Píšeme knihu ve Writeru: praktické poznatky

21. 2. 2012 | Michal Polák | Tipy a triky | 13560×

K sazbě tiskových materiálů se z pravidla používá specializovaný software. Ale například knihu můžete psát prakticky v kterémkoliv textovém editoru. Sám jsem nedávno takovou zkušenost měl, a proto jsem se rozhodl se o své poznatky podělit s ostatními formou krátkých a názorných příkladů z praxe. Konkrétně se budeme věnovat rychlému použití stylů, statistice a vytvoření obsahu.

Obsah

• Proč právě Writer
• Rychlé použití stylů
• Jednoduchý obsah
• Uložení a zabezpečení dokumentu

Proč právě Writer

Když jsem se nedávno rozmýšlel, v čem psát svou, již druhou knihu, Writer byl pro mě jasným řešením. Na profesionální kancelářský balík jsem prostředky neměl (respektive jsem nebyl ochotný investovat do další neopodstatněné položky na úkor ostatního, jelikož zde nebyla žádná protihodnota). Přitom Writer umí vše, co jsem potřeboval.

Podporuje styly, umožňuje vytvářet rejstříky, kontroluje překlepy a výsledek mohu bezpečně uložit do řady formátů. Sazbu pochopitelně nezvládne (alespoň bez rozšíření, které jsem nevyhledával), a proto jsem se rozhodl v této otázce vsadit na specializované řešení. K samotné sazbě je nutných hned několik věcí. Jen namátkou mohu jmenovat propracovanější zarovnání do bloku, podporu CMYK a ohlídání předložek na koncích řádků.

Rychlé použití stylů

Nejvíce jsem ocenil rychlé použití stylů. Je pravda, že první krok sazeče spočívá v odstranění formátování. Ale sám jsem pro rukopis a recenzent potřeboval minimální formátování, zviditelnění nadpisů a nastavení písma včetně řádkování. Do rychlého nastavení stylů se dostanete buď ikonkou v nástrojovém panelu Formátování nebo stisknutím klávesy F11. Objeví se nové okno, kde kliknete hned na první ikonku vlevo nahoře (Styly odstavce). Klasický text se píše jako Tělo textu.

Proto si právě jej najděte v seznamu položek v nástrojovém panelu Styly a formátování a klikněte na něj pravým tlačítkem myši. Následně zvolte Upravit... a můžete měnit v jednotlivých kartách dle názvu nastavení odstavce a písma (Písmo, Zarovnání, Odsazení a proklad znaků) a celou řadu dalšího nastavení. Vždy přitom jen stačí změnit nastavení a potvrdit tlačítkem OK. Sám jsem se rozhodl pro Arial, bezpatkové písmo se mi pro práci na počítači osvědčilo, stejně jako jeho velikost 12 pt (standardní jednotka pro velikost písma v běžně používaných editorech).

Dále se můžete přepnout na kartu Odsazení a proklad znaků. Skoro úplně dole je nadpis Řádkování. Ve výchozím nastavení je jednoduché. Sám jsem jej změnil na 1,5 řádku. Pokud si dokument někdo vytiskne a bude vám do něj psát ručně poznámky, bude na ně mít dostatek prostoru. Pak už jen stačí potvrdit tlačítkem OK.

Úplně stejný postup, jako v případě Těla textu, aplikujte i na nadpisy. V kartě Efekty pro písmo je můžete nastavit pod nadpisem Velikost písma a po následném rozkliknutí nabídky vyberte Velká písmena. Tento způsob zvýraznění můžete použít například jen pro tu nejvyšší úroveň nadpisu.

Statistika a počet znaků

Při psaní několika textů je třeba sledovat počet znaků (respektive dle toho počítat normostranu). U článků si hlídáte minimální nebo naopak maximální počet znaků stejně, jako u školních prací. Nejinak tomu je také u publikací, kde pochopitelně máte určitou představu o jeho rozsahu. Proto jděte na Soubor | Vlastnosti... a přepněte se na kartu Statistika. Zde máte počty jednotlivých objektů, počet stran i slov a především znaků. Jen k zjištění Počtu řádků je třeba stisknout tlačítko Aktualizovat.

Co všechno statistika zobrazuje:

• Počet stránek
• Počet tabulek
• Počet obrázků
• Počet OLE objektů
• Počet odstavců
• Počet slov
• Počet znaků
• Počet řádků

Jednoduchý obsah

Od věci není také vytvořit obsah, který každého, komu se text dostane do ruky, usnadní si v něm orientaci. K vytvoření jděte do menu Vložit | Rejstříky a tabulky | Rejstříky a tabulky.

Do pole Nadpis jen vyplníte, jak se má vytvářený obsah nebo rejstřík jmenovat. Nicméně funkčně důležitým je Typ, kde vybíráte hned z několika kategorií. V dnešním článku nás zajímá jen základní obsah, u kterého není zapotřebí nic měnit, a okamžitě můžete potvrdit jeho vytvoření tlačítkem OK.

Uložení a zabezpečení dokumentu

Samozřejmě, nejen u dlouhodobé práce je důležité její zabezpečení před jejím možným zneužitím. Z tohoto důvodu je dobré nastavit heslo. První možností je kliknout na menu Soubor | Uložit jako a v otevřeném okně Uložit jako zaškrtnout možnost Uložit s heslem (tímto způsobem ukládáme například do formátu ODF (.odt)). Druhým řešením je využít export do PDF, který najdete v Soubor | Exportovat do PDF..., ale ikonka na panelu Standardní – Přímý export do PDF – takové nastavení neumožňuje.

V kartě Bezpečnost stačí kliknout na tlačítko Nastavit heslo pro otevření... a dále, pokud je to třeba, i Nastavit heslo pro oprávnění a jednotlivá oprávnění si níže pod nadpisy Tisk a Změny vybrat. Následně už jen klikněte na tlačítko Export.

Heslo sice není nijak neprolomitelné, ale zabraňuje, aby se do dokumentu dostala nahodilá osoba, která nemá důvod a potřebné znalosti k jeho prolomení. Pochopitelně je také nutné hesla posílat jinou cestou, než společně s dokumentem. Jinak toto bezpečnostní opatření ztrácí veškerý význam.

Poznámka: Samozřejmě si můžete udělat obsah, nastylovat si první stránku, ale je to zbytečné. V sazbě se totiž text zbavuje veškerého formátování, které se dělá právě až v sazečské aplikaci. Základní formátování v rukopisu je z toho důvodu, aby se v tom sazeč, vy jako autor a vaši recenzenti orientovali.

       

Komentáře

[skunkOS]

TeX?

[lokki]

Zdá sa mi rozumné, aby sa autor sústredil na písanie textu a odborník na sadzbu. Samozrejme sú výnimky (typicky učebnice matematiky a podobne, na ktoré bol TeX stvorený)

Diplomovku som si napísal v TeXu (plain, nie LaTeX). Zaujímavá skúsenosť, no stratil som tým veľa času a odvtedy som to nepoužil, vedomosti o sadzbe sú nenávratne preč. Chalani čo písali v *Office mali o pár starostí menej.

[Jan Grmela]

Baklářku jsem psal ve Writeru a diplomku v TeXu. Hádej, kde mi sazba zabrala víc času. Právě že to vyšlo nastejno jelikož jsem TeX předtím nikdy nepoužil ale na druhou stranu hlídat např. kam se vysadí obrázky, jak se zlomí nadpisy a text v obsahu je ve Writeru v podstatě nemožné v dokumentu větším než několik stran. Náročnost tedy byla ± stejná, jen výsledný dokument v TeXu vypadá o 100 % lépe.

V práci sice nepoužívám TeX ale představa, že bych v něm sázel smlouvy se mi líbí. Jenže řekněte klientovi, ať to opraví v TeXu místo DOCX. To se fakt nedá

[jiřík]

Úplně offtopic: to je super web :)

K tématu - pokouším se psát bakalářku v LaTeXu a zatím celkem fajn. Náročnost srovnatelná s Writerem.

[Venca]

Pro snadne psani TeXu jsou frontendy. Zkousel jste LyX? Pokud chcete klikat muzete, pokud znate TeX, muzete pouzit jeho plnou silu.

Pridani noveho stylu je otazka upravy layout souboru. Syntaxe je tak jednoducha, ze to zvladne i postarsi ucitel matematiky (overeno).

[Dawix]

Naopak, LyX mi prijde velice neprehledny. "Cisty" LaTeX je podle mne daleko jednodussi pro psani prave proto, ze se nemusi klikat. Pro klikace tu je treba TexMaker. Osobne se mi osvedcilo mit par promyslenych vlastnorucne napsanych templatu. Pak staci jen vybrat jeden z nich, napsat text a vysazet. Rychle, prehledne a efektivni

[dumblob]

Nojo, ale ja si na tvorbu takovych template jeste neudelal cas - nemohl bys je nekde dat k dispozici pod nejakou vhodnou CC licenci?

[Dawix]

Neco malo pro zacatek mam na svych dost momentalne zanedbanych strankach (viz paticka, sekce download - je to ale ne uplne dodelany - treba komentare jsou v anglictine/cestine kdy jsem to delal pro vicejazycny "publikum"). Neni problem, ale az budu mit chvilku, o templaty se podelit (trochu je zobecnit atd pro vsechny - sam pouzivam lehce specificky nastaveni). Mozna to dam i do blogu tady na ABC

[dumblob]

Hezke. Neco takoveho jsem potreboval. Ale je to preci jenom ukazka toho, ze napsat neco pouzitelneho v TeXu je skutecne na vetsi pocet radku (vynecham-li autoruv uzitecny obsah). Napr. ta diplomka ma 250 radku.

Jinak nikde tam neni licence a na strankach mas © copyright 2010 David Pech. Takze bys mi to musel vyslovne povolit .

[Dawix]

Licencovani upravim a momentalne muzu zde na ABC prohlasit ze vyslovene povoluju pouziti krome nekterych dat v textu v templatu pro prezentaci s my diplomky. Jak rikam, doladim a bude (dokonce jsem si udelal i templat na neco jako labjournal a nekde mam dokonce templat na scientific poster A0 a A1 - ten ale nevim kde)

Souhlasim, napsat neco ve LaTeXu, aby to melo uroven a "features" toho co dokazou ostatni editory typu Writer je trochu slozitejsi, ale jakmile clovek pise porad, staci jednou a pak jen menit vlastni uzitecny obsah. Nemluve o tom, ze kdyz se clovek nauci ve ViM, zkombinuje to s LaTeXem, stane se z toho velmi silna kombinace.

[dumblob]

Nemluve o tom, ze kdyz se clovek nauci ve ViM, zkombinuje to s LaTeXem, stane se z toho velmi silna kombinace.

Jako Vimar vim o cem mluvis .

[pavlix]

Zdá sa mi rozumné, aby sa autor sústredil na písanie textu a odborník na sadzbu.

A přesně v tom podle mě word-like programy na plné čáře selhávají.

Chalani čo písali v *Office mali o pár starostí menej.

Já jsem spíš slyšel o starostech, co měli navíc, než co měli namíň. Už kvůli rozsypaným stylům, času tráveným předčasnými úpravami grafiky apod.

Neříkám, který nástroj je na to obecně lepší, či dokonce nejlepší, ale představa, že Word/Writer je všeobecně lepší volbou na diplomku než TeX mi přijde hodně odtržená od reality.

[Nicky726]

Obávám se, že se o takové starosti navíc čím dál víc lidí ani nestará, tak je pak pro ně wysiwyg snazší. Jen je utrpení to po nich číst.

[pavlix]

Já mám spíš pocit, že se o to starají. Čímž pádem je pro ně wysiwyg snažší pouze zdánlivě. Jenže jejich starání je z velké části kontraproduktivní, proto ten útrpný výsledek.

[Jakub Lucký]

Jakože takhle? (Not suitable for typographic nazis! Choking hazard!)

[dumblob]

No, nebylo by to tak hrozne, kdybych nevedel, ze to je diplomka na vysoke skole (narazim na obsah - trochu jsem se pousmal nad pouzitou literaturou).

Take me zamrazila predstava, ze takovito lide uci nase deti .

[Jan Grmela]

Pánové, to je ještě slabota, jsou tam i lepší perly Konkrétně u téhle práce si říkám, že ta právnická fakulta v Plzni asi nebude zas tak špatná.

[Lol Phirae]

Ty woe co to je?!?! To jako fakt prošlo?

[Jan Grmela]

Je to s podivem ale ano.

Obhajoba závěrečné práce
Proběhla 9. 2. 2009, práce byla úspěšně obhájena.

Nejlepší na tom všem je hodnocení oponentury za A. Fakt netuším, jak může za tohle někdo dostat diplom.

[Lol Phirae]

"... použitím současných technologií (počítač, monitor, technologie Flash) simuluje herní automat z dob dřívějších."

Hmmm, tak by mne zajímalo, co si asi tak paní MgA oponentka myslí, že bylo v těch automatech, do kterých jsme na pouti házeli dvoukoruny. Asi tam v dřevěné bedně běhali za sklem trpaslíci s omalovánkami.

[Dawix]

No tohle je taky docela drsny

[xkucf03]

Proč jsou stránky 49 až 66 prázdné? Nebo se mi to jen špatně zobrazuje? Blbě je tam zhruba tak asi všechno, ale co mne zaujalo: v obsahu je „4.2 Vejc“ ale nadpis na straně 18 je správně „4.2. Vejce“ a taky ty trojtečky v obsahu…

[Ash]

Diplomovku som si napísal v TeXu (plain, nie LaTeX). Zaujímavá skúsenosť, no stratil som tým veľa času a odvtedy som to nepoužil, vedomosti o sadzbe sú nenávratne preč. Chalani čo písali v *Office mali o pár starostí menej.

Diplomku jsme psal v TeXu (plain, ne LaTeX). Zajímavá zkušenost, věnoval jsem tomu hodně času, a od té doby ho používám skoro výhradně. Vědomosti o sazbě se mne drží a upevňuji si je stejně jako jiné zajímavé poznatky získané při studiu. Spolužáci co psali v Office... ne na žádného takového si nevzpomínám, po nás byl požadován profesionální vzhled.

[sachy]

Ve Writeru se píše tak snadno, lze přidávat styly a barvičky jedním kliknutím... kam se hrabe LaTeX...< /irony>

[mofo]

závěr: knihu lze napsat v čemkoliv

[Tomáš]

Z čehož se dá odvodit: knihu dělá obsah (ve smyslu content, ne table of content), nikoliv forma.

[Jan Grmela]

Pokud to není kniha o typografii

Obecně bych to ale tak jednoznačně neviděl. Pokud mám hezky vysázenou knihu, tak se mi s ní dobře pracuje, rád se k ní vracím a doporučuji ji spíše, než nějakou sbírku kvalitního textu vysázeného v WordPadu Comic Sansem i kdyby ten text byl skvělý.

[Gilhad]

Ano, ale to neni prace autora, nybrz sazece :) A globalne zmenit font je asi prvni vec, kterou by sazec mel v pripade potreby udelat :)

[pavlix]

Pokud mám hezky vysázenou knihu, tak se mi s ní dobře pracuje, rád se k ní vracím a doporučuji ji spíše, než nějakou sbírku kvalitního textu vysázeného v WordPadu Comic Sansem i kdyby ten text byl skvělý.

Kvůli tomu přece není nutní ji sázet dvakrát.

[lkocman]

Mno jeden nejmenovany clovek to dokonce drtil v calcu

Nakonec to prdl na wiki ale i tak zachoval tu strasnou strukturu .... http://www.linuxvbashi.cz/ucty-a-prava

[g]

Myslim, ze je uplne jedno v cem bude autor knihu psat. Dulezite je, aby tomu nekdo udelal poradne korektury a sazbu delal nekdo kdo to umi.

[Petr Ježek]

Tohle vykládejte redaktorům recenzovaných ekonomických časopisů. Mají pocit, že MS Word vládne všem. Je to boj s větrnými mlýny...

[Jirka]

Dělat něco delšího ve wisiwig editoru je za trest. Už jsem toho sepsal docela dost a pokaždé, když jsem nepoužil latex, tak jsem toho pak litoval.

[me]

A uz jste vytvoril i nejakou eKnihu? Tedy knihu ve formatu ePub anebo MOBI?

[Christof]

what iou see is what iou get?

[pavlix]

Nope. What I see is what I get.

[Jirka]

těší mě, že urýpaní přechytralí linuxáci ještě nevymřeli. ale myslím že každý normální člověk to pochopil ať už je tam I nebo You.

[frdrx]

Ano, a proto by měl autor psát v LaTeXu (nebo použít LyX). Typograf ho následně učiní dokonalým.

[Petr Tomášek]

LaTeX je sračka. Jediné, co má smysl, je plain(Xe)TeX + vlastní makra.

[pavlix]

Ach ty náboženské války.

[frdrx]

Pro autory, kteří chtějí psát a neotravovat se s formátováním je LaTeX nebo XeLaTeX ideální (zvlášť, myslím, ve spojení s KOMAscriptem). Autor to pak předá typografovi jako jsi možná třeba ty, který to pak dotvoří pomocí pokročilých technik, ale je hloupost myslet, že každý musí psát v plainu a mít vlastní makra.

[Petr Ježek]

Přesně tak. Osobně preferuji Lyx.

[taz]

Osobně píšu všechno v TEXu a jsem naprosto spokojen, vezmu jakýkoliv starý dokument obsah překopu a nemusím si hlídat jak to dopadne, vždy to vypadá stejně jako předchozí dokument, ale uznávám, že je trošku problematičtější nechávat to lidi upravovat. Když někomu potřebuji poslat náhled tak si vystačím s PDF a případné úpravy zapracuji sám.

[pavlix]

Osobně píšu všechno v TEXu a jsem naprosto spokojen

Osobně píšu v TeXu momentálně vše, co nutně vyžaduje formátování. Ale že bych byl spokojený, to se říct nedá. Spíš jsem zatím nenarazil na dobrý nástroj, tak používám ten nejlepší ze špatných.

[kyytaM]

Vo Writeri som pred rokmi pisal aj bakalarsku pracu aj diplomovu pracu + mnoztvo materialov na predmety a napriek nejakym drobnym neprijemnostiam si na nejky vacsi problem nespominam. :)

[Petr Tomášek]

Psát cokoliv většího ve Writeru, Abiwordu, Koffices, nebo nedej Bože v M$ Wordu je totální hovadina.

[frdrx]

Totální hovadina je slabý výraz.

[Petr Ježek]

V OOO mám disertačku (2004), v závěru překlopenou do pdf. Na ekonomický stodvacetistránkový hutný text s vloženým vším možným. Lyx tehdy nebyl k mání, OOO mi žádný problém nečinilo (problém měli různí uživatelé různých Wordů).

[ghibulo]

Prošel jsem si za život cestou MSWord->Writer->plainTEX->ConTeXt a poslední půlrok píšu všechno v asciidocu. Kdykoliv teď potřebuju upravit něco staršího, tak jenom lituju, že jsem s ním nezačal dřív...

[Qaxi]

asciidoc - zrovna jsem to sem chtěl napsat

Pokud se potřebuju soustředit na tvoření textu tak textový soubor bez zjevného značkování je to co potřebuju ... :

malá ukázka

Analýza nákupního košíku
========================
Qaxi Kvaxovič, <qqq@qqq.cz>
0.1, 20.2.2012

Motivace
--------

Analýza chování koncových zákazníků při nakupování a to ať v kamnenných nebo internetových obchodech je motivováno mnoha faktory, především to však je maximalizace tržeb. Ztracené projdeje mohou být způsobeny jedním nebo kombinací těchto faktorů:

nedostatečnou zásobou zboží::
    měli jsme zákazníka v obchodě, ale nemohl koupil zboží které nebylo k dispozici
neschopností zařadit zákazníka do správného segmentu::
    zboží jsme nabízeli, ale někomu koho vůbec nezajímalo
neschopností přizpůsobit obchod/nabídku chování zákazníka::
    zboží jsme nabízeli avšak ne způsobem který by odpovídal způsobu jak zákazník rozhoduje o koupi
neschopností zaujmout zákazníka nejziskovějším zbožím::
    nejziskovější zboží je špatné umístěno, nebo nabízeno
nedostatečnou znalostí nákupních vzorců::
    měli jsme zákazníka v obchodě, ale nenabídli jsem mu doplňkové zboží ke zboží již vybranému

A právě řešení posledního problému - analýza nákupního košíku - je tématem této práce. 

Analýza nákupního košíku
------------------------

Některé vzory jsou tak zjevné, že máme tendenci je přehlížet. V některých případech může být všímavos a uvědomění si těchto vzorců velmi užitečné.

.Nákupní vzory
==========================
Ten kdo kupuje plenky a přesnídávku by velmi pravděpodobně mohl chtít i piškoty.

asciimath:["plenky" ^^ "přesnídávka" -> "piškoty"]

asciimath:[ sum_{x=1}^k {sin(x)^3}/{(x-1)}="co já vím"]

==========================

Analýza nákupního košíku slouží ke zjištění nákupních zvyklostí zákazníků, zejména pak jaké komodity pořizují společně, tedy jaké položky nakupují najednou. Při analýze se hledají pravidla typu: když zákazník koupí položku A, tak s určitou pravděpodobností koupí také položku B.<<usluno>>

Jak probíhá
-----------

Základní činnosti obsažené v prováděné analýze:

- Sběr informací, zejména z pokladních systémů
- Selekce košíků s charakterem běžného či velkého nákupu a s nadprůměrným výskytem akčních položek
- Asociační analýza, jejímž výsledkem jsou „soubory promočních položek“
- Modelování zákaznického chování při snižování promočních položek v jednotlivých souborech
- Výběr vhodných modelů dle strategie společnosti
- Postupné snižování promočních položek v praxi

No a z tohohle jsem schopen generovat html nebo docbook a tudíž (pdf, ps, dvi, tex ....) a to i s aparátem (obsah, rejstříky, apendixy, sidenote, footnote, bibliography ... )

zamiloval jsem se ...

[Jan Grmela]

To je hezký, takovej YAML. A na ten si člověk zvyká rychle