Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.

Než se však pustím do popisu knihy samotné, dovolím si jednu malou poznámku. Ačkoliv je hned prvním slovem v názvu Linux, nelze říci, že programátoři či obyčejní uživatelé jiného operačního systému by neměli ze čtení žádný užitek. Linux je zde použit pouze pro příklad a většinu myšlenek lze obecně použít na libovolný běžně užívaný systém.
Začátek knihy vysvětluje, jakým způsobem pracuje počítač s procesorem řady x86. Tedy ten, který vlastní většina z nás. Čtenář se dozví důležité podklady pro další studium a získá povědomí o procesech běžících na nejnižší úrovni. Následně se seznámí s funkcemi operačních systémů, které umožňují běh jednotlivých aplikací, s jejich jádrem a bezpečností.
Důraz je kladen na vysvětlení funkce jádra systému Linux a hovoří se zde také o programech s otevřeným zdrojovým kódem. Kniha pokračuje pojednáním o vhodnosti programovacích jazyků a je zmíněno programové vybavení, na němž bylo vše pečlivě odzkoušeno.
Další kapitola již popisuje jednotlivé ukázkové kódy, příklady jejich zneužití a vysvětluje některé odlišnosti v systému FreeBSD, včetně jeho stručné historie a vzniku. Pak se zabývá samotným škodlivým kódem, který dokáže využít případných chyb v systému a dopomoci útočníkovi k získání administrátorských oprávnění (v případě Linuxu práv uživatele root).
Kapitola je velmi dlouhá a dopodrobna ukazuje všechna možná úskalí a k nim i zajímavé ukázky pro dokreslení celkové situace a vyzkoušení v praxi. Následně je zaostřeno na konkrétní hrozby - fungující škodlivé kódy v podobě exploitů, virů a trojských koňů, šířících se Internetem, jakožto nejvhodnějším přenosovým médiem pro útok na nezabezpečené systémy.
Poslední kapitola s přiléhavým názvem Pohled do budoucnosti, sloužící zároveň jako závěr celé publikace, nastiňuje, kam až celá bezpečnostní situace výpočetní techniky může zajít, pokud ji nebudeme brát skutečně vážně. Vždyť již dnes se stačí podívat, co se stalo s kdysi starým dobrým Internetem, a k čemu toto médium aktuálně slouží. Pod čarou je dále jmenováno požehnané množství další užitečné literatury a krátké informace o autorech.
Jak jsem již v předchozím textu naznačil, celou knihu provází kromě všudypřítomných ukázek kódů i mnoho pomocných obrázků, které pomáhají představivosti. Ke každému tématu jsou také přidány odkazy na další zdroje na Internetu, které dopomohou získat dodatečné znalosti o dané problematice.
Kniha rozhodně není vyčerpávajícím popisem všech možných nebezpečí (což ani nebyl záměr autorů), ale dá uživateli podnět k tomu, aby se o tuto tématiku začal zajímat a nadále rozšiřoval své znalosti a dovednosti. Není předimenzovaná zbytečnostmi a netrpí přílišnou encyklopedizací jako některé obdobné tituly.
Zároveň nelze říci, že by jednalo o titul do dopravního prostředku. Všechny informace je potřeba v klidu promyslet a případně i vyzkoušet nebezpečnost jednotlivých ukázek. O operační systém Linux i programování se již nějakou dobu zajímám, ale dosud mi na našem trhu chyběl česky napsaný titul podrobně popisující všemožná rizika a přidávající zajímavé příklady z praxe.
Pokud vezmeme v potaz, že většina rad se dá použít i pro nejrozšířenější Windows, a v knize se uvádí i nespočet obecných tipů a dalších informací pro architekturu x86, je ideální volbou pro všechny, jimž není problematika bezpečnosti při programování lhostejná. Konečně jde o knihu, která je primárně určená pro programátory namísto síťových administrátorů.
| Název | Linux - bezpečnost a exploity |
| Autor | Miroslav Dobšíček, Radim Ballner |
| Vydal | Kopp |
| ISBN | 80-7232-243-5 |
| Rok vydání | 2004 |
| Počet stran | 160 |
| Doporučená cena | 169 Kč |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pokud někoho téma bezpečnosti zajímá, Mirek napsal práci s názvem Nízkoúrovňová bezpečnost v GNU/Linux systému (zajímavé počtení).
(
))
No dokoukám to někdy jindy.