Přetaktování - Jak zvýšit výkon počítače

5. 2. 2004 | Vlastimil Ott | Recenze | 23534×

Recenze praktického titulu, s jehož pomocí se můžete pokusit přetaktovat i kalkulačku.

Jak zvýšit výkon počítače?

Kniha je další z řady těch, které nepojednávají o Linuxu; nicméně obsahuje o něm alespoň zmínku. Nenechme se ale zmást - tato kniha je velice propracovaným a sečtělým pomocníkem!

Autor Petr Broža pro mě představuje jakési staré dobré časy, kdy jsem si za tři padesát kupoval Computer, později s přílohou o mobilních zařízeních (ano, ještě později Mobility) a hltal každé slovo původní redakce, která tvořila základy počítačové žurnalistiky a která už dávno neexistuje. Asi někdy v těchto dřevních dobách, kdy 486 byla „dělo”, já se vyžíval v Turbo Pascalu a někde v Americe se připravoval operační systém, který změnil svět, začal Petr Broža sbírat své zkušenosti s přetaktováním neboli overlockingem.

Své poznatky publikuje mimo jiné v této knize - Přetaktování. Jak zvýšit výkon počítače. Recenzuji druhé, aktualizované a doplněné vydání. Bohužel není zcela patrné, které informace byly aktualizovány, zato je patrné, které odstavce autor doplnil - obvykle z textu vyčnívají a někdy působí nepatřičně. Zcela nepokrytě autor přiznává, že další informace doplní v další aktualizaci, což místy svádí k myšlence, že jsme svědky dlouhé telenovely. Některé odstavce se totiž omezují na výčet čísel, parametrů a vlastností, které jsou opsány a přeloženy z firemních webů; jen aby bylo vidět, že aktualizace proběhla.

Tento postup však vlastně není na škodu - text je napsán a zbývá doplnit technické údaje o nových komponentách, nic jiného se asi nezmění. A proč taky zasahovat do rozjeté mašinérie výroby knih, když to funguje?

Kniha je členěna do následujících celků:

1. Několik slov úvodem
2. Co ovlivňuje výkon počítače
3. Teorie přetaktování
4. Přetaktování procesorů prakticky
5. Přetaktování grafických karet
6. Testy a benchmarky
7. Rejstřík

Několik slov úvodem

V první kapitole se dozvídáme, co je to přetaktování, kdy se o něj pokusit a také, co všechno můžeme zničit. Několikrát jsme upozorněni, že ztrácíme záruku a nemáme se na autora pochopitelně obracet v případě neúspěchu či vzniklé škody. Je zde také napsáno, které procesory přetaktovat nejdou, takže už v knihkupectví můžeme zjistit, zda do knihy investovat.

Co ovlivňuje výkon počítače?

Tato kapitola je skvělá a vynikající. Na přibližně 85 stranách se dozvíme asi úplně vše o typech a modelech různých součástek stejně jako o principu jejich fungování, a to jak těch „viditelných” tak „neviditelných”. Mám na mysli jednak typy a modely procesorů, základních desek (motherboardů), čipsetů, zdrojů, grafických karet, tak typy pamětí, včetně jejich frekvencí a dalších specifikací. Dozvíme se, co je to FSB, south bridge, primární a sekundární napájení a cache procesoru, jaký je rozdíl mezi paticí a slotem, v čem se liší procesory značky Intel od AMD a mnoho dalších věcí.

Člověk, který zhruba tuší, „jak to funguje”, po přečtení zjistí, že vlastně vůbec neví a pravděpodobně zvolí sladkou nevědomost. Nebo naopak vezme šroubovák, kleštičky, ostříhá si nehty, objedná pizzu a jde do toho. Při čtení této kapitoly mi začalo v hlavě hučet poprvé. Snažil jsem se pamatovat si a třídit všechny ty informace, ale prostě to nejde. Síla této kapitoly je také v tom, že může sloužit jako referenční manuál, postihuje totiž všechny dosavadní komponenty (od prvních pentií do současnosti).

Teorie přetaktování

Vítejte ve „vyšší dívčí”. Kapitolu nelze číst izolovaně, člověk prostě musí znát určité principy, o kterých se píše v kapitole druhé - bez nich to dál nepůjde. Zde se už počítá teplo vyzařované procesorem, zdrojem, grafickou kartou, pamětmi a vůbec celou bednou. Heslo dne je „chladit, chladit, chladit”. Proč, jak a kde se dozvíme v podrobně rozpracovaném textu.

V místech, kde se kombinuje přetaktování procesoru, sběrnice a pamětí zároveň jsem se ztratil a do konce knížky jsem se už nenašel. Tento text rozhodně není pro amatéry a laiky, jako jsem já! Všechno je sice podáno srozumitelně a jasně, někdy přece jen suchopárně, ale je jasné, že člověk musí mít určité zkušenosti. Autor doprovází text zcela racionálně „pomníčky” - tichou vzpomínkou na zařízení, která zničil. Efekt je jasně didaktický; i se škodolibou radostí, že autor nesplnil základní podmínky, o kterých píše na začátku knihy a musel např. přepisovat přítelkyni diplomovou práci, protože neprovedl před nevinným přetaktováním zálohu disku. I mistr tesař...

Přetaktování prakticky

Poctivým přelouskáním suché teorie jsme dospěli k tomu nejdůležitějšímu, k praktickým postupům, které nás provedou přetaktováním různých typů počítačů (Socket 7, Slot A, Socket A). Krok za krokem jsme provedeni BIOSem, dozvíme se, kde hledat a nastavit ten který parametr a jakou reakci organismu můžeme očekávat. Mluvím o organismu, protože v potaz jsou brány pochopitelně i měřicí prvky, které potvrdí či vyvrátí úspěšnost naší snahy.

Přetaktování grafických karet

I některé grafické karty lze do určité míry přetaktovat, zde se dozvíme, že z těch mála, které tuto akci podporují, lze několik přetaktovat programem v operačním systému. Linux to není, ale jak všichni víme, je to vlastnost výrobců hardwaru. Mimochodem, nejlepší způsob jak zvýšit výkon grafické karty, je chladit, chladit, chladit.

Testy a benchmarky

Tento úsek má nejnižší vypovídací hodnotu. Jedná se o záznamy testů z různých testovacích programů (SiSoft Sandra, 3D Mark, Quake 3 Arena), které linuxáky zajímají asi tak jako folklór jihoamerických indiánů. Nicméně jejich účel - demonstrovat úspěch procesu přetaktování - je srozumitelný a přece jen něco vypovídá. Na konci kapitoly je postup, jakým autor zvýšil výkon u tří sestav; včetně slepých uliček a špatných pokusů. Také se zvýšeným tlakem a vzrůstající zvědavostí čteme o pokusu zvýšit napětí jádra o 0.25 V a jsme zklamáni, když se dozvíme, že systém byl nestabilní...

Dotaktovat, vytaktovat, zataktovat, přetaktovat

Po přečtení jsem získal pocit, že všechna elektronika kolem mě jede na 60% procent výkonu a nestoudně se fláká. Pouze data, která jsou nad zlato, mi zabránila, abych se vrhl na svůj athlon se šroubovákem v ruce. Když si pomyslím, že by si paměti mohly pamatovat mnohem víc, procesor že by zvládal více procesů a disk doletěl dál...

Autorovi bych vytknul místa v textu, kdy pozapomněl, že nepíše pro Živě a se čtenářem rozmlouvá stylem řekněme velice uvolněným. Někdy jsou také patrné „vlepence” textu, které zcela roztrhají souvislosti. Autor se také občas opakuje, někdy je trochu nudný.

Celkový dojem je však velice kladný, kniha mě příjemně překvapila, protože bych ji dle názvu řadil spíše do edice „Jak na počítač”. I když se netýká Linuxu (s výjimkou několika stránek se neorientuje ani na MS Windows), je pro každého, komu je počítač koníčkem, skvělým pomocníkem při administraci (nejen) domácího počítače.

Autor: Petr Broža

Název: Přetaktování. Jak zvýšit výkon počítače

Vydalo nakladatelství Computer Press, Brno 2003

Počet stran: 197

Cena: 189 Kč/ 272 Sk

       

Komentáře

[Michal Vymazal]

Dockam se tu konecne recenze kvalitni knihy, ktera NEBUDE ZAVISLA NA OPERACNIM SYSTEMU nebo ne? Vzdyt tahle kniha je snuska ........ (cenzurovano). Co takhle nejake to Kukacci Vejce apod? Ale k veci. Vazne budete pretaktovavat kdyz vite, ze vyrobci maji k te rezerve dosti PADNE duvody? Neni lepsi napred DUKLADNE vyzpovidat prodavace, precist si dokumentaci a pak si par stokorun priplatit?

[Antonín Kolísek]

No jo, oni jsou uživatelé co stále taktují a vrtají v PC, pak ti co stále jen něco instalují...a konečně Ti co potřebují pracovat :)

[Tomáš Tichý]

Podívejte, přetaktování je takový pěkný koníček. Těžko někdo bude taktovat počítače ve firmě (pokud mu nejde o nějaké hrubé výpočty a pak se na to jde trochu jinak než je popsáno v téhle knize ), já bych řadil taktování někam k lepení modelů letadel nebo vláčkům. Pro někoho je to prostě výborná zábava a při které se navíc naučí spoustu věcí o počítačích a občas i ušetří nějaký ten peníz za hardware (i když většinou je to naopak ).

[Beda]

mno to nam tak jednou prisel novej pretaktovanej server - pameti, procak, pci, i napajeni - se zpravou ze zahorovani a garancnim razitkem a prilohama z benchmarku.

v celku smutny u hardwaru, kterej je koupenej kvuli stabilite a na rychlost uz dimenzovanej pri vyberu i bez pretaktovani. no nic nestihlo za tu chvilku shoret, tak se vratily hodnoty do deklarovanych mezi a doufam, ze si ten nejmenovany technik jednoho dne "vydela" na reklamacich a rozmysli si to (nebo ho vyrazi)

[Tomáš Hála]

Nechapu, jak pretaktovani souvisi s operacnim systemem. A ze ty nemas chut tuningovat svuj pocitac neznamena, ze to nebavi nekoho jineho. Nejde jen o narust vykonu, ktery kolikrat ani nestoji za snizenou stabilitu atd., ale nekoho to treba proste bavi vrtat se v tom a alespon se o tom zeleze dozvi neco noveho.

[Petr Šobáň]

No osobně si myslím že je to na houby. Beru v potaz takové věci že si koupím nějakou komponentu a dám ji do PC a chci ji využít naplno tj příklad koupil jsem disk který umí udma5 a dám ho do PC a běží mi pouze v pio modu přitom to řadič umí.

Tak tomuhle říkám ladění a né tomu že disk umí max udma5 a já chci z něho udma9. (prostě to z něho nedostanete)

PS. Proč neprovádíte tuning žárovek ? Taky to jde a funguje to například obyčejná žárovka na 225V proč do ní nepouštíte 300V podle typu to některé snesou a svítí hodně více, ale prostě se skracuje její životnost a když to přeženete tak se spálí, je to prostě tak jak skomponenty PC můžou pracovat rychleji, ale více budou hřát budou potřebovat větší chladiče a dříve odejdou do křemíkového nebe.

[David Jež]

Zdravim,
Presne tak, plne souhlasim. Co se pretaktovani tyce, zarazuji ho do kategorie paransko-pubertalni zabava: normalni colvek je stejne optimista, pokud si mysli ze se dozvi jak to pracuje (opravdu nedozvi, realita je hooodne slozitejsi...) a realna hodnota je nula od nuly posla. Nicmene je to fajn zabava, pokud clovek "potrebuje" aby se mu pisisvori motali na obrazovce misto "trapnych" 30fps treba 50... Nevim jak vy, ale nejsem jestrab abych rozlisil jednotlive snimky v dejmetomu 25fps kdy obraz proste je plynuly... takze zbytek me uz nezajima Z tohoto pohledu je uplne jedno ze kniha je napsana pro ten jeden jediny system, paran stejne v jinem nepari. Samozrejme ladeni je presne tak, jak rikas, trosku jina.

Muze to byt fajn konicek, ale vyrobce moc dobre vi proc napr. FSB muze mit nejake maximalni hodnoty a kolik toho pameti opravdu zvladnou. A navic, megahertze nejsou vsechno . Napr jsem videl nejakou X GHz testovaci sestavu chlazenou tekutym nitrem a uprime jsem se zdesil... Blbe je, ze taktovaci nikdy neberou v potaz kde konci zabava a kde uz o neco jde: Ono pokud zhori procesor vem ho cert, dobre jim tak, ale sem tam blnouci pamet, cache, nebo vlastni debilitou odpaleny nebo postupem casu umuceny disk uz vetsinou znamena rozsahlou a vaznou ztratu toho nejcennejsiho - dat.

Dalsi vec, ktera me osobne stve ze vseho nejvic je, ze chrlicum a stavitelum "elektrickych kamen" jde vic nez o uzitnou hodnotu o hrubou silu: pouzita metoda vytriskat z HW co to da, nevadi ze blba grafacka slouzi zaroven jako fen, nevadi ze kompl chladi vodarna, hlavne kdyz to ma o par MHz vic; Ale jak brutalne stoupne prikon a kolik takovych hracek staci napajet jedna cmoudici hruza v sev. cechach, pripadne dukovansky mazlik se radeji desim odhadovat. Stale me chybi neco jako LP (low prikonova) varianta zbytecnosti jako je grafacka, deska, pameti, procesor... Nevidim jediny duvod, proc by jen neco tak nepodstatneho, jako je procal v Xterminalu, mel mit prikon >60W nehlede na ostatni komponenty. Takovy LP xterm by se napr. male ci stredni firme docela solidne vyplatil

PS: Opacny tunning zarovek se samozrejme hodi Nevim proc, ale i 240V zarovka v baraku hori dost podezrele rychle, takze to chce silnejsi kalibr pro zvyseni zivotnosti
-djz

[Luko]

Ja se zas uprime desim, kdyz nekdo pouziva vyrazy jako "tekuty nitro" . Coz bude nejspis kapalnej dusik.

[Pedro Alvarez]

Pokud mel autor vyroku na mysli posledni vyladenou sestavu od tomshardware.com, tak se jednalo o tekuty "nitrogen" - viz. dokumentace + video na tomshardware.com.

[David Jaša]

A co že to znamená latinsky nitrogenium? Že by... ?

[Beda]

via eden = low power, low heat (cpu, MB, +?neco integrovany?)

ad 28 fps. ono to je mozna taky tim, ze nejde zamerit pokud je maly fps, tak za vterinu vystrelis jen asi v 28mi uhlech, pokud je infantilni engine a pretizeny procak.

ad fps. 28/s je mez pro mozek-oko kdy nevnima slideshow. horni mez, kdy nerozezna pohyb, ale plynulou mazanici je mnohem vys a individualni a promenny. proto taky profi kamery snimaji 56 snimku/s ...

[Petrik]

Ohledne pretaktovavani se uz prisim radeji nevyjadrujte, nebo se asi potrham smichy )) Kdyz o necem nevim, tak o tom nepisu. Rika vam neco treba grabovani videa z DVD do DivX/xvid? Vite, jaky je rozdil v rychlosti grabovani na Duronu 1600/133MHz a na sestave, kde se z tohoto CPU udela Athlon (ano,skutecne to jde) 2200GHz/220FSB? Ja vam to povim, jede to vice nez 2x rychleji a mam to doma

[baze]

ja bych si od tuningu linuxu sliboval vyladeni biosu, osetreni nastaveni rychlosti sbernic, pameti, disku apod. to by nekdo mohl napsat. pekny, uceleny serial
s taktovanim u linuxu nepochodite, zkuste pretaktovat a pak pustit test, ktery 10x po sobe kompiluje jadro. vsadim se, ze uz na poprvy to zkonci chybou.

[Petr Šobáň]

Ano ješte doplním mám v desce rychlejší RAM než deska normálně podporuje tak jsem si řekl že ji nataktuji na tu její rychlost co umí a udělal jsem to a fungovaloto vše až do léta kdy jsem potřeboval přeložit jádro a vždy výtuh, a nemohl za to CPU ale ram prostě v létě se přehřívala více a ty hodnoty se trochu posunuly a než bych dělal nějaký chladič na ram tak jsem je podtaktoval na tu normální rychlost co vyžaduje MB a je klid.

(prostě zbytečně jsem koupil rychlejší ram než podporoval MB a i když jsem se snažil nastavit časování ram podle jejích parametrů tak to ta deska asi nezvládla na 100% a potom při zahřátí se to při překladu jádra kousalo, normální práce na to neměla vliv prostě jak začal CPU a další komponenty v bedně topit tak se to časování asi o kousek posunulo vlivem teplotního driftu a už ram chybovala)

[otaznik]

Padne duvody ke snieni vykonu procesoru ???? Pretaktovani jsem nezkousel a v autech se taky moc nevyznam, ale jeden priklad, nedavno jsem se to doztvedel od automobiloveho nadsence. Proc se u seriove vyrabenych aut(Skodovek) snizuje vykon zmenou nastaveni ridici jednotky ?? zvlast, kdyz se nesnizi zivotnost zvednutim (asi o 10%) ?? Protoze kdyz motor bezi naplno spis se projevi drobne technicke nedostatky v motoru a predejde se tim reklamaci. POkud u procesoru je to stejne, coz by me ani moc nepreqapilo, tak zacinam o pretaktovani vazne uvazovat. Mozna doplatim na to, ze ve vyrobe se neco uplne nepovedlo na procesoru, ale proc bezet jen na 92% kdyz muzu bezpecne bezet na 100%??

[Vlastimil Ott]

To s tím autem jsem několikrát četl taky a docela tomu věřím.

--vo

[dante]

No stema autama je to pravda a je to proto ze je na ne dnes tak dlouha zaruka.. a samo firmy chteji usetrit a ne ladit vas vuz.Ale kdyz jsem si koupil escorta tak jsem ho taky pretaktoval a snese toho o hodne vice a zatim se mu dari dobre :o)) Co se tyka pretaktovani.. mam pc nekdy 98 a dneska uz mi nestaci ale nez abych si koupil novy tak jsem jsem jen nastudoval vse kolem svych komponent a pretaktoval jsem to a jsem spokojenej nic mi nepada ani neprehriva je fakt ze je to hlucnejsi ale zase to na neaky cas bude stacit nez si koupim nove zelezo.Nehlede ze sposuta pc zeleza je opravdu nastavena tak aby bezela na 90% vykonu... Mam 400PII nahozenou na 540Mhz a komp mi jede 24h dene a je to v poho takze proc nepretaktovavat kdyz se clovek snazi a vi co ma koupit jde to i bez padani.

[Kero]

Zdá se mi, že všichni šílí z toho, že mají pár megaherz navíc, současné počítače topí jako blázen a osobně bych řekl, že spousta lidí to nepotřebuje. Já mám 1.2GHz a bohatě mi to stačí, jediné, co mi chybí ke štěstí je podtaktovat počítač, hodně žere a tu jeho výpočetní sílu stejně skoro nikdy nevyužívám. Lidé, kteří taktují většinou hrají hry (možná se mi to jen zdá), tam to k něčemu je, ale mě stačí dost veliká paměť, podtaktovaný procesor tolik nežere (v souč žere +-45W, na 400MHz jsem dělal totéž co teď a všechno běhalo skoro stejně rychle, dost na tom záleží, jelikož běží dá se říci 24/7). Mj co je podtaktované tolik nežere, tedy ani netopí tedy ani tolik nehlučí. Osobně bych přivítal spíše jak podtaktovat počítač, ale to je vcelku jedno.

[Daniel Smolik]

Presne, ted mam na stole rozlozeny novy comp a kriteria jeho vyberu byla opacna. Hlavne at netopi a nehuci jde podtaktovat a grafarna nema vetrak.

Dan

[Petr Šobáň]

Podtaktovat jde všechno ovšem i u tohoto je třeba být opatrný.

Nemůžeme nic zničit ovšem taky to nemusí pracovat správně. Problém je v tom že hromada pamětí a podobně v IO je na dinamickém principu jeden tranzistor + kondenzátor a pokud to podtaktujeme moc buňka se nebude obnovovat a začne zapomínat. (kondenzátor se vybije) U jednočipů jsou udávané jak maximální hranice frekvence i minimální tak stejné je to i s ostatními části PC.

Samozřejmě pokud z 400Mhz uděláme 200Mhz tak by to ještě mělo šlapat - vodítko zjistit si na jaké nejmenší frekvenci běhá určitý CPU vyrobený určitou technologií a na tuto frekvenci to jde podtaktovat bez problémů (většinou). Dále se musí brát v uvahu různé změny fsb a podobně pokud se z jedněch hodin odvozují takty i pci sběrnic atd....

[Jiří Jánský]

Doufám, že chcete říct:"Podtaktovat a sniži napětí procesoru." Protoze jinak se pletety Vy, nebo jsem blebej já. Totiz pro moji dedukci, kdyz do nizkofrekvenčního zesilovače na vstup pustíte místo 200Hz 2000Hz, tak vam to taky nezacne dvakrat vic zrat, nebo jo? Zaroven si myslim, ze hybat s napetim procesoru (kdyz uz to ty novejsi desky podporuji)neni nejlepsi napad, protoze vnitrni odpory jsou pocitany na nejake napajeci napeti, tim se rozhodi "pracovní" bod tranzistoru, a tím s i zmnění limity pro I/O napětí, nebo se pletu?

[Petr Šobáň]

Napájecí napětí nechat tak jak je, protože při snížení může začít chybovat (zmenší se i spotřeba).

Při přetaktování taktéž nechat jak to je (pokud zvednete napětí tak se může spálit obvod) ale zvedá se to napětí o trochu (0,1...0,3V ) normálním obvodům to většinou projde a zdůvodu přechodového odporu tranzistoru a kapacitní zátěže se tam rychleji zvedne napětí tím pádem může procesor pracovat na větší frekvenci. (Ovšem také se bude více hřát atd....)

A s tím zesilovačem to není tak jednoduché záleží v jakém režimu pracuje, a při zvětšující frekvenci také bude žrát více, pouze se to u tak malých a sinusoidních frekvencí neprojeví a většinou to zachytí kondenzátory, ale pokud budete tranzistor provozovat jako spínač v číslicových obvdech tak se to bude chovat úplně jinak, tam je problém v tom jak rychlý je ten tranzistor, tj jak rychle dokáže přejít z vodivého stavu do nevodivého.

[Michal]

na podtaktovani je zrejme nejlepsi nejakej athlon protoze vetsina znich jde trickem predelat na mobilniho athlona (dava se do netobeooku, ze) u ktereho se da meni freq a napeti tak nejak za behu. jen ten procesor po te upave nemusi poznat nektera deska. neveril sem tomu ze to jde ale zrejme to je pravda. nekde jsem o tom videl clanek ale uz nevim kde.

[Jiří Jánský]

Já si jenom myslim, že zmněna frekvence procesoru (potažmo tranzistoru) bez zmněny napětí NEMÁ vliv na celkový proud procházející procesorem.
Když jsem tam psal něco o tom zesilovači, tak sem myslel na něco jako zesík v tříďě A. Což je sice oproti spínacímu tranzistoru v hradle rozdíl, ale nepřipadá mi, že když budu mít rychlejší procesor, tak budu mít více tranzistorů rozeplých (bude jimy protékat minimální proud). Už jen proto, že v jednom hradle se to několikrát "neguje"
Jinak je mi jasný, že čím větší napětí, tím vetší proud a tím se dřív "vyčistí" přechod BE, a tranzistor přejde do druhého stavu (teda alespoň by mělo, ne . Ale z hradla se odebírá jenom řídící signál, takže by nemělo být příliž zatěžováno.
Ještě se prknu podrobně na výpočet efektivní hodnoty střídavého proudu a když něco najdu, tak se ozvu (on ten hranatý signál také není hranatý, že)?

[Jiří Jánský]

A sakra, s tím přechodem BE, to jsem zase jednou moc myslel. Tady v těch procesorech asi moc bipolárních tranzistorů nebude, že jo
Ale abych pravdu řek, není mi jasné to s tou kapacitní zátěží. Když je větší frekvence, tak kapacitou prochází větší proud. Ale jakou kapacitu se myslí? Kondenzátory v pamětích, těch tam moc není.
Nebo že by onou kapacitou byla mřížka G, to by i logicky dávala smysl. Když se bude tranzistor více překlápět, tak vstupní odpor mezi G a E (nebo co je ta druhá elektroda) se změnší, poteče tam větší proud a více to bude topit. No jo, ale o kolik to bude více topit o moc asi ne, to by na P II při minimální a maximální frekvencí nesměl být stejný chladič (stejná struktura procesoru se stejnou technologií výroby). Tak jak to je, proč zmněnou frekvence procesoru (podle vás) více topí a P II na 230 MHz má stejnej chladič jako PII na 450Mhz (připouštím, že to rychlejší může být teplejší, já to neměřil).

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No konečně jste na to kápl Přesně tak. Stav unipolárního tranzistoru je dán napětím na mřížce a to nepětí znamená, že tam je, nebo není nějaký náboj. Pokud se má stav změnit, tak se musí ten náboj odvést, potažmo přivést. Průchod náboje (proud) reálným vodičem (přívodní plus všechny ty otevřené {i zavřené defakto} trandíky po cestě) vykoná práci. No a je rozdíl jestli tu práci uděláte za sekundu tisíckrát, milionkrát, nebo miliardakrát (frekvence procesoru). No a miliardakrát ta prťavoučká prácička v joulech jsou Watty a té vaty je tam dost na to aby se to slušně zahřálo a aby to taky slušně žralo. No a množství elektronů (velikost toho náboje) závisí na napětí a velikosti kapacity G vůči substrátu, proto se to z venku jeví jako by ten proud pro střídavé napětí závisel na nějaké imaginární vodivosti kondenzátoru, ale prísně fyzikálně vzato to co nám tam topí a žere, je reálný odpor přívodů procházený reálnými elektrony. Z toho vyplývá, že výkon závisí na frekvenci, napětí, kapacitě G-S a odporu přívodů a tranzistorů (přísně teoreticky otevřených i zavřených, ale ty zavřené ten odpor zmenšují minimálně - jedná so celkový odpor všech cest, kudy se tam/odtama ten náboj může dostat) a to tak, že všechny čtyři veličiny ten výkon zvyšují a ktomu se přidá nějaký prťavoučký příkon přes svodové odpory. - Stručně rekapitulováno selským rozumem (deformovaným vysokoškolským studiem) doplněným teoretickou elektrotechnikou ze středoškolských učebnic (Příslušné vzorečky jdou fakt najít v učebnici teoretické elektrotechniky pro SPŠ.)

[Jiří Jánský]

Móóóóóóóóóóc díky.

Jenom by mě ještě zajímalo (když už to tady tak hezky rozebíráme), jak má vliv změna frekvence na příkon tranzisotru (u takového normalního novějšího pentia). Nemusíte to počítat. Jenom bych chtěl vědět řádovou hodnotu. Jestli když zvíším frekvenci dvakrát se příkon zvětší o půlu nebo o 0,1 nebo o 0,001.

Máte někdo řádov odhad? Díky

[Mirek B]

V krajním případě 2x :

Impedance kondenzátoru je : Xc = 1/(2*pi*f*C)

Proud protékající kondenzátorem je : Ic = U / Xc

Vyzářený výkon je pak : Pc = U * Ic = U*U/Xc = U*U*2*pi*f*C

Vidíme, že vyzářený výkon je úměrný druhé mocnině napětí (proto bacha na zvyšování !!) a přímo úměrný frekvenci.

Ale je to jen takový hrubý nástřel ..

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No úplně krajní případ to není, ale přibližně dvakrát při zanedbání indukčnosti přívodních cest a polarizace dielektrika. Může to být i víc, nebo dokonce za určitých okolností míň, ale za těch ten procesor spíš přestane fungovat a bude nutné zvýšit napájecí napětí (které pak způsobí kvadratický nárůst příkonu!), to by bylo ale na dlouhé povídání.

[jano]

Tak to je dobra blbost, ja mam procesor 1,4GHz P4 a bezi mi na nom SS2 pri pozerani filmov sa mi stavalo, ze mi ten film sekol aj kazdych 10min a to ma sralo, tak som tomu procesoru pridal 150Mhz a som nadmieru spokojny, nic neseka a napada. Dnes v noci este odtestujem RAMky a uvidim. To ze ci to zere o 20W menej alebo viac pri procesore urcite nezalezi. 20W pri 1,7V ti spravy asi 0,15W pri 230V a ked si uvedieme znovu priklad zo ziarovkuo ktora zerie 40W a je ti uplne jedno, keby mala odber 40,15W Tolko moj nazor

[jozko pucik]

20W je 20W ci pri 1.7V alebo 230V, vzorec P=UI sa neda osidit so zmenou (zvysenim napatia) nam nepoklesne spotreba ale PRUD.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Zvýšením napětí vám vzroste spotřeba kvadraticky! Zvýšení taktovací frekvence způsobuje lineární nárůst výkonu. Lidi co nemáte ani elementární znalosti elektrotechniky, fakt na to nešahejte, protože jediné co můžete dosáhnout, že to dok..ite!

[dejfson]

Pro cloveka, ktery chce s pocitacem seriozni vydelavat penize je mnohem lehci proste zajit do kramu a koupit nejaky ten novy procesor, pripadne pamet, protoze vi, ze se mu investice vyplati. Navic tim ma zaruku spolehlivosti. Nechapu k cemu je dobre zvysovani vykonu pocitace na ukor spolehlivosti.Mozna pro nejake individua, ktera se tim bavi a, ktera tim chteji zabit cas. Nezda se mi, ze by tahle kniha byla neco jineho nez jen marketingovy tah, jak z lidi vytahnout prachy. Presvedcte me o opaku d.

[Michal]

ne kazdej nanem vydelava. a ne kazdej vubec vydelava :) treba ja mam p3 700 pretocenou na 866. ze by topila vic nepozoruju. to pretoceni je 20% vykonu navic. kupoval sem ji tehdy asi za 8000. 866 v te dobe by stala tezce pres 10000. snizeni spolehivosti sme nezaznamenal a to mam na pc w2k ktere jsou na tohle vice halkive. kdyz mi poc jede tyden bez chybycky je to pro me rock stable. btw mozna na co tech 20% vykonu? mno ono to moc potreba neni ani znat ale kdyz dam prekodovat ttreba nejakou prednasku do divx nebo xvid tak se to uz pozna ;) nejen rychlost proceru. tim se zvedne i fsb tudis pristup do pameti. pokud to deska a pameti papirove zvladaj neni co resit. pokud to ma a pada to kvuli tomu tak je to na reklamaci.

[dejfson]

- windowsy hardwaru zahul nedavaji. nejsou schopny ani poradne vyuzit dostupnou pamet. na zahulove testy se obvykle pouziva linux, ktery ve vyuziti hardware jednoznacne vede. nevyhodou toho ovsem je, je linux nemuze bezet na spatnem hardware - coz ovsem neni na zavadu

- nemuzete reklamovat pretaktovany pocitac - resp. nemuzete jit pocitac reklamovat s tim, ze kdyz ho pretaktujete, tak je nestabilni. pokud je stabilni za podminek napsanych v manualu pripadne datasheetu, neni co resit. chtel bych videt, kdo vam vyreklamuje nestabilni pocitac s procesorem 700, ktery bezi na 866 d.

[Michal]

w2k jsou napr nachylnejsi na nestabylitu hw treb apameti nez w98. co bezi na w98 v pohode na w2k uz nemusi. ale to je jedno. bych neresil tady kde je to o linu :)

muzu pretocit komunikaci s pameti, ne? pokud to ta deska papirove umi a pamet take neni dovod to neudelat. pak to musi jit bez diskuzi. frekvence cpu pritom muze zustat nezmenena. a fsb take, nektere desky umej komunikaci s pameti zvlast. a pokud to pak mrzne je to na reklamaci? cpujede jak ma, fsb ma stejne, a na desce a pametech sme take nic neprekrocil

[michal]

mel bych si to po sobe aspon precist kdyz uz tu je ten nahled :( za pomrveny cestin se omlouvam