Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Jak tvrdite, "filozofie Ubuntu" je vam velmi blizka. Proc tedy prvni co udelate po instalaci (free) Ubuntu je, ze nainstalujete proprietarni kodeky a jiny ne-free software??? Trosku schizofrenie nemyslite?Protože je to v naší zemi naprosto legální, a protože si chce uživatel poslechnout písničky v nejrozšířenějším hudebním formátu. Nechápete na tom snad něco?
Co nechapu je prosazovani samotne myslenky "only-free" uzivatelem, na ktereho jsem reagoval. Jestlize tento uzivatel prosazuje tuto myslenku, proc si tedy dobrovolne instaluje proprietarni software?Tak to jste asi filosofii Ubuntu vůbec nepochopil - Ubuntu se nesnaží být free za každou cenu jako třeba Stallmanovo Ututo nebo gNewSense. Ubuntu se snaží být plnohodnotným svobodným OS a proto nabízí uživatelům i svobodu si nainstalovat nesvobodný software, když to uznají za vhodné.
PS. Ubuntu bude vzdy vypadat jako Win95, nebot pouziva GNOME!Hadat se o tom, co je hezci nema smysl. Ale tahle veta je naprosto evidentni kravina
Me osobne prijde GNOME v Ubuntu stejne HNUSNE jako vsude jinde. Takze pro me plati GNOME=Win95.Škoda, že úroveň svých příspěvků občas shodíš nějakým úletem podobným tomuto. S většinou toho, co jsi tu jinde napsal, se dá buď souhlasit nebo rozumně polemizovat. Takovéhle flamebaity však celkový dojem dost kazí.
APT je proste APT. Timto dekuji panum z Novellu a Microsoftu, ze me donutili zkusit neco jineho, neco mnohem lepsiho :o).Pořád je mi záhadou, proč spousta Debianistů pořád prosazuje apt, když takové aptitude je minimálně o řád lepší, pouze neumí pracovat se src balíky (nebo umí, ale já to tam nenašel).
Ale terba uz to neni pravda.
Z mych zkusenosti z FC4 muzu rict, ze vsechno je lepsi nez yumI drátem do voka? :P Koukám, že tu zase propukly závody, kdo dočurá vejš a dál anebo (postpubertálně) kdo má větší péro. Kdybyste radši připomínkovali článek ;)
Jinak, do Ubuntu je možné přidat debianí repository. Stačí si trochu pohrát s prioritami v sources.list. Ale co to tu říkám, takový pokročilý uživatel, jako vy, tohle všechno jistě ví :-P
Vzhledem k tomu, že jsem KUbuntu instaloval na cca 30 různých počítačů a na žádném z nich jsem se nesetkal s problémem disfunkčnosti Opery, tak vám bohužel nemůžu říct, kde je zakopaný pes.
Demagog jsem - to klidně přiznám. Ale nepochopil jste mou výtku - já nekritizuju počet distribucí a jejich změny (taky jsem jich asi 5 vyzkoušel), ale připadá mi směšné měnit distribuci jenom kvůli webovému prohlížeči. Distribuce jsem měnil buď kvůli baličkovacímu systému anebo způsobu konfigurace.
Kdo prosím vás tvrdí, že je Debian obtížný?
Mě příjde stejně snadný jako cokoliv jiného...
Najdete si prizpevek "15.11. 10:26 JK" a najdete v nem, kde hanim UBUNTU! Protoze lzete!tomu všemu dává korunu.
Dovolim si to přeložit, protože buď neumíte anglicky, nebo si sedíte na vedení. "Po vydání Ubuntu 6.06 LTS, je nyní Canonical potěšen, že vám může oznámit uvedení Opery pro Ubuntu." Jestli vůbec rozumít časové souslednosti této věty zjistíteJá si Vás dovolím upozornit, že anglicky umím velmi dobře.
že Ubuntu 6.06 tu bylo dříve než Opera pro Ubuntu. Je uplně jedno o kolik dní, či týdnů šlo. Každopádně to potvrzuje, že v určité době prostě v repozitářích NEBYLA!Nebyla tam zhruba 5 týdnů po vydání Ubuntu 6.06 LTS, jehož životnost bude na pracovních počítačích 3 roky. Můžete ve svých příspěvcích používat velká písmena a vykřikníků, kolik chcete, a kopírovat je na jiné linuxové servery, ale to nic nemění na tom, že to tvrzení není relevantní, jelikož v současné době neplatí. Uživatelé, čtenáři a diskutující z takového tvrzení nemají žádný užitek, naopak dsotávají naprosto zavádějící informaci. Takže ještě jednou, pokud chcete a potřebujete za každou cenu kritizovat Ubuntu, budete si muset vymyslet jiné, lepší důvody.
Mohu mít přece pocit, že Ubuntu nepřináší žádnou podstatnou přidanou hodnotu navíc, a tudíž mi přijde zbytečné....No vidíte, a právě třeba tu Operu 9 si v Debianu přes standardní repozitáře nenainstalujete. V Ubuntu na to stačí několik kliknutí v nástroji Přidat/odebrat programy. Podstatná hodnota Ubuntu navíc je třeba to, že přivádí Linux na pracovní stůl mezi běžné lidi. Poskytuje spustitelné i instalační CD v jednom a lze si je bezplatně objednat a zaslat až domů, což je naprosto zřejmý přínos směrem k atraktivitě pro uživatele. Jednodušší a pohodlnější instalaci systému a třeba i instalaci Opery 9 (podobně ostatních programů) oproti Debianu pro ty zájemce, kteří ji upřednostňují před Firefoxem, jsem zmínil také. Rovněž i bezesporu atraktivnější výchozí vzhled Ubuntu oproti Debianu (a to ať se na mně nikdo nezlobí, vždyť například i ty ikony na ploše a v nabídkách byly provedené na mnohem vyšší úrovni ve Windows 95 než v nejnovějším Debianu s GNOME) jsem uváděl. A pokračovat bych mohl dlouho.
primlouval bych se za popis zasadnejsich veci systemu, nez uvadet/popisovat vzhled a vkladat screenshoty jednotlivych programu. temi zasadnejsimi vecmi mam na mysli, jak spolehlive funguje na notebooku suspend to ram/diskNemám.
, konfigurace wifi (wpa, moznosti autentizace, wpa-psk, wpa-tls, peap...), funkce VPN klienta (Ipsec/l2tp/pptp), tj. jak se treba pripojim k nejrozsirenejsim vpn serverum (m$, ci$co) atp..Nemám, nevedu.
ono obecne je napr. powermanagementu v linuxu venovano malo prostoru v recenzich jednotlivych dister a pak se treba stava, ze takova zakladni vec, jako vypinani monitoru (LCD) nefunguje (podsviceni bezne trvale sviti, jen je zobrazena cerna), asi to lze poladit upravou xorg.conf, ale podobne veci by mely byt pristupne pres GUI, jinak linux na desktopu nema sanci!Já bych se za další článek, který by se věnoval právě tomuto, přimlouval taky. Tož autoři, do toho! ;)
Do toho všeho Petr Tomeš se svými silnými slovy a prázdnými řečmi.Takové vyjádření mi přijde ještě prázdnější, už proto, že není konkrétní.
Tiskni
Sdílej: