Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Prozatím lze všechny příkazy, které jsme si ukazovali, zařadit mezi tzv. souběžné příkazy - všechny se provádí najednou bez ohledu na pořadí. V obvodové realizaci to ukazuje na paralelní obvody. Pomocí procesu můžeme použít příkazy sekvenční, kde naopak pořadí příkazů hraje důležitou roli. Proces sám o sobě je jeden souběžný příkaz.
Sekvenční zpracování příkazů v procesu se řídí následujícími pravidly:
Proces můžeme také chápat jako myšlenkovou přípravu na vytvoření
signálů. Nejlepší bude ukázat si činnost procesu na příkladu.
Předpokládejme dvě různé architektury k entitě example_1
(deklaraci entity neuvádím), která má pouze jeden výstupní signál
O
:
ARCHITECTURE arch_1 OF example_1 IS BEGIN O <= '1'; O <= '0'; END arch_1;
ARCHITECTURE arch_2 OF example_1 IS BEGIN p_1: process begin O <= '1'; O <= '0'; end process; END arch_2;
V prvním případě se snažíme do výstupního signálu O
napojit současně dvě hodnoty - log. '1' a log. '0'. To by mohlo mít v
reálném obvodu katastrofální následky. Pokud například uvažujeme logiku,
kde log. '1' znamená připojení na +5V a log. '0' připojení na zem,
zapisujeme tímto kódem zkrat. Ve druhém případě se ale příkazy
zpracovávají sekvenčně. Druhý přiřazovací příkaz "přebije" první a na
výstupu O
bude '0';
V procesu není možné použít souběžný příkaz when
, místo
něj můžeme aplikovat sekvenční příkaz if
. Uvažujme příklad
z minulého
dílu, kde jsme vytvořili multiplexor pomocí příkazu
O <= I1 when A = '0' else I2
V procesu by vypadal zápis tohoto multiplexoru následovně:
p_1: process (I1, I2, A) begin if A = '0' then O <= I1; else O <= I2; end if; end process;
Zaměřme se nyní více na syntaxi procesu. Před klíčovým slovem
process
je návěští, v našem případě p_1
. To je
důležité pro případnou identifikaci procesu v průběhu simulace nebo
syntézy. Za klíčovým slovem process
je tzv. sensitivity
list. V něm říkáme simulátoru, kdy má proces spustit a obnovit hodnoty
výstupních signálů. Tento výpočet provede simulátor právě při změně
libovolného signálu obsaženého v sensitivity listu. V praxi to znamená, že
do sensitivity listu je třeba zapsat všechny signály, které do procesu
vstupují. V našem případě jsou to signály I1
, I2
a A
.
Vezměme nyní následující proces:
p_1: process (I1, I2, A) begin O <= I2; if A = '0' then O <= I1; end if; end process;
Tento zápis je zcela identický s předchozím procesem. Nejdříve do
výstupního signálu O
přiřazujeme signál I2
, ale
v případě, že je hodnota signálu A
'0', dostane se ke slovu
přiřazovací příkaz O <= I1
. Výsledek je tedy
opět stejný multiplexor.
Nyní uděláme malou odbočku k tomu, jakým způsobem psát design. Budeme
hovořit o synchronním designu, tzn. v obvodu se vyskytuje jediný hodinový
signál clk
. Dnešním standardem je jasně rozdělit design na
registry (paměťové prvky, realizovatelné např. klopným obvodem D) a
kombinační logiku (prvky AND, OR, NOT...) bez cyklů. Registry jsou všechny
taktovány na stejnou (např. náběžnou) hranu clk
. V okamžiku
této náběžné hrany se přepíše signál ze vstupu registru na výstup.
Následuje cesta signálu přes kombinační logiku, než dorazí na vstup
dalšího registru. Jakmile všechny signály projdou přes logiku a ustálí se,
může přijít další náběžná hrana hodin a celý proces se opakuje.
Z toho vyplývá i maximální frekvence hodin. Jejich perioda musí být minimálně taková, aby se signál ustálil i na nejdelší cestě v celém obvodu. Pokud tedy taktujeme např. procesor na 1600 MHz, znamená to, že nejdelší cestou (mezi dvěma registry spojenými pouze logikou) v jeho designu projde signál za méně než 0,625 nanosekundy.
Podívejme se nyní na následující proces:
p_1: process (I1, I2, A) begin if A = '0' then O <= I1; end if; end process;
Pokud má signál A
hodnotu '0', bude na výstupu
I1
. Co ale když bude A
'1'? To potom znamená
zachovat na výstupu aktuální hodnotu. A zde se dostáváme k jádru problému.
K zachování hodnoty potřebujeme paměťový prvek. V tomto konkrétním případě
bude tvořen zpětnou vazbou, např. takto:
A právě tato zpětná vazba (latch) není přípustná. Proč je vlastně zpětná vazba v logice problém? Např. může zmást syntezátor při počítání délky cesty v obvodu. Obvod potom může fungovat, ale také nemusí (což většinou nastane v nejméně vhodnou dobu).
Jaký z toho plyne závěr? V příkazu if
(pokud proces
netvoří registr, ukážeme si příště) je třeba vždy pokrýt všechny stavy
vstupních signálů pro výstupní signály. Jinými slovy, každý výstupní
signál musí mít jasně definovanou hodnotu pouze v závislosti na vstupních
signálech. Podobný problém může nastat i u souběžného signálu
when
- tam je také vhodné vždy uvádět klauzuli
else
.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: