Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Většina nasazení technologie LDAP se odehrává uvnitř firem a jiných organizací, tedy obvykle na jediné doméně. Někdy je ale potřeba (i v těchto případech, ale třeba i pro využití LDAP u webhostingu, byť to není až tak obvyklé) obsluhovat domén více. Strom LDAP může být zhruba stejný, je však záhodno přidat jednu úroveň (zde ou=domains), aby byla prohledávaná část stromu samostatná a „netloukla“ se s dalšími informacemi uloženými ve stromě.

První věc, kterou je potřeba řešit, jsou dotazy na domény. Lze mít samozřejmě domény nadefinovány jinde, ale pokud už se LDAP používá na jednu věc, bylo by nesmyslné udržovat ještě nějaká data jinde. Potíž je ale v tom (a podobné to bude i v dalších případech), že nelze nijak jednoduše nadefinovat prohledávání po jednotlivých složkách celého doménového jména (po jednotlivých úrovních, od TLD až po koncovou doménu).
Proto nezbývá, než to udělat méně efektivně a do nějakého atributu každého z objektů „koncových“ domén (tedy těch, které poštovní server obsluhuje) vložit celý název domény. Tedy pro doménu moje.domena bude objekt s dc=moje,dc=domena obsahovat v nějakém atributu (lze zvolit opět například physicalDeliveryOfficeName) celý název, tedy moje.domena. V souboru main.cf se potom změní jeden řádek:
virtual_mailbox_domains = ldap:/etc/postfix/ldap/vdomains.cf
Soubor vdomains.cf je určen pro dotazování na domény a bude mít tuto podobu:
server_host = ldap.moje.domena search_base = ou=domains scope = sub query_filter = (&(physicalDeliveryOfficeName=%s)(objectClass=domain)) result_attribute = physicalDeliveryOfficeName result_format = %s bind = no
Oproti předchozí situaci se změnila vyhledávací báze (search_base), která zde odpovídá kořeni stromu domén. Prohledávat se bude podstrom (scope = sub; je to výchozí hodnota, ani by tu nemusela být uvedena). Filtr nyní testuje na název domény onen atribut physicalDeliveryOfficeName, ale současně ještě filtruje na typ objektu domain, aby šlo skutečně o informace o doménách. Formát výsledku je prosté přenesení textu.
Podobným způsobem je třeba upravit také vmailboxes.cf. Pro správnou funkci je třeba vyplnit atribut mail, podle kterého se nyní bude hledat.
server_host = ldap.moje.domena search_base = ou=domains scope = sub query_filter = (&(preferredDeliveryMethod=physical)(mail=%s)(objectClass=inetOrgPerson)) result_attribute = mail result_format = %d/%u/ bind = no
Jak si můžete všimnout, hledá se nyní právě podle atributu mail (celé e-mailové adresy) a objekty se filtrují podle třídy inetOrgPerson. Vrácený atribut se přeformátuje tak, aby tvořil správnou relativní cestu k úložišti. Soubor virtual.cf pro aliasy pak bude mít tuto podobu:
server_host = ldap.moje.domena search_base = ou=domains scope = sub query_filter = (&(preferredDeliveryMethod=mhs)(mail=%s)(objectClass=inetOrgPerson)) result_attribute = physicalDeliveryOfficeName result_format = %s bind = no
Zde je odchylka od původní podoby ještě menší. Změnila se vyhledávací báze, rozsah prohledávání a přibyla filtrace podle třídy objektů.
Kdo pochopil jádro problému u konfigurace Postfixu, jistě nyní dokáže správně nakonfigurovat i Dovecot. Rozdíl bude prakticky jen v syntaxi konfiguračního souboru. Tady je jedna z možných podob souboru ldap.conf (hlavní konfigurační soubor dovecot.conf se samozřejmě nemění):
hosts = ldap.moje.domena tls = yes dn = uid=dovecot,ou=users dnpass = nejakeheslo scope = subtree base = ou=domains user_attrs = =home=/var/mail/virtual/%d/%n user_filter = (&(preferredDeliveryMethod=physical)(mail=%u)(objectClass=inetOrgPerson)) default_pass_scheme = PLAIN pass_attrs = mail=user, userPassword=password pass_filter = (&(preferredDeliveryMethod=physical)(mail=%u)(objectClass=inetOrgPerson))
Asi to ani nepotřebuje komentář. Soubor je dokonce jednodušší než ten pro jedinou doménu. Vyžaduje (stejně jako konfigurace pro Postfix) ale samozřejmě vyplněný atribut mail u každého uživatele, především je ale operačně dost náročný. Jak tomu čelit? Jednou z možností je rezignovat na plně stromovou strukturu a umístit všechny domény do jedné úrovně. Případně lze strukturu zachovat a samostatně do ploché struktury umístit jejich aliasy (to ale znamená, že se tyto aliasy musí také spravovat). Našla by se asi i další řešení, která ale přesahují rámec tohoto článku a lépe by se k nim vyjádřili znalci protokolu LDAP.
Toto byl poslední článek v řadě těch, které se věnovaly uložení informací o poštovních schránkách, uživatelích, aliasech atd. (sice není nadobro konec, některé záležitosti se znovu objeví v pozdějších článcích, ale prozatím je to všechno). Nyní přijde čas pro neméně důležité věci, mezi které patří ochrana proti nevyžádané poště čili spamu. Postfix sám o sobě i s pomocí dalších nástrojů má mnoho možností, jak se spamem úspěšně bojovat, proto by bylo chybou tyto nástroje náležitě nevyužít.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jen bych se chtel zeptat, zdali bude take uvedena konfigurace dovecotu jako LDA ( treba se Sieve ci procmail pro presun SPAMU do adresare ci automaticke promazavani SPAM adresar)?Samozřejmě bude.
Pak taky, zda-li byste mohl dokoncit tu vsuvku o podadresarich kvuli pluginum. Co vsechno se zmeni (user_attrs?).Teď jen ve stručnosti. Jde o to, že pokud se například využívá Sieve a nad domovským adresářem pracuje ManageSieve (ať už jako součást Dovecotu nebo jako samostatný program, např. PySieved), budou se v klientovi zobrazovat i soubory, které nemají. A obráceně, Dovecot bude adresář vytvořený pro účely Sieve (kam se budou ukládat Sieve skripty) považovat za poštovní složku (pokud bude název začínat tečkou, jak je obvyklé), čili ji bude klientům nabízet společně s jinými složkami. To není stav, o který by člověk zrovna stál. Ale znovu říkám, ve všech příkladech dosud používaných v seriálu využití "domovského adresáře virtuálního uživatele" nijak nevadilo, proto jsem také nevytvářel další adresářovou úroveň. Při použití se samozřejmě user_attrs nezmění, protože tam je právě domovský adresář, který zůstane stejný. Změní se naopak mail_location (například na maildir:/var/mail/virtual/%d/%n/Maildir, pokud bude pošta v adresáři Maildir pod domovským adresářem). U Postfixu by se změnil result_format (v tomto případě na %d/%u/Maildir/).
), umím z něj číst, ale vůbec nechápu princip jeho činnosti (nenašel jsem ani návod pro blbé, takže soudím, že to bude triviální a někdy prostě nastane ahááááá efekt) ani jej neumím nainstalovat. Přesto jsem mnoho let spokojeným adminem.
vůbec nechápu princip jeho činnostiCo na tom nechápeš? Základní princip je naprosto triviální. Je to prostě strom objektů a každý objekt může mít atributy (jaké přesně a které jsou povinné atd., to záleží na schématu). Ten strom může vycházet třeba z hierarchie DNS nebo být úplně jiný, podle potřeby. Představ si to třeba jako XML strom nebo něco takového (třeba registry ve Windows
), je to jedno. Jak si to server vnitřně reprezentuje (třeba klidně jako nějaký XML soubor, databázi nebo jako objekty v C++, které se pak binárně zapisují na disk), to už je čistě implementační záležitost.
K jednotlivým objektům a atributům lze pak nastavovat práva.
ani jej neumím nainstalovatInstalace je taktéž triviální. Netriviální může být u některých implementací počáteční konfigurace (např. u OpenLDAP). Ale jsou implementace, kde je to také jednoduché (třeba Apache Directory Server; pro něj existuje také klikátko Apache Directory Studio, kterým lze jak pracovat se stromem, tak i konfigurovat server).
, resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).
ad 2) Zde to bude zřejmě tím OpenLDAPem.
Není to technologie, kterou bych musel znát (nemám to kde využít), takže to nechám v klidu jiným. Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.
Pokud je to ovšem celé, tak pak nechápu smysl samotného LDAPu , resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).LDAP je především komunikační protokol. O to jde v první řadě. A protože tento protokol má poměrně širokou podporu, lze ho využívat v mnoha programech. Lze měnit klientský i serverový software podle potřeby, aniž by se musel měnit zbytek celku.
Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.Jo, k tomu článku pro blbé se také přidávám
S (open)LDAP jsem se dostal do fáze, kdy běží (jakože se jen samoúčelně spustí bez použitelných dat), ale nejsem tam schopen nic rozumného nasáčkovat tak, abych to mohl jakkoliv použít. Většina návodů se spoléhá na nějaké skripty, které udělají většinu práce (ale tyto skripty v Archu nejsou). Chtěl jsem začít zdrojem adres pro mailové klienty, ale nějak jsem se neprokousal k výsledku.
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupce
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude. LDAP je hodně komplexní a vyžaduje dost znalostí souvisejících věcí. O Tebe starost nemám, evidentně o tom hodně víš. Problém je se čtenáři, protože je to může odradit. Příklady použití jsou docela komplexní, leckdy zasahují spíš do podnikové sféry a vyžadují dost času a experimentů.
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude.Knihu psát nebudu - viz níže
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupceZaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšet
Zaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšetTo je škoda. Píšeš pěkně "čitelně" :)
Čemu by tak hrozně vadilo to, kdybychom si vytvořili vlastní schema ?Nevadilo by. Tedy aspoň v tomto případě (u některých programů by vadilo, protože ty napevno počítají s objekty určitých tříd). Akorát že by se muselo vymýšlet a muselo by se nainstalovat. Pokud se použije hotové schéma, toto celé odpadá.