Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Super clanek! Uz se moc tesim na dalsi dily.
Osobne FreeBSD pouzivam na laptopu i v praci jako buildovaci stroj.
Abychom ale neukrivdili linuxarum, tak na Linuxu taky neni problem najednou kompilovat a delat spoustu jinych veci. ;) Ale nemale rozdily mezi jednotlivymi distry me taky moc netesi.
Ak by som mal FreeBSD prirovnať k nejakému systému z Linux rodiny, tak je to taký kríženec medzi Slackwarom, Debianom a Gentoo. Inštaluje sa podobne ako Slackware, inštalácia aplikačného softwaru a update systému sa robí podobným spôsobom ako u Gentoo a ponúka podobnú stabilitu, robustnosť a škálovateľnosť ako Debian.
Právě proto jej považuji za vynikající systém. Už se těším na pokračování. Ještě bych dodal, že mi připomíná slackware i po stránce správy a uspořádáním konfiguračních souborů.
Teda FreeBSD nie je pre usera ani admina ťažší ako Linux, nie je komplikovanejší ani problematicky spravovateľný. Je proste iný a má trochu inú filozofiu ako Linux.
Pokud jde o konzervativnost, pak v FBSD 5.4 na amd64 platformě mám aplikace novější, než v mnoha aktuálních verzích linuxových distribucí (např. Debian, FC). Speciálně Debian mi přijde mnohem konzervativnější, což může být např. na serveru i výhoda.
Jako hlavní nevýhodu vidím nepodporu velkých výrobců HW i SW. Např. Oracle pro FBSD není. Vím, že se dá rozběhnout, ale není podporován, což u systému za spoustu peněz je podstatné mínus.
Áno, prehliadol, jednak je tu portupgrade (teda nestiahne sa ďalší balík, ale zdroják a dôjde k rekompilácii bináriek z najnovších sources), potom portaudit, a nakoniec je tu aj aktualizácia celého systému zo zdrojákov.
Nemiešajme však dokopy systém a jeho aplikácie. Démony httpd a sql pochopiteľne nie sú priamo súčasťou systému, sú to aplikácie (trebárs Apache, Mysql ...)a tie je možné bez problémov overiť cez portaudit a prekompilovať príkazom portupgrade na aktuálnu zaplátovanú verziu, čo prebieha tak, že sa na upgradovanú aplikáciu stiahne automaticky najnovší zdroják a urobí sa nový build. Že im nie je venovaná pozornosť, si nemyslím. Zdroják je totiž ten istý ako pre Linuxy ... len treba držať strom portov a databázu portauditu v aktuálnom stave, na čo stačia až 2 príkazy do "komandlajny".
Systém, který využívá FreeBSD připomíná spíše UNSTABLE větev v Debianu - nejnovější aplikace bez důrazu na stabilitu systému jako celku.to je dan za cerstvost portu, jinak maintaner (ten co se o ten urcity port stara) pri novy verzi ihned neudela port, ale sw je nejdrive otestovan /ne v takove mire jako u debianu/ a az pak je commitnuna nova verze portu, mozna to neni stabilni jako stable verze u debiana, ale na druhou stranu, stable debian je starej jak metuzalem... ;)
Porovnávat absolutní čísla nemá smysl, protože je to asi 6 mil. řádků kódu vs. 1.3 mil. řádků (Linux/FreeBSD kernel).Todle je jediny co jsem nasel, cetl jsem toho vic, ale nejak to nemuzu najit, tady to jsou potencionalni chyby jinak ono nema ani cenu porovnavat Linux/Freebsd kernel protoze u Linuxu je daleko vetsi procento kodu zamereno na hw podporu, tudis tam se objevuji chyby dost minimalne a na bezpecnost to nema tak zasadni vliv...
Slackware provádí upgrady stejně - prostě novou verzi sw zabalí jako balík. Tento přístup má své výhody (zachová funkčnost), ale i nevýhody (vzniká vlastně další verze sw, se všemi důsledky jako je např. otestování této backportování verze). Je to zase jen o vkusu administrátora. Osobně nedám dopustit na Slackware, Debian i FreeBSD, na všech najdu klady i nějaké mouchy...
Srovnávat s unstable větví Debianu je trochu silná káva, pokud bavíme o FBSD stable/release. V tomto nemáte pravdu.
ale proc o tom psat clanek ?????Protože je dost lidí, které takový článek zajímá. Ne každý je zkušeným uživatelem, takže se rád podívá, jak to či ono dělal někdo druhý.
No konkrétne pre teba ako pre zdatného linuxového usera to zložité byť nemusí, ale čo čerstvý utečenec od MS Win? Práve pre ľudí, čo chcú začať s FreeBSD a nikdy ešte FreeBSD nevideli, to píšem.
A tá diskotéka nastala najskôr preto, že si navyberal veľa balíkov počas installu. Časť balíkov bola na jednom a časť na druhom, a ako si systém pri inštalácii riešil závislosti, požadoval balíky z jedného i druhého CD.
Ináč ja som mal takú skúsenosť, že keď som inštaloval iba samotný systém bez KDE a iných takýchto vecí, stačilo iba to prvé.No tahle adresa se tu už objevila A sám Lukačovič přiznává, že BSD je stabilnější a na servery asi i lepší...
http://uptime.netcraft.com/up/graph?site=seznam.cz
Na Linuxu jsem začínal na Redhatu, poté jsem zkoušel Mandrake od něj se dostal k Suse a Ubuntu, pak vyzkoušel Fedoru u které jsem byl asi nejdéle... U všech těchto distribucí jsem měl problémy s nějakými aplikacemi...
Pro danou distribuci nebyla a tak nastalo kompilování a hledání knihoven a kompilování a hledání knihoven... Prostě děs a hrůza v očích středněpokročilého uživatele ...
Mám však kamaráda, který mi spravuje server, kam jsem se po delším studiu rozhodl nasadit BSD, jenže to šlo o server...
Doma jsem chtěl nějaký počítač na normální tvorbu s X-kama a nějakými multimediálními aplikacemi a proto jsem neustále hledal svůj Linux... No a vždy, když jsem řešil nějaký problém, tak jsem se ho ptal jak to nebo to vyřešit a on vždy odpovídal: "Nevím, já používám BSD..." Až jsme se jednou domluvili, já nainstaloval základní distro a on mi tam přes síť doinstaloval zbytek... Od té doby jsem na FreeBSD a nenechám na něj dopustit Systém portů a instalace/kompilace z nich je pro klasického Win usera asi zdlouhavá a nepřirozená, ale systém pak stojí za to... Třeba KDE 3.4 mi na žádném Linuxu neběhaly tak svižně jako na FreeBSD...
Postupem času a věčným otravováním kamaráda a samostudiem jsem se dostal už k tomu, že vše zvládnu relativně sám... Teď jsem si na počítači u rodičů rozběhal pod WMware FreeBSD s KDE, Apache 2.0.55, phph 5.0.5 a MySQL5 a vše běhá vcelku příjemně rychle a bez nejmenších problémů... Akorát by to chtělo o chlup více paměti... Zkoušel jsem Kubuntu, ale přes WMware jsem ho prostě nenainstaloval proto jsem spíše ze srandy zkusil FreeBSD, které jsem měl po ruce, neb sem nedávno instaloval router a zase nezklamalo... Když se nad tím zamýšlím, tak mi systém portů, oddělení aplikací od systému vyhovujem mnohem více než všechny poznané linuxy... Nehledě na to, že aplikace, které se mi zaboha nepodařilo nainstalovat/zkompilovat na Linuxu tady po nalezení v portech a zadání "make install clean", běhají bez problémů...
Tiskni
Sdílej: