Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Jak tvrdite, "filozofie Ubuntu" je vam velmi blizka. Proc tedy prvni co udelate po instalaci (free) Ubuntu je, ze nainstalujete proprietarni kodeky a jiny ne-free software??? Trosku schizofrenie nemyslite?Protože je to v naší zemi naprosto legální, a protože si chce uživatel poslechnout písničky v nejrozšířenějším hudebním formátu. Nechápete na tom snad něco?
Co nechapu je prosazovani samotne myslenky "only-free" uzivatelem, na ktereho jsem reagoval. Jestlize tento uzivatel prosazuje tuto myslenku, proc si tedy dobrovolne instaluje proprietarni software?Tak to jste asi filosofii Ubuntu vůbec nepochopil - Ubuntu se nesnaží být free za každou cenu jako třeba Stallmanovo Ututo nebo gNewSense. Ubuntu se snaží být plnohodnotným svobodným OS a proto nabízí uživatelům i svobodu si nainstalovat nesvobodný software, když to uznají za vhodné.
PS. Ubuntu bude vzdy vypadat jako Win95, nebot pouziva GNOME!Hadat se o tom, co je hezci nema smysl. Ale tahle veta je naprosto evidentni kravina
Me osobne prijde GNOME v Ubuntu stejne HNUSNE jako vsude jinde. Takze pro me plati GNOME=Win95.Škoda, že úroveň svých příspěvků občas shodíš nějakým úletem podobným tomuto. S většinou toho, co jsi tu jinde napsal, se dá buď souhlasit nebo rozumně polemizovat. Takovéhle flamebaity však celkový dojem dost kazí.
APT je proste APT. Timto dekuji panum z Novellu a Microsoftu, ze me donutili zkusit neco jineho, neco mnohem lepsiho :o).Pořád je mi záhadou, proč spousta Debianistů pořád prosazuje apt, když takové aptitude je minimálně o řád lepší, pouze neumí pracovat se src balíky (nebo umí, ale já to tam nenašel).
Ale terba uz to neni pravda.
Z mych zkusenosti z FC4 muzu rict, ze vsechno je lepsi nez yumI drátem do voka? :P Koukám, že tu zase propukly závody, kdo dočurá vejš a dál anebo (postpubertálně) kdo má větší péro. Kdybyste radši připomínkovali článek ;)
Jinak, do Ubuntu je možné přidat debianí repository. Stačí si trochu pohrát s prioritami v sources.list. Ale co to tu říkám, takový pokročilý uživatel, jako vy, tohle všechno jistě ví :-P
Vzhledem k tomu, že jsem KUbuntu instaloval na cca 30 různých počítačů a na žádném z nich jsem se nesetkal s problémem disfunkčnosti Opery, tak vám bohužel nemůžu říct, kde je zakopaný pes.
Demagog jsem - to klidně přiznám. Ale nepochopil jste mou výtku - já nekritizuju počet distribucí a jejich změny (taky jsem jich asi 5 vyzkoušel), ale připadá mi směšné měnit distribuci jenom kvůli webovému prohlížeči. Distribuce jsem měnil buď kvůli baličkovacímu systému anebo způsobu konfigurace.
Kdo prosím vás tvrdí, že je Debian obtížný?
Mě příjde stejně snadný jako cokoliv jiného...
Najdete si prizpevek "15.11. 10:26 JK" a najdete v nem, kde hanim UBUNTU! Protoze lzete!tomu všemu dává korunu.
Dovolim si to přeložit, protože buď neumíte anglicky, nebo si sedíte na vedení. "Po vydání Ubuntu 6.06 LTS, je nyní Canonical potěšen, že vám může oznámit uvedení Opery pro Ubuntu." Jestli vůbec rozumít časové souslednosti této věty zjistíteJá si Vás dovolím upozornit, že anglicky umím velmi dobře.
že Ubuntu 6.06 tu bylo dříve než Opera pro Ubuntu. Je uplně jedno o kolik dní, či týdnů šlo. Každopádně to potvrzuje, že v určité době prostě v repozitářích NEBYLA!Nebyla tam zhruba 5 týdnů po vydání Ubuntu 6.06 LTS, jehož životnost bude na pracovních počítačích 3 roky. Můžete ve svých příspěvcích používat velká písmena a vykřikníků, kolik chcete, a kopírovat je na jiné linuxové servery, ale to nic nemění na tom, že to tvrzení není relevantní, jelikož v současné době neplatí. Uživatelé, čtenáři a diskutující z takového tvrzení nemají žádný užitek, naopak dsotávají naprosto zavádějící informaci. Takže ještě jednou, pokud chcete a potřebujete za každou cenu kritizovat Ubuntu, budete si muset vymyslet jiné, lepší důvody.
Mohu mít přece pocit, že Ubuntu nepřináší žádnou podstatnou přidanou hodnotu navíc, a tudíž mi přijde zbytečné....No vidíte, a právě třeba tu Operu 9 si v Debianu přes standardní repozitáře nenainstalujete. V Ubuntu na to stačí několik kliknutí v nástroji Přidat/odebrat programy. Podstatná hodnota Ubuntu navíc je třeba to, že přivádí Linux na pracovní stůl mezi běžné lidi. Poskytuje spustitelné i instalační CD v jednom a lze si je bezplatně objednat a zaslat až domů, což je naprosto zřejmý přínos směrem k atraktivitě pro uživatele. Jednodušší a pohodlnější instalaci systému a třeba i instalaci Opery 9 (podobně ostatních programů) oproti Debianu pro ty zájemce, kteří ji upřednostňují před Firefoxem, jsem zmínil také. Rovněž i bezesporu atraktivnější výchozí vzhled Ubuntu oproti Debianu (a to ať se na mně nikdo nezlobí, vždyť například i ty ikony na ploše a v nabídkách byly provedené na mnohem vyšší úrovni ve Windows 95 než v nejnovějším Debianu s GNOME) jsem uváděl. A pokračovat bych mohl dlouho.
primlouval bych se za popis zasadnejsich veci systemu, nez uvadet/popisovat vzhled a vkladat screenshoty jednotlivych programu. temi zasadnejsimi vecmi mam na mysli, jak spolehlive funguje na notebooku suspend to ram/diskNemám.
, konfigurace wifi (wpa, moznosti autentizace, wpa-psk, wpa-tls, peap...), funkce VPN klienta (Ipsec/l2tp/pptp), tj. jak se treba pripojim k nejrozsirenejsim vpn serverum (m$, ci$co) atp..Nemám, nevedu.
ono obecne je napr. powermanagementu v linuxu venovano malo prostoru v recenzich jednotlivych dister a pak se treba stava, ze takova zakladni vec, jako vypinani monitoru (LCD) nefunguje (podsviceni bezne trvale sviti, jen je zobrazena cerna), asi to lze poladit upravou xorg.conf, ale podobne veci by mely byt pristupne pres GUI, jinak linux na desktopu nema sanci!Já bych se za další článek, který by se věnoval právě tomuto, přimlouval taky. Tož autoři, do toho! ;)
Do toho všeho Petr Tomeš se svými silnými slovy a prázdnými řečmi.Takové vyjádření mi přijde ještě prázdnější, už proto, že není konkrétní.
Tiskni
Sdílej: