V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Kniha je další z řady těch, které nepojednávají o Linuxu; nicméně
obsahuje o něm alespoň zmínku. Nenechme se ale zmást - tato kniha
je velice propracovaným a sečtělým pomocníkem!
Autor Petr Broža pro mě představuje jakési staré dobré časy, kdy jsem si za tři padesát kupoval Computer, později s přílohou o mobilních zařízeních (ano, ještě později Mobility) a hltal každé slovo původní redakce, která tvořila základy počítačové žurnalistiky a která už dávno neexistuje. Asi někdy v těchto dřevních dobách, kdy 486 byla „dělo”, já se vyžíval v Turbo Pascalu a někde v Americe se připravoval operační systém, který změnil svět, začal Petr Broža sbírat své zkušenosti s přetaktováním neboli overlockingem.
Své poznatky publikuje mimo jiné v této knize - Přetaktování. Jak zvýšit výkon počítače. Recenzuji druhé, aktualizované a doplněné vydání. Bohužel není zcela patrné, které informace byly aktualizovány, zato je patrné, které odstavce autor doplnil - obvykle z textu vyčnívají a někdy působí nepatřičně. Zcela nepokrytě autor přiznává, že další informace doplní v další aktualizaci, což místy svádí k myšlence, že jsme svědky dlouhé telenovely. Některé odstavce se totiž omezují na výčet čísel, parametrů a vlastností, které jsou opsány a přeloženy z firemních webů; jen aby bylo vidět, že aktualizace proběhla.
Tento postup však vlastně není na škodu - text je napsán a zbývá doplnit technické údaje o nových komponentách, nic jiného se asi nezmění. A proč taky zasahovat do rozjeté mašinérie výroby knih, když to funguje?
Kniha je členěna do následujících celků:
V první kapitole se dozvídáme, co je to přetaktování, kdy se o něj pokusit a také, co všechno můžeme zničit. Několikrát jsme upozorněni, že ztrácíme záruku a nemáme se na autora pochopitelně obracet v případě neúspěchu či vzniklé škody. Je zde také napsáno, které procesory přetaktovat nejdou, takže už v knihkupectví můžeme zjistit, zda do knihy investovat.
Tato kapitola je skvělá a vynikající. Na přibližně 85 stranách se dozvíme asi úplně vše o typech a modelech různých součástek stejně jako o principu jejich fungování, a to jak těch „viditelných” tak „neviditelných”. Mám na mysli jednak typy a modely procesorů, základních desek (motherboardů), čipsetů, zdrojů, grafických karet, tak typy pamětí, včetně jejich frekvencí a dalších specifikací. Dozvíme se, co je to FSB, south bridge, primární a sekundární napájení a cache procesoru, jaký je rozdíl mezi paticí a slotem, v čem se liší procesory značky Intel od AMD a mnoho dalších věcí.
Člověk, který zhruba tuší, „jak to funguje”, po přečtení zjistí, že vlastně vůbec neví a pravděpodobně zvolí sladkou nevědomost. Nebo naopak vezme šroubovák, kleštičky, ostříhá si nehty, objedná pizzu a jde do toho. Při čtení této kapitoly mi začalo v hlavě hučet poprvé. Snažil jsem se pamatovat si a třídit všechny ty informace, ale prostě to nejde. Síla této kapitoly je také v tom, že může sloužit jako referenční manuál, postihuje totiž všechny dosavadní komponenty (od prvních pentií do současnosti).
Vítejte ve „vyšší dívčí”. Kapitolu nelze číst izolovaně, člověk prostě musí znát určité principy, o kterých se píše v kapitole druhé - bez nich to dál nepůjde. Zde se už počítá teplo vyzařované procesorem, zdrojem, grafickou kartou, pamětmi a vůbec celou bednou. Heslo dne je „chladit, chladit, chladit”. Proč, jak a kde se dozvíme v podrobně rozpracovaném textu.
V místech, kde se kombinuje přetaktování procesoru, sběrnice a pamětí zároveň jsem se ztratil a do konce knížky jsem se už nenašel. Tento text rozhodně není pro amatéry a laiky, jako jsem já! Všechno je sice podáno srozumitelně a jasně, někdy přece jen suchopárně, ale je jasné, že člověk musí mít určité zkušenosti. Autor doprovází text zcela racionálně „pomníčky” - tichou vzpomínkou na zařízení, která zničil. Efekt je jasně didaktický; i se škodolibou radostí, že autor nesplnil základní podmínky, o kterých píše na začátku knihy a musel např. přepisovat přítelkyni diplomovou práci, protože neprovedl před nevinným přetaktováním zálohu disku. I mistr tesař...
Poctivým přelouskáním suché teorie jsme dospěli k tomu nejdůležitějšímu, k praktickým postupům, které nás provedou přetaktováním různých typů počítačů (Socket 7, Slot A, Socket A). Krok za krokem jsme provedeni BIOSem, dozvíme se, kde hledat a nastavit ten který parametr a jakou reakci organismu můžeme očekávat. Mluvím o organismu, protože v potaz jsou brány pochopitelně i měřicí prvky, které potvrdí či vyvrátí úspěšnost naší snahy.
I některé grafické karty lze do určité míry přetaktovat, zde se dozvíme, že z těch mála, které tuto akci podporují, lze několik přetaktovat programem v operačním systému. Linux to není, ale jak všichni víme, je to vlastnost výrobců hardwaru. Mimochodem, nejlepší způsob jak zvýšit výkon grafické karty, je chladit, chladit, chladit.
Tento úsek má nejnižší vypovídací hodnotu. Jedná se o záznamy testů z různých testovacích programů (SiSoft Sandra, 3D Mark, Quake 3 Arena), které linuxáky zajímají asi tak jako folklór jihoamerických indiánů. Nicméně jejich účel - demonstrovat úspěch procesu přetaktování - je srozumitelný a přece jen něco vypovídá. Na konci kapitoly je postup, jakým autor zvýšil výkon u tří sestav; včetně slepých uliček a špatných pokusů. Také se zvýšeným tlakem a vzrůstající zvědavostí čteme o pokusu zvýšit napětí jádra o 0.25 V a jsme zklamáni, když se dozvíme, že systém byl nestabilní...
Po přečtení jsem získal pocit, že všechna elektronika kolem mě jede na 60% procent výkonu a nestoudně se fláká. Pouze data, která jsou nad zlato, mi zabránila, abych se vrhl na svůj athlon se šroubovákem v ruce. Když si pomyslím, že by si paměti mohly pamatovat mnohem víc, procesor že by zvládal více procesů a disk doletěl dál...
Autorovi bych vytknul místa v textu, kdy pozapomněl, že nepíše pro Živě a se čtenářem rozmlouvá stylem řekněme velice uvolněným. Někdy jsou také patrné „vlepence” textu, které zcela roztrhají souvislosti. Autor se také občas opakuje, někdy je trochu nudný.
Celkový dojem je však velice kladný, kniha mě příjemně překvapila, protože bych ji dle názvu řadil spíše do edice „Jak na počítač”. I když se netýká Linuxu (s výjimkou několika stránek se neorientuje ani na MS Windows), je pro každého, komu je počítač koníčkem, skvělým pomocníkem při administraci (nejen) domácího počítače.
| Autor: Petr Broža |
| Název: Přetaktování. Jak zvýšit výkon počítače |
| Vydalo nakladatelství Computer Press, Brno 2003 |
| Počet stran: 197 |
| Cena: 189 Kč/ 272 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
), já bych řadil taktování někam k lepení modelů letadel nebo vláčkům. Pro někoho je to prostě výborná zábava a
při které se navíc naučí spoustu věcí o počítačích a občas i ušetří nějaký ten peníz za hardware (i když většinou je to naopak
).
Z tohoto pohledu je uplne jedno ze kniha je napsana pro ten jeden jediny system, paran stejne v jinem nepari. Samozrejme ladeni je presne tak, jak rikas, trosku jina.
Muze to byt fajn konicek, ale vyrobce moc dobre vi proc napr. FSB muze mit nejake maximalni hodnoty a kolik toho pameti opravdu zvladnou. A navic, megahertze nejsou vsechno
. Napr jsem videl nejakou X GHz testovaci sestavu chlazenou tekutym nitrem a uprime jsem se zdesil... Blbe je, ze taktovaci nikdy neberou v potaz kde konci zabava a kde uz o neco jde: Ono pokud zhori procesor vem ho cert, dobre jim tak, ale sem tam blnouci pamet, cache, nebo vlastni debilitou odpaleny nebo postupem casu umuceny disk uz vetsinou znamena rozsahlou a vaznou ztratu toho nejcennejsiho - dat.
Dalsi vec, ktera me osobne stve ze vseho nejvic je, ze chrlicum a stavitelum "elektrickych kamen" jde vic nez o uzitnou hodnotu o hrubou silu: pouzita metoda vytriskat z HW co to da, nevadi ze blba grafacka slouzi zaroven jako fen, nevadi ze kompl chladi vodarna, hlavne kdyz to ma o par MHz vic; Ale jak brutalne stoupne prikon a kolik takovych hracek staci napajet jedna cmoudici hruza v sev. cechach, pripadne dukovansky mazlik se radeji desim odhadovat. Stale me chybi neco jako LP (low prikonova) varianta zbytecnosti jako je grafacka, deska, pameti, procesor... Nevidim jediny duvod, proc by jen neco tak nepodstatneho, jako je procal v Xterminalu, mel mit prikon >60W nehlede na ostatni komponenty. Takovy LP xterm by se napr. male ci stredni firme docela solidne vyplatil
PS: Opacny tunning zarovek se samozrejme hodi
Nevim proc, ale i 240V zarovka v baraku hori dost podezrele rychle, takze to chce silnejsi kalibr pro zvyseni zivotnosti 
-djz
. Coz bude nejspis kapalnej dusik.
)) Kdyz o necem nevim, tak o tom nepisu. Rika vam neco treba grabovani videa z DVD do DivX/xvid? Vite, jaky je rozdil v rychlosti grabovani na Duronu 1600/133MHz a na sestave, kde se z tohoto CPU udela Athlon (ano,skutecne to jde) 2200GHz/220FSB? Ja vam to povim, jede to vice nez 2x rychleji a mam to doma

. Ale z hradla se odebírá jenom řídící signál, takže by nemělo být příliž zatěžováno.
Přesně tak. Stav unipolárního tranzistoru je dán napětím na mřížce a to nepětí znamená, že tam je, nebo není nějaký náboj. Pokud se má stav změnit, tak se musí ten náboj odvést, potažmo přivést. Průchod náboje (proud) reálným vodičem (přívodní plus všechny ty otevřené {i zavřené defakto} trandíky po cestě) vykoná práci. No a je rozdíl jestli tu práci uděláte za sekundu tisíckrát, milionkrát, nebo miliardakrát (frekvence procesoru). No a miliardakrát ta prťavoučká prácička v joulech jsou Watty a té vaty je tam dost na to aby se to slušně zahřálo a aby to taky slušně žralo. No a množství elektronů (velikost toho náboje) závisí na napětí a velikosti kapacity G vůči substrátu, proto se to z venku jeví jako by ten proud pro střídavé napětí závisel na nějaké imaginární vodivosti kondenzátoru, ale prísně fyzikálně vzato to co nám tam topí a žere, je reálný odpor přívodů procházený reálnými elektrony. Z toho vyplývá, že výkon závisí na frekvenci, napětí, kapacitě G-S a odporu přívodů a tranzistorů (přísně teoreticky otevřených i zavřených, ale ty zavřené ten odpor zmenšují minimálně - jedná so celkový odpor všech cest, kudy se tam/odtama ten náboj může dostat) a to tak, že všechny čtyři veličiny ten výkon zvyšují a ktomu se přidá nějaký prťavoučký příkon přes svodové odpory. - Stručně rekapitulováno selským rozumem (deformovaným vysokoškolským studiem) doplněným teoretickou elektrotechnikou ze středoškolských učebnic
(Příslušné vzorečky jdou fakt najít v učebnici teoretické elektrotechniky pro SPŠ.)