tak mi to ani divné nepřijde.
mkfs.ext4 /dev/sda1
/dev/sda1
je u mě /
.
trochu viac o sandy bridgy, taktiez na anandtech a arstechnice
Po precitani som nejako zacal po jednom tuzit
> Když přišly i5 a i7 s GPU, tak jsem se těšil na odlehčené notebooky...
>
Možná jenom koukáte v ceníkách na moc drahé modely Na dolním konci cenového spektra mají všecky výhradně on-chip integrovanou grafiku.
> Mimochodem, má i5/i7 DVI či HDMI výstup?
>
Má Teda vlastně má ho south bridge. A pozor, starší 45nm mobilní i7 nemají grafiku integrovanou v CPU - tyhle *vyžadují* externí grafický čip.
U novějších i7/i5/i3 je grafické jádro je integrované v CPU, a z CPU vede jenom speciální sériový propoj (zvaný Flexible Display Interface) na south bridge = PCH 5x series. Naopak samotný PCH neobsahuje grafické jádro, provádí pouze "rozplet" dvou "graphical pipes" od procesoru na několik použitelnějších rozhraní. Konkrétně PCH 5x series má analog VGA (klasicky včetně budičů on-chip) a dále 3 digitální porty, konfigurovatelné jednotlivě jako TMDS (pro DVI/HDMI), DisplayPort nebo SDVO. Mobilní varianta umí navíc LVDS.
Rozhraní DVI a HDMI jsou navzájem blízce příbuzná - shodný je formát dat (TMDS) a další vlastnosti, např. schopnost HDCP. Pro TMDS signály je potřeba externí budič linky = konvertor napěťové úrovně, kódování TMDS data streamu provádí PCH interně.
DisplayPort je relativně nové progresivní rozhraní, tuším nezatížené licenčními poplatky, začíná se vyskytovat na boardech.
SDVO se používá hlavně interně v noteboocích, dá se externím švábem konvertovat třeba na LVDS (opět pro notebooky resp. modernější vestavbové LCD displeje). Mobilní varianta i55 series PCH ale má LVDS taky nativně on-chip. Svého času bylo SDVO nadrátované na motherboardech (vlastně on-chip v GMCH north bridgi) jako alternativní pinout grafického PCI-e x16 slotu, do takového slotu se dala strčit "skoropasivní" ADD2 karta (dal se třeba přidat DVI port na VGA-only motherboard) - zdá se, že s grafikami integrovanými na CPU tahle možnost u Intelu zanikla.
Datasheet: http://www.intel.com/Assets/PDF/datasheet/322169.pdf
str.262, kapitola "PCH display interfaces".
Domnívám se, že to není pravda - radoval jsem se předčasně.
Když se podívám do záložky "accessories" u SFF 8000 (Core2 LGA775 Q45), tak tam ADD2 karta skutečně figuruje. Ale když se podívám na SFF 8100 (Nehalem LGA1156 Q57), tak tam ADD2 karta ani jiná grafika není. To by neodporovalo moji teorii, že ve spojení s Nehalemem už ADD2 nepřipadá v úvahu. (Udělal jsem někde chybu?)
Takhle funguji treba ty procesory co se cpou do iPhonu. A jak rika kolega vedle, mely by tak fungovat i nove procesory od AMD. Uvidime.