Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Většina lidí, tedy hlavně hráčů, se snaží ušetřit na ceně procesoru, grafické karty nebo pamětí. Ztracený výkon se potom snaží dohnat přetaktováním těchto komponent. To, že se mi to nelíbí, zde nechci rozpitvávat. Naopak se zaměřím na opačný problém - podtaktování.
Důvod mám jednoduchý. Dosažení maximální životnosti komponent. To se může hodit například na serveru skládaném z vlastních komponent, kde nikdy nemůžete zaručit bezvadný stav (hlavně mechanických částí, jako jsou ventilátory nebo pevné disky), a tak jim můžete alespon ulehčit. Snížení frekvence procesoru nám dá méně vyzářeného tepla, tím nižší teplotu ve skříni a následně s lepším chlazením i menší opotřebení komponent. Samozřejmě to není všespásná metoda, ale pouze jedna z dalších pomůcek.
Pro majitele notebooků je důvodem také spotřeba elektrické energie, která s frekvencí procesoru narůstá, takže lze několik desítek minut přidat výdrži na baterie. Přece jen pro psaní textu nebo úklid na pevném disku není třeba takt 2.5 GHz. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pokud právě nekompiluji updaty systému (emerge systém v Gentoo Linuxu), tak bohatě vystačím s taktem 1,20 GHz, tedy polovičním. Vzhledem k dnešním výkonům procesorů je i při mé normální práci (desktop KDE a spuštěné aplikace Quanta Plus BE, Mozilla Firefox, Kmail, server Apache a LDAP a Pure-ftpd a databáze MySQL a PostgeSQL) výkon plně dostačující. A jak můžete sami posoudit, jedná se o plnohodnotné pracovní prostředí včetně spuštěných serverových aplikací.
Dalším důvodem může být šetření energií u PC postaveného pouze jako router, kde je výkon někdy až přemrštěný. Samozřejmě zůstává otázka, zda obsahuje podporovaný procesor.
Podařilo se mi najít pouze jedinou informaci o spotřebě energie v závislosti na frekvenci. Protože se mi na stránkách Intelu nepodařilo najít žádné relevantní informace k desktopové verzi procesoru Pentium 4, použil jsem informace o procesoru Pentium 4 M (mobilní verze), kde je frekvence ovládaná automaticky. Proto nebudou uvedená data přesně odpovídat, ale pro představu myslím postačí.
Procesor Pentium 4 M s pracovní frekvencí 2 GHz má tedy spotřebu 32 W. Při zpomalení na 1,2 GHz má odběr už jen 20,8 W. Tím jsme ušetřili třetinu spotřebované energie.
Nyní budu pracovat podle předpokladu, že poměr snížení frekvence ke snížení spotřeby u procesoru Pentium 4 M je podobný jako u ostatních procesorů.
Tedy např. procesor AMD 64 3400+ pracující na frekvenci 2200 MHz má udávanou spotřebu 89 W. Pokud tedy snížíme jeho takt na 1,32 GHz, pak by měla spotřeba klesnout na přibližně 58 W.
Protože však nemám k dispozici křivku závislosti frekvence na odběru (která jistě nebude lineární), další hodnoty lze pouze odhadovat. Pokud ji někdo má, bylo by zajímavé podělit se o ni s ostatními v diskuzi.
Většinou se dá nastavit nižší frekvence i v BIOSu, což platí hlavně o procesorech Athlon. To je sice také možné, ale vzdáleně na tom pak už nic nezměníte. Navíc pokles bývá poměrně výrazný. Proto jsem hledal, zda existuje softwarové řešení. A světe div se: existuje a je velmi elegantní.
CPUSpeedy je script psaný v Pythonu. Umožnuje změnu pracovní frekvence procesoru v mezích možností jednotlivých procesorů, takže se nejedná o žádné praktiky ohrožující záruku.
CPUSpeedy pracuje s pomocí ovladače jádra CPUFreq. Takže ten musí být zkompilován. Také z toho vyplývá, že CPUSpeedy podporuje jen ty procesory, které jsou podporovány ovladačem CPUFreq.
Práce se skriptem je jednoduchá. Nabízí měnit frekvenci procesoru buď numerickou hodnotou následovanou mezerou a MHz/GHz, nebo hodnotami min, low, med, high, max.
Pro výpis možných frekvencí použijeme:
#cpuspeedy -f
|
Ve výpisu zjistíme podporované hodnoty a jejich jmenné ekvivalenty, nebo dostaneme chybové hlášení, že není možné přistoupit k ovladači CPUFreq.
Další nastavení je opravdu triviální:
#cpuspeedy med
|
Nastaví v mém případě 1.50 GHz.
Můžeme si zjistit aktuální frekvenci parametrem -s
.
# cpuspeedy -s
|
Obnoví maximální frekvenci procesoru (v mém případě 2.4 Ghz).
Pro uživatele grafických prostředí existuje gtk nadstavba nazvaná gtk-cpuspeedy. Její použití je ještě jednodušší. Zvolení pracovní frekvence proběhne pouhým zaškrtnutím dané volby. Jak je vidět na obrázku, tak nenabízí všechny možné pracovní frekvence, ale jen pět základních.
CPUSpeedy je elegantní forma ovládání rychlosti CPU. Doufám, že si tento "anti-tuning" oblíbíte stejně jako já.
Jak samotné CPUSpeedy tak i grafickou nastavbu vytvořil Gabriele Giorgetti. Domovstou stránku projektu naleznete na stránce: http://cpuspeedy.sourceforge.net
Asi nebudu sám, koho napadlo, že by se dalo řešit automatické zpomalování a zrychlování podle zatížení procesoru. A protože ani vy čtenáři, ani já jsem nebyl první, i na to existují hotová řešení. Ale o těch až příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jo, co z toho, prosímtě, máš ?
Až na kódování Ogg vorbisů a kompilaci větších programů nejsem schopen rozeznat rozdíl mezi 1GHz celeronem a 2.8GHz Pentiem...
to ovsem pocitate s tim, ze to uchladite viz to "že (za jinak nezměněných okolností)" a tim padem se nezmeni vlastnosti materialu. clanek nevypada jako laboratorni zprava to proto aby ho nekdo vubec cetl, takze se nema smysl o tom hadat...
$ cat /usr/local/bin/cpu #!/bin/sh hight () { echo performance > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \ echo 0 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \ echo "Nastavuji na vyssi vykon" } low () { echo powersave > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \ echo 4 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \ echo "Nastavuji na nizssi spotrebu" } [ "$1" == "s" ] && { FREQ=`egrep "cpu MHz" /proc/cpuinfo | gawk '{print $4}' | gawk -F . '{print $1}'` [ "${FREQ}" -le "1000" ] && hight || low } [ "$1" == "start" ] && { AC=`cat /proc/acpi/ac_adapter/AC/state | gawk '{print $2}'` [ "off-line" == "$AC" ] && low || hight }staci pak napsat jen
cpu s
a prepne se to do druhe frekvence(bud 600MHz nebo 1400, zalezi co bylo prave nastaveno)
do rc.local jsem si zaradil cpu start
kterej nastavi frekvenci podle toho jesli startuju na baterku nebo ne.
taky jsem si nastavil acpid
kterej reaguje na vyndani a zandani napajeni do booka
komplet popis je na t41.zdenda.com
ACPI Processor P-States driver
, ale při pokusu o jeho zavedení mě přivítá chybová hláška:
FATAL: Error inserting acpi (/lib/modules/\ 2.6.7-gentoo-r8/kernel/arch/i386/kernel/cpu/\ cpufreq/acpi.ko): No such deviceByl někdo úspěšnější?