Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Samba je balík nástrojů, který umožňuje na unixových či linuxových serverech využívat protokol SMB (Server Message Block) vyvinutý společností Microsoft pro sdílení souborů a tiskáren na systémech jako jsou Windows nebo OS/2. Můžeme ji tedy využít v naší síti s windowsovými klienty a linuxovým serverem. V naší síti budeme Sambu používat k následujícím činnostem:
Začneme opět na serveru. Hlavní konfigurační soubor Samby se jmenuje
smb.conf a na mém Slackwaru je uložen v adresáři
/etc/samba/. Může se stát, že po instalaci Samby se vytvoří
soubor s názvem jako smb.conf.example, který bude obsahovat
jednoduchý příklad nastavení Samba serveru. Pokud je to tak, tento soubor
klidně přejmenujte nebo odstraňte a vytvořte nový. Výsledkem nechť je
prázdný soubor smb.conf. Abychom mohli využít všech výše
zmíněných vlastností, musíme soubor smb.conf správně nastavit.
Příkladem takového nastavení může být vzorový soubor smb.conf,
který si můžete stáhnout na konci toho článku. Zde jsou vysvětleny funkce
důležitých řádků:
[global]workgroup = DOMA.CZnetbios name = SERVERencrypt passwords = yesdomain master = yeslocal master = yesos level = 65security = userdomain logons = yeslogon path = \\%L\profiles\%u\%madd machine script = /usr/sbin/useradd -c "Machine account" -d
/dev/null -g 103 -s /bin/false %uDále definujeme sekci [profiles] vytvářející sdílení, kam
budeme ukládat cestovních profily uživatelů.
[profiles] path = /home/roaming ;Sem se budou soubory ukládat browsable = no ;Sdílením nebude možno procházet writable = yes ;Ale zapisovat do něj ano create mask = 0600 ;Masky souborů a adresářů. Plná práva directory mask = 0700 ;pro vlastníka, nula pro všechny ostatní |
Nyní můžeme lépe pochopit hodnotu příkazu logon path, který
jsme před chvíli nadefinovali. Cesta se skládala z proměnné %L (jméno
serveru), sdílení "profiles", proměnné %u (přihlášený uživatel) a proměnné
%m (jméno klienta). Skutečná cesta tedy může vypadat například takto (na
serveru):
/home/roaming/kamil/vader
|
Upozorňuji, že toto nastavení bude fungovat pouze s Windows NT/2000/XP, nikoliv s Windows 95/98/Me.
V poslední sekci ve vzorovém souboru smb.conf je definované
sdílení domácích adresářů uživatelů. Sdílení se MUSÍ jmenovat
[homes], jinak jej Samba bude brát jako obyčejné sdílení (a
navíc by nefungovalo, protože nemáme nastavenu žádnou cestu). O sdílení
domovských adresářů si více řekneme později. Správnou syntaxi souboru
smb.conf si ověříme příkazem testparm. Ten by nám
měl mimo jiné vypsat řádek
Server role: ROLE_DOMAIN_PDC
|
který oznamuje roli našeho serveru v naší siti (PDC = Primary domain controler = Primární doménový řadič).
Abychom na to později nezapomněli, vytvoříme si na serveru adresář
/home/roaming s potřebnými právy:
mkdir /home/roaming
|
Vše potřebné máme nyní připravené, a tak můžeme Samba server spustit.
/etc/rc.d/rc.samba start
|
Abychom mohli naše klienty přihlásit do domény, musíme jim (podobně jako
uživatelům) na serveru vytvořit účty, což se budeme snažit dělat
automaticky. Doménový řadič pak povolí přístup pouze počítačům, které zná.
Pro udržování dvojic uživatelské jméno - zašifrované heslo používá Samba
soubor /etc/samba/private/smbpasswd. Ten je podobný známému
souboru podobného významu /etc/shadow. Pro přidání uživatele
slouží příkaz:
smbpasswd -a jmeno_uzivatele
|
A potom následuje dvojí zadání hesla. Když budete přidávat prvního uživatele, možná dostanete negativní odezvu, že databáze uživatelů neexistuje. Druhý pokus by už měl být úspěšný. Ještě než zaregistrujeme naše skutečné uživatele, vytvoříme na řadiči domény účet doménového administrátora, kterým je na Sambě uživatel root. Pomocí tohoto účtu budeme později registrovat naše stanice do domény.
smbpasswd -a root
|
Jako heslo doporučuji vybrat jiné než to, které má váš root na serveru.
Nyní je čas říci si něco o registraci stanic. Aby byl ve věcech pořádek,
vytvoříme skupinu hosts (příkazem groupadd
hosts), kam budeme přidávat účty všech našich stanic (u mě má GID
103). K přidávání stanic do databáze slouží příkaz add machine
script v globální sekci souboru smb.conf, který by měl
zabezpečit, že se NetBIOS jméno naší stanice (následované znakem "$")
automaticky přidá jak do souboru/etc/passwd (díky hodnotě
useradd), tak do souboru smbpasswd.
Nicméně setkal jsem se s případy, kdy řadič odmítl stanici automaticky
zaregistrovat, což se projevilo hláškou "Neplatné uživatelské jméno" při
pokusu registrovat stanici do domény. Pravděpodobně to mají na svědomí
různé verze Samby, přičemž ta starší (2.2?) používá pro ten samý úkon
příkaz add user script. Každopádně pokud máte s přidáváním
stanic problémy, vždy pomůže manuální přidání "uživatelského účtu"
stanice do databáze uživatelů a následné přidání stejného účtu do databáze
smbpasswd. Návod, jak to udělat, najdete v příštím díle.
Ještě předtím, než budeme moci vyzkoušet, zda automatické přidávání
stanic funguje, musíme přidat do databáze smbpasswd naše
skutečné uživatele - uživatele našich stanic. Upozorňuji však, že se musí
jednat o uživatele, kteří mají na našem serveru skutečně zřízený účet s
platným UID. Ty jsme vytvářeli ve druhém díle našeho seriálu. Příkazem
smbpasswd -a kamil
|
a dvojím zadáním hesla přidáme do databáze uživatele kamil. Příkaz
opakujeme pro všechny uživatele, které chceme přidat. Příkazem
findsmb pak překontrolujeme, zda naše stanice reagují na SMB
dotazy. Pokud ano, můžeme se pustit do jejich konfigurace. To bude
náplní dalšího dílu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: