Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Není to tak dávno, co se Hasselblad rozhovořil o levnější bezzrcadlovce s 50Mpix středoformátovým snímačem. Už to samotné skrývalo několik „ale“. Prvním z nich je ono obligátní, že Hasselblad už tyhle věci nevyvíjí sám, většinu toho pro něj v digitálním světě dělá právě Fujifilm. Tím druhým je samotné označování velikosti snímače 44×33 mm za střední formát. V dobách filmových byl středním formátem svitek o šířce 6 cm, tedy na samotný snímek v obvyklém nejmenším formátu 645 připadalo zhruba 56×42 mm. K tomu se blížily první středoformátové digitální snímače velikosti zhruba 50,3×něco mm. Těm se dalo říkat „APS-C SF“, ale 44×33 mm jsem třeba já nikdy za pořádný středoformát nepovažoval, jakkoli je plocha snímače 170% oproti „full-frame“, tedy kinofilmovému políčku. Pro tuto chvíli však přijměme tvrzení, že 44×33 mm je střední formát.
Po Hasselbladu X1D tak přichází samotný Fujifilm s tělem GFX 50S. Nese běžný CMOS s bayerovou maskou o velikosti ~44×33 mm. Má hledáček a z objektivů představil Fujifilm pro nový G-mount rovnou toto: 63/2.8 (ekv. 50 mm), 120/4 Macro (ekv. 95 mm) a zoom 32-64/4 (ekv. 25-51 mm), načež se o něco později objeví též 110/2 (ekv. 87 mm), 45/2.8 (ekv. 35 mm) a širokoúhlý objektiv 23/4 (ekv. 18 mm full-frame). Díky focal flange distance na hodnotě 26,7 mm ale nebude nejmenší problém na tento systém roubovat i skla jiných systémů, včetně středoformátových.
Prozatím je vývoj tohoto modelu ohlášen. Kdy přijde na trh a za jakou cenu, to jsou zcela jiné otázky.
Zdá se, že spolupráce čínského telekomunikačního gigantu a německé fotografické legendy se vyplácí. Obě firmy navazují nejen na úspěšný společný projekt spočívající ve vývoji duálního fotoaparátu pro smartphone Huawei P9, jehož optiku i snímač navrhla Leica a vyrábí jej pro Huawei čínská firma Sunny Optics, ale i další projekty. Nyní vzniká společné vývojové centrum pojmenované po konstruktéru Maxi Berekovi, který v Leice spočítal první 50mm f/3.5 objektiv a stanovil tak jakýsi základ, ze kterého později vzešel 35mm film jako všeobecně nejrozšířenější fotografický systém. Max Berek Innovation Lab bude sídlit v Německu v centrále firmy Leica. Své síly zaměří jak na vývoj optiky pro smartphony, tak na doprovodný software i další podpůrné části fotomodulků, augmented reality atd.
Sotva se oba hlavní výrobci micro43 bezzrcadlovek, tedy Olympus a Panasonic, přehoupli od 16 k 20Mpix snímačům, přichází první levný čínský výrobce s něčím podobným. Yi Technologies ukázala na Photokině koncept 20Mpix micro43 bezzrcadlovky postavené na snímači od Sony a schopné mimo jiné záznamu 4k videa a podpory WiFi i Bluetooth 4.0 Low Energy. Spolu s ní můžeme očekávat hned v začátku vlastní levné objektivy Xiaoyi YI 12-40mm F3.5-5.6 (ekv. 24-80mm) a Xiaoyi YI 42,5mm F1.8 (ekv. 85 mm), podporu RAWu, rychlost 5 fps, focus peaking, ISO 100 až 25600 či již zmíněné video, konkrétně 3840×2160 / 30p v H.264. Displej bude dotykový, tělo s rozměry 130,4 × 93,5 × 63,1 mm bude vážit 280 gramů i s akumulátorem, který vydrží na 450 snímků. To vše v ceně 499 dolarů za tělo, resp. 699 dolarů za kit s oběma objektivy.
Zdá se, že Čína infiltruje další trh. Otázkou je, nakolik jsou uvedené produkty od Yi vlastní práce a nakolik jde o průmyslovou špionáž či reverzní inženýrství vedoucí k vlastní výrobě objektivů na bázi optických návrhů samotného Olympusu či Panasonicu. Nechme se překvapit, z renderů se těžko soudí.
Jak jinak stylově oslavit 75 let existence firmy než 75Mpix fotoaparátem, že? Inu, bylo by to hezké, ale nic takového Hasselblad nemá a dlouho mít nebude. Prozatím firma jen představila koncept, který ji tak trochu vrací ke kořenům a ke čtvercovému formátu snímků. Hasselblad V1D je fotoaparát, u kterého vůbec nelze s jistotou říci, zdali někdy spatří světlo světa. Ale co, snít je taky fajn.
Pátá generace oblíbeného kompaktu s 1" snímačem o rozlišení 20 megapixelů je zde. Vylepšuje několik věcí. Tou první je získávání video dat z větší plochy snímače než dosud (kdy to byl jen středový výřez), tedy konkrétně nově z rozlišení 5028×2828. Dále vzrostl počet AF bodů oproti Marku IV z 25 na 315. Buffer je obrovský, tělo umí fotit rychlostí 24 fps v plném rozlišení až 150 snímků v řadě (RAW + JPEG). Objektiv je nadále světelný, konkrétně ekv. 24-70mm f/1.8 až 2.8. Pro video jsou zde profily S-Log2/S-Gamut a kromě 4k lze zaznamenávat 1080/120p či až 960 fps v nízkých rozlišeních.
Podobně vylepšena byla APS-C bezzrcadlovka a6300. Nový model podporuje až ISO 51200, odečet videa z větší plochy snímače (zdrojová data odpovídají de facto 6k videu), přičemž záznam probíhá až v 3840×2160/30p / 100Mbit/s XAVC-S. Je zde 425 AF bodů, pětiosá stabilizace snímače či rychlost až 11 fps.
CompactFlash Assiociation po vylepšených standardech z let minulých, tedy CFast a XQD, přichází s dalším upgradem [pdf]. Nový formát paměťových karet CFexpress nabídne ještě vyšší rychlosti. Jeho základem je použití rozhraní PCI Express 3.0 ×8, tedy osmi linek této poslední verze (narozdíl od XQD s jednou linkou). Také využívá komunikační protokol NVM Express. Formát je připravován v odezvě na očekávaný masivní příchod 8k videa v letech nadcházejících, primárně jej tak, podobně jako CFast, nečekejme ve spotřebitelských kamerách či fotoaparátech. Vedle osmilinkové verze se počítá i s využitím jen 4, 2 a 1 linky, samozřejmě s odpovídajícím způsobem nižšími přenosovými rychlostmi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Píšeš, že je o čem psát, aby to nebylo furt to samé dokola a doprovodíš to jediným novým tématem.
To byl příklad. Zrovna probíhá hlasování k Deskthority Awards 2016, kde je vypíchnutá řada skutečně významných témat za poslední rok. Ne, vesměs to není úplně na novinky, ale kdyby člověk šel u dílčích témat víc do hloubky, dal by se z toho dostat kvalitní obsah netriviálního rozsahu.
Já jsem spíš toho názoru, že bys na tohle téma (novinky v klávesnicích/myších) mohl napsat speciální článek.
Velmi vážně jsem nad tím uvažoval a na seznamu mám nějaký přehledový článek třeba aspoň o „poslední době“.
Nimcéně pokud dobře koukám, tak už jsi více než rok na abclinuxu nic nevydal.
Kecám do překladů Jaderných novin. Ty vycházejí skoro každý týden.
Jinak abych explicitně reagoval na to, co mě pálí nejvíc z tvého příspěvku: „IMHO je problém spíš v tom, že se píše o tom, o čem „redakce“ dostane tiskovku od PR oddělení.“ ... ano, vidím to velké IMHO, nicméně já musím adekvátně důrazně říci, že to je BLBOST. To je možná specialita na Živě, já ryze podle tiskových zpráv nepíšu (a nejen pro jejich často nízkou odbornou kvalitu a v případě těch českých často diletantský překlad).
Na Živě jsem rezignoval, nicméně občas nahlédnu na PCTuning nebo Svět Hardware. V obou případech je většina „zpráviček“ přebraná buď z TZ, nebo od někoho jiného, kdo je vzal z TZ. Ostatně, ty TZ mi chodí taky. -_-
Na Diit je to podstatně lepší, ale pokud se podívám třeba na ty periferie, tak tam vidím skoro výhradně věci, které zrovna moc nevybočují a popis nejde k jádru pudla – čeho že jsou to rebrandované prototypy od kterého ODM/OEM. To ostatně skutečně vede na skutečný problém s absencí novinek v řadě odvětví: „nový“ produkt ve skutečnosti často nebývá až zase tak nový.
Nevím, co považuješ za smysl existence webů o IT.
Pod „herními“ značkami se tady prodávají předražené průměrné, ba až podprůměrné produkty. Recenzent, který do toho vidí a dokáže vyhmátnout to, co za ty peníze skutečně stojí, dělá čtenáři – potenciálnímu kupci – službu.
A jelikož jsem v zásadě objektivista, jde mi o parametry, které mají reálný dopad na životnost nebo použitelnost produktů.