Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Super clanek! Uz se moc tesim na dalsi dily.
Osobne FreeBSD pouzivam na laptopu i v praci jako buildovaci stroj.
Abychom ale neukrivdili linuxarum, tak na Linuxu taky neni problem najednou kompilovat a delat spoustu jinych veci. ;) Ale nemale rozdily mezi jednotlivymi distry me taky moc netesi.
Ak by som mal FreeBSD prirovnať k nejakému systému z Linux rodiny, tak je to taký kríženec medzi Slackwarom, Debianom a Gentoo. Inštaluje sa podobne ako Slackware, inštalácia aplikačného softwaru a update systému sa robí podobným spôsobom ako u Gentoo a ponúka podobnú stabilitu, robustnosť a škálovateľnosť ako Debian.
Právě proto jej považuji za vynikající systém. Už se těším na pokračování. Ještě bych dodal, že mi připomíná slackware i po stránce správy a uspořádáním konfiguračních souborů.
Teda FreeBSD nie je pre usera ani admina ťažší ako Linux, nie je komplikovanejší ani problematicky spravovateľný. Je proste iný a má trochu inú filozofiu ako Linux.
Pokud jde o konzervativnost, pak v FBSD 5.4 na amd64 platformě mám aplikace novější, než v mnoha aktuálních verzích linuxových distribucí (např. Debian, FC). Speciálně Debian mi přijde mnohem konzervativnější, což může být např. na serveru i výhoda.
Jako hlavní nevýhodu vidím nepodporu velkých výrobců HW i SW. Např. Oracle pro FBSD není. Vím, že se dá rozběhnout, ale není podporován, což u systému za spoustu peněz je podstatné mínus.
Áno, prehliadol, jednak je tu portupgrade (teda nestiahne sa ďalší balík, ale zdroják a dôjde k rekompilácii bináriek z najnovších sources), potom portaudit, a nakoniec je tu aj aktualizácia celého systému zo zdrojákov.
Nemiešajme však dokopy systém a jeho aplikácie. Démony httpd a sql pochopiteľne nie sú priamo súčasťou systému, sú to aplikácie (trebárs Apache, Mysql ...)a tie je možné bez problémov overiť cez portaudit a prekompilovať príkazom portupgrade na aktuálnu zaplátovanú verziu, čo prebieha tak, že sa na upgradovanú aplikáciu stiahne automaticky najnovší zdroják a urobí sa nový build. Že im nie je venovaná pozornosť, si nemyslím. Zdroják je totiž ten istý ako pre Linuxy ... len treba držať strom portov a databázu portauditu v aktuálnom stave, na čo stačia až 2 príkazy do "komandlajny".
Systém, který využívá FreeBSD připomíná spíše UNSTABLE větev v Debianu - nejnovější aplikace bez důrazu na stabilitu systému jako celku.to je dan za cerstvost portu, jinak maintaner (ten co se o ten urcity port stara) pri novy verzi ihned neudela port, ale sw je nejdrive otestovan /ne v takove mire jako u debianu/ a az pak je commitnuna nova verze portu, mozna to neni stabilni jako stable verze u debiana, ale na druhou stranu, stable debian je starej jak metuzalem... ;)
Porovnávat absolutní čísla nemá smysl, protože je to asi 6 mil. řádků kódu vs. 1.3 mil. řádků (Linux/FreeBSD kernel).Todle je jediny co jsem nasel, cetl jsem toho vic, ale nejak to nemuzu najit, tady to jsou potencionalni chyby jinak ono nema ani cenu porovnavat Linux/Freebsd kernel protoze u Linuxu je daleko vetsi procento kodu zamereno na hw podporu, tudis tam se objevuji chyby dost minimalne a na bezpecnost to nema tak zasadni vliv...
Slackware provádí upgrady stejně - prostě novou verzi sw zabalí jako balík. Tento přístup má své výhody (zachová funkčnost), ale i nevýhody (vzniká vlastně další verze sw, se všemi důsledky jako je např. otestování této backportování verze). Je to zase jen o vkusu administrátora. Osobně nedám dopustit na Slackware, Debian i FreeBSD, na všech najdu klady i nějaké mouchy...
Srovnávat s unstable větví Debianu je trochu silná káva, pokud bavíme o FBSD stable/release. V tomto nemáte pravdu.
ale proc o tom psat clanek ?????Protože je dost lidí, které takový článek zajímá. Ne každý je zkušeným uživatelem, takže se rád podívá, jak to či ono dělal někdo druhý.
No konkrétne pre teba ako pre zdatného linuxového usera to zložité byť nemusí, ale čo čerstvý utečenec od MS Win? Práve pre ľudí, čo chcú začať s FreeBSD a nikdy ešte FreeBSD nevideli, to píšem.
A tá diskotéka nastala najskôr preto, že si navyberal veľa balíkov počas installu. Časť balíkov bola na jednom a časť na druhom, a ako si systém pri inštalácii riešil závislosti, požadoval balíky z jedného i druhého CD.
Ináč ja som mal takú skúsenosť, že keď som inštaloval iba samotný systém bez KDE a iných takýchto vecí, stačilo iba to prvé.No tahle adresa se tu už objevila A sám Lukačovič přiznává, že BSD je stabilnější a na servery asi i lepší...
http://uptime.netcraft.com/up/graph?site=seznam.cz
Na Linuxu jsem začínal na Redhatu, poté jsem zkoušel Mandrake od něj se dostal k Suse a Ubuntu, pak vyzkoušel Fedoru u které jsem byl asi nejdéle... U všech těchto distribucí jsem měl problémy s nějakými aplikacemi...
Pro danou distribuci nebyla a tak nastalo kompilování a hledání knihoven a kompilování a hledání knihoven... Prostě děs a hrůza v očích středněpokročilého uživatele ...
Mám však kamaráda, který mi spravuje server, kam jsem se po delším studiu rozhodl nasadit BSD, jenže to šlo o server...
Doma jsem chtěl nějaký počítač na normální tvorbu s X-kama a nějakými multimediálními aplikacemi a proto jsem neustále hledal svůj Linux... No a vždy, když jsem řešil nějaký problém, tak jsem se ho ptal jak to nebo to vyřešit a on vždy odpovídal: "Nevím, já používám BSD..." Až jsme se jednou domluvili, já nainstaloval základní distro a on mi tam přes síť doinstaloval zbytek... Od té doby jsem na FreeBSD a nenechám na něj dopustit Systém portů a instalace/kompilace z nich je pro klasického Win usera asi zdlouhavá a nepřirozená, ale systém pak stojí za to... Třeba KDE 3.4 mi na žádném Linuxu neběhaly tak svižně jako na FreeBSD...
Postupem času a věčným otravováním kamaráda a samostudiem jsem se dostal už k tomu, že vše zvládnu relativně sám... Teď jsem si na počítači u rodičů rozběhal pod WMware FreeBSD s KDE, Apache 2.0.55, phph 5.0.5 a MySQL5 a vše běhá vcelku příjemně rychle a bez nejmenších problémů... Akorát by to chtělo o chlup více paměti... Zkoušel jsem Kubuntu, ale přes WMware jsem ho prostě nenainstaloval proto jsem spíše ze srandy zkusil FreeBSD, které jsem měl po ruce, neb sem nedávno instaloval router a zase nezklamalo... Když se nad tím zamýšlím, tak mi systém portů, oddělení aplikací od systému vyhovujem mnohem více než všechny poznané linuxy... Nehledě na to, že aplikace, které se mi zaboha nepodařilo nainstalovat/zkompilovat na Linuxu tady po nalezení v portech a zadání "make install clean", běhají bez problémů...
Tiskni
Sdílej: