Novinky v OpenOffice.org 2.0

4. 3. 2005 | Vlastimil Ott | Recenze | 16801×

Podívali jsme se za vás na betaverzi nové generace elektronické kanceláře. Navenek zkrásněla, uvnitř najdeme bytelný pracovní stůl.

Nedávno vyšla první ostrá verze OpenOffice.org, která byla označena za betaverzi 2.0. Jinými slovy lze hotovou verzi 2.0 očekávat někdy v dubnu až květnu. Je tedy nejvyšší čas zjistit, zda vývojáři nepřehlédli nějaký nepříjemný bug, abychom ho ještě stihli nahlásit a žádat jeho opravu, případně s ní pomoci. Stejně tak se to týká českého překladu, na kterém intenzívně pracuje několik desítek lidí. I oni jsou zvědaví, zda je jejich práce kvalitní. Kromě kritiky a hlášení bugů stále vítají pomoc s překladem nápovědy. Máte-li tedy jisté předpoklady, přidejte se ještě.

Svůj náhled vedu ze subjektivní pozice a nebudu se tvářit, že s touto verzí pracuji. Ne, nepracuji, stáhl jsem si ji ze zvědavosti a pokusil jsem se "sáhnout" na určitá místa, abych zjistil, co se změnilo. Zaměřím se v podstatě pouze na Writer, protože je to aplikace, již používám nejvíce a mnohé věci dokážu posoudit.

Vzhled

První změna je částečné kosmetická, ale po vylepšení vzhledu volali snad všichni. Prošel tedy jistými úpravami, které já sám považuji za nedostatečné pro to, aby se editor stal opravdu přitažlivým na pohled. Prostě mi stále něco chybí. Ale ikony jsou barevnější, veselejší a lze je lépe rozeznat. Co mi vlastně vadí? Pokud kliknu na plochu vedle panelů pravým tlačítkem, nic se nestane. To ve mně evokuje pocit, že to vývojářům nestálo za námahu, a přitom je to pro mnoho uživatelů velmi důležité! Panely se tedy kromě nabídky (Zobrazit - Panely nástrojů) upravují kliknutím na tlačítko na pravém okraji každého z nich. Pozitivní je, že jsou v zobrazeném seznamu vidět všechny ikony hned a přímo, společně s popisky.

Panely lze tedy upravit velice rychle, lze je taky řadit za sebe do jedné řady. Konečně se objevuje tlačítko pro rychlé vytvoření tabulky: kliknutím na šipečku se zobrazí mřížka. Pohybem kurzoru myši lze určit rozměry tabulky, kliknutím se vytvoří, vloží do dokumentu a kurzor se umístí do prvního políčka. Tohle se mi líbí.

Plocha nadále skrývá další důležité oblasti: po stranách se zobrazuje Navigátor a Styly a formátování, nahoře - pod panely - je místo pro galerii, okno s databázemí apod. Nic nového.

V menu přibylo pár nových položek, registruji např. editor skriptů (např. JavaScript, BeanShell), podepsání digitálním podpisem, průvodce hromadnou korespondencí, přehrávač médií (který ale neotevřel ani jedno video, wav či mp3 soubor).

Velká změna se ještě odehrála při editaci tabulek. Jednak přibylo menu Tabulka, které je vklíněno mezi Formát a Nástroje, kam už dávno patřilo. Potom je to také fakt, že rozměry buněk tabulky lze konečně měnit tahem jak za vertikální, tak horizontální linie! Lze tak měnit i velikost celé tabulky.

Další drobné postřehy: výchozí styl lze nyní nastavit stiskem kombinace Ctrl+Shift+mezerník. Jedná se zároveň o první položku nabídky Formát. Stále mi připadá nepatřičné, že jsou položky Záhlaví a Zápatí vřazeny do nabídky Vložit. Myslím si, že by bylo lepší Zobrazit - Záhlaví apod. Dá se na to ale zvyknout.

Stále nevím, jak ve stavovém řádku zobrazit počet napsaných znaků a slov - vždy musím hledat položky Vlastnosti v nabídce Soubor. Sympatické je, že když stisknu tlačítko pro vytvoření seznamu, vyskočí panýlek s přídavnými funkcemi. Matoucí ale může být, že pokud si tvoření seznamu rozmyslím, první bod smažu, je-li panel zasazen mezi ostatní, prostě zmizí. Určitě to půjde změnit, ale je to zarážející chování. A poslední trn v mé patě: pokud byl dokument změněn a chcete okno uzavřít, dotáže se vás program, zda chcete napsaný dokument zahodit. A teď vysvětlujte začátečníkovi (například vlastní mámě), že to neznamená zahodit celý dokument, ale zahodit změny, ale že to nemá dělat, protože je přece chce "Uložit"! Bylo by tak těžké napsat tam "Neukládat"?

Pohled dovnitř

Dále přináším komentovaný přehled nových vlastností.

OpenDocument

Textový formát se nyní nazývá OpenDocument a nahrazuje starý formát. Ten lze samozřejmě používat, ale progresivněji se jeví právě OD (přípona .odt). Kvituji s povděkem, že zejména šablona se mi bude díky své příponě lépe používat.

Lepší práce s databázemi

Kromě snazšího připojení k existujícím databázím se objevuje OpenOffice.org Base, což je prostředek pro vytváření jednoduchých databází. Nezkoušel jsem, nemohu referovat.

Lepší export do PDF

Nyní lze zvolit při exportu do PDF strany, které budou exportovány, lze určit také stupeň komprese. Výsledný PDF soubor je tagged (značkovaný), což znamená, že lze jeho jednotlivé elementy lépe interpretovat v různých zařízeních (audiočtečky, jednoúčelová zařízení apod.). PDFko má také plnohodnotnou navigační osnovu, která se obvykle zobrazuje v bočním panelu.

Podpora KDE a GNOME

Program nyní pozná, jestli byl hozen do slané, či sladké vody, a podle toho se zařídí. (Tak, která je teď ta slaná?) Podle prostředí, ve kterém byl spuštěn, přizpůsobí svůj vzhled.

Odlišná instalace

Zmizel dost podivný způsob instalace, který musel člověk na obyčejném desktopu absolvovat třeba i vícekrát než třikrát - nainstalovat jako root pro všechny (síťová instalace) a potom jako "já" a ještě jako "přítelkyně" (lokální). Nyní se vše distribuuje v RPM a DEB balíčcích s jednoduchým instalačním skriptem, který mi nefungoval. Stačilo ale RPM balíky převést na TGZ a výsledek nainstalovat. Java je nalezena automaticky, i když to fungovalo už v minulých verzích, možná jen ne spolehlivě.

Lepší podpora pro MS dokumenty

Zvýšila se úspěšnost při otevírání dokumentů z MS Office, kvalita se ukáže časem.

Označování textu

Trojí kliknutí označí větu, resp. vše do interpunkčního znaménka. Mnohem lepší, než když se označoval celý odstavec. Teď je k jeho označení nutné kliknout ještě jednou.

Obnova po pádu

Pokud aplikace spadne, obnoví otevřené soubory a nabídne vám možnost odeslat bugreport. Jenom kdyby tak nepočítala s tím, že používám Evolution (čili nutno nastavit).

Během zkoumání programu, jsem objevil mnoho nových zákoutí, ale bohužel nedokážu říct, jestli jsou nová, nebo jsem je jenom v předchozích verzích neznal. Rozhraní pro práci s databázemi nové určitě je. No a já se přiznávám, že s ním pracovat neumím.

Tento text berte jako lehké čtení k potěšení a inspiraci. Můžete hledat deset rozdílů ve srovnání s předchozí verzí...

       

Komentáře

[xkesh]

zda chcete napsaný dokument zahodit. A teď vysvětlujte začátečníkovi (například vlastní mámě), že to neznamená zahodit celý dokument, ale zahodit změny, ale že to nemá dělat, protože je přece chce "Uložit"! Bylo by tak těžké napsat tam "Neukládat"?

no nevim, na tom screenshotu jasne ctu: Chcete uložit vámi provedené ZMĚNY? "Neukladat" jaksi v tomto pripade nevystihuje dostatecne, ze o ty zmeny clovek prijde. Mozna nekdy k nedorozumeni dojde, ale vami navrhovane reseni neni podle me v tomto smeru o nic lepsi :)

[megadesign]

Souhlasím s autorem, že 'neukládat' je pro laika srozumitelnější a taky zažitější výraz.

[BrandIt]

Mi by tam víc sedělo prosté Ano, Ne, Zrušit (když už jde o otázku, na kterou tak lze odpovědět).

[Cyberbob66]

Jenže pak musíš číst ten dialog, abys pochopil, co znamená ANO a co NE. Takhle koukneš a vidíš: uložit, zahodit, zrušit a ani to nemusíš číst.

Samozřejmně je pravda, že BFU by ty dialogy měli číst vždycky (resp. měli by je vůbec číst), ale když člověk předpokládá, na co se program ptá, tak takhle může zareagovat rychleji.

[BrandIt]

Možná místo Zrušit bych dal Zpět nebo Návrat, aby to bylo srozumelné i pro moji babičku (takhle by si mohla myslet, že by zrušila provedené změny).

[DAvid]

Ano a Ne určitě. Nebijte mne, ale Storno by tam být také mohlo.

[Jarda]

A co takhle "Odvolat" (pustím funkci uložit, tak ji odvolám), navíc je to překlad anglického "Cancel". Storno fakt nemusím! (vysvětlujte účetní, která chce stornovat fakturu, že tlačítko storno to neudělá ).

[jm]

Ne, "Odvolat" fakt ne, opravdu nechapu, co je spatneho na slove "Zrusit".

[Lukáš Rýdlo]

Tak myslim, ze nejlepsi variantou by bylo, aby si to kazdy lokalizoval sam

Osobne nechapu, co ma kdo za problem s odpovedi "Zahodit" na otazku "Chcete ULOZIT provedene ZMENY". Me pripada celkem logicka. A co se tyka toho "Storno", tak vzhledem k tomu, ze je ve vetsine dialogu i jinych programu nez je OO, predpokladam, ze i ucetni pochopi, ze tim nestornuje zadnou fakturu, ale operaci, kterou chtela provest, cili "ulozeni zmen v dokumentu". Vychazim z toho, ze moje maminka je ucetni, a kdyz jsem ji doma posadil pred OO, aby si to prohlidla a naucila se s tim delat, nedelalo ji to zadne problemy

[Karel Kocourek]

Nic ve zlym, ale na otazku "Chcete ulozit provedene zmeny?" je jedina logicka odpoved Ano/Ne (jeste by mohlo byt "Nevim", ale to je zase jina zalezitost ). Problem potvrzovacich dialogu, ze vlastne maji 3 mozne odpovedi, totiz ze je tam jeste nejaka varianta "Zpet", bude asi vzdycky predmetem sporu. Tahle treti odpoved je z hlediska logiky spatne, protoze vlastne neodpovida na polozenou otazku. Pak je asi nejlepsi dat tam to same, co pouziva vetsina (pokud na to nekdo nema softwarovy patent ).

[xkesh]

Nic ve zlym, ale na otazku "Chcete ulozit provedene zmeny?" je jedina logicka odpoved Ano/Ne

a uzivatelsky pratelske zase je naznacit misto nicnerikajiciho ANO/NE, co touto odpovedi vyvola za akci (napr. ze odpovedi NE prijde o sve zmeny definitivne, ze je tedy "zahodi", nejen "neulozi").

varianta "Zpet", bude asi vzdycky predmetem sporu. Tahle treti odpoved je z hlediska logiky spatne, protoze vlastne neodpovida na polozenou otazku.

z hlediska funkce ovsem nutna, prave PROTOZE neodpovida na otazku - totiz pro pripad, kdyz uzivatel odpovedet (jeste) nechce :)

[jm]

a uzivatelsky pratelske zase je naznacit misto nicnerikajiciho ANO/NE, co touto odpovedi vyvola za akci (napr. ze odpovedi NE prijde o sve zmeny definitivne, ze je tedy "zahodi", nejen "neulozi").

Ja teda fakt nechapu, co je nicnerikajiciho na odpovedi NE na otazku "Chcete ulozit zmeny?" Ergo jestlize je uzivatel dement, tak mu asi nepomuze ani svecena voda a at si pouziva tuzku, papir a gumu.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

nicnerikajiciho na tom neni nic, znamena to vsak, ze uzivatel musi pokazde otazku skutecne dukladne precist a pak se zamyslet, nebude si zneni otazky vetsinou pamatovat a tudiz nebude ani znat dusledek odpovedi ANO/NE

osobne mi prijde prijemnejsi si precist jedno slovo na tlacitku a bez vetsiho dusevniho usili jej odklepnout

zaverem je ze jsou minimalne dva pristup: ANO/NE/SORNO anebo na tlacitku strucne specifikovat akci, ke ktere odklepnuti tlacitka povede

[dejf]

Pokud si otazky necte pozorne, tak mu stejne v dusledku usetri cas kdyz hodi komp z wokna a poridi si dobry psaci stroj a kopirku. Opravdu, znam spoustu takovych lidi, pocitace je jen zdrzuji a odvadeji od jejich prace a oni to odmitaji pochopit...

[sirka]

Nemuzu si to uz cist dal...nereaguji timhle jen na vas pane kocourek ale na vcechny...skuste si precist co tady pisete...sami nesmysli! kazdej tu resi jestli napsat ano či ulozit, ne ci zahodit...nebo storno? co by bylo lepsi? Nevim jak vy ale ja se svou rodinou a kamarady mame docela vytlem...bavitese jak mali deti krery se na pisecku perou o babovku. Neni jeno nad jakym slovem z toho se clovek zamysli dyl nebo to bude mit o 2vteriny rychleji? Kazdy kdo ma normalni mozek v palici dojde ze i kdyby na otazku chcete ukladat zmeny? Bylo napsano ano ci ne tak kazdy pochopi o co se jedna..jestli vy ne tak by ste se mohli nechat vysetrit...neni to s vami v poradku!

[jm]

Ano, to by si myslela spravne.

[xkesh]

jelikoz jde o standardni dialog Ulozit / Zahodit / Zrusit - ktery pokud vim uzivaji i ostatni ceske preklady (napr. KDE), a protoze to neni MS slovnik (uz nevim, co se pise tam :), tak si asi pri tom prekladatele neco mysleli.

Ano / Ne / Zrusit by take stacilo, nicmene Ulozit / Zahodit lepe vystihuje (a podava dodatecnou informaci), co se se zmenami stane, bud je clovek ulozi, nebo "zahodi".

Ze "neukladat" znamena "znicit, zahodit, ztratit", neni na prvni pohled tak jasne. Naivka by si mohl myslet, ze dokud neco vyslovne nesmaze, zustane vse na svem miste, ackoliv to neukladal (coz je ostatne pravda, zustane vetsinou bezpecnostni kopie, ktera se v idealnim otevre znovu po crashi aplikace). Pokud ovsem zmeny "zahodite", nemate na obnovu sanci, coz je receno jasne.

Je to ovsem vec zvyku, ovladani ostatnich funkci se bohuzel lisi od bezneho jazyka jeste vic, je treba se proste naucit, co ktera funkce dela (zacneme u Souboru...).

Jinymi slovy: proc by se mel zrovna timhle Ooo lisit od ostatnich programu?

[Ritchie]

Také se mi mnohem víc líbí „zahodit”. Je prostě výstižné a pochází ze života. Když něco načmárám na papír a nelíbí se mi to, tak ten papír prostě zahodím. Rozhodně nevyvíjím činnost zvanou „neukládání”. Stylem uložit / zahodit / zrušit jsou přeloženy dialogy v KDE. A překlad KDE je IMO mnohem lepší než překlad MS-Windows.

[Christof]

překlad se právě opravil na Uložit/Neukládat/Zrušit, takže v příští verzi ;)

v MSO je Ano/Ne/Storno

[xkesh]

jako preklad anglickeho: SAVE / DISCARD / CANCEL ? Bravo, takze zase bude mit jen Ooo neco extra... Preklad je to chybny a slovo "neukladat" zavadejici vice nez slovo "zahodit".

[Robert Krátký]

Nepřipadá mi to zavádějící. Uložit nebo neuložit. Zahodit zní jako likvidace celého dokumentu.

[xkesh]

Tusim, ze v kazdem takovem dialogu se stejne jako ve screenshotu v clanku hovori vyslovne o ZMENACH, nikoliv o celem dokumentu.

Kdyz to chces brat do dusledku, tak opravdu zahodis cely ZMENENY dokument, zustane jen ten puvodni.

Pro zniceni puvodniho jiz ulozeneho se tusim pouziva terminu "smazat" ci "presunout do kose"...

"Neulozit" znamena, ze se neprovede zalohovani na disk. Videl jsem docela dost pripadu, kdy si takhle lidi v MSWordu zahodili celou svoji praci ... jen proto, ze omylem vyvolaly uzaviraci dialog a na otazku po akci logicky odpovedeli, ze zadnou JESTE provadet nechteji (V MSWord: NE). Dokument se ovsem "inteligentne" zavrel a s nim zmizela i cela prace: prestoze si uzivatel pral pouze neukladat, sve zmeny ZAHODIL.

GIMP ma "zahodit zmeny", KDE "zahodit". Nemam ani chut patrat dal, protoze je to prakticky vsude takto... anglicky je to DISCARD - a myslim, ze to tak nebylo vzdycky, ma to tedy asi svoje logicke duvody (viz vyse), proc vypada tento dialog jak vypada.

"Neukladat" by ostatne byla jen ceska specialita, a to jeste pouze pro Ooo...

V tom pripade bijte na poplach, veskery cesky preklady OpenSource se patrne delaji blbe ;)

[j]

Neee! Anketu! Anketu!

[Pavel Stárek]

krátce a stručně řečeno a popsáno, až si snad ten testovací build taky stáhnu a testnu ho, uvidím.

[Martin]

Nedocetl jsem se, jak se vam v porovnani se starsi verzi jevila rychlost (hlavne startu) - na tu si mi lide stezuji

A jeste poznamka, pouzivam Gnome, ale na tech screenschotech je OO.o pod Gnome o hodne osklivejsi, z toho tedy radost nemam.

[Christof]

podle mojeho subjektivního dojmu se rychlost při startu i používání zvedla

a není ošklivější proto, že teď používáš OOo z nějaké distribuce s upraveným vzhledem? třeba v Debianu myslím OOo vypadá jinak

[Jesse]

Rychlost se oproti predchozim nestabilnim verzim zvysila, ale oproti posledni 1.4 verzi se snizila. Hlavne me udivila doba, s jakou uklada PDF, drive jsem byl zvykly na trochu rychlejsi proces.

[Robert Krátký]

To nemohu potvrdit. Oproti 1.1.3/1.1.4 je rychlost startu i ukládání (jak do nativního formátu, tak do PDF) na mém počítači lepší.

[Jirka]

Myslím si, že většinou když někdo používá distribuci zaměřenou na KDE, tak Gnome programy vypadají mnohem hůř. Já používám Gnome-centrickou Fedoru a je to přesně naopak. Chtělo by to screenshot z Fedory, aby se to dalo porovnat.

Redhatí vylepšovači tomu stejně dají hezčí ikony a lepší integraci, dřív nebo později.

[Aleš]

>Pokud kliknu na plochu vedle panelů pravým tlačítkem, nic se nestane...

Vážně to musí být přesně stejné jako MS Office???

>Stále mi připadá nepatřičné, že jsou položky Záhlaví a Zápatí vřazeny do nabídky Vložit. Myslím si, že by bylo lepší Zobrazit - Záhlaví apod.

Totéž. Mně zase připadá krajně nelogické dávat to do menu "zobrazit". Prostě jste zvyklý na Word.

>A teď vysvětlujte začátečníkovi (například vlastní mámě), že to neznamená zahodit celý dokument, ale zahodit změny, ale že to nemá dělat, protože je přece chce "Uložit"! Bylo by tak těžké napsat tam "Neukládat"?

Začátečník neumí s programem. To, že je začátečník neznamená, že neumí číst.

Proč se článek jmenuje "Novinky v OpenOffice.org 2.0" když v něm je popsáno jen pár věcí z Writeru a píše se v něm, že "ne, nepracuji s touto verzí", "nezkoušel jsem, nemohu referovat" a podobně?

[0]

Souhlas.

[Robert Krátký]

Totéž. Mně zase připadá krajně nelogické dávat to do menu "zobrazit". Prostě jste zvyklý na Word.

Souhlasím v této věci s autorem článku, ale přitom jsem Word nikdy nepoužíval (otevřel jsem v tom asi třikrát nějaký dokument, to ano - ale těžko tvrdit, že jsem na něj zvyklý). Používal jsem na win3.1 AmiPro, ale tam už ani nevím, jak se to řešilo...

[KarelH]

S OOO bojuji již od verze 1.0 - za ta léta jsem zvyklý na desetinnou tečku. Zatím jsem však nedokázal žádnou verzi OOO přesvědčit, že chci vše česky až na tu tečku.

Ví někdo jak na to. Zkoušel jsem i 1.9.79 stále nefunkční - musím nastavit nár. nastavení na např. USA. Ale tam neznají pojmy jako např. Leden ...

[Roj]

Pripojuji se k prosbe. To je totiz duvod, proc nepouzivam OO.o

[Dan Ohnesorg]

Necekam ze by neco takoveho bylo v dohledne dobe implementovano.

Nicmene podle me rozumnym resenim je nadefinovat si styl bunky, kde bude nastaveny jazyk na anglictinu a ten pouzivat na tech sloupcich, kde takova cisla mate.

[KarelH]

Nu to je skoro na nic. Pokud budu potřebovat import/export souborů se "." tak se uklikám. Ale díky za odpověď. Velice mne mrzí, že téměř celou rodinu jsem převedl na OOO a já musím zůstávat u Oppice / KOffice (to druhý mne mrzí jen malinko).

[Mikos]

KOffice je IMHO lepsi nez OO, rozhodne je mnohem rychlejsi a nezabira tolik pameti... a krom toho narozdil od OO dobre vypada

[Lama]

KOffice je výborný do okamžiku než mi zákazník napíše ať mu laskavě odešlu tu fakturu ve formátu pro něj čitelným A náš zákazník to je nějakej pán

[Fena]

to uz je jak u m$ ;o) je sranda jak linux postupne kopiruje i tyhle m$ problemy... hehe (ale aspon ma clovek sanci si to sam ve zdrojaku opravit ;o)

[Dan Ohnesorg]

Jake problemy? Nemohl byste to rozvest?

[Roj]

Tohle proste JE problem! Zrovna dneska jsem resil jednu vec, ktera je jako stvorena pro spreadsheet. Takze jsem po nejake dobe otevrel OOO calc. A zase jsem malem vzteky rozmlatil monitor. Psal jsem pod sebe cisla
0.1
0.2
0.3
... a kdyz jsem dosel k 1.1, udelalo se z toho 1.1.2005!!! A zabralo mi to asi minutu, nez jsem tam dostal smysluplny udaj.
Takze akce, ktera normalne trva 10 vterin, vinou te nesmyslne "vlastnosti" s desetinnou carkou trvala celkem asi 2 minuty.

Ja nesnasim, kdyz si jakykoliv program mysli, ze je chytrejsi nez uzivatel, potazmo JA To je Microsofti manyra, kterou OO sezral i s navijakem, fujtajxl.
Chapete to? Napisete 1.1[enter] a v bunce je 1.1.2005 a NEJDE TO NIJAK JEDNOODUSE VRATIT!

[Vlastimil Ott]

Stačí vypnout funkci, která automaticky odhaduje obsah buňky. Taky mě to štve, ale tohle se dá lehce 'odstranit'.

[..... Izak .....]

No ja to mam taktez vypnute (ty auto features), ale pouziva to vubec nekdo ? neni to nahodou tak ze to kazdeho neskutecne s***e ? Byt po mem tak je to defaultne vypnute a at si to zapnou jenom masochisti.

[zaboj]

Ja sem automaticke doplnovani datumu zase zapinal, kdyz jsem potreboval prepsat knihu jizd, verim ze lidem, ktery se patlaj v kancelari s nejruznejsi evidenci to muze bejt k necemu a vlastne pripadne diskuze je o tom jestli to nechat defaultne aktivovany nebo ne a logicky mi prijde ano, pac jinak nikdy neprijdu na to ze neco takoveho existuje.

Z.

[xkesh]

chci vše česky až na tu tečku.

nastavitelne by to sice byt mohlo, ale je to jaksi kontraproduktivni v pripade, kdy ma toto globalni nastaveni pomoci ohlidat korektni formu pro zadany jazyk.

chcete ceske datum, na druhe strane americkou desetinnou tecku - pro jaky dokument?

[jm]

Pro praci v tabulkach. Vy jste s tim nikdy nepracoval, ze se na to ptate? Je to neskutecne otravne.

[xkesh]

ne, tabulky opravdu moc casto nedelam. proto mi asi unika, proc v nich nemuze byt desetinna carka :) to nejak zrychluje praci? vypada lip? je to pak vystup podle ceskych ucetnich norem?

[KarelH]

Nu desetinná čárka v nich být může. Ale pokud mám vše v kompu s des. tečkami, tak to není ono. Hlavně mi jde o imp/exp do např. CSV atd. Mám doma aut. měření teploty, vlhkosti ... Občas to zpracovávám i v Excelu apod. Vím, že je to zvěrstvo, ale na pár ad hoc operací je to nejrychleší. Prostě když jsem s počítači začínal, tak byla všude jen tečka a starého psa ...

[Jozef Vondrák]

Znáte formát CSV? Víte co se stane, když desetiny oddělujete čárkami?

[xkesh]

nevim :) ale je v tom pripade nutne mit bezpodminecne ceske datum? :) jen to mi vrta hlavou: chtit vsechno ceske KROME desetinne carky. ale jak uz jsem psal, s tabulkami toho opravdu moc nenadelam, a kdyz, tak ne s ciselnymi.

[vd]

No zalezi jaky pouzivate oddelovac. Existuje "," ale i ";"

Teda nas ve skole ucitel pri programovani mucil se stredniky :)

[Jozef Vondrák]

... pro všechny moje dokumenty! Prostě to tak chci ...... ano, vím že to je špatně ...... ano a přesto to tak chci .... Ano! Já to tak chci, já si to tak přeji, já vás žádám abyste mě to nechali dělat špatně!

[skonciljsem]

To je úplně jedno, já chci, aby Opice použily oddělovač nastavený v systému. Proč tam asi ty LC_xxx mám? Ve widlích se chovají stejně...

[Dan Ohnesorg]

Bohuzel tohle bylo potreba rict nemcum pred 10 lety, kdyz s tim zacali. Dneska je sice snaha do kodu locales zavadet, ale drtiva vetsina je napsana tak, ze je ignoruje.

[FeroS]

Nie je to nelogicke. Aspon pod Windowsami. Excelu je napodiv jedno, co je desatinnym oddelovacom.

Ale niektore velke programy (Geomedia ...) sa nedaju ani spustit, pokial nie je desatinnym oddelovacom bodka. A OO sa ide zblaznit. Bohuzial.

Okrem toho, desatinna bodka sa mi zda logickejsia, ako ciarka. Bez ohladu na gramaticke pravidla. A tabulky su s nou "krajsie".

[SanTiago]

Z OO zkusenosti nemam, ale predpokladam, ze by melo pomoct neco jako:

export LC_NUMERIC=C

pripadne:

export LC_MONETARY=C

pri nenastavene promenne LC_ALL (defaultni locale nastavit pomoci promenne LANG).

[Marek Chlup]

Souhlasím - mělo by to být jak říkáte, ale není.

Mám nastaveno LC_NUMERIC="en_US". V Gnumericu se to chová přesně jak chci, ale OOo na to kašle. Myslím, že by časem měli vývojáři zajistit, aby nedocházelo k ignoraci proměnné LC_NUMERIC. Většina zdrojů na Webu prostě užívá tečku - ano tečka je takový počítačový desetinný oddělovač a určitě existuje velká skupina lidí, která jí prostě potřebuje.

[manas456]

Proč ten program vypadá tak děsivě? To je velký problém sehnat tým lidí, kteří se budou starat o vizuální stránku věci? Vždyť to je jak ve Windows 3.1...

Tlusté a těžké okraje úplně všude byly dávno překonány. 16 barevné ikonky jsou už taky dávno minulostí.

srovnej:

http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/ott/ooo-calc.png http://www.activewin.com/mac/articles/2004/o2004/Excel-Page-Layout.jpg

[Christof]

mě se třeba vzhled OOo2 líbí ;)

[Lukáš Rýdlo]

Asi mam jiny vkus, ale z meho pohledu vypada desne ta hruza na MACu. Ja osobne pouzivam pocitac proto, abych na nem pracoval a ne abych si prohlizel krasna okynka (proto taky nepouzivam MS Wokna ).

Krom toho pokud vsichni prahnou po rychlem nacitani a sviznosti prace, pak prehnana grafika a nesmyslne animace - jak je tomu prave u MACu a MS Off-Ice - akorat zabiraji systemove prostredky a rozptyluji pohled cloveka. Uzasne "kulate" rozky MACu zbytecne zabiraji misto na orazovce a stinovana pozadi nabidek taky nepridaji na prehlednosti. Kdyz pisi text, pozaduji aby co nejvetsi plochu obrazovky zabiral ten text, abych mel sve myslenky pred ocima.

Nicmene souhlasim, ze by bylo vhodnejsi vyuzivat dialogy spravce oken, coz by opet snizilo miru rozptylovani uzivatele od prace.

Asi si budete myslet, ze nemam vkus, kdyz rikam, ze puvodni stridmy vzhled OO1.0 mi plne vyhovoval, ale jsem zvykly na PekWM a terminal a kazdou snahu priblizit (byt vzhledem) OO a potazmo i WindowMakery v Linuxu ke grafice produktu MS me irituje. Windows jsem prestal pouzivat proto, ze misto vypocetniho vykonu a stability pro praci mi nabizely jen libivou (nikoliv peknou) grafiku.

Mimochodem me velice mrzi, ze menu s ikonkama, ktere bylo v leve casti okna OO1.x na screenshotech chybi. Je to jen nastavenim nebo bylo odebrano? Zabiralo totiz mnohem mene mista nez listy navrchu okna a prijemne se s nim pracovalo...

[Espinosa]

Mimochodem me velice mrzi, ze menu s ikonkama, ktere bylo v leve casti okna OO1.x na screenshotech chybi. Je to jen nastavenim nebo bylo odebrano? Zabiralo totiz mnohem mene mista nez listy navrchu okna a prijemne se s nim pracovalo...

Jasně že to jde. Toolbary jdou umístit i vertikálně, na levo, napravo, dolů horizontálně. Klidně si dej všeny menu vedle sebe svisle Dělá se to přesně jako v MSO nebo KDE. Nejde hýbat tuším jen s hlavním menu aplikace (textové).

Jinak souhlasím. OOo není designový zázrak, ale co se týče UI jsem spokojený. Spíš mi schází např. nestránkový režim, jde tam jen přepnout "webový režim", ale ten zase roztahuje text, podle aktuální šířky okna a to také není ono. Nedá se tohle někde nastavit?

[xkesh]

Spíš mi schází např. nestránkový režim, jde tam jen přepnout "webový režim", ale ten zase roztahuje text, podle aktuální šířky okna a to také není ono. Nedá se tohle někde nastavit?

To je myslim take ucel tohoto nahledu, tj. umoznit zvetsit zoom a zaroven ponechat cely text na obrazovce.

Prilis nechapu, k cemu je dobry ten "nestrankovy rezim", tj. vlastne nynejsi online layout s pevnou sirkou: pri zmenseni zoomu dostanete prazdne bile nepopsatelne plochy, pri zvetseni useknuty text, ktery se nevejde do okna.

Necim podobnym tusim stale oplyva KOffice a doted nevim, k cemu je to dobre. MSWord mel aspon nahled koncept a tykalo se to i zvoleneho pisma (nevim, jestli to vydrzelo do novejsich verzi).

Jestli vas rusi, ze text nevypada jako v konzolovem textovem editoru, tak prece pouzivejte pro takovou praci nejaky jednodussi editor a do textoveho procesoru zadejte text az pro konecne formatovani.

[Espinosa]

Prilis nechapu, k cemu je dobry ten "nestrankovy rezim", tj. vlastne nynejsi online layout s pevnou sirkou: pri zmenseni zoomu dostanete prazdne bile nepopsatelne plochy, pri zvetseni useknuty text, ktery se nevejde do okna.

Ve větších rozlišeních obrazovky, jako je 1400, jsou řádky už na čtení moc dlouhé, při zvětšení se dívám na zbytečně velké fonty a zkrátí mi to pochopitelně i vertikální viditelnost.

Proč mi vadí stránkové zobrazení?

- zobrazení "papíru" omezuje vertikální viditelnost textu. Při koncepčním psaní tam vidím něco co nemusím na úkor rozsahu zobrazeného textu.

- u delších textů, desítky - stovky stránek je režije na přepočítávání stránek už docela znát, zpomaluje to práci.

- pokud mixujete obrázky s textem, používáte složitější zarovnání, obtékání textem aj., obrázky různě přeskakují mezi stránkami, podle toho jak píšete, jednak mě to rozptyluje, zvyšuje režii editoru, a hlavně - občas zformátuje během ryhlého psaní špatně (OOo 1.1.2). S nadpisy je to podobné.

Jestli vas rusi, ze text nevypada jako v konzolovem textovem editoru, tak prece pouzivejte pro takovou praci nejaky jednodussi editor a do textoveho procesoru zadejte text az pro konecne formatovani.

Používám právě ten WWW layout, stáhnu si šířku okna tak aby text byl optimálně zarovnal pro čtení, nebo dockuji okno se styly na pravou stranu svisle, čímž také šířku textu omezím. Je to schůdné, je to použitelné, pouze při vložení např. kusů kódu nevím přesně, jestli se mi řádek zalomí nebo ne, i tak kde nechci/nesmí.

[xkesh]

pouze při vložení např. kusů kódu nevím přesně, jestli se mi řádek zalomí nebo ne, i tak kde nechci/nesmí.

to, kde se radek zalamuje, prece urcuje sirka stranky, pripadne tvrde definovane zalomeni. dokud mate WWW layout, tak se vam radek sam nezalomi (pouze opticky) a konecnou upravu (napr. pro tisk) je stejne treba provest v layoutu strankovani.

osobne preferuji postup, kdy pisu nejprve text a soustredim se na obsah, a az potom ho formatuju do konecne podoby, tudiz mi vubec nevadi, ze nevidim pri prvnim psani, kdy by se mi zlomil radek pri momentalnim nastaveni okraju.

pomale strankovani je sice argument, ovsem textovy procesor z kancelarskeho baliku neni asi ten pravy efektivni program pro mnohasetstrankove textove projekty :)

asi je hloupe omlouvat nepritomnost nejakeho nahledu jeho nepotrebnosti, kdyz to nekdo prece jen chce, ale me naopak stve, ze KWord dosud nema ekvivalent ono Online layoutu z OpenOffice - misto toho nabizi (pro me naprosto nepotrebnou) funkci nestrankoveho pohledu s pevnou sirkou (!) textu, tedy tu, kterou vy si prejete v OpenOffice. To je napr. duvod, proc je pro me KOffice k psani nepouzitelny.

[lamka]

ale to mě nechápete! samozřejmě že jsou počítače k práci. ale také nesmíte zapomínat na bouřlivý vývoj různých poznatků o grafickém uživatelském prostředí.

je totiž rozdíl, když nějaký programátor někam prdne panel, do něj inset bevel a do něj nějakou komponentu a považuje to za hotové a týmem, který zkoumá různé typy uživatelského rozhranní na skupině osob a s podporou různých metodik, jako to dělají lidi od OS X.

poslední trendy ve výzkumech směřují k maximálnímu zjednodušení a "flat" vzhledu. tedy žádné tlusté černé rušivé okraje, co nejvěrnější ikonky (nesmí splývat jejich vzhled), při vnořování komponent neduplikovat zbytečně okraje, využití plné barevné palety, atd.

znovu zdůrazňuji - není to honba za krásným vzhledem! jde o to, že se s tím pak lépe pracuje, uživatele neruší nic od práce a má díky tomu vyšší výkonost.

podívejte se znovu na ty screenshoty a srovnejte například status bar (v OO právě jmenovaný panel s dalším inset bevel - úplně na nic), panel s buňkami (proč ta černá čára kolem?), tlačítka a taby "list1", "list2" (proč mají okraj? a ještě tak tlustý?), drop-downy a input boxy (opět masivní černý okraj).. atd.

Přitom by stačilo tak málo snahy a aplikace by nebyly ničeny příšerným, dávno překonaným vzhledem. Pro začátek by stačil jeden šikovný grafik, který by to vzal do ruky a pořádně všechny ty černé čáry a tlusté okraje odstranil.

[Michal Marek (twofish)]

Takovéhle ikony? A jaký střih byste mi doporučil na léto?

[manas456]

Jejda, kde jste to vytáhl?

Takovéhle ikonky jsem samozřejmě na mysli neměl. Chápe tu vůbec někdo, že je nutné držet jednotný styl?

Proč má jedna ikonka stín, druhá je dvoubarevná, třetí stínovaná, čtvrtá 3d, pátá s perpektivou, šestá izometrická.... to je potom strašný bordel.

Podívejte se třeba na http://www.glyfx.com/ a uvidíte ten rozdíl

[Michal Marek (twofish)]

Prohlédněte si ikonky na tom screenshotu, co jste posílal, nebo na tomhle -- MS grafici překvapivě nejsou tak blbí, aby celý toolbar posázeli stejně tvarovanými (a tedy splývajícími) ikonami. Proto jsou některé dvoubarevné, jiné stínované...

[dejf]

Jo, jenze zrovna ty kulate rohy jsou jedna ze zasadnich vyhod pocitacu apple uz odedavna, setri totiz oci a opravdu je otestovano, ze kulate rohy snizuji unavu cca o 10%, proto jsou v XP konecne taky, jenze zase v takovym podani, ktery zere spoustu mista na obrazovce a tam, kde se jejich vyhoda projevuje nejmarkantneji, tj rozich obrazu neni tato vlastnost vubec k dispozici.

BTW: Novell desktop to myslim dela...

[MoB]

Za prvé - vzhled je věcí osobního vkusu, každý to vidí jinak...
Za druhé - okraje oken jsou věcí okenního manageru, nikoliv OpenOffice, nepletu-li se.
Za třetí - ikonky by mohly být pěknější, to je fakt, ale tuším, že se to dá vyřešit. Např. distribuce Fedora Core má jiné (podle mě hezčí) ikonky v OpenOffice už nějakou dobu.
Ale ruku na srdce, já OpenOffice používám kvůli práci s ním, ne abych se koukal na ikonky, takže mě tak moc nebere, kolik mají barev. Spíš mi vadí, že mi někdy připadají dost záhadné - ale to bude možná tím, že jsem dost zvyklý na ty MS Officovské.

[Mirec]

Ja len doplnim jednu uzitocnu vlastnost ktorá pribudla v Calc-u a to je sikma ciara cez bunku z jedneho rohu do druheho co v predchadzajucej verzii neslo ale vo exceli ano a pri otvoreni exelovskeho dokumentu s takto zobrazenou bunkou tam proste v starej verzii ostalo prazdne miesto. Potesil ma aj novy balik BASE co je jednoducha databaza kde mozem vytvorit tabulku zoradit data, filtrovat ich, funguje query, ale co este nie je dotiahnute su Forms a Reports. Dosť pouzivam Access, tak som vyskušal otvoriť väčší projekt čo sa mi nepodarilo ale pravdu povediac ani som to nečakal vzhladom na to ze je to novinka a treba na tom ešte popracovať. Ale aj tak som rád že že to funguje už aspoň takto pretože pred časom sa rozprávalo že s databázou typu access sa neuvažuje.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

Ja teda OO.org pouzivam jen v krajni nouzi kdyz potrebuju poslat nejakou tabulku wokynkarum. Stejne to vetsinou dopada tak ze to v OO Calc to poslu kolegovi, ten z toho udela Excel a posle to dal. Writer jsem zatim nepouzil ani jednou. V Impressu jsem si prohlizel par prezentaci co jsem stahnul.

OO.org vypada priserne a nejvic mi na nem vadi ze ignoruje absolutne vsechno co mu nabizi operacni system a sparvce oken. Kdyz delam v KDE tak ocekavam file-open dialog z KDE a ne ten nepouzitelnej humus co ma OO. Jednak jsou vsechny ikony souboru stejny a jednak jsou vykradeny z woken.

Osobne davam prednost KOffice a zatim si nemam na co stezovat, otevirani DOC je az na vyjimky v poradku a XLS dostanu jeden za uherskej rok.

Tot muj nazor na tenhle bastl.

Zdenek

[Peter Lehotsky]

Rovnez (a rad) pouzivam KOffice, ale i OO.org. Pokud se ale nepletu tak KOffice nebeha pod Windows .

KOffice taky neni vsemohouci a ma spoustu svych problemu (zejmena NEpodpora nekterych formatu), takze v realnem svete kde se na kazdem kroku setkavate s MS Windows ma velmi male sance.

Dale nechapu co Vam vadi na vzhledu (ktery sleduje zvyklosti vetsiny uzivatelu) a mohu prohlasit ze bezny clovek NEPOZNA rozdil mezi MS Office a OO.org (a o to myslim slo).

Pokud nekdo tvrdi opak tak lze, protoze v tuto chvili mam vedle sebe MS Office 2003 basic a OpenOffice.org 1.9.82 a vzhledove jsou az na par detailu stejne.

MSO ma asi o 5% tenci listy s ikonkami (ktere jsou barevnejsi), o 30% tenci sloupec s cislovanim radku v excelu a barevnejsi nabidky v menu, ale ani jedna z techto veci nema zaporny dopad na praci bezneho uzivatele .

Jedine co mi v OO.org vadi je zpusob prace s meritkem zobrazeni, to je opravdu des a s ergonomii ma pramalo spolecneho (o zoomovani koleckem mysi BFU nevi).

[bk]

Dale nechapu co Vam vadi na vzhledu

Barevné přechody na toolbarech. Doufám, že to půjde vypnout, přijde mi to skutečně nevkusné.

[Ondroid]

V Gentoo je na to ebuild, openoffice-ximian , jde to kompilovat s podporou widgetů KDE i pro Gnome. Já používám KDE a OOo tak má standardní fileselektor jako jiné KDE aplikace a i ikony jsou v pohodě. A to mluvím o OOo 1.1 ... screenshot

[Dan Ohnesorg]

Tyhle distribucni buildy maji nevyhodu v tom, ze neobsahuji nejnovejsi lokalizacni patche. Kdyz cesky uzivatel ohlasi problem a najdeme reseni, tak je nejdrive zahrnuto do oficialnich ceskych buildu a teprve za cas, kdyz je skutecne festovne overene, pronikne do OOo jako takoveho.

Take kdyz nekdo chce ohlasit, ze mu neco nejde a nema nas build, tak se to dost tezko overuje a hleda.

[Mikos]

Tak delejte i buildy s onim KDE-patchsetem a GNOME-patchsetem, at si kazdy vybere jaky build chce Protoze ty standardni OpenOffice jsou fakt neskutecne HNUSNE...

[Dan Ohnesorg]

Samozrejme kdokoliv ma zajem, muze ty buildy delat. My je mame v planu, ale zatim na to nemame kapacitu ani konektivitu na upload na distribucni servery.

[peter]

Mne chyba napriklad drag'n'drop so sekundarnym tlacitkom mysi a kontextovou ponukou. Napr. z Excelu som zvyknuty oznacit bunky a sekundarnym tlacitkom rozsirit oblast a zobrazi sa mi menu s ponukou, ci chcem kopirovat bunky, vyplnit hodnoty alebo len format, pripadne ci chcem robit aritmeticku ci geometricku postupnost. Je to dost sikovne a hlavne rychle.

Tiez sa priklanam k lepsej previazanosti na prostredie v ktorom sa nachadza. Nie je to uplne tak, ako pisal autor (slana - sladka voda). Napriklad gnome ma perfektne dialogy na otvaranie/ukladanie suborov a OOo o nich ani nechyruje. Ale aj prisposobenie dizajnu sa rata.

Dizajn ke kapitola sama o sebe. Nie je ani najlepsi ani najhorsi. Asi na urovni Office 97-2000. To znamena, ze sa s nim da zit, ale stale je tu rezerva na zlepsenie. Davnejsie som zachytil informaciu, ze OOo2 by mal byt dobre skinovatelny, ale stale som nepostrehol ako. Mozno to ostane zas len na distribuciach.

Nasli by sa aj dalsie namety na zlepsenia, ale kam ich poslat?

[Martin Beránek]

nekde sem cetl ze pokud si clovek netroufa na oficialni podnet (pres nejakou tu issuezillu, tak se to da ucelat i cesky nekde na jejich strankach)

kdo CHCE tak si najde...

[Honza]

Osobne OpenOffice pouzivam pouze pri zobrazovani doc dokumentu (na vse pouzivam TeX) v kazdem pripade pri vcerejsim testovani jsem ocenil rychlost spousteni a sviznost systemu pri praci v nem.

Na mem hardware: notebook, 1GB RAM, Intel Centrino 2000MHz vidim rychlost nabihani 2.5x rychlejsi, odezvu systemu 1.8x rychlejsi.

Tot vse co jsem mel na srdci a jazyku

Diky vyvojarum za tento produkt.

Honza

[alium]

jak dopadla ta basnicka z posledniho screenshotu? je to tam nejake posunuté... :)

[medulin]

Cela basnicka http://www.webprostor.cz/volny_cas/Jorik/Obsah/Texty%20pisnicek/U%20tabule%20dite%20stalo.html

[lyon]

http://www.webprostor.cz/volny_cas/Jorik/Obsah/Texty%20pisnicek/U%20tabule%20dite%20stalo.html

[--.----...--.-.]

uvital by som skinovatelny vzhlad. vzniklo by vela novych vzhladov a kazdy by si mohol vybrat ten, ktory sa jemu paci.

[Mikos]

To je na ho**o, pak je cely desktop nekonzistentni kdyz ma kazda druha aplikace vlastni skiny. Mnohem lepsi je kdyz vyuziva hezky primo nativni toolkit (at uz mnou preferovane QT nebo GTK+ 2.x), protoze pak ma clovek jednotný vzhled pro vsechny aplikace a vypada to mnohem lepe... tohle me prave nejvic na OpenOffice (a taky na Mozille, Firefoxu a Opere) stve. Jedine aplikace u kterych preferuju vlastni skiny jsou multimedialni prehravace (jako Beep Media Player, XMMS, GMPlayer, atp.)

[Espinosa]

Pokud si stáhnete opatchovanou verzi (ooo-build) například od Ximianu, nebo nějakého nezávislého "baliče", nebo si to zkopilujete sami, pak OOo respektuje aktuální skin KDE/Gnome. Takže skinovatelné už to JE, dokonce už od řady 1.1.x. Ten projekt se jmenuje NWF (Native Widget Framework). Podopora nativních prostředí zatím není ideální, ne všechny widgety to respektují ale aktivně se na tom pracuje, práci sponzoruje například Novell a podílí se na tom i minimálně jden čech - Jan Holešovský http://artax.karlin.mff.cuni.cz/~kendy/blog/

Ty stahnutelné oficiální verze tuto podporu neobsahují (nebo jen ve velmi omezené míře) V oficiální ostré 2.0 by tomu tak mělo být!

Jinak doporučuji buildy od Pavla Janíka (lokalizační projekt OOo) ftp://ftp.linux.cz/pub/localization/OpenOffice.org/devel/680/ Neobsahují sice plný ooo-build patchset, jen jeho oficiálně přijaté části, ale je maximálně up-to-date, balíčky RPM i DEB, samostatně i v jednom archivu, české i anglické verze, český kontrola pravopisu, + Win verze. Aktuálně: 1.9.83 http://blog.janik.cz/

Verze od Ximianu (plný ooo-build patchset + vlastní logo) http://red-carpet.go-ooo.org/ooo-680/nld-9-i586/ ..ale je to o pár verzí pozadu. (1.9.78) RPM jsou bez problémů nainstalovat do Fedory. Tato verze má například KDE File Picker.

testovací verze od RedHatu: http://people.redhat.com/caolanm/openoffice.org2/i386/ (1.9.80)

[Slavista]

V minulé verzi jsem byl zvyklý používat Alt+p, nyní je to o kousek vedle. Někdo se uklepl nebo to tak škaredě zůstane?

[Christof]

klávesové zkratky v menu se zatím generují automagicky a v české verzi se ještě budou dolaďovat (aby byly stejné jako dřív)

[Luboš Doležel (Doli)]

Mě na OO.org např. vadí, že mi červeně podvlnkovává i slova, která jsou správně. Chtělo by to tomu trochu rozšířit slovník.

[Dan Ohnesorg]

Neni problem, kdyz nam poslete slova, ktera jsou spravne, tak budou zarazena. Protoze sdilime databazi slov s projektem ispell, tak jakekoliv slovo pridane do ispellu bude posleze pridano i do OOo.

Asi nejlepsi by bylo zalozit issue a pridat uzivatelsky slovnik jako prilohu.

[Mikos]

Jay je rozdil mezi aspellem a ispellem? Jsou ty slovniky do ispellu rozsirovany stejne jako ty do aspellu? Protoze pokud vim ispell je oproti aspellu povazovan uz za "zastaraly" ci tak neco (moc se v tomhle neorientuji, ale vim ze vsechny novejsi veci pouzivaj aspell a ne ispell)

[Dan Ohnesorg]

aspell je novejsi nez ispell, nicmene pro cestinu je apell neprilis vhodny, kontrola mu trva o hodne dele a spotrebuje mnohem vice pameti.

Petr Kolar udrzuje ceske slovniky pro ispell a mam pocit, ze se daji nejak snadno prevest do formatu aspellu.

Pro OOo prebirame pred vydanim nove verze slovniku od Petra (ispellove) a konvertujeme je na slovniky pro OOo, ktere jsou potom sireny s ceskymi buildy.

[Luboš Doležel (Doli)]

A pak mě ještě štve, že u Writeru mají např. "Styly odstavce" vlastni položku v seznamu oken/na liště. OMG, tohle mě štve fakt hodně.

Ale furt lepší než jiný úžasný programy (např. Glide a podobné), které si věcí do lišty naperou hned pět, aby to nebylo málo.

Zdá se mi to nebo má OO.org pod Linuxem (oproti Windows) pomalejší vykreslování?

[Luboš Doležel (Doli)]

Nainstaloval jsem si tu betu a všechny texty (menu apod.) jsou obrovské (16bodů určitě). Koukal jsem se do nastavení KDE a žádný takový nastavení tam určitě nemám. Dá se to zmenšit Nastavením měřítka, jenže to mi zmenší i text dokumentu. Takže zase musím nazoomovat text.

Teď už to teda sice je OK, ale nevíte, čím to je?

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Pokud se vam zda oo pomala, muzete si ji o neco zrychlit vypnutim vyhlazovani pisem. Na lecktere konfiguraci tim docilite i zlepseni citelnosti pisma (treba u me - i kdyz i tak je zobrazni pisma dost pofiderni):

nastroje -> volby -> zobrazit -> vyhlazovani -> zrusit volbu

[--.----...--.-.]

teda, musim vyvojarov openoffice pochvalit. hlavne za rychlost spustania. ta je priam uzasna. dalej sa mi paci nastavenie exportu do pdf. naozaj, well done.

[Ondřej Kubečka]

Možná jsem příliš útlocitný, ale dotklo se mě to. Když jsem se s tím setkal u prvních testovacích buildů, tak jsem tak trochu doufal, že pánové vývojáří RH/FC/SuSE/Mdk... uživatelé prostě šetří čas a chápu to, ale když teď vidím, že tohle je nový nativní přístup k linuxovým binárním balíčkům, je mi smutno. Jako Slackware uživatele mě zaráží, co je na tom nativně linuxového nebo co je na mé distribuci tak nelinuxového.

Abyste mě správně pochopili, jsem si vědom, že RPM/deb opravdu bez problémů odbaví (možná i převážnou) většinu uživatelů, ale od vlastních mě tento úskok leká ještě více. Vždyť také .doc vyhovuje většině všech PC uživatelů stejně jako stránky funkční pod MSIE X.Y a přesto si dovedu představit, že přes tento rozumný argument většiny mnohé pány s RH/FC/deb .doc ani nevalidní web nepotěší.

Takže jaká je pointa? K obsahu balíčku se samozřejmě dostat dá (třeba pomocí alien), stejně jako se člověk nakonec vyloví poklad (nebo haraburdí) z hlubin .docu a většiny MSIE-pouze stránek. Jenom jsem tak trochu doufal, že v linuxové komunitě se nebude tak samozřejmě pracovat s většinou...

A možná nakonec dobře, třeba mě to namotivuje kompilovat mastodonta a odměnou po pár dnech mi bude rychlejší odezva. :) Třeba jsem to jenom nepochopil.

Podobně jsem narazil i ve vzhledu. Pozná si to prý samo GNOME a KDE, ale jak si to poradí s mým desktopem, na kterém veselé řádí PekWM? Podle vzhledu OOo je to asi KDE. Škoda, GNOME by možná zapadlo trochu lépe a přiznávám, že na mě působí esteticky lehce příjemněji (což ještě neznamená, že bych tu věc chtěl používat). To, co jsem však měl před sebou vypadalo v nejlepším případě.... zajímavě.

Ale konec nářků, stejně to moc nepoužívám. Když to vyklopí TeX, pořád ještě to vypadá lépe. :)

[Michal Marek (twofish)]

RPM a dpkg jsou otevřené formáty (*), takže srovnání s doc a nevalidními weby kulhá na obě nohy. Navíc nevím jak Slackware, ale ostatní distribuce stejně připravují vlastní balíčky.

(*) rpm je hlavička + cpio.gz, dpkg je ar a v něm dva tar.gz, takže i s low level nástroji je to otázka pár příkazů. Kromě toho "high level" nástroje jsou volně dostupné včetně zdrojových kódů.

[Ondřej Kubečka]

Má ty prostoto, velice se omlouvám za své zásadní opomenutí, hned při příští konverzi RPM -> tgz si to musím připomenout, že tím nebyl vyjádřen názor na většinovost, protože k formátu je přibalena specifikace.

A přece: hořkost zůstává. K obsahu RPM (deb) se dostanu (samozřejmě díky tomu, že je to otevřený formát), stejně jako se dostanu k .doc a zmršenému webu (navzdory jejich jejich uzavřenosti s více méně srovnatelným úsilím). Jádro pudla je zakopáno jinde a bohužel jste se podíval do jiné jámy než já.

Není to samozřejmě problém zásadní, a mé osoby se ke všemu týká okrajově jako celé OOo. Prostě mě zarazilo, že za nativní formu pro Linux bylo označeno RPM a deb a přitom když se to instaluje do /opt, stejně tak to mohl být prostě tar.gz stromu s binárkami (ani ne ve formátu - samozřejmě otevřeném - instalačního balíčku Slackware) a troufám si říci, že by to šlo snadno použít skoro všude (aniž si chci hřát svou polívčičku - tgz mi přijde mnohem společnější řečí než RPM/deb, jak ostatně svědčí už i to, že jsou dva.

Končím: správci distribucí si jistě skutečně vytvoří své vlastní balíky (tuším, že stejně určitě i Deb., Ubuntu, FC, RH, SuSE, Mdk... každý opatchovaný, potůněný a extra zkompilovaný) a udělají to i další a o své produkty se podělí. Já si taky udělám svoje Slack-balíčky a poskytnu je podle možností těm, kteří je budou chtít/potřebovat. To nic nemění na tom, že tvůrci OOo řekli: 1) nativně linuxový binární formát je deb/RPM 2) kdo chceš použít naše buildy na nějaké jiné nestandardnosti, tak si to zkonvertuj sám (přitom rovnou sbalit strom jako .tgz nezní až tak náročně - zabere to pak sice místo na serveru, ale ušetří to přenosovou kapacitu).

Jinými slovy, aniž se tím chci koho dotknout, podle toho, co zatím čtu (třeba vše bude jinak), neprojevily schopnost myslet s ohledem na alternativy/minority.

Třeba jsme se už pochopili. ;)

[GeBu]

Nemůžu v nové verzi přijít na to jak udělat Artistic text (text, který lze přímo upravovat myší).

[Dan Ohnesorg]

menu zobrazit, panely nastroju, kresba, tlacitko pismomalba, jinak to neumim

[GeBu]

Hmm. Díky Dane - nevím, jestli je to přesně ono, před tím to bylo jiným způsobem práce s normálním textovým nástrojem.

[David Jež]

Muze mi nekdo jednoduse vyslvetlit, co muselo byt tak strasne ale strasne hrozneho na stavajicim formatu pro ukladani dat, ze musel byt nahrazen necim jinym? A jakou super hyper megavyhodu ma tento format? Krome toho, ze ze stavajiciho pohledu to nikdo nikde neprecte? To jako budou mit OO.o kazdych ob par let vzdycky zbrusu novy, zbytecny a nekompatibilni format? To je cesta do pekel ala widle. Potom si akorat mohu gratulovat, ze dulezite dokumenty mam uchovane v TeXu... Dalo mi dost prace presvedcit spoustu uzivatelu, kteri meli dokumenty uchovane v .doc, nekdy v dobe OO.o 1.0 presvedcit aby dokument nacetli a ulozili ve formatu OO.o a neukladali jako .doc pokud s nim chteji dale pracovat. Ne ze by treba nekteri vedeli oc se jedna a proc to tak delaji. Ted se zase budou divit s verzi 2.0 a dalsi proc ve verzi 1.x neprectou nektere dokumenty. Ach jo. Bude alespon nejaky jednoduchy filtr mimo OO.o (tim myslim nejlepe programek v C) pro prevod noveho formatu do stareho?

Nemam moc rad jakekoliv systemy (vcetne souborovych, reiserfs budiz zarnym prikladem), ktere se jen tak z libozvule nekompatibilne meni vice nez je zdravo hlavne kdyz to neni vylozene nutne.
-djz

[Radomír Fojtík]

Mne teda mrzi, ze jsem se v tomto clanku ci pod nim v komentarich nic o tomto novem formatu nedozvedel. Samotneho mne to docela zajima.

Vychodiskem budiz

http://oo.o.cz/fileformat

Muze k tomu nekdo dodat, jak se veci maji ci nemaji?

[Radomír Fojtík]

pardon, tady

[Dan Ohnesorg]

Mozna by bylo lepsi ptat se u odkazovaneho clanku

[DAvid]

Zkuste se podívat na http://www.oasis-open.org/committees/tc_home.php?wg_abbrev=office

[dejf]

A jak tomu byva u projektu, ktere se jednou uspesne rozbehnou a chyti se jich lemplove. Firefox ma podobnou sadu M$idnich potizi.

Problem je, ze pokud nekoho premluvite aby zkusil neco jineho nez wokna a opici, musi to fungovet nejmene stejne dobre. Firefox je problem kompilovat a distribuovat ve smysluplnych verzich diky trademarku, jeho bug policy je naprosto kriticka. Rychlost OO.org je katastrofalni a kompatibilita neni nic moc. Presto se clovek uz o verzi 1.0 docetl od nekterych jejich autoru a apostolu, ze otvira veskere M$ dokumenty bez problemu.

OO.org a Firefox jsou vlajkove lode OpenSource a obe uz maji spoustu der a jestli se jejich tvurci rychle nevzpamatuji a nedodelaji co tvrdi, ze je hotove, zajem o OS produkty v konsumnim svete, kde se widle daj zkopirovat behem 3 minut velmi rychle poklesne. Bohuzel.

Mozna nastesti...

[Ctirad Feřtr]

OOo a Firefox vlajkové lodě opensource ? Proboha to snad ne. Možná tak z pohledu windows BFU díky tamní marketingové masáži. Pro normální uživatele (nejen) linuxu je Firefox a především OOo typický příklad kontroverzní "windózní" aplikace, která má s filozofií unixu pramálo společného.

[Lama]

>>>ze otvira veskere M$ dokumenty bez problemu.

Už jsem tu ponadával na OOO, ale klobouk dolů jak mi krásně opraví zakousnuté padající Wordy, už jen za to půjdou do nebe!

[Adam Pribyl]

Nevim jak na windows, ale u me si tedy o rychlosti OOo2b muze nechat jen zdat. Je to priserne pomale, pomalu se vykresluji i menu a vubec vsechny funckni prvky. Jsem pod KDE a stejne se k vykreslovani pouziva GTK (netusite nekdo podle ceho se OOo2b rozhoduje co pouzije?). Co me vyrazne vadi ze je vsechny butonky pri prejezdu mysi poblikavaji, ikony jsou otresne a jakoby se vickrat prekresluji.. proste je to cele takove nejake rozhrkane. Kdybych tohle stahl jako nejaky shareware, tak prosim, ale jako OOo2 BETA to je des. Funkcionalita muze byt sebelepsi, ale pokud se to dobre neproda je to k nicemu.

[Shafa]

Mno, uvazujeme, ze OO nasadime do firmy. Priznavam ze jsem vyrostl na MSO, ale nejsem na nich zavisly a mam male zkusenosti i s KOffice aj.

Pod Win98 i WINXP (na mnoha ruznych PC) je rychlost loadu OO 1.1.4 oproti MSO2000 dvojnasobna az TROJNASOBNA (autorun pri startu OS nepouzivame ani u MSO), a to doslova. O vyblitych ikonkach u OO radeji nebudu mluvit - rozhodne netouzim po umeleckem dile, ale toto...

Spousta JEDNODUCHYCH importovanych dokumentu je SILENE rozhozena. Problemy s obrazky. U tabulek nekompatibilni prevod casovych vypoctu. Atd, atd, atd.

Umim si predstavit zacit pracovat pouze s OO soukrome. Nicmene, nevim jake ma projekt OO ambice, ale jako nahrada za MSO pro bezne uzivatele typu ucetni, sekretarka, obchodak (co je to styl? co jsou to skryte znaky? co je to ukotveni? co je to zalomeni sloupce?...), ve firme to zacinam zavrhovat. Ciste z efektivnich duvodu.

Hodne me to mrzi, protoze MSO Pro nas vyjde na 16000,-Kc 1 balik, ale zjistuju ze pro firmu to z efektivniho hlediska zrejme nebude prodelecne.

UFF. Tak jsem si po 2 mesicich zkouseni OOo vylil srdce. Rad si o tom s kymkoliv popovidam. shafa /at/ email /dot/ cz

[Shafa]

Preklep - ne rychlost loadu OO, ale doba, tzn. ze OO nabiha 2x - 3x pomaleji nez OOo

[Lama]

To jsem zvědav jak se OO popere s mými fonty, za které jsem dal osm tisíc (za šest řezů) a od té doby jsem se musel naučil vyrobit *.afm, vygooglil cosi o ppd tiskárny...ale mě programování nezajímá, já spěchám za holkama a místo toho mám čučet do Googlu atd?

... a tak jsem si strčil fonty do Billowoken a nemusím se učit programovat a můžu krásně psát faktury - toť smutný příběh OOój.