Jak jsme jeli do Bruselu - V

8. 3. 2005 | Dan Ohnesorg | Různé | 12255×

Závěrečný díl popisuje cestu zpět. Kromě toho obsahuje i zamyšlení nad dalším vývojem a postupem. Aktualizováno o dodatek shrnující aktuální dění (schválení směrnice Radou ministrů).

A cesta zpátky

Cesta zpět proběhla bez událostí, které by bylo možné popisovat. Nejdříve jsme vyrazili s ICE do Frankfurtu a u průvodčího doplatili rozdíl mezi cenou běžné jízdenky a ICE jízdenky. Tedy asi 5 Euro na osobu. Na nádraží jsme si vyfotili Thalys vlaky, které jsme nemohli použít. Cesta proběhla opět pěkně svižně, ale přes 300 jsme už nejeli, dokonce ani těch 300 ne. Vlak včera zřejmě dojížděl zpoždění, a proto se hnal tak rychle. Ani naši průvodčí jsme nepotkali, a tak jsme jí nemohli vyprávět o úspěchu naší mise.

Ve vlaku se snažíme zjistit, jestli CoP potvrdil restart, ale nijak zvlášť se to nedaří. Prý ano, ale ostatní jedou také ve vlacích a nemají přístup na Internet, aby to mohli důvěryhodně ověřit.

Ve Frankfurtu máme na přestup 4 hodiny. Protože je dost zima, tak se nevydáváme na obhlídku nočního života ve městě, ostatně teď již nemůžeme zaplatit ani tím lístkem na vlak, protože je použitý. Sedíme proto v McDonaldu a klábosíme. Při tom zjišťujeme, že se tam takhle v noci stahují podivné živly. Jeden - pracovním označením dealer - si čte noviny a periodicky ho navštěvuje člověk šťastnější, než jsme my kdy byli. Potom dorazí babka, která má milión a jednu tašku, a chystá se tam zřejmě spát. Dorazí i policie a kontroluje nejpodezřelejší živly, nás ale kupodivu ne. Chodí tady ve třech a my si říkáme, kam jsme to jen vlezli.

Ale hodina se nachyluje a my se chystáme k odjezdu. Najednou nastává šok, nemáme žerď. Takovou dobu nám byla věrnou kamarádkou, tolik jsme spolu zažili a najednou šlus, není. Začínám uvažovat, kde seženu někoho, kdo nás pustí v noci do zaparkovaného ICE, abychom si ji mohli vzít. Ukazuje se ale, že Tomáš projevil značnou dávku kreativity, a aby nemusel žerď nosit po nádraží, tak ji uschoval do květináče jako podpěrnou tyč ke stromečku. Takže vše se v dobré obrátilo a žerď není zapomenutá v temném a studeném vlaku, nýbrž je s námi.

Poslední úsek cesty jedeme z Frankfurtu obyčejným vlakem, který má i české vagony. Zjišťujeme, že kupovat na něj místenku pro šest lidí byla pěkná blbost. Budiž to omluveno mou nezkušeností s cestováním vlakem. Zatímco všichni jsou po jednom v kupé, my trpíme v šesti. Než si to ale uvědomíme, tak jsou ostatní kupé rozebrána. Vyrážíme na cestu po vlaku hledat lehátkový vůz, abychom se alespoň trochu vyspali. Nalézáme, je volné celé kupé, může nám jej prodat, cena je 14 Euro na osobu při prodeji celého kupé nebo 20 při méně než 5 lidech. Dohadujeme celou transakci a spokojeně odcházíme. Když na odchodu začneme mluvit česky, ukáže se, že průvodčí je český, a tak jsme si procvičovali slovíčka zbytečně.

Po návratu v kupé ale narážíme. Tři, kteří v kupé zůstali, spokojeně usnuli a zabrali všechno místo. Cena 14 Euro nikoho neuchvacuje, nejmladším účastníkům narušuje kapesné a i někteří starší mají pocit, že devět hodin ve vlaku jde přežít i bez lehátka. Proto je odhlasováno, že zůstáváme v kupé. Za pět minut všichni - kromě mě a Marcela - spokojeně spí. My naopak začínáme počítat, jestli náhodou 20 Euro není přece jen cena přijatelná, zvláště po přepočtu na hodinu. Jenže jak to řešit, když máme pro všechny jen jednu jízdenku? Po dalších pár kilometrech a dalším rozvalení spících spolucestujících odcházíme opět k průvodčímu na poradu, jak máme rozdělit jízdenku na dvě. Ukazuje se, že to umí s pomocí papírku asi 2x6 cm, na který si napíše číslo kupé, kde spí ostatní. Kupujeme si tedy dvě lehátka, chvíli povídáme s průvodčím a jdeme spát. Spíme celkem spokojeně do čtyř do rána, kdy do vlaku vtrhnou němečtí hraničáři a budí nás. Hořce litujeme, že nejsme součástí Schengenského prostoru a hledáme osobní doklady. Mezi Belgií a Německem nás samozřejmě nic takového nepotkalo. Potom již spíme až do rána, kdy nás průvodčí budí, že jsme v Berouně a máme to asi půl hodiny do Prahy. Noc proběhla celkem v pohodě, jen ve vagonu nefungovalo topení.

Na nádraží se loučíme, já jedu ještě vrátit vlajku a potom dohánět do práce, co jsem demonstrací zameškal. Ostatní se rozprchli za svými povinnostmi. Po cestě fotím Emauzy.

Letmý pohled do budoucnosti

V době psaní tohoto článku již vím, že CoP rozhodl tak, jak jsme čekali. Tedy, že směrnice bude vrácena do prvního čtení a snad budeme mít možnost do ní vložit naše pozměňující návrhy, abychom dosáhli znění podobného tomu z minulého prvního čtení.

Co tedy máme za aktuální úkoly?

1. Komunikovat s Úřadem pro průmyslové vlastnictví, potažmo s náměstkem MPO, JUDr. Somolem, s cílem připravit návrhy, které by český ministr předložil v radě ministrů. Na úrovni MPO je potřeba politické zadání a na úrovni ÚPV diskuze o tom, které patenty jsou uděleny v rozporu s jejich názorem na patentovatelnost a jak zabránit tomu, aby byly uděleny v budoucnu.
2. Připravit spolu s poslankyní Roithovou stížnost a sehnat další poslance, kteří by se k ní chtěli připojit. Připravit FFII v ČR tak, aby skutečně fungovala a CZLUG nepřebíral její funkci. Není to vhodné, protože je to organizace zastupující jen jeden segment trhu. Také případní sponzoři nemají záruku, že když přispějí CZLUGu, tak budou peníze použity na patenty, na které ty peníze dát chtějí. V průběhu nového prvního čtení bude nutné asi ještě několikrát do Bruselu jet a zařizovat tam různé věci, i když základní komunikace s poslanci může probíhat tady.

Tento článek vznikl ze zištných důvodů. Výprava totiž díky doplatkům za vlaky skončila asi 10 000 Kč v mínusu a článek doufá alespoň část této ztráty snížit. A třeba si jej přečte někdo, kdo se rozhodne dát CZLUGu dar, který bude použit na úhradu dluhu. A nebo tak něco, prostě aby účastníci nemuseli ztrátu doplatit ze svého.

Dodatek k aktuálnímu dění

Tady náš příběh původně končil. Tak, jak jste jej četli, byl napsán v neděli, 20. února. To je odpověď pro ty, kteří volali po tom, aby další díly byly napsány lépe, či byly kratší. Další díly již byly hotové a vyšly beze změn.

Zveřejňování seriálu ale chvíli trvalo a historie se mezitím posouvala kupředu. Resp. budoucnost se stávala historií. A bohužel směrem, který není nijak veselý, proto i tento dovětek bude spíše ponurý. Pryč je nadšení po návratu z demonstrace, za námi je jen horečnatý víkend, ve kterém jsme dělali všechno možné, ale nebylo nám to nic platné. Asi jen ten, kdo neumí číst neví, o čem mluvím.

Ale začnu raději od začátku. Tedy od začátku, snad raději od konce původního pátého dílu článku. Vrátili jsme se z demonstrace a těšili jsme se, že bude zahájeno nové první čtení a že všechno bude dobré. Připravovali jsme texty směrnice, které předložíme české vládě a Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Skeptici ale říkali, "Komise se nevzdá, to nepůjde tak snadno." Objevovaly se negativní zprávy, např. výhrůžky dánské vládě a podobně, ale celkově čas plynul v poklidu a připravovali jsme se kontaktovat poslance, popsat jim situaci vzniklou požadavkem na nové první čtení, uspořádat seminář, kde je seznámíme s tím, jak to v parlamentu probíhalo minule, kdy ještě nebyli poslanci.

28. února se objevila zpráva, že návrh směrnice má být znovu zařazen na pořad jednání Rady ministrů (opět jako A-item) a prohlasován, navzdory požadavku parlamentu na nové první čtení. Údajně totiž Komise dospěla k závěru, že ani nové první čtení by nepřineslo kvalitní znění směrnice a že parlament má nakonec možnost měnit text i ve druhém čtení, pokud je tak jednotně přesvědčen, že směrnice je špatně.

Tuto zprávu nikdo nijak oficiálně nepotvrdil, a tak jsme žili v nejistotě. Všichni si ale říkali, že něco takového není možné, že se jedná jen o zbožné přání některého úředníka. Nikdo přece nemůže ignorovat Evropský parlament. Může.

Nedokáži tomu ani uvěřit, nedokáži se s tím vyrovnat, ale může.

V pátek v poledne mě kontaktoval asistent paní poslankyně Roithové a sdělil mi, že paní poslankyně byla oficiálně informována o tom, že směrnice byla zařazena na pondělní jednání Rady ministrů jako A-item. Takové oznámení nemohlo nechat nikoho chladným a sama paní poslankyně byla pobouřena. Okamžitě se spojila s panem místopředsedou vlády pro ekonomiku, Ing. Martinem Jahnem a požadovala, aby při hlasování respektoval požadavek parlamentu na nové první čtení, případně hlasoval pro B-Item. (http://www.roithova.cz/clanek.html?id=32) Napsala jednak článek a jednak výzvu, kterou měla zájem co nejrychleji zveřejnit, ale nemohla ji dát ihned na svůj www server. Pan místopředseda odmítal při hlasování zohlednit stanovisko parlamentu a doufali jsme, že pokud dostatečný počet lidí projeví o věc zájem a bude protestovat, bude česká vláda nucena přemýšlet o důsledcích takového rozhodnutí. Proto jsem výzvu opatřil elektronickým podpisem a rozesílal jsem ji do všech možných redakcí. Současně jsme začali psát dopisy a faxovat je na Úřad vlády, abychom paní poslankyni podpořili.

Kontaktovali jsme i "staré známé" z televize, resp. ze všech tří televizí, vysvětlovali situaci, obtelefonovávali redakce a tak podobně. Přijati jsme byli většinou velmi vstřícně, ale téměř nikdo nechtěl zprávu zveřejnit před hlasováním v radě ministrů. Většina novinářů měla zájem o hotový příběh a nechtěla být v roli systému včasného varování, který hlásí, že je ohrožena evropská demokracie.

Pracovali usilovně všichni z celé Evropy, většina zpráv vypadala nadějně. Zdálo se, že většina vlád bude při hlasování brát stanovisko parlamentu v úvahu a dají úředníkům najevo, že "parlament si obcházet nedáme". CZLUG odhlasoval, že zašle na vládu poměrně ostře formulovanou výzvu k ochraně evropské demokracie.

Přesto hlasování dopadlo tak, jak dopadlo. Žádný stát se nevzmohl na protest proti tomu, že body k jednání mají být ohlášeny 14 dní předem. Pouze Španělsko hlasovalo proti, Itálie a Belgie se hlasování zdržela, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Nizozemí, Dánsko, Portugalsko a Kypr předložily stanovisko, které se stalo součástí přijatého usnesení, ale hlasovaly pro. Osobně přidání nějakého stanoviska nepovažuji ve světle současného ignorování přání parlamentu za jakoukoliv pozitivní zprávu. Až se bude hlasovat o zrušení parlamentu, tak se také spokojíme s tím, že některé státy budou hlasovat pro, ale přidají k tomu dovětek, že by jim stačilo, kdyby se počet poslanců snížil na 1/100?

Závěrem tohoto smutného povídání bych rád veřejně poděkoval paní poslankyni Roithové za její postup v této záležitosti a ocenil její angažovanost a vstřícnost. Vážená paní poslankyně, děkuji Vám z celého srdce, bylo mi velikou ctí s Vámi spolupracovat.

Nevím, co bych dodal...

       

Komentáře

[VícNežNic]

Přišlo mi jako zázrak, že se to dařilo tak dlouho oddalovat, takže tohle není nic nečekaného. Nezbývá než se zeptat, co (pokud vůbec něco) se dá dělat teď? Naděje zmírá předposlední.

[VícNežNic]

Je tedy škoda, že Roithová není poslanec za nějakou stranu která se dá volit aniž by se člověk musel stydět za to komu vlastně taky dal hlas

[vladimir]

Oni ti "cernoprdelnici" nejsou jen "rozbijeci koalici", umi take byt obcas uzitecni. To je ten duraz na porad (semper) stejne hodnoty;)

[xkesh]

pan mistopredseda vlady se tusim jmenuje Martin Jahn

[Dan Ohnesorg]

Ano, je tomu tak, poprosim redakci aby to pripadne opravila, pokud to neni proti zdejsim zvyklostem.

[Robert Krátký]

Opraveno. Díky za upozornění.

[xkesh]

Zajimave je myslim videt, ze ackoliv se broji proti evropskym institucim, demonstruje se v Bruselu, konecne slovo nakonec maji vlastni vladni urednici, presne to tedy, co si preji zachovat tzv. euroskeptici pod hrozbou "nadvlady evropske byrokracie".

Tlak na jednotlive narodni vlady je takrka zanedbatelny, protoze zajmova skupina obcanu v jednom state je pro takovou vladu taky zanedbatelna a globalni evropske otazky nebudou pri pristich volbach do narodnich parlamentu hrat takrka zadnou roli.

Cela causa softwarove patenty me jen utvrdila v tom, ze cim drive budou celoevropske demokraticke instituce obdareny patricnymi pravomocemi, ano NA UKOR zajmu a pravomoci narodnich vlad, tim lip.

[Jerry]

Ovšem stále ještě jste mi neodpověděl, jaké větší pravomoci má podle návrhu ústavy Evropský parlament (jakožto přímo volená instituce) mít a v čem se má lišit nový schvalovací proces od současného. Podle textu ústavy mi připadá, že i nadále budou mít konečné slovo zástupci vlád. Dozvím se konečně, kde v textu se nachází ty nové skvělé pravomoci, co má EP mít?

[xkesh]

asi nikde, proto

a) nechapu ty, co proti ustave broji z duvodu jakehosi udajneho ohrozeni pravomoci a suverenity narodnich vlad (Klaus)

b) nepovazuji dosavadni proces "federalizace" EU za dostatecny a jsem pro Evropskou vladu podlehajici volenemu Evropskemu parlamentu, ktera se bude zabyvat celoevropskymi zalezitostmi a v niz maji narodni vlady max. poradni nebo jinak vyvazenou moc.

Je to zkratka krok jistym smerem, ktery sice fakticky nemeni to, co existuje uz dneska, ale ktery pripravuje symbolicky dalsi etapy vyvoje EU.

O tom, jak ma ci nema vypadat ustava, neexistuje podle me objektivni meritko, a tohle neni proklamace nejake skupiny politiku, kteri by timto vyhlasovali Spojene staty evropske, ale SMLOUVA, kterou se jednotlive staty prostrednictvim svym vlad zavazuji dodrzovat.

Jak se to nazve, je v praktickem dopadu lhostejne. Nemecko taky jeste vyslovne zadnou Ustavu (Verfassung) nema, pouze tzv. Grundgesetz, to ovsem nebrani mit napr. organy pro ochranu ustavy (Verfassungschutz).

[Jerry]

Na začátku jste ovšem psal toto:

Cela causa softwarove patenty me jen utvrdila v tom, ze cim drive budou celoevropske demokraticke instituce obdareny patricnymi pravomocemi, ano NA UKOR zajmu a pravomoci narodnich vlad, tim lip.

Jenomže pokud EP je v současné podobě víceméně bezzubý (a jak jste právě sám napsal, k posílení jeho pravomocí nedojde), dostane se více pravomocí ne voleným zástupcům v EP, nýbrž - jak jste napsal na začátku tohoto threadu - vládním úředníkům, jejichž rozhodnutí tady všichni včetně vás kritizujeme. Ve vašich názorech tudíž nevidím konzistenci.

[xkesh]

dostane se více pravomocí ne voleným zástupcům v EP, nýbrž - jak jste napsal na začátku tohoto threadu - vládním úředníkům,

Vy tohle nekde z textu ustavy vyctete? Odkud? Stejne jako se nekona "predani moci" EP, tak se taky nekona zadne predani moci vladnim urednikum.

Tudiz nevidim, v cem by moje nazory nebyly konsistentni. Jsou konsistentni v tom, ze neni treba delat kolem te ustavy takovy humbuk, a ze misto aby se kricelo proti "mocne Evrope", je treba udelat opravdu neco, aby skutecne mocna byla. Ze to tahle ustava resi, jsem nikdo netvrdil, pokud vim.

[Jerry]

Já tedy nevím, proč tedy všichni tvrdí, že se ústavou přenáší víc pravomocí z národních vlád na orgány EU? A co jsou hlavní orgány EU? Pokud se nepletu, je to Evropský parlament a úřednictvo v Evropské komisi a Radě Evropy. Mám tomu tedy rozumět tak, že podle vás se v podstatě nic nemění? V tom případě tuplem nechápu, proč přijímat další dokument, který je k ničemu. A proč se všichni tváří, jako by se zbořil svět, když se nepřijme.

Nic, zacyklili jsme se, končím.

[xkesh]

Já tedy nevím, proč tedy všichni tvrdí, že se ústavou přenáší víc pravomocí z národních vlád na orgány EU?

ja taky ne :)

V tom případě tuplem nechápu, proč přijímat další dokument, který je k ničemu. A proč se všichni tváří, jako by se zbořil svět, když se nepřijme.

Pokud vim, tak tento dokument shrnuje na jedno misto ty mraky existujicich mezistatnich smluv, a jak jsem jiz psal, jde o prvni krok jistym smerem.

Jako krok symbolicky jiste neni k nicemu, uz proto, ze vytvari pojem, o kterem je mozne mluvit, a tudiz celkove menit, tj. ustavu EU.

Analogicky si to muzete predstavit napr. tak, ze nekdo napise knihu, kde shrne ruzna HOWTO rozhazena puvodne po internetu, da tomu nejakou formu atd. Jiste taky neudelal mnoho noveho, protoze prece "kazdy muze operovat s tim, co bylo dosud".

Kupodivu se s takovym shrnutim da daleko lepe a srozumitelneji pracovat, odhalovat chyby i doplnovat to, co pripadne chybi a co jen diky te rozstristenosti skoro nikdo jako nedostatek nevnimal.

Proto se svet nezbori, ani kdyz se neprijme ustava, ani kdyz se neda dohromady takova knizka. Jen se proste zabrzdi vyvoj. A dokud neco nefunguje tak jak ma, tak ma vyvoj cenu, nemluve o tom, ze se podminky ci naroky stale meni.

[Jerry]

ja taky ne :)

Viz níže.
Takže toho můžeme nechat

[Jerry]

Jinak jsem si teď projel vaše příspěvky tu té zprávičky ze včerejška (vlastně předvčerejška) a máte pravdu v tom, že nikde netvrdíte, že to ústava řeší. V tomto směru se omlouvám, viděl jsem tam - díky kontextu toho threadu - něco jiného, než tam skutečně bylo.

[Jerry]

Mimochodem, jakým způsobem poslat dar? Stačí převést peníze na číslo konta uvedeném na http://www.linux.cz/czlug/, nebo je potřeba ještě něco navíc?

[Dan Ohnesorg]

To jeste musim zjstit, myslim ze se na to pise darovaci smlouva.

[Jerry]

OK, po koupi notebooku, opravě auta a zaplacení daní mám sice nechutně vyluxovaný účet, ale nějakých pět stovek jsem ještě schopen postrádat bez bezprostředního nebezpečí finanční krize. Vím že to není moc, ale snad v tom nebudu sám. Tímto výzývám: najde se dalších devatenáct dobrodějů, kteří se přidají? Pokud byste měl o způsobu, jak k vám peníze dostat, nějaké informace, ozvěte se mi. Doufejme že výlohy na agendu spojenou s darem nepřesáhnou rozumnou mez.
Mail (resp. jabber) na mě najdete na http://jerryweb.info/.

[Dan Ohnesorg]

No ono jich 19 ani nebude potreba, uz jsem dostal 200 Euro od jednoho nemce, a ucetne to mozna taky nebude tak zle, protoze jsem to platil moji kartou, CZLUG kartu nema, tak ten naklad na strane CZLUGu jeste nevzniknul a tak neni nutne davat penize CZLUGu, aby je potom dal me, ale muzou skoncit rovnou u me, tak to bude treba s honorarem za clanek, ktery jsem vydrel z redakce v nadstandarni vysi

[Jerry]

Dobrá, domluvíme se mailem.
A schválně - přidá se ještě někdo?

[VícNežNic]

Je fakt, že lidi nadávali, že je to nadstandardně dlouhé

[Jerry]

Což o tom úvodním článku (a v podstatě i o druhém, ale tam už jsem to nenapsal do diskuse) tvrdím i nadále.

[Bubak]

Pridam se s petikilem k jerrymu. Kdyz proto sam delam kulovy, tak aspon trochu prispeju tomu, kdo za me neco dela Napis jak a kam ho poslat (pokud to nechces zverejnovat tady, tak na mail bubak@artie.cz).

RT.

[Jiří Svoboda]

Taky se, v pripade potreby, rad pridam se stejnou castkou.

[honza]

predem ovsem podekovani panu Ohnesorgovi a jeho kolegum nejen za serial ale i za praktickou ukazku toho, jak je potreba v demokracii (a prave v demokracii) dnes a denne bojovat za jeji udrzeni a ze to jde i s davkou humoru.

Nyni k memu tematu. Prosel jsem vsechna mozna fora jak tuzemska tak zahranicni a vsude jen vidim rozhorceni, castecne rezignaci nebo volani po revoluci. I v zahranici se lide zlobi na "EU". Nasel jsem pouze jediny prispevek, ktery se tykal kvality software a eventuelne i novych typu spoluprace mezi vyvojari.

Pri tom celkovek smutku, ze v danem pripade prohrala demokracie proti lobbingu jsem jeste vice zklaman tim, ze se ani 1 promile energie nevyuzije na to, hledat cesty jak delat konecne poradne a kvalitni software.

Problem s patenty v software vznikl jedine proto, protoze existuje jen jediny zpusob, jak software vyrabet (dnes tvorit) - a to , ze relativne maly pocet subjektu tvori velke softwarove celky. Opravdovou delbou prace by se nebezpeci zalob dalo zamezit.

Potesilo by me, kdyby se cast energie nas inzenyru vyuzila tim inzenyrskym smerem a ne abychom my, kteri nedokazeme nic jineho nez systematicky myslet ( a proto jsme v politice nepouzitelni) se sanzili hrat take v orchestru tech pravniku, politiku a manageru.

Inzenyri vsech zemi, spojte se!

[Leoš Literák]

Problem s patenty v software vznikl jedine proto, protoze existuje jen jediny zpusob, jak software vyrabet (dnes tvorit) - a to , ze relativne maly pocet subjektu tvori velke softwarove celky. Opravdovou delbou prace by se nebezpeci zalob dalo zamezit.

Tohle me pobavilo )))) Zkousel jsi nekdy programovat?

I kdyby existovaly kosticky (moduly), ktere zapojis do sebe a vznikne ti software (jako muzes poskladat treba motor ze soucastek z obchodu), tak te to patentovych sporu nezbavi. Kazda z tech krychlicek muze totiz porusovat nejaky patent a jeho vlastnik te zalovat.

[juan]

mohl by me nekdo nejak jednoduse vysvetlit co se to kurva vlastne deje?

[David Jaša]

1. Na tomto serveru se sprostě nemuluví
2. Hledej

[Robert Krátký]

Ani není třeba chodit tak daleko . Viz související články: Hlasování o softwarových patentech.

[Peto_MiG]

Deje sa to, ze v sulade s proroctvom proroka Daniela a so Zjavenim Jana sa formuje prisera s papulou a zeleznymi nohami, ktora co nezozerie, to rozdlavi.

[Dan Ohnesorg]

Puvodne jsem chtel dat do tohodo dilu jeste nejake prebrane fotografie, to se nepovedlo stihnout, takze jsou tady vsechny fotky bez prebirani

http://www.ohnesorg.cz/foto/demo050217/

[Petr Šlegr]

Vlak určitě nedoháněl zpoždění, 300 km/hod je tam normální cestovní rychlost. To spíš, když jste jeli pomaleji, byla nějaká mimořádnost (sníh nebo tak něco). Dobrey zážitek co? :)