Knihy: OpenOffice.org WRITER a CALC

7. 1. 2008 | Luboš Doležel | Recenze | 5641×

V této recenzi se podíváme na dvě knihy od vydavatelství Computer Media. Obě jsou to knihy o kancelářském balíku OpenOffice.org, konkrétně o Writeru a Calcu. Jde o stručné příručky, které mají své mouchy, ale přesto mohou být užitečné.

Ty odborné výrazy...

Hned první věcí, které si můžete povšimnout i na webu nakladatelství, je značný zmatek v terminologii - Writer je označován jako „textový editor“ či dokonce vysloveně mylně jako „tabulkový procesor“. V případě Calcu se podobné nejasnosti nevyskytují.

Obě knihy se snaží být vhodné i pro uživatele, kterým dosud chybí zkušenosti s používáním kancelářského softwaru. Autoři však celou věc zatahují do extrému, takže na prvních několika stranách se dozvíte, k čemu slouží posuvník, zaškrtávací políčko (checkbox), přepínač, přepínací nabídka (spin box), rozevírací nabídka (combo box), a aby byl nepřítel dostatečně zmaten, textové pole je v celé knize označováno jako dialog. Toto výrazivo je v případě knihy o OpenOffice.org Writer pro jistotu na začátku probíráno hned dvakrát - pravděpodobně někdo omylem při přípravě knihy dvakrát vložil stejný text do dokumentu.

OpenOffice.org se nevyhne porovnání s Microsoft Office - mezi výhodami je čtenář např. upozorněn na to, že cena nemusí být u softwaru jednoznačným ukazatelem kvality. Výčet nevýhod odkazuje na problémy s kompatibilitou s MS Office, později také na horší vzhled nebo „absenci vychytávek“. Čtenáři je vysvětlen i OpenDocument Format, jakožto „standardizovaný formát, který podporuje bezproblémové používání dokumentů XML“. Ponechám bez komentáře.

Linux?

Autoři knihy velmi důsledně zapírají funkčnost OpenOffice.org pod Linuxem - na začátku knihy se nachází upozornění, které říká, že OpenOffice.org může být nainstalováno pod různými verzemi Windows, což může vést k jinému vzhledu titulku okna a tlačítek. I dále v knize autoři často zmiňují Windows a některé drobnosti práce s ním, i když se nejedná o nic pro Windows specifického a ani mi to nepřipadá jako obsah, který by do takové knihy patřil - tím narážím především na odstavec, kde se popisuje zobrazování oken na hlavním panelu a přepínání pomocí Alt-Tab.

Linux se dostává ke slovu až v kapitole o exportu do PDF. PDF je zde označen jako formát dokumentů nezávislý na operačním systému, díky čemuž je možno PDF soubory otevírat i na Linuxu, Solarisu a Mac OS. Celá kapitola o PDF je velice zajímavá - dozvíte se, že jiný formát než PDF se na různých počítačích může zobrazit různě v závislosti na nainstalovaných ovladačích tiskáren. Za druhou zásadní výhodu PDF je označeno to, že jej podporují všechny známé prohlížeče webových stránek.

Po přečtení knih se už opravdu nebudu nikdy divit nesmyslům, které se někdy šíří mezi méně zdatnými uživateli, protože budu vědět, že dosti zvláštní informace najdete i na poličce v knihkupectví. Odborné znalosti autorů tedy pravděpodobně nejsou nijak zvlášť vysoké, ale pokud to v jiných částech knihy nakonec povede k lepšímu chápání textu ze strany nezkušených uživatelů, snad bych to i odpustil.

OpenOffice.org Writer

V knize o Writeru se začíná u základů práce s písmy a zarovnáním textu. Další kapitoly zahrnují práci s odstavci, styly, seznamy, přípravu dokumentu pro tisk a práci s vloženými objekty - tedy žádné velké překvapení se nekoná, úvodu do práce není co vytknout. Velká část knihy se věnuje práci s grafikou (rastrovou i vektorovou) - ta se zdá být dobře propracovaná a dobře odráží potřeby běžného uživatele. Pozitivní je také zahrnutí popisu používání funkce sledování změn či hromadné korespondence, které se mohou upotřebit obzvláště ve firemním prostředí a jsou často opomíjeny.

Nepříliš kladně bych ohodnotil odsunutí vkládání ručních zalomení textu až někam mezi ostatní funkce. Každý se už určitě setkal s dokumentem, kde někdo řeší zalomení stránky vytvářením desítek prázdných odstavců. Třeba tak někdo činí právě proto, že nepovažoval obsah kapitol někde ke konci knihy za důležitý pro kvalitní výsledek. Sám přitom vkládání ručních zalomení používám poměrně často.

Za kvalitní bych považoval také kapitoly o automatických opravách, rozdělování slov a slovníkové kontrole. Tisk dokumentu a potřebné úkony pro tuto činnost jsou vysvětlovány také. Na závěr je v knize popis práce s nápovědou a konfigurace programu. Tato kapitola se v knize o Calcu nenachází, což sice není závažný nedostatek, ale působí to dojmem nevyrovnanosti obsahu knih.

OpenOffice.org Calc

S touto knihou je to poněkud horší. Systém řazení informací je značně nelogický a zmatený. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že se někde při přípravě kapitoly zamíchaly. Popis tak často používané operace, jako je ukládání souborů, je skryt až v sekci pokročilých funkcí programu. Nepopírám, že pro program samotný je tato operace programově náročná, avšak uživateli se bude pravděpodobně hodit už někdy ze začátku. To samé se týká práce se šablonami - v první knize je tato kapitola na začátku, zde je odsunuta na konec.

Poněkud nevhodné je rozdělení výkladu vzorců do dvou částí, přičemž ani v jedné z nich jsem nenalezl důkladný výklad toho, co vlastně vzorec je a jak se chová. To mě docela překvapuje, pokud přihlédnu k tomu, že kniha dokonce radí i v takových oblastech, jako je spouštění programu přes nabídku Start. Popis práce s grafy mi připadá dostačující a dá se říci, že čtenáře na práci s nimi připraví dobře - pozitivní jsou i různé postřehy doplňující výklad.

Jedna z kapitol pokrývá i psaní matematických výrazů (pomocí OpenOffice.org Math), bohužel velmi povrchně - odkazuje se především na nápovědu, kde se nachází příslušná dokumentace. Nechci shazovat nápovědu, ale trochu obsáhlejší úvod by byl vhodný. Na konci knihy se v podobě přílohy nachází pěkný přehled nejčastějších funkcí pro použití ve vzorcích - v tabulce jsou uváděna počeštěná jména z Excelu, ale také screenshoty s příkladem použití.

Hodnocení

Pozitivní stránkou knih je důsledné doplňování všech screenshotů o šipky a jiné ukazatele. Často totiž vídám uživatele, kteří zoufale nemohou najít patřičné tlačítko ani na sebepřehlednějším místě. Nejslabší stránkou zůstávají odborné znalosti autorů a někdy nelogické pořadí kapitol. Klasickému „linuxákovi“ kniha moc zajímavostí nepřinese, je to opravdu materiál určený spíše pro ty, kteří počítač stále považují za nutné zlo, a ne za milého pomocníka.

Sazba knihy je až na jeden uříznutý obrázek dobrá, na chyby v textu (ve smyslu chybějících čárek nebo překlepů) jsem prakticky nenarážel.

Název	OpenOffice.org WRITER	OpenOffice.org CALC
Autoři	Michal Jiříček, Jan Pomichálek	Michal Jiříček, Pavel Navrátil
Vydavatelství	Computer Media
ISBN	80-86686-75-2	80-86686-74-4
Vydáno	11/2006	3/2007
Počet stran	134	120
Doporučená cena	139 Kč	139 Kč

       

Komentáře

[menphis]

taky mate pocit, ze se posledni dobou (cca pul rok) vytratily z abclinuxu zajimavy clanky?

[ParadoX]

mám(e)

[crusoe]

Ani nie . Kazdy den nemozu byt vianoce ... Inak clanok je ok

[laco]

Článek vůbec není špatný.

[Jiří]

Naopak pro mě je tato recenze velmi cenná. Jedna z mála recenzí, kde si autor dovolí říct, že kniha je na tak hrozné úrovni, že více škodí než prospívá. Za tuto upřímnost lze autorovi jen poděkovat. Když se podíváte jakým (nekonfliktním) způsobem je psána většina recenzí na knihy...veřejným tajemstvím je proč, že? Tj. nakladatelství rádo poskytne knihu na recenzi a ani ji nechce zpět...na druhou stranu se jaksi očekává, že pokud bude chtít recenzent další... To je hlavní důvod proč ve většině recenzí chybí kritika. Jsou tu i tací co si na nekonfliktnosti založili bezplatně celou knihovnu. Já osobně podezřívám třeba linuxzone.

[Vlastimil Ott]

Za tuto upřímnost lze autorovi jen poděkovat. Když se podíváte jakým (nekonfliktním) způsobem je psána většina recenzí na knihy...veřejným tajemstvím je proč, že? Tj. nakladatelství rádo poskytne knihu na recenzi a ani ji nechce zpět...na druhou stranu se jaksi očekává, že pokud bude chtít recenzent další... To je hlavní důvod proč ve většině recenzí chybí kritika.

Pár jsem jich napsal a uznávám, že to člověk v povědomí asi má - já jo. Má to více aspektů:

1) Člověk dostane knihu zdarma, často velmi drahou, někdy levnou. Osobně jsem se tímto neřídil a některé knihy jsem si koupil a potom napsal recenzi.

2) Pro nakladatelství je to propagace, oni si to pouze odškrtnou.

3) Pro portál to má význam, protože vychází recenze knihy. Ale zájmem je udržovat dobré vztahy s potenciálními, stávajícími či budoucími partnery. Oni to sice [zřejmě] nečtou - ale všeho do času, hodně nakladatelství si dá práci a recenze si ke knize nalinkuje. Pokud by byla recenze úplně špatná a vyšla na hojně navštěvovaném médiu, bude to mít negativní efekt: zřejmě se prodá méně knih, nakladatelství "si trhne ostudu" a v důsledku knihy k recenzi příště třeba neposkytne. Nebo poskytne, ale bude psaní recenze kontrolovat. Pokud se jedná a velkou firmu, zřejmě by to ovlivnilo i jednání v jiných oblastech spolupráce.

Vyplatí se takové riziko? Provozovateli jakéhokoliv portálu, kde recenze vycházejí, se nevyplatí.

Tím nechci říct, že se recenze píší na objednávku, kdyby to tak někdo chtěl chápat. To vůbec ne. Ale napsat, že autor je vůl a editor ještě větší, že to vydal, si prostě nikdo - třeba z kolegiality - nedovolí.

Kritiku lze napsat kultivovaně a mezi řádky, aby zájemce pochopil, jak se to s knihou má - viz tato recenze. Beztak je lepši si ji prolistovat a své postřehy napsat editorovi, toho má každá kniha.

[xkesh]

taky mate pocit, ze se posledni dobou

Já mám pocit, že "poslední dobou" se zřejmě rovná "od založení dosud" - alespoň soudě podle podobných občasných výkřiků čtenářů (kteří samozřejmě považují za "zajímavý článek" každý něco úplně jiného)

[Robert Krátký]

Patrně narážíš na mírnou jednotvárnost (i když mám pocit, že se projevila hlavně přes vánoční svátky). Když se člověk podívá na poslední dva až tři týdny, tak jsou to samé Jaderné noviny a Distribuční novinky. Mělo to dva důvody: jednak aktivita autorů v předvánočním období trochu poklesla a pak jsem chtěl trochu stáhnout zpoždění, které překlady JN měly oproti originálu. Přišlo mi vhodné k tomu využít období kolem svátků. Co se DN týče, tak ty popisují aktuální události každý týden, a proto jsem rád, že vycházely po celou dobu.

Nicméně začal nový rok a články opět budou různorodější, takže doufám, že si mezi nimi každý něco vybere.

[Pavel Vymetálek]

To bylo moc fajn, taková sprcha Jaderných novin za sebou... Díky za to.

[Ubuntak]

Posledni 3-4 mesice je lepsi root.cz, kdysi to bejvalo naopak

[Jirka]

Na rootu to zachraňuje hlavně Petr Tišnovský a v poslední době jsou zajímavé články o SELinuxu od Jana Horáka. Ale zároveň ho každou chvíli zaplácnou články typu "Úvaha co by kdyby" a "Firefox na *%", kde se vždy vytvoří jenom další flame.

[=^..^= AmigaPower®]

No nekupte to, za ty prachy...

[petr.motejlek]

Článek je sice poměrně starší, ale také bych se rád vyjádřil.

Častěji a častěji se setkávám s knihamy, články a dalšími podobnými paskvily, ve kteří autoři opomínají i základní informace (o sw jež recenzují) jako je například to, jestli je OpenSource, nebo GPL, chybí mi i popsání výhod takovéhoto SW oproti proprietárním řešením. To, že recenzenti jsou obvykle počtačoví neznabozi se dnes také začíná stávat poměrně populárním. Viz. například časopis Chip, konkrétně vydání tohoto měsíce - je zde uvedeno Wine (Wine is not emulator) jako emulátor Windows API, a navíc, že stránky VÝROBCE se nacházejí na adrese www.winehq.org - jak může někdo u SW vyvýjeného komunitně prohlásit, že má výrobce, potažmo stránky výrobce. No prostě fuj!

[petr.motejlek]

Článek je sice poměrně starší, ale také bych se rád vyjádřil.

Častěji a častěji se setkávám s knihamy, články a dalšími podobnými paskvily, ve kteří autoři opomínají i základní informace (o sw jež recenzují) jako je například to, jestli je OpenSource, nebo GPL, chybí mi i popsání výhod takovéhoto SW oproti proprietárním řešením. To, že recenzenti jsou obvykle počtačoví neznabozi se dnes také začíná stávat poměrně populárním. Viz. například časopis Chip, konkrétně vydání tohoto měsíce - je zde uvedeno Wine (Wine is not emulator) jako emulátor Windows API, a navíc, že stránky VÝROBCE se nacházejí na adrese www.winehq.org - jak může někdo u SW vyvýjeného komunitně prohlásit, že má výrobce, potažmo stránky výrobce. No prostě fuj!