Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Není to tak dávno, co se Hasselblad rozhovořil o levnější bezzrcadlovce s 50Mpix středoformátovým snímačem. Už to samotné skrývalo několik „ale“. Prvním z nich je ono obligátní, že Hasselblad už tyhle věci nevyvíjí sám, většinu toho pro něj v digitálním světě dělá právě Fujifilm. Tím druhým je samotné označování velikosti snímače 44×33 mm za střední formát. V dobách filmových byl středním formátem svitek o šířce 6 cm, tedy na samotný snímek v obvyklém nejmenším formátu 645 připadalo zhruba 56×42 mm. K tomu se blížily první středoformátové digitální snímače velikosti zhruba 50,3×něco mm. Těm se dalo říkat „APS-C SF“, ale 44×33 mm jsem třeba já nikdy za pořádný středoformát nepovažoval, jakkoli je plocha snímače 170% oproti „full-frame“, tedy kinofilmovému políčku. Pro tuto chvíli však přijměme tvrzení, že 44×33 mm je střední formát.
Po Hasselbladu X1D tak přichází samotný Fujifilm s tělem GFX 50S. Nese běžný CMOS s bayerovou maskou o velikosti ~44×33 mm. Má hledáček a z objektivů představil Fujifilm pro nový G-mount rovnou toto: 63/2.8 (ekv. 50 mm), 120/4 Macro (ekv. 95 mm) a zoom 32-64/4 (ekv. 25-51 mm), načež se o něco později objeví též 110/2 (ekv. 87 mm), 45/2.8 (ekv. 35 mm) a širokoúhlý objektiv 23/4 (ekv. 18 mm full-frame). Díky focal flange distance na hodnotě 26,7 mm ale nebude nejmenší problém na tento systém roubovat i skla jiných systémů, včetně středoformátových.
Prozatím je vývoj tohoto modelu ohlášen. Kdy přijde na trh a za jakou cenu, to jsou zcela jiné otázky.
Zdá se, že spolupráce čínského telekomunikačního gigantu a německé fotografické legendy se vyplácí. Obě firmy navazují nejen na úspěšný společný projekt spočívající ve vývoji duálního fotoaparátu pro smartphone Huawei P9, jehož optiku i snímač navrhla Leica a vyrábí jej pro Huawei čínská firma Sunny Optics, ale i další projekty. Nyní vzniká společné vývojové centrum pojmenované po konstruktéru Maxi Berekovi, který v Leice spočítal první 50mm f/3.5 objektiv a stanovil tak jakýsi základ, ze kterého později vzešel 35mm film jako všeobecně nejrozšířenější fotografický systém. Max Berek Innovation Lab bude sídlit v Německu v centrále firmy Leica. Své síly zaměří jak na vývoj optiky pro smartphony, tak na doprovodný software i další podpůrné části fotomodulků, augmented reality atd.
Sotva se oba hlavní výrobci micro43 bezzrcadlovek, tedy Olympus a Panasonic, přehoupli od 16 k 20Mpix snímačům, přichází první levný čínský výrobce s něčím podobným. Yi Technologies ukázala na Photokině koncept 20Mpix micro43 bezzrcadlovky postavené na snímači od Sony a schopné mimo jiné záznamu 4k videa a podpory WiFi i Bluetooth 4.0 Low Energy. Spolu s ní můžeme očekávat hned v začátku vlastní levné objektivy Xiaoyi YI 12-40mm F3.5-5.6 (ekv. 24-80mm) a Xiaoyi YI 42,5mm F1.8 (ekv. 85 mm), podporu RAWu, rychlost 5 fps, focus peaking, ISO 100 až 25600 či již zmíněné video, konkrétně 3840×2160 / 30p v H.264. Displej bude dotykový, tělo s rozměry 130,4 × 93,5 × 63,1 mm bude vážit 280 gramů i s akumulátorem, který vydrží na 450 snímků. To vše v ceně 499 dolarů za tělo, resp. 699 dolarů za kit s oběma objektivy.
Zdá se, že Čína infiltruje další trh. Otázkou je, nakolik jsou uvedené produkty od Yi vlastní práce a nakolik jde o průmyslovou špionáž či reverzní inženýrství vedoucí k vlastní výrobě objektivů na bázi optických návrhů samotného Olympusu či Panasonicu. Nechme se překvapit, z renderů se těžko soudí.
Jak jinak stylově oslavit 75 let existence firmy než 75Mpix fotoaparátem, že? Inu, bylo by to hezké, ale nic takového Hasselblad nemá a dlouho mít nebude. Prozatím firma jen představila koncept, který ji tak trochu vrací ke kořenům a ke čtvercovému formátu snímků. Hasselblad V1D je fotoaparát, u kterého vůbec nelze s jistotou říci, zdali někdy spatří světlo světa. Ale co, snít je taky fajn.
Pátá generace oblíbeného kompaktu s 1" snímačem o rozlišení 20 megapixelů je zde. Vylepšuje několik věcí. Tou první je získávání video dat z větší plochy snímače než dosud (kdy to byl jen středový výřez), tedy konkrétně nově z rozlišení 5028×2828. Dále vzrostl počet AF bodů oproti Marku IV z 25 na 315. Buffer je obrovský, tělo umí fotit rychlostí 24 fps v plném rozlišení až 150 snímků v řadě (RAW + JPEG). Objektiv je nadále světelný, konkrétně ekv. 24-70mm f/1.8 až 2.8. Pro video jsou zde profily S-Log2/S-Gamut a kromě 4k lze zaznamenávat 1080/120p či až 960 fps v nízkých rozlišeních.
Podobně vylepšena byla APS-C bezzrcadlovka a6300. Nový model podporuje až ISO 51200, odečet videa z větší plochy snímače (zdrojová data odpovídají de facto 6k videu), přičemž záznam probíhá až v 3840×2160/30p / 100Mbit/s XAVC-S. Je zde 425 AF bodů, pětiosá stabilizace snímače či rychlost až 11 fps.
CompactFlash Assiociation po vylepšených standardech z let minulých, tedy CFast a XQD, přichází s dalším upgradem [pdf]. Nový formát paměťových karet CFexpress nabídne ještě vyšší rychlosti. Jeho základem je použití rozhraní PCI Express 3.0 ×8, tedy osmi linek této poslední verze (narozdíl od XQD s jednou linkou). Také využívá komunikační protokol NVM Express. Formát je připravován v odezvě na očekávaný masivní příchod 8k videa v letech nadcházejících, primárně jej tak, podobně jako CFast, nečekejme ve spotřebitelských kamerách či fotoaparátech. Vedle osmilinkové verze se počítá i s využitím jen 4, 2 a 1 linky, samozřejmě s odpovídajícím způsobem nižšími přenosovými rychlostmi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Píšeš, že je o čem psát, aby to nebylo furt to samé dokola a doprovodíš to jediným novým tématem.
To byl příklad. Zrovna probíhá hlasování k Deskthority Awards 2016, kde je vypíchnutá řada skutečně významných témat za poslední rok. Ne, vesměs to není úplně na novinky, ale kdyby člověk šel u dílčích témat víc do hloubky, dal by se z toho dostat kvalitní obsah netriviálního rozsahu.
Já jsem spíš toho názoru, že bys na tohle téma (novinky v klávesnicích/myších) mohl napsat speciální článek.
Velmi vážně jsem nad tím uvažoval a na seznamu mám nějaký přehledový článek třeba aspoň o „poslední době“.
Nimcéně pokud dobře koukám, tak už jsi více než rok na abclinuxu nic nevydal.
Kecám do překladů Jaderných novin. Ty vycházejí skoro každý týden.
Jinak abych explicitně reagoval na to, co mě pálí nejvíc z tvého příspěvku: „IMHO je problém spíš v tom, že se píše o tom, o čem „redakce“ dostane tiskovku od PR oddělení.“ ... ano, vidím to velké IMHO, nicméně já musím adekvátně důrazně říci, že to je BLBOST. To je možná specialita na Živě, já ryze podle tiskových zpráv nepíšu (a nejen pro jejich často nízkou odbornou kvalitu a v případě těch českých často diletantský překlad).
Na Živě jsem rezignoval, nicméně občas nahlédnu na PCTuning nebo Svět Hardware. V obou případech je většina „zpráviček“ přebraná buď z TZ, nebo od někoho jiného, kdo je vzal z TZ. Ostatně, ty TZ mi chodí taky. -_-
Na Diit je to podstatně lepší, ale pokud se podívám třeba na ty periferie, tak tam vidím skoro výhradně věci, které zrovna moc nevybočují a popis nejde k jádru pudla – čeho že jsou to rebrandované prototypy od kterého ODM/OEM. To ostatně skutečně vede na skutečný problém s absencí novinek v řadě odvětví: „nový“ produkt ve skutečnosti často nebývá až zase tak nový.
Nevím, co považuješ za smysl existence webů o IT.
Pod „herními“ značkami se tady prodávají předražené průměrné, ba až podprůměrné produkty. Recenzent, který do toho vidí a dokáže vyhmátnout to, co za ty peníze skutečně stojí, dělá čtenáři – potenciálnímu kupci – službu.
A jelikož jsem v zásadě objektivista, jde mi o parametry, které mají reálný dopad na životnost nebo použitelnost produktů.