Distribuční novinky - 4/2009

3. 2. 2009 | Luboš Doležel | Různé | 3488×

Tlak na použití OSS se šíří Evropou. OpenGL 3.0 se dostává do ovladačů. OLPC 2.0 aneb budoucnost projektu. KNOPPIX 6.0. Debian Installer RC2 pro Debian Lenny.

Obsah

• Letem světem
• Tlak na použití OSS se šíří Evropou
• OpenGL 3.0 se dostává do ovladačů
• OLPC 2.0 aneb budoucnost projektu
• KNOPPIX 6.0
• Debian Installer RC2 pro Debian Lenny

Letem světem

Slamd64 Linux 12.2 aktualizuje vybrané součásti, včetně jádra, GCC, Apache HTTPD a PHP. GeeXboX 1.2, nově dostupný i pro x86-64, umožňuje instalaci z Windows a lépe zvládá HDTV a širokoúhlé obrazovky. SimplyMEPIS 8.0 RC2 přechází na Linux 2.6.27.12 a KVM 83; pak ještě řeší problém v GRUBu, kde se občas mohla objevit chyba se stage 2. Pardus Linux 2008.2 se pyšní vylepšeními v instalátoru a balíčkovacím systému. Clonezilla Live 1.2.1-37 má podporu dvou jazyků navíc a lépe umí klonovat Windows. VectorLinux 6.0 RC4 je podle vývojářů snad už poslední RC verze, našlo se však více nedostatků, než se očekávalo.

Tlak na použití OSS se šíří Evropou

V posledních měsících je z různých koutů Evropy slyšet o tom, že vlády jednotlivých zemí objevují přednosti open source. Jako hlavní dva důvody pro toto směřování jsou citovány nižší náklady a nižší riziko toho, že by organizace zůstaly ve spárech jediného výrobce softwaru - což samo o sobě může přinést další náklady. Pěkným příkladem nasazení open source je německé Ministerstvo zahraničí, které se rozhodlo přejít na Linux už v roce 2003. Šlo o 11 tisíc desktopů a investice se vyplatila. Zatímco u jiných ministerstev stojí roční údržba jediného desktopu 3000 eur, zde je to jen 1000. Díky tomu, že i servery pohání Linux, má ministerstvo jen čtvrtinové náklady na IT infrastrukturu než OSN. OSN je přitom organizace podobné velikosti.

Zájem šetřit peníze mají i britští konzervativci. Právě oni si stojí za tím, že lepší procesy související s tendry by mohly ročně ušetřit nejméně 600 milionů liber. Zároveň mají zájem vytvořit datové standardy, které by vytvořily ideální prostředí pro open source. Problém je v tom, že tento postoj už zopakovali potřetí za dva roky, a stejně se nic nezačalo dít.

V Nizozemí se Ministerstvu školství nechce platit za licence na proprietární software pro školy v Nizozemských Antilách. Antil se nedotýkají nizozemská pravidla pro používání open source, ale právě ta jsou důvodem, proč ministerstvo nechce vyplatit 100 000 euro na legalizaci softwaru. Studenti by se podle poslanců neměli učit "používat Word", ale všeobecně se učit pracovat s textovými procesory. Antilská vláda nicméně sama mezitím zkoumá možnosti využití OSS ve školství.

Ale i ve Spojených státech možná svítá na lepší časy. Scott McNealy, bývalý výkonný ředitel Sun Microsystems, připravuje pro novou administrativu práci na téma použití open source ve vládě. Ačkoliv jeho dřívější postoje k open source nebyly vždy pozitivní a někdy byly protichůdné, BBC sdělil, že vláda by měla vyžadovat open source produkty, neboť ty poskytnou vyšší bezpečnost, kvalitu a spolehlivost a zároveň sníží náklady.

OpenGL 3.0 se dostává do ovladačů

OpenGL 3.0 je nejnovější verze multiplatformního API pro vykreslování 3D (a také 2D) grafiky. Udržuje zpětnou kompatibilitu, což, ačkoliv to vyznívá jako přednost, se stalo jedním z důvodů velké kritiky a zklamání. Vývojáři vkládali do OpenGL 3.0 velké naděje. API zastarává a je třeba radikálních změn, jenže namísto těch se veřejnost dočkala jen označení některých funkcí za zastaralé, zařazení několika rozšíření mezi standardní funkce a různých nedostatečně revolučních změn.

NVIDIA reagovala na uvedení OpenGL 3.0 vcelku rychle. Beta ovladač 177.61.02 už v říjnu 2008 poskytoval (neúplnou) podporu OpenGL 3.0 a GLSL 1.30. Byl zaměřený na vývojáře a než byla práce dotažena, stabilní verze ovladačů vycházely bez podpory verze 3.0. Teprve koncem ledna se v sérii nových verzí objevil ovladač 180.27, který stabilní podporu obsahuje. Ve stejný den s podporou OpenGL 3.0 přišlo AMD v proprietárních ovladačích Catalyst 9.1. Smutné je nadále to, že nový standard není doposud zvládán žádným open source ovladačem.

OLPC 2.0 aneb budoucnost projektu

Projekt OLPC tak trochu ztrácí dech. Původní cíl prodávat laptopy za sto dolarů je v nedohlednu (současná cena je 225 dolarů) a na zájmu o přístroje se podepisuje ekonomická situace. Program Give 1 Get 1, v rámci kterého si koupíte dva laptopy a alespoň jeden darujete dětem z rozvojové země, se ani zdaleka nesetkal s takovým úspěchem, jak se doufalo. Nabízí se otázka, proč se v současnosti nekomerční projekt nezaměří více na soupeření s trhem netbooků. Klasické netbooky jsou dvakrát tak drahé, ale uživatelům nabízejí znatelně lepší hardwarové parametry. Nicholas Negroponte stojící v čele projektu na toto odpovídá, že komerční netbooky z XO laptopů okopírovaly "jen to jednoduché". XO má vlastnosti, které nejsou až tak viditelné, ale jsou pro účely projektu nezbytné: velmi nízká spotřeba energie (dostává se na 2 Watty), displej čitelný za zhoršených podmínek, mesh síťování a další. U typických netbooků se spotřeba pohybuje okolo 20 Wattů.

Jako jedna z cest evoluce projektu je viděno rozdělování do podorganizací umístěných tam, kde se projektu daří. OLPC nemá prostředky na to, aby poskytovalo podporu a vyřizovalo vše potřebné z centrálního bodu. Místem velkého úspěchu je například Jižní Amerika, kde si Peru kupuje 600 000 laptopů a Uruguay 350 000 kusů. Jiným zajímavým regionem je Blízký Východ a nesmí se zapomenout na Rwandu, kde si OLPC nyní zřizuje zaměstnance na plný úvazek. Ve Rwandě si OLPC zabírá velkou část vzdělávacího rozpočtu země a OLPC doufá, že současné úspěchy vyvolají zájem na dalších místech světa. Jiným velkým transformačním krokem je plán outsourcovat co nejvíce věcí a pouze stvořit referenční návrh laptopu, kterým by se mohli partneři řídit. Partneři by si pak sami zajišťovali výrobu a prodej.

KNOPPIX 6.0

KNOPPIX 6.0 je nová verze už klasické živé distribuce na bázi Debianu. V této verzi došlo ke kompletní přestavbě a za základ byl použit Debian Lenny. Díky paralelní detekci a konfiguraci hardwaru se systém spouští rychleji a po nastartování vás může přivítat buď v prostředí LXDE nebo ADRIANE 1.1, což je zvukové (konzolové) prostředí pro osoby se zrakovým postižením. ADRIANE je výchozí volbou, pro přímé spuštění LXDE je nutné na příkazový řádek zavaděče napsat knoppix. Jako prohlížeč funguje Mozilla Firefox (Iceweasel) 3.0.5 a specialitou je OpenOffice.org 3.0.1. K dispozici je nástroj flash-knoppix, se kterým se dá vytvořit bootovatelný flash disk. Všechny bootovací volby známé z KNOPPIXu řady 5.x se v současnosti portují do nový vývojové větve.

Debian Installer RC2 pro Debian Lenny

Debian Installer pro Debian Lenny se dostal do fáze Release Candidate 2. Obsahuje aktualizované jádro 2.6.26-13 a moduly ve verzi 2.6.26-5, částečně řeší potíže s diskovými řadiči Marvell, v záchranném režimu lépe zvládá šifrované oddíly a na Sparc je možné načítat firmware z USB disků. Samozřejmě kromě toho řeší spoustu dalších chybiček. Samotný Debian Lenny se rovněž blíží k vydání - 14. únor 2009 je předběžným termínem, se kterým souhlasily všechny zúčastněné vývojové týmy. Ke změně data může dojít jen v případě, že bude nalezena kritická chyba.

       

Komentáře

[letec]

Lenny 14. února ? No to teda nevím... Říkalo se tak květen nebo červen.

[NODNOD]

Neviem preco ale rubriku Distribucne Novinky mam najradsej zo vsetkeho....

[Cubic]

Knoppix mne trochu zklamal, bylo super mit dvd nabusene programy, kdykoliv jsem neco potreboval z live dvd tak bylo na knoppix spolehnuti - byli tam nastroje, ktere jsem objevil teprve az kdyz je bylo skutecne zapotrebi. Ted je to znatelne chudsi a prvni co musi clovek, ktery ma zrak v poradku, udelat je zabit orcu.

Na druhou stranu chapu, ze to je tak trochu revolucni krok pro zpristupneni Linuxu nevidomym.
A me uz taky pomohl. Den potom co jsem si ho na zkousku vypalil jsem si omylem pri hrani s windows recovery smazl kompletni partition table a testdisk z knoppixu z toho udelal jen malou neprijemnost.

[stativ]

Já tohle řešení docela chápu. Člověk, který má zrak v pořádku nemá problém si to při bootu změnit. Nevidomý by tady měl problém, protože při bootu mu čtečka ani nic podobného nejspíš nefunguje.

[Cubic]

ta ctecka je drobnost - navic, jak rikas, pochopitelna
spis bych zase ocenil napechovane dvd

[letec]

...Člověk, který má zrak v pořádku nemá problém si to při bootu změnit...

Doufám, že ne při každém bootu.

[Kiron]

Tak nevím, jestli je to výhoda mít otevřené ovladače. Pro moji Intelku jsou snad od doby co se zajímám o linux, nicméně o plné podpoře všech funkcí si můžu nechat jen zdát. Když už něco jede, tak tomu zas chybí textury apod. Ale jsem Happy, že mám otevřený ovladač. Můžu se cítit svobodně, hlavně když musím řebootovat do Widlí :o). Nechci vypadat nevděčně, vím že vývojáři udělali obrovský kus práce, nicméně s funkčním a uzavřeným ovladačem bych si připadal svobodněji :o))

[al-Quaknaa]

Drobnost k OLPC - to, že Negroponte v rozhovoru přehání a tvrdí, že netbooky žerou 20W, neznamená, že by bylo dobré to tak napsat do článku. Buď tam napište, že si to myslí on, nebo tam napište, kolik vážně žerou. Já netbook nemám, ale protože mi na mém ThinkPadu R61 běží linux s vyplou WiFinkou a s nějakými zbytečnostmi na ~12W, kámošovi na nejúspornější nastavení běžel na 8W, tak nevěřím, že netbooky (se svými SSD a menšími displejemi a podobně) žerou víc. Pokud tu někdo má Eeečko (nebo podobné) a powertop, tak sem prosím napište nějaké hodnoty, dík.

[|🇵🇸]

Intel Atom (CPU s chipsetem) má TDP cca 9W, Via Nano (zase CPU s chipsetem) to má kolem 13W.

[Luboš Doležel (Doli)]

+ ztráty na adaptéru a jsi skoro na 20W.

[Petr]

Pridej .... atomovy cpu ma mensi spotrebu nez ten nepovedenej chipset kterej musi mit vetrak pricemz cpu se bez vetraku v pohode obejde. Kde jsou ty doby kdy to bylo presne naopak.  I s picopsu jsou realny odbery okolo 30W a spise vic. Mam na mysli celkovej odber - tedy to co nameris watmetrem jako odber ze zasuvky 220V. Sem zvedavej na nastupce Geode CPU pripadne novej CPU od Intelu. Kdyby udelali poradnej chipset k atomu , taky by to byla jina zabava.

[al-Quaknaa]

Nějak se mi ty vaše odpovědi nezdály, takže jsem se zeptal majitele Eeečka, dostal jsem tyhle údaje (získané z /proc/acpi/battery/BAT0/state) - proud ~1.2-1.5 A, napětí ~8.3V, obvyklá hodnota je tedy 10-12W. Nevím, jaké ztráty nastávají na adaptéru, pokud se tím myslí napájecí adaptér, tak ten mě při provozu z baterky nezajímá, ne? Navíc prý to Eeečko jde taky ještě trochu uskrovnit. Může mi někdo vysvětlit rozdíl mezi hodnotou, co dává acpi a o které se chcete bavit vy?