LDAP: Konfigurace programu Postfix

11. 12. 2009 | Lukáš Jelínek | Sítě | 35247×

Konfigurace programu Postfix

Čili už je jasné, jak bude vypadat struktura LDAP, ale teď je potřeba to přenést do konfiguračního souboru programu Postfix. Oproti dřívější konfiguraci (například té použité pro MySQL, která byla zase přejata z řešení pomocí souborů) se v souboru main.cf změní jen toto:

virtual_mailbox_domains = moje.domena
virtual_mailbox_maps = ldap:/etc/postfix/ldap/vmailbox.cf
virtual_alias_maps = ldap:/etc/postfix/ldap/virtual.cf

Rozdíl je to tedy jen kosmetický, o to více práce ale čeká přímo v souborech pro konfiguraci komunikace se serverem LDAP. První z nich (vmailbox.cf) je určen pro informace o schránkách a může mít například tuto podobu:

server_host = ldap.moje.domena
search_base = dc=moje,dc=domena
scope = one
query_filter = (&(preferredDeliveryMethod=physical)(uid=%u))
result_attribute = uid
result_format = moje.domena/%s/
bind = no

Parametr server_host říká, k jakému serveru se má Postfix připojit. Lze uvést i číslo portu, případně cestu k lokálnímu socketu. Pokud je v síti více LDAP serverů a Postfix by měl vědět o všech (při výpadku některého z nich funguje vyhledávání dál, protože se vyžijí ty ostatní), lze je uvést například takto:

server_host = ldap://ldap.moje.domena:10389
    ldap://ldap2.moje.domena:10389
    ldap://ldap3.moje.domena:10389

Příklad současně ukazuje i uvedení nestandardních portů (uvedený port je typický například pro Apache Directory Server; Active Directory zase používá port 3268). Dalším parametrem v konfiguraci je search_base. To je bázová cesta k prohledávání – vůči této cestě se budou hledat relativní rozlišovací jména. Parametr scope určuje rozsah prohledávání – v tomto případě to bude jedna úroveň (více není potřeba).

Jak bude vlastní vyhledávání fungovat, to už určuje parametr query_filter, do kterého lze podle potřeby vložit „procentové“ symboly, podobně jako při tvorbě SQL dotazů (viz minulý článek). Čili zde se atribut uid filtruje podle jména uživatele, což je přesně to, co zajistí kontrolu existence uživatele. Druhou část, tedy kontrolu na existenci schránky, zajišťuje test atributu preferredDeliveryMethod na hodnotu physical (všimněte si, že pro vyjádření logického výrazu se zde používá prefixová notace, tedy nejdřív operátor, pak jeho parametry).

Další dva atributy určují podobu výsledku vyhledávání. Pokud LDAP najde objekt splňující podmínky filtru, vrátí atribut uvedený v parametru result_attribute a učiní tak ve formátu definovaném parametrem result_format. Protože má být výsledkem relativní cesta k úložišti typu Maildir, bude se vrácená hodnota skládat z domény a nalezeného uživatelského identifikátoru. Poslední parametr, bind, vypíná otevření relace na serveru, protože u novějších verzí LDAP serverů je to zbytečné a jen by to spotřebovávalo výkon.

Pozor na to, že při uvedeném řešení musí být oprávnění na LDAP serveru nastavena tak, aby měl libovolný (i neověřený) uživatel přístup pro čtení uvedených atributů (resp. pro atribut preferredDeliveryMethod stačí i přístup k porovnání). Obvykle to není problém splnit, protože nejde o citlivé informace.

Podobným stylem se připraví i soubor virtual.cf s konfigurací pro aliasy. Rozdíl bude jen ve filtru (hledá se jiná hodnota preferredDeliveryMethod) a ve vraceném výsledku (bude to hodnota atributu physicalDeliveryOfficeName). Příklad už asi ani nepotřebuje komentář, protože by měl být dostatečně srozumitelný sám o sobě:

server_host = ldap.moje.domena
search_base = dc=moje,dc=domena
scope = one
query_filter = (&(preferredDeliveryMethod=mhs)(uid=%u))
result_attribute = physicalDeliveryOfficeName
result_format = %s
bind = no

Nyní by měl být server Postfix připraven k doručování do schránek uživatelů uvedených v adresáři LDAP. Podobně jako v případě MySQL lze samozřejmě využít službu proxymap, která omezí počet spojení na LDAP server a může tak snížit jeho zátěž.

       

Komentáře

[Robert Smol]

Dobry den,

predevsim, diky za skvely clanek. Jen bych se chtel zeptat, zdali bude take uvedena konfigurace dovecotu jako LDA ( treba se Sieve ci procmail pro presun SPAMU do adresare ci automaticke promazavani SPAM adresar)? Nebo jsem to nekde prehledl? Cetl jsem, ze Dovecot jako LDA muze mit vliv na vykonnost, nebot dovecot si udrzuje nejake indexy.

Pak taky, zda-li byste mohl dokoncit tu vsuvku o podadresarich kvuli pluginum. Co vsechno se zmeni (user_attrs?).

Dekuji

[Luk]

Jen bych se chtel zeptat, zdali bude take uvedena konfigurace dovecotu jako LDA ( treba se Sieve ci procmail pro presun SPAMU do adresare ci automaticke promazavani SPAM adresar)?

Samozřejmě bude.

Pak taky, zda-li byste mohl dokoncit tu vsuvku o podadresarich kvuli pluginum. Co vsechno se zmeni (user_attrs?).

Teď jen ve stručnosti. Jde o to, že pokud se například využívá Sieve a nad domovským adresářem pracuje ManageSieve (ať už jako součást Dovecotu nebo jako samostatný program, např. PySieved), budou se v klientovi zobrazovat i soubory, které nemají. A obráceně, Dovecot bude adresář vytvořený pro účely Sieve (kam se budou ukládat Sieve skripty) považovat za poštovní složku (pokud bude název začínat tečkou, jak je obvyklé), čili ji bude klientům nabízet společně s jinými složkami. To není stav, o který by člověk zrovna stál. Ale znovu říkám, ve všech příkladech dosud používaných v seriálu využití "domovského adresáře virtuálního uživatele" nijak nevadilo, proto jsem také nevytvářel další adresářovou úroveň.

Při použití se samozřejmě user_attrs nezmění, protože tam je právě domovský adresář, který zůstane stejný. Změní se naopak mail_location (například na maildir:/var/mail/virtual/%d/%n/Maildir, pokud bude pošta v adresáři Maildir pod domovským adresářem). U Postfixu by se změnil result_format (v tomto případě na %d/%u/Maildir/).

[Karel Benák]

Výborný článek!!! Je vidět, že autor opravdu ví, o čem píše. A možná by se mělo hodně zdůraznit, že LDAP je ve firmě takřka nutnost, protože to je standardizovaný zdroj informací a pokud jej administrátor nechce ve své síti zavést, nemá tam co dělat. LDAP je možné nakrmit jakkoliv, ale co je hlavní, on poskytuje standardizovaná data po standardizovaném protokolu. Proč si myslíte, že MS slaví velké úspěchy se svým Active Directory a Exchange serverem? Ano, maji skvělý marketing, ale hlavně pochopili význam X.509 protokolu a jeho odvarů. Kéž bych měl více času na experimenty, od té doby co jsem o LDAPu psal diplomku uteklo spousty vody a já toho hoooodně moc zapomněl. Dneska bych ji asi napsal jinak, ale rozhodně by obsahovala to, co napsal autor, někde jsem to měl dokonce rozepsané jako článek, ale bohužel jsem to nedokončil.

[ch-in-A]

jeste pred MS k tomuhle dosel podle me novell, u ktero se MS nebojim se rict hodne inspiroval :)

[Karel Benák]

Hodně? Novell udělal funkční implementaci X.509, AD je kočkopes LDAP protokolu a kdoví čeho ještě. Ale je funkční a hodně rozšířený.

[unix-programer]

...LDAP je ve firmě takřka nutnost, protože to je standardizovaný zdroj informací a pokud jej administrátor nechce ve své síti zavést, nemá tam co dělat. ..

administruji v make firme (5 lidi) pocitacovou infrastrukturu. O LDAP se zatim jeste neuvazuje. Myslite, ze bych mel me misto prenechat nejakemu schopnejsimu adminovi? Jaka nebezpeci hrozi firme, kdyz z ciste egoistickych duvodu budu delat jako ze nic a o LDAP se nezminim?

[Luk]

Při 5 lidech je to kanón na vrabce. Ale při 50 uživatelích už je LDAP užitečný.

[Heron]

Tyhle kategorické soudy (kdo nezná LDAP není admin) jsou k ničemu. Ber to prostě tak, že Karel si na tom udělal diplomku a používá to. A neumí si představit síť bez LDAPu. Takových technologií je.

Já třeba do LDAPu umím zadávat (změněné kopie již existujících záznamů ), umím z něj číst, ale vůbec nechápu princip jeho činnosti (nenašel jsem ani návod pro blbé, takže soudím, že to bude triviální a někdy prostě nastane ahááááá efekt) ani jej neumím nainstalovat. Přesto jsem mnoho let spokojeným adminem.

[Luk]

vůbec nechápu princip jeho činnosti

Co na tom nechápeš? Základní princip je naprosto triviální. Je to prostě strom objektů a každý objekt může mít atributy (jaké přesně a které jsou povinné atd., to záleží na schématu). Ten strom může vycházet třeba z hierarchie DNS nebo být úplně jiný, podle potřeby. Představ si to třeba jako XML strom nebo něco takového (třeba registry ve Windows ), je to jedno. Jak si to server vnitřně reprezentuje (třeba klidně jako nějaký XML soubor, databázi nebo jako objekty v C++, které se pak binárně zapisují na disk), to už je čistě implementační záležitost.

K jednotlivým objektům a atributům lze pak nastavovat práva.

ani jej neumím nainstalovat

Instalace je taktéž triviální. Netriviální může být u některých implementací počáteční konfigurace (např. u OpenLDAP). Ale jsou implementace, kde je to také jednoduché (třeba Apache Directory Server; pro něj existuje také klikátko Apache Directory Studio, kterým lze jak pracovat se stromem, tak i konfigurovat server).

[Heron]

ad 1) Tak toto je mi zrovna jasné. Pokud je to ovšem celé, tak pak nechápu smysl samotného LDAPu , resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).

ad 2) Zde to bude zřejmě tím OpenLDAPem.

Není to technologie, kterou bych musel znát (nemám to kde využít), takže to nechám v klidu jiným. Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.

[Luk]

Pokud je to ovšem celé, tak pak nechápu smysl samotného LDAPu , resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).

LDAP je především komunikační protokol. O to jde v první řadě. A protože tento protokol má poměrně širokou podporu, lze ho využívat v mnoha programech. Lze měnit klientský i serverový software podle potřeby, aniž by se musel měnit zbytek celku.

[otula]

Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.

Jo, k tomu článku pro blbé se také přidávám S (open)LDAP jsem se dostal do fáze, kdy běží (jakože se jen samoúčelně spustí bez použitelných dat), ale nejsem tam schopen nic rozumného nasáčkovat tak, abych to mohl jakkoliv použít. Většina návodů se spoléhá na nějaké skripty, které udělají většinu práce (ale tyto skripty v Archu nejsou). Chtěl jsem začít zdrojem adres pro mailové klienty, ale nějak jsem se neprokousal k výsledku.

Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupce

[Karel Benák]

Pro první pokusy o nasáčkování doporučuju Apache Directory klienta. Problém je s návrhem stromu tak, aby dával smysl. A hlavním problémem je oproštění se od klasického přemýšlení ve stylu SQL. Chceš proniknout do LDAPu? Začni myslet ve stromové struktuře, nikoliv v tabulkách. Chceš proniknout do LDAPu? Začni studovat i ostatní protokoly

Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude. LDAP je hodně komplexní a vyžaduje dost znalostí souvisejících věcí. O Tebe starost nemám, evidentně o tom hodně víš. Problém je se čtenáři, protože je to může odradit. Příklady použití jsou docela komplexní, leckdy zasahují spíš do podnikové sféry a vyžadují dost času a experimentů.

[Luk]

Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude.

Knihu psát nebudu - viz níže

[otula]

Ono by to chtělo i nějaký přehled, která schémata k čemu slouží a jak je zužitkovat. Možná jsem jen špatně hledal. Každopádně bych se potřeboval dostat přesně přes ten aháááá efekt, který vzpomněl Heron ;)

[Luk]

Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupce

Zaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšet

[otula]

Zaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšet

To je škoda. Píšeš pěkně "čitelně" :)

[ch-in-A]

Pochopeni toho proc LDAP a ne SQL jednim z prvnich kroku pri seznamovani se s LDAP. Me osobne to trvalo peknych par desitek minut cteni o LDAP a lehkeho premysleni :))

Zde zminovana diplomka KB byla pro me jednim z klicovych dokumentu pro pochopeni o co vlastne jde. Dobra prace!

Dokud clovek vec nezna, tak nepozna situaci, ve ktere je prave ona nejlepsi volbou :)

[jezevec]

výborný článek,

jen by mě zajímala jedna věc. Čemu by tak hrozně vadilo to, kdybychom si vytvořili vlastní schema ?

To, že toto naše schema není registrované by v tomto případě nemuselo vůbec vadit. A při přechodu na jiný SW ? No to stejně budeme muset respektovat odlišnosto toho, či onoho SW tak jako tak...

přeji ještě hodně takových článků

[Luk]

Čemu by tak hrozně vadilo to, kdybychom si vytvořili vlastní schema ?

Nevadilo by. Tedy aspoň v tomto případě (u některých programů by vadilo, protože ty napevno počítají s objekty určitých tříd). Akorát že by se muselo vymýšlet a muselo by se nainstalovat. Pokud se použije hotové schéma, toto celé odpadá.

[ch-in-A]

vytvareni schemat neni tak snadne. je treba dodrzovat standardy, brat ohled na zavislosti/konflikty (jedna se hierarchicke struktury), distribuovat to schema potom s aplikaci.

Osobne mam pocit, ze spousta schemat odrazi nejaky RFC, takze uprava takovychto schemat by mela toto respektovat - v opacnem pripade hrozi freestyle anarchie jako v sql based vecech....

Myslim, ze se to vyplati pouze v pripade navrhu nejake komplexni aplikace. Delat si schema protoze me chybi atribut velikostBot prinese vic starosti nez usitku

[Mike]

Něco zkouším

[Vskutečnosti Saýc]

To je rozhodne dobre.