Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Pro tento článek byla použita distribuce SuSE 8.0, situace v jiných distribucích je však podobná.
V předešlých článcích (1, 2) jsme si ukázali, jak nastavit vzhled písma v prohlížeči Mozilla pomocí TTF fontů Microsoft. Bohužel tyto fonty již nejsou dostupné na WWW stránkách. Proto jsem hledal jiné řešení a výsledek je překvapující.
Po standardní instalaci SuSE 8.0 a instalaci Mozilly vypadají stránky www.zive.cz zhruba takhle:
Výsledek je otřesný a naprosto nepoužitelný, začínající uživatel, který si nainstaluje tuto distribuci Linuxu pro vyzkoušení, se podle mého názoru vrátí ke svým Windows a bude si myslet o Linuxové komunitě, že snad není normální.
Náprava je jednoduchá. Firma SuSE se asi rozhodla nahradit kvalitu kvantitou, a proto ve standardní instalaci najdeme mnoho různých fontů v kodování ISO-8859-2. Navíc jsou jména fontů aliasovány, takže najdeme ve výpisu fontů např courier new, což je název Microsoftího fontu, který samozřejmě v systému není.
Po odstranění těchto balíků:
Stále nic moc, ale stačí nastavit minimální velikost fontu na 12.
(Edit/Preferences/Appearance/Fonts/Minimum font size
).
Výsledek:
Poznámka: škoda, že jsem neudělal náhled u prvního obrázku s nastavenou min. velikostí fontu, ono to vypadá ještě hůř než první obrázek.
Nastavení fontu jsem ponechal na původních hodnotách:
Zkuste porovnat stránky Tiscali s TrueType fonty a dnešními úpravami.
Situace v Linuxu v oblasti fontů není nijak růžová, uživatelé stále narážejí na problémy se zobrazováním a kódováním fontů. Myslím si, že postup Microsoftu ve Windows je správný. Windows 3.11 - XP obsahují cca 5 základních druhů písma a aplikace spoléhají, že v systému jsou. V Linuxu máme na výběr z mnoha fontů, ale každá aplikace chce svůj font a když v systému chybí, tak použije první font, na který přijde, takže výsledek je potom strašný. Názvy písem jsou různě aliasovány, z čehož vznikne hotový guláš.
Přeji si, aby byly v každé linuxové distribuci základní druhy písma stejné a aby všechny aplikace tyto písma využívaly. Jestli bude někdo chtít si nainstaloval další druhy písma a používat je v aplikacích, je to jen otázka jeho vlastního uvážení a volby.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: