Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Až do poloviny října 2016 jsme si mohli povídat o tom, že aktuálně máme za nejnovější křemíkové tranzistory velikosti kolem 10 až 28 nm (podle výrobce), ale jednoho dne přijdou technologie, které nás posunou do jednotek nanometrů či dokonce níže, do pikometrové éry. Tak se také nyní stalo. Není to první tranzistor této úrovně velikosti, není to ani první tranzistor, jehož řídící elektroda je tvořena uhlíkovou nanotrubičkou. Je to ale první funkční a takřka hotové řešení pro budoucnost. Navíc výzkumníci z Berkeley tvrdí, že řídící elektroda tranzistoru je sice 1nm, ale už teď vědí jak tuto technologii škálovat na 0,65 nm, tedy na 650 pm.
Kromě samotné uhlíkové nanotrubičky tranzistor dále používá molybdenový disulfid, dnes typicky sloužící jako mazivo v automobilech. Volba použitých materiálů byla pro tuto velikost tranzistoru stěžejní, neboť pro klasické křemíkové struktury nastává kolem 5 nm problém s kvantovými jevy, a sice že řídící elektroda (u unipolárních tranzistorů označovaná gate) už neumí ovládat tok elektronů mezi source a drain, tedy lépe řečeno neumí mu efektivně bránit, a tedy chovat se jako polovodič. Disulfid molybdenu klade průchodu elektronů větší odpor a uhlíková nanotrubička se v této velikosti vyrábí snadněji než klasické struktury řídících elektrod.
Nicméně, jako vždy u takovýchto univerzitních výzkumů platí, že jde o ranou fázi vývoje a není jasné, kdy se něco takového objeví například v rizikové experimentální výrobě maličkých testovacích struktur u Intelu, či přímo v sériové výrobě čipů. Aktuálně se svět pomalu překlápí k 10nm FinFET křemíkové výrobě, po které bude kolem roku 2019 následovat 7nm a poté o další dva roky později 5nm. Vše další, a vlastně i cokoli pod 10 nanometrů, zatím není pevně ukotveno v roadmapách výrobců, ty se mohou měnit podobně, jak to Intel ukázal u 22nm, 14nm i 10nm procesu.
Zatímco otěže nabídky levných SSD definitivně převzaly TLC čipy (uchovávající 3 bity v jedné paměťové buňce), nadále existují spousty aplikací, kam se hodí čipy sice kapacitně menší, ale nejspolehlivější a s nejdelší životností, co do počtu cyklů zápisu. Toshiba až dosud vyráběla své SLC čipy (1 bit / buňka) 40nm výrobním procesem. Nyní přechází na 24nm výrobu. To znamená, že čipy jsou výrobně levnější, menší, s menším tepelným vyzařováním, ale stále zachovávající na daném výrobním procesu nejvyšší možnou životnost – a to zejména v kontextu skutečnosti, že MLC a TLC čipy již Toshiba vyrábí 15nm procesem. A sluší se také dodat, že o předchozím 40nm výrobním procesu Toshiba v minulosti hovořila v souvislosti s výrobou vrstvených QLC čipů (4 bity / buňka, tedy 16 napěťových úrovní), která se možná jednoho dne skutečně rozeběhne ve velkém.
Nové SLC čipy mají pouzdro shodné s předchozí 40nm generací, zákazníci Toshiby tak nemusí měnit fyzické návrhy svých zařízení. Nabídka zahrnuje čipy s kapacitami od 128 MB po 16 GB. Teoreticky by tak Toshiba při běžném počtu 8 čipů mohla vyrábět 128GB SLC SSD pro 2,5" 6,0Gbit/s SATA. Tyto čipy jsou ale primárně určeny pro jiné účely, například jako úložiště v telekomunikačních zařízeních, LCD TV, robotice, tiskárnách apod.
Pod označením až dosud jasně identifikujícím klasické pevné disky s rotujícími plotnami uvedl Western Digital na trh vlastní 6,0Gbit/s SATA SSD. Nové modely se nijak zásadně neliší od typické nabídky trhu; zajímavé jsou zejména tím, že jde o nabídku tradičně harddiskového výrobce. Tedy jakýsi zlomový moment, v jehož kontextu se sluší připomenout, že Western Digital si před časem koupil firmu SanDisk, jež spolu s Toshibou vyvíjí a v Japonsku vyrábí ty nejpokročilejší NAND flash čipy.
Jak WD Green, tak WD Blue jsou SSD standardního 2,5" form factoru využívající v obou případech TLC NAND flash čipy. Jelikož se liší kapacity i životnosti, lze možná předpokládat, že řada Blue používá 19nm TLC čipy, zatímco řada Green 15nm TLC čipy.
WD Blue je vedle 2,5" SATA verze nabízena i v M.2 2280 provedení, ale rychlostně se neliší, nejde o PCIe / NVMe SSD. Nabízeny jsou kapacity 250, 500 a 1000 GB, přičemž rychlosti nejvyššího modelu sahají k 545 MB/s při sekvenčním čtení, resp. 525 MB/s při sekvenčním zápisu. IOPS udává WD až 100k / 80k pro náhodné 4k bloky. Životnost odpovídá 400násobnému přepisu celého prostoru SSD, což je na dnešní dobu relativně slušný údaj.
Řada WD Green míří na méně movitého zájemce, a to kapacitami pouze 120 a 240 GB. Rychlosti se vejdou do 540 / 465 MB/s, IOPS do 37k / 68k pro čtení/zápis. Hodnoty garantované životnosti v zápisu odpovídají 333 kompletním přepisům buněk. Spotřeba těchto SSD ale umí být téměř poloviční oproti WD Blue.
Pokud se v souvislosti s filmy či hrami často hovoří o tom, že zatímco pro ±FullHD na velkých úhlopříčkách stačí 24 či 30 fps, ±UltraHD už vyžaduje 48 či 60 fps, tento trend se ani do budoucna nezmění. Stále bude platit, že s rostoucím rozlišením bude i kvůli jemnosti a detailnosti obrazu nutné přehrávat jej plynuleji, tedy s větším počtem snímků za sekundu. A v tu chvíli nastupuje na scénu japonský Sharp (nyní vlastněný Foxconnem) a jeho technologický demonstrátor v podobě počítačového monitoru s 8k rozlišením a obnovovací frekvencí 120 Hz.
Prezentace na výstavě CEATEC 2016 v Japonsku tak ukázala, co bude trendem příští dekády, a možná až její druhé poloviny. Zatímco dříve nesly 27palcové monitory rozlišení 2560×1440 (případně 1920×1080/1200) a dnes se posunuly buď k 3840×2160, nebo 5120×2880, Sharp již nyní na bázi své výrobní technologie IGZO displejů (indium gallium zinc oxide) předvádí 27palcový monitor s rozlišením 7680×4320, 120Hz zobrazením a podporou HDR. Jelikož se některé technologie na trhu adaptují pomaleji, než by bylo záhodno, tak ač už máme dávno na světě specifikaci DisplayPort 1.4, tento monitor stále používá verzi 1.2, což znamená, že obraz do něj putuje celkem osmi těmito vstupy. Nic použitelného pro běžného člověka. Ale kdo se před několika dny náhodou pohyboval v Japonsku, mohl vidět, jak budou vypadat počítačové monitory za ±10 let.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Toto slovo se muze byt potencionalne v budoucnosti spisovne (momentalne je soucasti obecne cestiny). Uz jednou takovy navrh padl ze strany ustavu jazyka ceskeho. To ovsem dle meho nazoru neni pravda pro vyse zminovany preklad.
Tak a ted cekam nadavani na to, ze pisu bez diakritiky - uz jsem si na to zvykl.Oprava: Toto slovo muze byt
Takhle to dopada kdyz clovek premysli jak zakomponovat jedno slovo do vety a trikrat ji prepise aniz by ji na konci zkontroloval.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
14.11.2016 22:32
15.11.2016 09:21
