Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Pokiaľ je nič 0 a 1 všetko ...Špatný předpoklad, tak to není...
Keď je to tak, aké číslo dostaneme negáciou nuly v desiatkovej sústave?nenulové?
Nie tak celkom, aby sa dosiahol spravny zmysel negacie, tak by mala byt vysledkom mnozina obsahujuca vsetky ostatne prvky (proste doplnok k mnozine obsahujucej len nulu). Negacia na prvkoch sa moc nepouziva prave preto, ze meni typ (z prvkov do mnozin prvkov).
Pre mnozinu {0,1} sa jedna o specialny pripad, ked je vysledna mnozina opat jednoprvkova a negacia na prvkoch dava zmysel.
A to, ze 'bude aspon nieco' je spravna negacia z hladiska vyrokovej logiky je pravda, tvoj pripad pre 0 - nic, 1 - vsetko je len specialny pripad toho 'bude aspon nieco', kde to 'aspon nieco' moze byt jedine 'vsetko'.
Keď je to tak, aké číslo dostaneme negáciou nuly v desiatkovej sústave?To bys musel nejdřív definovat, co to je. Afaik nic jako 'negace' na reálných či celých číslech obecně definováno není. 'Negace' je operace logiky (ať už booleovské, nebo jiné), není to aritmetická operace.
Kde nie je nič, tam je všetko. Pozor na slovíčkaV tom případě ale všetko nemůže obsahovat nulu. Nicméně níže v diskusi operujete s předpokladem, že "všetko = universum obsahující i nulu". Myslím, že k omluvě nedojde ty prolhaný ďáble! A tímto jsem zadělal na brutální flamesu.
Ale to je pokial viem len podla toho, ci nasleduje po zapore alebo nie a je to len kvoli rozdielnemu fungovaniu dvojiteho zaporu medzi jazykmi. Inak veta 'There's nothing you can do about it.' a veta 'There isn't anything you can do about it.' vyjadruje to iste.
Nikto neprezil == niekto prezil? To by ma zaujimalo od kedy. Dvojity zapor je v slovanskych jazykoch (aspon v cj a sj) bezne pouzivany v zmysle (anglickeho) jedneho zaporu (v tomto pripade 'Nobody survived.'). Prave preto sa 'anything' niekedy (v dvojitom zapore) preklada ako nic. Ovsem jeho skutocny vyznam je stale 'hocico/cokolvek', nie 'nic'.
Ekvivalent existuje pre obe konstrukcie, akurat je identicky, kedze si kvoli dvojitemu zaporu nemozeme vybrat v ktorej casti zapor pouzijeme, musime ho pouzit v oboch ;).
Ak by sa ponechal anglicky vyznam dvojiteho zaporu, tak tie vety mozeme priamo prekladat ako 'Existuje nic, co pre to mozes spravit.' a 'Neexistuje hocico, co pre to mozes spravit.'.
Dvojity zapor je v slovanskych jazykoch (aspon v cj a sj) bezne pouzivany v zmysle (anglickeho) jedneho zaporu (v tomto pripade 'Nobody survived.'). Prave preto sa 'anything' niekedy (v dvojitom zapore) preklada ako nic. Ovsem jeho skutocny vyznam je stale 'hocico/cokolvek', nie 'nic'.Nemůžeme operovat s tím, že to slovo má nějaký „skutečný“ význam nezávislý na kontextu. Zrovna o slovech jako nic a něco se takhle opravdu uvažovat nedá. Čeština není bezkontextový jazyk.
Kde neni pes, tam opravdu neni pes - tj. ten pes tam chybi.dovolím si v této veselé filosofické debatě pokračovat a oponovat. Chybějící pes a žádný pes jsou dvě rozdílné věci. Kde pes není, ještě nemusí chybět. Zbytek příspěvku jsem nepochopil. Který (můj?) případ máte na mysli? Pokud myslíte, že prázdno znamená, že někde chybí nic, pak je to blbost. Pokud myslíte, že prázdno znamená, že někde chybí ne-nic (tj. něco), tak to zcela souhlasím, ovšem nijak to neovlivňuje to co jsem psal, skoro bych řekl, že to je triviální. Tak to jsem z toho teda jelen.
že prázdno není nica sme na začiatku
Mohl bych si jich tam představovat, kolik bych chtěl.Zaujala mě ale tahle poznámka :) Ono totiž nelze představit si nic. Potažmo nelze představit si nekonečno. Právě proto, že člověk už něco je a zároveň není nekonečný (tj. nekonečno ani nic neexistují). Tudíž je legrační, že si jich sice můžete představovat kolik chcete, ale chcete jenom něco. Pokud byste byl schopen chtít nic nebo nekonečno, pak už výše uvedená citace neplatí.
Kdyby si nešlo představit nekonečno, tak pro něj nemáme symbol. A stejně tak kdyby si nešlo představit „nic“, neměli bysme nulu. Dokonce i záporná čísla si my jako lidé můžeme představit přestože „člověk není záporný“Mohl bych si jich tam představovat, kolik bych chtěl.Zaujala mě ale tahle poznámka :) Ono totiž nelze představit si nic. Potažmo nelze představit si nekonečno. Právě proto, že člověk už něco je a zároveň není nekonečný (tj. nekonečno ani nic neexistují).
Příklad 1: Situace: "Máme nádobu, ve které je jenom voda. Popisuje výraz X obsah nádoby?" X = "nic": NE (je tam voda) X = "nula trpaslíků": ANO (nejsou tam žádní trpaslíci)Myslím, že rozdíl je jen ve slovních druzích: "nula" je číslovka, takže se používá s podstatným jménem (např. trpaslíci), zatímco "nic" ne. Takže se říká "nula <něčeho>", ale "nic <něčeho>" se neříká. Význam je podle mě stejný.
Příklad 2: Předpokládejme, že "entita" je podstatné jméno s prázdným významem, tj. cokoliv je entita. Situace: "Máme nádobu, ve které je jenom voda. Popisuje výraz X obsah nádoby?" X = "nic": NE (je tam voda) X = "nula entit": NE (je tam voda; voda je entita)Víš o nějaké situaci, pro kterou by odpovědi byly různé? Pokud taková situace neexistuje, tak má "nic" a "nula entit" stejný význam.
"nula" je číslovkaNula je v mnoha případech podstatné jméno (název číslovky), stejně jako třeba jednička, dvojka, atd. Jako číslovka se určitě použít dá, ale je to takové strojené a ne až tak obvyklé.
Čili jak můžeme mít jméno pro něco, co neexistuje?odpověď je: iluze
A proč bychom prosím nemohli označovat jménem něco co neexistuje?Prosím mohli. Však jsem také nikde netvrdil, že nemůžeme.