Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).

Než se však pustím do popisu knihy samotné, dovolím si jednu malou poznámku. Ačkoliv je hned prvním slovem v názvu Linux, nelze říci, že programátoři či obyčejní uživatelé jiného operačního systému by neměli ze čtení žádný užitek. Linux je zde použit pouze pro příklad a většinu myšlenek lze obecně použít na libovolný běžně užívaný systém.
Začátek knihy vysvětluje, jakým způsobem pracuje počítač s procesorem řady x86. Tedy ten, který vlastní většina z nás. Čtenář se dozví důležité podklady pro další studium a získá povědomí o procesech běžících na nejnižší úrovni. Následně se seznámí s funkcemi operačních systémů, které umožňují běh jednotlivých aplikací, s jejich jádrem a bezpečností.
Důraz je kladen na vysvětlení funkce jádra systému Linux a hovoří se zde také o programech s otevřeným zdrojovým kódem. Kniha pokračuje pojednáním o vhodnosti programovacích jazyků a je zmíněno programové vybavení, na němž bylo vše pečlivě odzkoušeno.
Další kapitola již popisuje jednotlivé ukázkové kódy, příklady jejich zneužití a vysvětluje některé odlišnosti v systému FreeBSD, včetně jeho stručné historie a vzniku. Pak se zabývá samotným škodlivým kódem, který dokáže využít případných chyb v systému a dopomoci útočníkovi k získání administrátorských oprávnění (v případě Linuxu práv uživatele root).
Kapitola je velmi dlouhá a dopodrobna ukazuje všechna možná úskalí a k nim i zajímavé ukázky pro dokreslení celkové situace a vyzkoušení v praxi. Následně je zaostřeno na konkrétní hrozby - fungující škodlivé kódy v podobě exploitů, virů a trojských koňů, šířících se Internetem, jakožto nejvhodnějším přenosovým médiem pro útok na nezabezpečené systémy.
Poslední kapitola s přiléhavým názvem Pohled do budoucnosti, sloužící zároveň jako závěr celé publikace, nastiňuje, kam až celá bezpečnostní situace výpočetní techniky může zajít, pokud ji nebudeme brát skutečně vážně. Vždyť již dnes se stačí podívat, co se stalo s kdysi starým dobrým Internetem, a k čemu toto médium aktuálně slouží. Pod čarou je dále jmenováno požehnané množství další užitečné literatury a krátké informace o autorech.
Jak jsem již v předchozím textu naznačil, celou knihu provází kromě všudypřítomných ukázek kódů i mnoho pomocných obrázků, které pomáhají představivosti. Ke každému tématu jsou také přidány odkazy na další zdroje na Internetu, které dopomohou získat dodatečné znalosti o dané problematice.
Kniha rozhodně není vyčerpávajícím popisem všech možných nebezpečí (což ani nebyl záměr autorů), ale dá uživateli podnět k tomu, aby se o tuto tématiku začal zajímat a nadále rozšiřoval své znalosti a dovednosti. Není předimenzovaná zbytečnostmi a netrpí přílišnou encyklopedizací jako některé obdobné tituly.
Zároveň nelze říci, že by jednalo o titul do dopravního prostředku. Všechny informace je potřeba v klidu promyslet a případně i vyzkoušet nebezpečnost jednotlivých ukázek. O operační systém Linux i programování se již nějakou dobu zajímám, ale dosud mi na našem trhu chyběl česky napsaný titul podrobně popisující všemožná rizika a přidávající zajímavé příklady z praxe.
Pokud vezmeme v potaz, že většina rad se dá použít i pro nejrozšířenější Windows, a v knize se uvádí i nespočet obecných tipů a dalších informací pro architekturu x86, je ideální volbou pro všechny, jimž není problematika bezpečnosti při programování lhostejná. Konečně jde o knihu, která je primárně určená pro programátory namísto síťových administrátorů.
| Název | Linux - bezpečnost a exploity | 
| Autor | Miroslav Dobšíček, Radim Ballner | 
| Vydal | Kopp | 
| ISBN | 80-7232-243-5 | 
| Rok vydání | 2004 | 
| Počet stran | 160 | 
| Doporučená cena | 169 Kč | 
Nástroje: Tisk bez diskuse
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
 Pokud někoho téma bezpečnosti zajímá, Mirek napsal práci s názvem Nízkoúrovňová bezpečnost v GNU/Linux systému (zajímavé počtení).
Pokud někoho téma bezpečnosti zajímá, Mirek napsal práci s názvem Nízkoúrovňová bezpečnost v GNU/Linux systému (zajímavé počtení).
             (
(
             
             ))
))
             
             No dokoukám to někdy jindy.
 No dokoukám to někdy jindy.