Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).

Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: R. K.
![]()
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
... celkem jsem se sžil s audiokazetou, ale ta se musela otáčet (kazeťáky s otáčecí hlavou se pro ZX spectrum nějak neuchytily ...)
No co uz. Doba sla dal a dnes je majitel floppy mechaniky za podivina :-/
Podle mě to hezky ukazuje genialitu toho nápadu - nejenže je to nekonečná smyčka, ale kvůli tomu, že je ten příběh na Möbiově pásce, tak je to stále jeden a ten samý človíček, který sám sobě dává na věky věků do držky. Ale aby to bylo "vidět", je třeba se dívat na "obě" strany pásky (ačkoliv má stranu jen jednu).
Máš dvě strany, ale vlastně jen jednu. Proto říkám, že je to jeden jeden človíček, i když můžeš vidět dva.
Pásek má v kterémkoliv bodě rub i líc, ale přitom na sebe rub i líc navazují - rub se mění v líc a naopak.mi připadá pouze jako popis nikoli definice. Jinak řečeno, definovat něco jako "věc. co má v kterémkoli bodě rub i líc, přižemž rub i líc na sebe navazují" mi připadá jako docela k ničemu. Prosím neber to jako slovíčkaření. Sám definici Moebiova proužku neznám a myslel jsem, že když píšeš "z definice", tak že se něco přiučím. Takhle to ale vypadá na nějaký omyl (nebo jenom nezávaznou lehkovážnou konverzaci...)
Říct že má jen jednu stranu se mi zdá oproti tomu logické, neparadoxní a jasné.Tak v tomhle zdání se neshodnem, protože to evokuje pocit, že druhá strana chybí, přitom to není pravda. Takže logické nevím, snad, neparadoxní ani náhodou, jasné už vůbec ne. Jenom ten papír není tak úplně dvourozměrný, jak by měl podle modelu být.
mám tomu rozumět tak, že Moebiuv proužek má dvě strany nerozlišitelné avšak nikoli identické? Stále mi to připadá jako pěkná blbost.Ne. Mluvím o tvém logickém postupu ne o proužku :).
Připouštím ale, že nad rozlišováním "identity" a "nerozlišitelnosti" jsem se nepozastavil. Můžeš uvést nějaký příklad? Nějak mi není jasné, v jakém kontextu by něco takového mohlo být užitečné. Tj. kdy např. _nemůžeš_ dvě věci rozlišit (což samo o sobě považuji za spor) a přesto je nepovažuješ za identické?Velice rád. Jedním příkladem je, když obě věci vidíš (zkoumáš) najednou. Tedy jednoznačně víš, že jsou dvě, ač je nedokážeš mezi sebou (trvale) rozlišit, protože na tebe jednotlivě působí zcela stejným dojmem.
Dokážu si představit, že dva elektrony v atomu He jsou nerozlišitelné co do vlastností, ale jsou rozlišitelné co do polohy (např. ionizací).Rozlišíš je stejným způsobem co do polohy i za pět minut? Budeš vědět, který je který? Mimochodem, v elektronech se nebudu dále vrtat, protože se neprojevují z mého pohledu zcela konvenčně. Nejradši bych vynechal vše co zavání kvantovými jevy nebo einsteinovskou relativitou.