Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Jistě vám neušlo, že i v ČR se chystá hlasování týkající se standardizace formátu OOXML, návrhu normy DIS 29500. V minulosti jste byli na řadě serverů informováni o tom, že doporučení pana Koska zní ,,Ne, s připomínkami". Z tohoto materiálu by ČNI mělo vycházet i ve finálním hlasování, které proběhne tento pátek. Dnes ráno jsem se ale od ČNI dozvěděl, že cca 50 firem žádá ČNI o povolení této normy (většinou jde o partnery a zákazníky firmy Microsoft).
S Pavlem Janíkem jsme proto připravili dopis, který můžete do ČNI zaslat jako svůj hlas proti schválení současné podoby specifikace formátu OOXML.
Prosím tedy všechny, kdo jsou stejného názoru, nechť podobný dopis zašlou do ČNI (dopis, e-mail, fax). V příloze (ODF, PDF) naleznete návrh dopisu, který můžete použít.
Kam posílat?
- na faxová čísla uvedená v dopise - tedy na pány Kunce a Holečka
- na e-mailové adresy director@cni.cz, normalizace@cni.cz, petr.wallenfels@cni.cz
- poštou na adresu uvedenou v dopise
Je důležité, aby dopis dorazil do ČNI nejlépe ve čtvrtek, nejpozději v pátek ráno, v pátek bude probíhat finální hlasování.
Filip Molčan, předseda OSS Alliance
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V poslední době se v informatické komunitě dosti hovoří o snaze fy. Microsoft prosadit specifikaci Office Open XML jako ISO standard. Přicházejí zprávy o tom, jak mnohé společnosti lobují za jeho přijetí a jaké prapodivné okolnosti doprovázejí jednání v různých státech. Jako prostý občan musím vyjádřit značné znepokojení touto situací. A jestliže se chcete řídit mottem, které momentálně na webu ČNI inzerujete: „Normy pro občany – přínos pro společnost“, pak nemohu jinak než vyjádřit názor, že schválení OOXML přínosem pro občany a společnost nebude, ba právě naopak, uškodí. Nemá smysl hovořit o technických nedostatcích návrhu, ty již dostatečně rozebrali povolanější odborníci než jsem já. (I když není bez zajímavosti podívat se například, jak bylo naloženo s připomínkami indického standardizačního institutu BIS.) Já osobně za největší problém považuji existenci dvou paralelních standardů; jako formát pro kancelářské aplikace již byl schválen OpenDocument (ISO/IEC 26300). To je přímým popřením účelu standardizace a podle historických zkušeností to obyčejným lidem (a nejen jim) přináší pouze spousty problémů. Stačí si jen vzpomenout na situaci s kódováním znaků s diakritikou před několika lety: kromě standardů de iure jako KOI-8cs a ISO-8859-2 zde byla spousta standardů de facto jako KeybCS2, CP852, CP-1250, a přenést prostý text psaný v jednom editoru na jednom počítači na jiný byl pro neznalého uživatele téměř nepřekonatelný problém. Jaké důsledky budou plynout z opětného roztříštění způsobu ukládání určitých dat si tedy není těžké dovodit (ostatně je známa situace z doby před standardizací ODF, a tato situace vlastně do značné míry trvá doposud). Apeluji tedy, abyste se výše uvedeným mottem řídili nejen 11. října, ale i při rozhodování o OOXML.
Škoda, že není znám seznam uvedenách firem a doufám, že se jejich jména dozvíme. Já osobně se podle toho zařídím.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?
Vedle mnoha jiného i proto, že patentované formáty a protokoly nemají mezi obecnými normami co pohledávat. (Maximálně mohou být "vnitropodnikovou" normou výrobce). Taky proto, že bude kolidovat s mnoha dalšími normami. A v neposlední řadě proto, že Microsoft záměrně porušuje veškeré normy už celá desetiletí, takže na to nemá morální právo.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?Je to špatná norma. Místo toho, aby popisovala, jak má formát vypadat, popisuje vlastně všechny možné staré formáty (dokonce spíš jejich implementace) včetně jejich chyb. Asi jako kdyby norma pro metr popisovala jak se tady měřilo v palcích, v mílích, Maruška že měla blbé pravítko které měřilo na metru o dva centimetry míň a Franta že se vždycky v pátek vožral, ustřihl kus pásma a měřil zbytkem. A podle toho že je nutné teď dělat všechny nové měřící přístroje.
... DOC a XLS. Jediným řešením je normalizovat tyto formáty a o to se také Microsoft snaží a není na tom nic špatného, naopak je to dobře.to rozhodně dobře není když už tady byl ten příklad s měřením - je to jako kdyby se lidé shodli, že měří v metrech (ODF), a pak někdo přišel a požadoval, ať se jako oficiálně použitelné jednotky zavedou taky "Gatesovy lokty" (OOXML), aniž by zveřejnil, jak je vlastně "Gatesův loket" přesně dlouhý ... lidé používající jedny jednotky by si museli třeba technické výkresy nejdříve do nich přepočítat, ale nemohli by si být jisti, jestli jim to bude sedět přesně, protože jediný způsob, jak zjistit délku "Gatesova lokte", by byl změřit výrobek "Gatesovo pravítko(tm)", kterýžto je ale už zatížen výrobními nepřesnostmi (a navíc je zatížen nějakými licenčními podmínkami, že se nesmí zjišťovat, jak vlastně měří)
.
Diky za upozorneni
Filip Molcan
...cítím potřebu se vyjádřit k probíhajícímu procesu ve věci normalizace formátu OOXML. Nikoliv jako zástupce určité firmy nebo instituce, ale jako občan, který se v konečném důsledku bude s následky zítřejšího hlasování v budoucnu nezbytně potýkat, ať již bude závěr komise jakýkoliv.
Dojde-li ke schválení formátu OOXML jako normy, dojde tím zároveň k vytvoření zbytečné duplicity, neboť jiný formát na bázi XML - ODF (ISO/IEC 26300) - již normalizován je. Formát ODF během své existence jasně prokázal svou použitelnost. Naproti tomu formát OOXML je relativně nový a již během krátké doby se objevilo několik závažných nejasnotí ve specifikaci, které by mohly ohrozit jeho plnohodnotnou implementaci do různých produktů a také plnou přenositelnost dokumentů v tomto formátu mezi nimi. Konkrétně se například lze domnívat, že součástí specifikace by neměly být odkazy na chování určitých verzí produktů určité firmy.
I proto si myslím, že by formát OOXML neměl být (minimálně ve své současné podobě) schválen. Jeho existence jako normy není nutností a spektrum potřeb, pro něž je určen, již bylo pokryto stávající normou.
je bud ano, ne, a nebo ne s vyhradami