Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Pro naše ukázkové účely bude stačit úplně jednoduchá architektura procesoru, kterou vidíte na následujícím obrázku. Sběrnice jsou označeny plnou čarou, řídící signály jsou tečkované.

Vlastní procesor je ohraničen čárkovanou čarou. Jeho jediný výstup je adresa pro paměť, ze které čte instrukce. Tato adresa je uložena v registru PC (Program Counter). Nejdůležitějším registrem je Akumulátor (ACC), do kterého se zapisují výsledky operací ALU, a do kterého také můžeme zapsat přímou hodnotu pomocí instrukce. Z akumulátoru také můžeme zapisovat hodnoty do registrů v registrovém poli R. Jeden vstup ALU je vždy akumulátor, druhý je jeden z registrů.
Control nastavuje řídící signály pro ostatní prvky procesoru. Abychom mohli tento prvek navrhnout, musíme znát formát instrukce. Pro příklad zvolme velmi jednoduchý formát, kde instrukce bude mít 16 bitů, přičemž horních 8 bitů bude případný přímý operand a spodních 8 bitů budou zakódované řídící signály:
| DIRECT OPERAND | RSRVD | reg | alu | op | |15 |14 |13 |12 |11 |10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 | 0 |
Op určuje operaci. Zvolme 4 možné operace:
00 bude zápis do PC (změna adresy pro čtení z paměti, takže instrukce skoku).01 pro provedení operace ALU.10 pro zápis přímého operandu do akumulátoru.11 pro zápis z akumulátoru do registru.Alu označuje dva bity, které určují, jaká operace ALU se má provést. Dva bity reg vybírají registr, se kterým se má provést daná operace. Další dva bity jsou prozatím nevyužité. Následuje osmibitový přímý operand.
Podívejme se tedy konečně na VHDL kód, který popisuje tento procesor. Protože entity ALU a pole registrů jsme již navrhli v předchozích dílech, vložíme je do naší entity jako tzv. komponenty. Tento přístup nám umožňuje hierarchicky skládat obvod z dílčích entit. Komponentu nejdříve musíme nadeklarovat v deklarační části architektury a v těle architektury potom provést napojení této komponenty na naše signály.
library IEEE;
use IEEE.std_logic_1164.all;
use ieee.std_logic_arith.all;
use ieee.std_logic_unsigned.all;
ENTITY main IS
PORT (
CLK : in std_logic;
RESET : in std_logic;
INST : in std_logic_vector(15 downto 0);
ADDR : out std_logic_vector(7 downto 0)
);
END main;
ARCHITECTURE behavioral OF main IS
component ALU IS PORT (
I1, I2: IN std_logic_vector(7 downto 0);
A: in std_logic_vector(1 downto 0);
O: out std_logic_vector(7 downto 0));
END component;
component register_set IS PORT (
CLK, RESET: in std_logic;
I: in std_logic_vector(7 downto 0);
O: out std_logic_vector(7 downto 0);
ADDR: in std_logic_vector(1 downto 0);
WR: in std_logic);
END component;
signal acc, alu_acc, reg_alu: std_logic_vector(7 downto 0);
signal pc: std_logic_vector(7 downto 0);
signal op_pc, op_alu, op_reg, op_acc: std_logic;
BEGIN
p_pc: process (RESET, CLK)
begin
if (RESET = '1') then
pc <= (others => '0');
elsif (CLK'event and CLK = '1') then
if op_pc = '1' then
pc <= INST(15 downto 8);
else
pc <= pc + '1';
end if;
end if;
end process;
p_acc: process (RESET, CLK)
begin
if (RESET = '1') then
acc <= (others => '0');
elsif (CLK'event and CLK = '1') then
if op_acc = '1' then
acc <= INST(15 downto 8);
elsif op_alu = '1' then
acc <= alu_acc;
end if;
end if;
end process;
op_pc <= '1' when INST(1 downto 0) = "00" else '0';
op_alu <= '1' when INST(1 downto 0) = "01" else '0';
op_acc <= '1' when INST(1 downto 0) = "10" else '0';
op_reg <= '1' when INST(1 downto 0) = "11" else '0';
reg1: register_set port map (CLK => clk, RESET => reset, I => acc, O => reg_alu,
ADDR => INST(5 downto 4), WR => op_reg);
alu1: alu port map (I1 => acc, I2 => reg_alu, A => INST(3 downto 2), O => alu_acc);
ADDR <= pc;
END behavioral;
Vstupy naší entity jsou hodinový vstup, reset a data z paměti (instrukce). Jediným výstupem je adresa paměti.
Po deklaraci komponent a signálů následuje vlastní kód, který tvoří obvod. V něm jsou dva procesy reagující na hodinový signál, které tvoří dva registry našeho obvodu - PC a ACC. Co a zda do těchto registrů zapisovat, se řídí signály op_..., které jsou tvořeny pomocí instrukce when z dvou bitů instrukce určujících operaci procesoru. Následuje již pouze propojení komponent s registry a s ALU. K jejich řízení využíváme jednotlivé bity instrukce (např. operace ALU je dána bity 2 a 3). Spojení mezi těmito komponentami navzájem a spojení s dalšími prvky procesoru zajištují interní signály (např. z ALU do akumulátoru je to signál alu_acc).
Jako příklad funkce jsem zvolil jednoduchý program, který uloží do akumulátoru hodnotu 1, tuto hodnotu zapíše do registru R1 (přímý zápis do tohoto registru není možný), uloží do akumulátoru hodnotu 3, inkrementuje tuto hodnotu a poté provede skok opět na tuto instrukci inkrementace. Simulace běhu tohoto programu je zde:
Vícebitové hodnoty jsou zobrazeny v hexadecimálním formátu. Pokud chcete vidět přesnou funkci tohoto programu, je třeba převést hodnoty instrukce do binárního formátu a porovnat s formátem instrukce.
V signálu Addr je zřejmé, že Program Counter na adrese 04 narazil na instrukci skoku na adresu 03, čímž se vytvořila nekonečná smyčka. V registru Acc (akumulátor) můžeme vidět inkrementující se hodnotu. První operace je zápis do akumulátoru (aktivní signál op_acc), poté zápis akumulátoru do registru (signál op_reg) a znovu zápis do akumulátoru. Potom již jen inkrementujeme akumulátor v nekonečné smyčce.
Procesor, který byl zvolen pro ilustraci, má řadu nedostatků, např. neumožňuje podmíněné skoky, formát instrukce plýtvá pamětí atd. Řešení těchto nedostatků však může posloužit jako cvičení zvídavému čtenáři.
Tímto náš úvod do VHDL končí. Cílem bylo ukázat, že hardware je možné popsat pomocí jazyka. Pokud ve vás alespoň trošku vzbudil zájem o problematiku návrhu obvodů, potom splnil svůj účel. Všem děkuji za pozornost!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
, na východě se používá oboje, v Evropě zase spíše VHDL... takže tak jednoznačné to není. Jinak Verilog má možná open source simulátor, nicméně samotný je propietární a zatížen licencováním, zatímco VHDL je otevřený standard. Existují pro něj jak open source simulátory, tak také komplet simulátor -- syntezátor -- router. Verilog je sice jednodušší, o to je zas ale VHDL komplexnější. Na návrh procesorů, případně architektur se také nemusí použít ani jedno, ale můžeš vycházet třeba z IDL či ADL.
Jinak není to jedno kdo co používá? Není trolovatění se proč každý nepoužívá ten můj nejoblíbenější super tuper jazyk dětinské?