Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.

Než se však pustím do popisu knihy samotné, dovolím si jednu malou poznámku. Ačkoliv je hned prvním slovem v názvu Linux, nelze říci, že programátoři či obyčejní uživatelé jiného operačního systému by neměli ze čtení žádný užitek. Linux je zde použit pouze pro příklad a většinu myšlenek lze obecně použít na libovolný běžně užívaný systém.
Začátek knihy vysvětluje, jakým způsobem pracuje počítač s procesorem řady x86. Tedy ten, který vlastní většina z nás. Čtenář se dozví důležité podklady pro další studium a získá povědomí o procesech běžících na nejnižší úrovni. Následně se seznámí s funkcemi operačních systémů, které umožňují běh jednotlivých aplikací, s jejich jádrem a bezpečností.
Důraz je kladen na vysvětlení funkce jádra systému Linux a hovoří se zde také o programech s otevřeným zdrojovým kódem. Kniha pokračuje pojednáním o vhodnosti programovacích jazyků a je zmíněno programové vybavení, na němž bylo vše pečlivě odzkoušeno.
Další kapitola již popisuje jednotlivé ukázkové kódy, příklady jejich zneužití a vysvětluje některé odlišnosti v systému FreeBSD, včetně jeho stručné historie a vzniku. Pak se zabývá samotným škodlivým kódem, který dokáže využít případných chyb v systému a dopomoci útočníkovi k získání administrátorských oprávnění (v případě Linuxu práv uživatele root).
Kapitola je velmi dlouhá a dopodrobna ukazuje všechna možná úskalí a k nim i zajímavé ukázky pro dokreslení celkové situace a vyzkoušení v praxi. Následně je zaostřeno na konkrétní hrozby - fungující škodlivé kódy v podobě exploitů, virů a trojských koňů, šířících se Internetem, jakožto nejvhodnějším přenosovým médiem pro útok na nezabezpečené systémy.
Poslední kapitola s přiléhavým názvem Pohled do budoucnosti, sloužící zároveň jako závěr celé publikace, nastiňuje, kam až celá bezpečnostní situace výpočetní techniky může zajít, pokud ji nebudeme brát skutečně vážně. Vždyť již dnes se stačí podívat, co se stalo s kdysi starým dobrým Internetem, a k čemu toto médium aktuálně slouží. Pod čarou je dále jmenováno požehnané množství další užitečné literatury a krátké informace o autorech.
Jak jsem již v předchozím textu naznačil, celou knihu provází kromě všudypřítomných ukázek kódů i mnoho pomocných obrázků, které pomáhají představivosti. Ke každému tématu jsou také přidány odkazy na další zdroje na Internetu, které dopomohou získat dodatečné znalosti o dané problematice.
Kniha rozhodně není vyčerpávajícím popisem všech možných nebezpečí (což ani nebyl záměr autorů), ale dá uživateli podnět k tomu, aby se o tuto tématiku začal zajímat a nadále rozšiřoval své znalosti a dovednosti. Není předimenzovaná zbytečnostmi a netrpí přílišnou encyklopedizací jako některé obdobné tituly.
Zároveň nelze říci, že by jednalo o titul do dopravního prostředku. Všechny informace je potřeba v klidu promyslet a případně i vyzkoušet nebezpečnost jednotlivých ukázek. O operační systém Linux i programování se již nějakou dobu zajímám, ale dosud mi na našem trhu chyběl česky napsaný titul podrobně popisující všemožná rizika a přidávající zajímavé příklady z praxe.
Pokud vezmeme v potaz, že většina rad se dá použít i pro nejrozšířenější Windows, a v knize se uvádí i nespočet obecných tipů a dalších informací pro architekturu x86, je ideální volbou pro všechny, jimž není problematika bezpečnosti při programování lhostejná. Konečně jde o knihu, která je primárně určená pro programátory namísto síťových administrátorů.
| Název | Linux - bezpečnost a exploity |
| Autor | Miroslav Dobšíček, Radim Ballner |
| Vydal | Kopp |
| ISBN | 80-7232-243-5 |
| Rok vydání | 2004 |
| Počet stran | 160 |
| Doporučená cena | 169 Kč |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pokud někoho téma bezpečnosti zajímá, Mirek napsal práci s názvem Nízkoúrovňová bezpečnost v GNU/Linux systému (zajímavé počtení).
(
))
No dokoukám to někdy jindy.