Brian Exelbierd, zástupce Red Hatu v představenstvu distribuce CentOS, poskytl rozhovor webu The Register. Ukončení vydávání CentOS jako sestavení RHEL vysvětluje tak, že Red Hat ho odmítl nadále sponzorovat. Dále hovoří o roli a omezeních nového bezplatného vydání RHEL.
Balíček s utilitou sudo byl vydán ve verzi 1.9.5p2. Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2021-3156. Lokální uživatel může získat práva roota i když není uveden v souboru sudoers. Podrobnosti i s videoukázkou v příspěvku na blogu společnosti Qualys. Chyba byla do kódu sudo zanesena na konci července 2011 (commit 8255ed69). Týká se tedy verzí 1.8.2 až 1.8.31p2 a 1.9.0 až 1.9.5p1.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2020. Ke konci roku vlastnila 165 530 pevných disků. V průběhu roku jich přibylo 39 792. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, klesla na 0,93 %. V roce 2019 to bylo 1,89 %. V roce 2018 to bylo 1,25 %. V roce 2017 to bylo 1,77 %. V roce 2016 1,95 %.
Dle plánu byl vydán Mozilla Firefox 85.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Přibyla ochrana před supercookies. Odstraněna byla podpora Flashe. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 4.15 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.9. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.6.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.9.15.
Projekt Mozilly MDN Web Docs dokumentující webové standardy včetně jejich podpory v jednotlivých prohlížečích byl loňským propouštěním citelně zasažen. Poté, co se obsah MDN přesunul na GitHub, čímž se z určitého pohledu více otevřel pro přispívání z řad webových vývojářů, vznikla nová organizace Open Web Docs. Na Open Collective už má přes 60 finančních přispěvatelů a největší mezi nimi jsou Google, Microsoft a Coil. Dále se do projektu zapojuje samozřejmě Mozilla, Samsung a W3C [Mozilla.cz].
Od verze 7.1 (vyjde na začátku února) bude mít LibreOffice přívlastek Community - přesný název tedy bude LibreOffice Community 7.1. Kromě názvu se nic nemění, nedochází k omezování funkcí apod. Přejmenování je výsledek dlouhých diskuzí nad novým marketingovým plánem a snahou odlišit komunitní a firemní verze LibreOffice. Vznikají také další nové pojmy: LibreOffice Technology - brand pro veškerý software založený na LibreOffice a LibreOffice Enterprise - pro partnery ekosystému a jejich enterprise verze LibreOffice.
Umělec a designer Rocky Bergen má na svých stránkách volně ke stažení papírové modely počítačů Amiga 500, Amstrad CPC 464, Apple II a dalších. Čtenáři AbcLinuxu na ně jistě dokážou dostat i Linux. :-)
OctoPi, linuxová distribuce pro Raspberry Pi s předinstalovaným webovým rozhraním pro ovládání 3D tiskáren OctoPrint, byla vydána ve verzi 0.18.0. Přehled novinek v oznámení na blogu a na GitHubu.
Mozilla.cz informuje, že Mozilla ukončuje program ověřených doplňků. Na server s doplňky addons.mozilla.org může svůj doplněk pro Firefox nahrát jakýkoliv vývojář, stačí k tomu účet Firefoxu. Po automatické kontrole (a případně na jejím základě následující ruční kontrole) je doplněk zveřejněn uživatelům. Nejpoužívanější doplňky, které splňují určité standardy, Mozilla na serveru označuje jako doporučené, a na to chtěla navázat
… více »Pamatujete si ještě na uvedení OpenOfiice.org 2.0? Od oficiálního uvolnění to budou za pár dní právě tři roky, balík samotný je ale ještě o nějaký ten pátek starší - u OpenOffice.org je totiž zvykem, že vývojové verze „zraje“ několik měsíců bez větších úprav a téměř každý build se dá normálně používat, a tak je aktuální řada balíku v provozu bez větších obměn opravdu dlouho. Za tuto dlouhou dobu stihla nabrat několik nových funkcí, nicméně vždy se jednalo v podstatě jenom o drobnosti, a tak už určitě uznáte, že dozrál čas na vydání další verze.
Nové OpenOffice.org přináší několik grafických změn - nový splashscreen, který je teď o 30 % víc sexy, uvítací obrazovku, která dokáže rychle navigovat k jednotlivým komponentám balíku, novou sadu ikon, nové grafické téma v Calcu, nové zobrazení grafů a několik dalších vylepšení. Bohužel se mi nepodařilo rozjet ve Fedoře 9 GTK+ kabátek, takže jsou screenshoty trochu degradovány základním šedým vzhledem celého balíku, za což bych se chtěl omluvit.
Je nová verze standardu ODF pro běžného uživatele v něčem výhodnější, nebo je to spíše nežádoucí vnášení nekompatibility s jinými aplikacemi a staršími verzemi OpenOffice.org? Těžko soudit, nicméně stalo se a OpenOffice.org 3 podporuje ODF verzí 1.0/1.1 a 1.2 jak pro čtení, tak pro zápis; pokud chcete zapisovat ve starší verzi formátu, je třeba nastavit si ji v konfiguraci, implicitně je zapnuto ODF 1.2. Změny mezi formáty by neměly být zásadní, a tak se dokumenty v ODF 1.2 - dle vývojářů - mohou a nemusí dát otevřít i ve starších verzích OpenOffice.org – což je vyjádření jako ze seriálu „Jistě, pane ministře“.
Ačkoli nové OpenXML formáty Microsoftu, které jsou použity v Office 2007, jsou tématem stále velmi kontroverzním, je třeba dívat se na ně pragmaticky a zejména je potřeba umět je otevírat. Filtry pro tyto formáty byly zařazeny už do velmi raných buildů OpenOffice.org 3 a tvrdě se na nich pracovalo. Výsledkem je, že na jednu stranu prakticky všechny tyto dokumenty, které jsem dostal pod ruku, šly v OpenOffice.org 3 otevřít, na druhou stranu je formátování stále ještě celkem volné a občas mají - například v Impressu - některé texty problémy udržet se v rámci stránky. Nicméně první velký krok je hotový a už i tato raná implementace OpenXML je pro velkou skupinu lidí důvodem k upgradu.
Takto si Impress poradí s pptx, které mi poslala kolegyně
Pomalu se přesouváme od "must have" záležitostí k novým killer features. Ač se to může někomu jevit jako nepodstatná blbost, považuji následující vlastnost za velmi významnou pro specifické oblasti. V OpenOffice.org 3 je možno mít otevřenu jednu tabulku více uživateli naráz, takže všichni mohou najednou zapisovat. Vsadím svůj klobouk, že v každém "enterprise" podniku o více než 100 lidech se najde větší či menší skupina, která denně musí řešit problém známý jako "Soubor je zamknut jiným uživatelem, chcete jej otevřít v režimu pro čtení?". Po přechodu na OpenOffice.org 3 bude úsměv těchto zaměstnanců nejméně o 7 % širší, což se jistě zapíše do dalších firemních statistik (které již může zapisovat více zaměstnanců současně :-)).
Editaci souboru více lidmi jsem nezkoušel, můžete se ale pokochat novým grafickým tématem
To, že OpenOffice.org umí exportovat PDF, je asi zbytečné psát. Pro novou verzi ovšem vytvořil Sun zcela unikátní doplněk (plugin), který podstatně rozšiřuje možnosti práce s PDF - dokonce bych se nebál nazvat tuto funkci další killer feature. Plugin má dvě zásadní funkce - zaprvé umí otevřít obecné PDF v OpenOffice.org Draw. Jednoduše dáte otevřít - vyberete PDF a obrázky, křivky a texty jsou na svých místech, tedy plus mínus skoro. Lidé, kteří říkali, že PDF je jenom pro zobrazování a tisk už zkrátka nemají pravdu, PDF už jde normálně otevřít a upravovat i v obyčejném kancelářském balíku.
Importované PDF – texty rozdělí na jednotlivé řádky a ne vše úplně sedí na svém místě, ale pro takové to naše domácí PDFkování...
Druhá vlastnost doplňku je ještě o fous zajímavější - umožňuje vytvářet tzv. "hybridní PDF". Takové PDF pak v sobě obsahuje tradiční obsah, který se zobrazí v libovolném PDF prohlížeči, a také původní ODF dokument, ze kterého bylo PDF vytvořeno a který prohlížeč nezobrazuje. Když jej otevřete PDF prohlížečem, zobrazí se dle očekávání, ale když jej otevřete pomocí OpenOffice.org, otevře se ODF dokument zabalený v PDF. Ukazoval jsem známému v Adobe Readeru tabulku v PDF, kterou jsem pak "normálně" otevřel v Calcu, upravil nějaký vzorec a zase vyexportoval do (hybridního) PDF, že je PDF hybridní jsem mu neříkal. Celkově jsem mu na nějakou dobu přerovnal jeho chápání PDF, nicméně tato funkce neslouží jen k šokování náhodných kolemjdoucích, ale po krátké době používání ji hodnotím jako velmi praktickou - ke všem dokumentům mám jen jeden soubor a nemusím tak dohledávat, ze které že verze jsem exportoval PDF.
Nenápadná volba s velkým potenciálem
Linuxová verze rozšíření je k dispozici bohužel pouze pro 32bitový OpenOffice.org, kterým momentálně neoplývám, takže, prosím, omluvte použitou platformu u těchto screenshotů.
Rychlost (resp. spíše pomalost) balíku OpenOffice.org je proslulá, zejména ve světě Windows je onen „druhý nejbližší konkurenční produkt“ opravdu znatelně rychlejší. Z používání trojkové řady mám subjektivní pocit, že se to o kousek zlepšilo, když se ale člověk podívá na Internet na nějaké objektivní benchmarky, zjistí, že rozdíly oproti předchozí řadě jsou zanedbatelné – někdy je rychlejší dvojka a jindy trojka. Tento problém tak zřejmě nakonec vyřeší Mooreův zákon, který říká, že rychlost počítačů se každých 18 měsíců zdvojnásobí – takže prakticky stačí nezpomalovat a za tři roky se nám čekací doby zkrátí o 75 %.
Dále už jen z rychlíku - nativní podpora MacOS X (již nejsou potřeba X), integrovaný solver pro řešení úloh lineárního programování, 1024 sloupců v Calcu (s tímto číslem se mi vždy vybaví profláknutá věta z Pelíšků - "A bude to stačit, myslíš?"), Writer umí zobrazovat více stránek najednou, v Impressu jdou vkládat vlastní tabulky a tak dále.
Nová verze OpenOffice.org nepřináší žádný bombastický převrat, který by ji okamžitě katapultoval do role leadera trhu, jde spíše o reakci na vyvíjející se svět (podpora nových formátů) a drobná omlazení, jako bonbónek přidává několik zajímavých funkcí. Své věrné uživatele určitě nezklame a pomocí nových killer-features si zase o kousek rozšíří své působiště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Čistě teoreticky je to chyba rozhraní (i když LyX býval použitelný). Prakticky je problém ve formátu, protože se jedná o plnohodnotný programovací jazyk a na to se nějaká klikátka dělají velmi obtížně.
Stačí se podívat na současné OOo. Jestlipak můžete u nového stylu vysvětlit „přítulnému uživatelskému rozhraní“, že tenhle styl značí odstavec? Nemůžete, přestože ODF to umožňuje. Jestlipak dokážete vyrobit hypertextový odkaz, třeba na jabberovou adresu? Nemůžete, protože na to chybí ve formuláři kolonka.
Prostě řečeno jakékoliv přítulné rozhraní se z principu bude dopouštět trestuhodných zjednodušení.
chce proste jen psat text a pak si naklikat jeho vzhled
A to je problém. Protože výsledkem je mišmaš, který je čitelný jen po vytištění. Žádné další strojové zpracování (vyhledávání, tvorba obsahu, rejstříku, převod do XHTML, porovnávání verzí) se nemůže konat.
Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.
Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.Znáte takový, použitelný, multiplatformní, nejlépe open-source? Kdysi jsem něco takového marně sháněl…
Eclipse?Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.Znáte takový, použitelný, multiplatformní, nejlépe open-source? Kdysi jsem něco takového marně sháněl…
Ne. Ale doufám, že něco takového existuje. Kdysi si někdo pochvaloval jEdit, či co to bylo za javovou obludu, které se hodilo XML schéma a uživatel pak klikal elementy, vybíral z výčtově definovaných atributů a při řízeném textu (např. ISO datum) mu editor vynadal, když porušil syntaxi. Výsledek údajně byl vždy validní strom.
Osobně takový přístup nemám rád (raději Vim a validující parser), ale mám dojem, že na některé lidi nic jiného neplatí.
žádný bombastické převrat
Třeba ani export do PDF (zabijácká vlastnost verze 2) nefunguje zrovna spolehlivě. Nejem mně se z takových dokumentů zrácejí česká písmenka (jsem smolař, píšu česky), což je o to zvláštnější, že exportované PDF je bestiálních rozměrů a člověk by čekal, že tam tedy budou i všechny potřebné fonty. Tisk do souboru (.ps či .pdf) je vždy jistější varianta než ten "úžasný" export. Výsledek je pak o řád menší a zobrazuje vše správně.
Říká se, že MSO umí věci, které drtivá většina lidí v životě nevyužije a asi to je pravda. No ale OpenOffice.org na druhou stranu neumí věci, které by drtivá většina lidí ráda využila.
OpenOffice.org mne díky svým naprosto unikátním vlastnostem (ať už se jedno o schopnosti funkční či zobrazovací) na krátkou dobu donutil používat (La)TeX. Jíný způsob pro napsání bakalářské/diplomové nebo jakékoli jiné práce neznám.
Zrovna v případě Office sady Microsoft válcuje kohokoli prostou kvalitou produktu.Ako pre koho. Pre mňa MS Office nie je dosť dobrý. Čokoľvek, čo potrebujem, dokážem urobiť rýchlejšie v starom SmartSuite z roku 1997, pretože je to intuitívnejšie, premyslenejšie a šikovnejšie než MSO. Problém je len v tom, že IBM prehralo súboj s marketingom Microsoftu a SS sa už nevyvíja.
A to rozhodně není k smíchu...
Že OO nově umí sdílení sešitu, je určitě dobrá zpráva, ale Excel tuhle věc umí už minimálně od verze 2000, tudíž bych to rozhodně nepovažoval za "killer feature".Hmm, to jsem netušil; to jsme tady všichni lamy, protože to řešíme už pěkně dlouho. Jak se to dělá, jestli se můžu zeptat, ať taky udělám něco produktivního?
http://magazin.slunecnice.cz/clanky/tipy-a-triky-pro-excel-3-cast/
sudo ln -s /usr/lib/libstlport_gcc.so.4.6 /usr/lib/libstlport_gcc.so sudo ldconfig -v(OOo jsem instaloval z Debian testing) A teď už můžu pdf importovat...
echo 1 >/proc/sys/vm/drop_cachesa potom spustanie zazije stredovek.
Podle mě je jeden za osmnáct a druhej za dvacet bez dvou. Taky jsem nemohl odolatHa! Kryptofašismus :D (také jsem nemohl odolat)![]()
Vývoj balíku OpenOffice.org probíhá pod záštitou zejména firem Sun Microsystems a Novell. Přispěvateli jsou také další subjekty včetně dobrovolných programátorů. Vývoj je veden na ryze profesionální bázi, jen se nejedná o uzavřený projekt jedné firmy, ale o projekt otevřený.Uff, tak toto som fakt netusil.
Linuxová verze rozšíření je k dispozici bohužel pouze pro 32bitový OpenOffice.org.
Zapomněl jste sdělit jednu zásadní informaci - a tou je proč? Že by zase nějaké prasácké přetypovávačky z pointerů na int/long? Takovou prasárnu bych neudělal ani já a že teda jsem programátor prase, hlavně díky mému oblíbenému operátoru ?:
, který jsem schopen vnořit i 10x do sebe .