Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Čili už je jasné, jak bude vypadat struktura LDAP, ale teď je potřeba to přenést do konfiguračního souboru programu Postfix. Oproti dřívější konfiguraci (například té použité pro MySQL, která byla zase přejata z řešení pomocí souborů) se v souboru main.cf změní jen toto:
virtual_mailbox_domains = moje.domena virtual_mailbox_maps = ldap:/etc/postfix/ldap/vmailbox.cf virtual_alias_maps = ldap:/etc/postfix/ldap/virtual.cf
Rozdíl je to tedy jen kosmetický, o to více práce ale čeká přímo v souborech pro konfiguraci komunikace se serverem LDAP. První z nich (vmailbox.cf) je určen pro informace o schránkách a může mít například tuto podobu:
server_host = ldap.moje.domena search_base = dc=moje,dc=domena scope = one query_filter = (&(preferredDeliveryMethod=physical)(uid=%u)) result_attribute = uid result_format = moje.domena/%s/ bind = no
Parametr server_host říká, k jakému serveru se má Postfix připojit. Lze uvést i číslo portu, případně cestu k lokálnímu socketu. Pokud je v síti více LDAP serverů a Postfix by měl vědět o všech (při výpadku některého z nich funguje vyhledávání dál, protože se vyžijí ty ostatní), lze je uvést například takto:
server_host = ldap://ldap.moje.domena:10389
ldap://ldap2.moje.domena:10389
ldap://ldap3.moje.domena:10389
Příklad současně ukazuje i uvedení nestandardních portů (uvedený port je typický například pro Apache Directory Server; Active Directory zase používá port 3268). Dalším parametrem v konfiguraci je search_base. To je bázová cesta k prohledávání – vůči této cestě se budou hledat relativní rozlišovací jména. Parametr scope určuje rozsah prohledávání – v tomto případě to bude jedna úroveň (více není potřeba).
Jak bude vlastní vyhledávání fungovat, to už určuje parametr query_filter, do kterého lze podle potřeby vložit „procentové“ symboly, podobně jako při tvorbě SQL dotazů (viz minulý článek). Čili zde se atribut uid filtruje podle jména uživatele, což je přesně to, co zajistí kontrolu existence uživatele. Druhou část, tedy kontrolu na existenci schránky, zajišťuje test atributu preferredDeliveryMethod na hodnotu physical (všimněte si, že pro vyjádření logického výrazu se zde používá prefixová notace, tedy nejdřív operátor, pak jeho parametry).
Další dva atributy určují podobu výsledku vyhledávání. Pokud LDAP najde objekt splňující podmínky filtru, vrátí atribut uvedený v parametru result_attribute a učiní tak ve formátu definovaném parametrem result_format. Protože má být výsledkem relativní cesta k úložišti typu Maildir, bude se vrácená hodnota skládat z domény a nalezeného uživatelského identifikátoru. Poslední parametr, bind, vypíná otevření relace na serveru, protože u novějších verzí LDAP serverů je to zbytečné a jen by to spotřebovávalo výkon.
Pozor na to, že při uvedeném řešení musí být oprávnění na LDAP serveru nastavena tak, aby měl libovolný (i neověřený) uživatel přístup pro čtení uvedených atributů (resp. pro atribut preferredDeliveryMethod stačí i přístup k porovnání). Obvykle to není problém splnit, protože nejde o citlivé informace.
Podobným stylem se připraví i soubor virtual.cf s konfigurací pro aliasy. Rozdíl bude jen ve filtru (hledá se jiná hodnota preferredDeliveryMethod) a ve vraceném výsledku (bude to hodnota atributu physicalDeliveryOfficeName). Příklad už asi ani nepotřebuje komentář, protože by měl být dostatečně srozumitelný sám o sobě:
server_host = ldap.moje.domena search_base = dc=moje,dc=domena scope = one query_filter = (&(preferredDeliveryMethod=mhs)(uid=%u)) result_attribute = physicalDeliveryOfficeName result_format = %s bind = no
Nyní by měl být server Postfix připraven k doručování do schránek uživatelů uvedených v adresáři LDAP. Podobně jako v případě MySQL lze samozřejmě využít službu proxymap, která omezí počet spojení na LDAP server a může tak snížit jeho zátěž.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jen bych se chtel zeptat, zdali bude take uvedena konfigurace dovecotu jako LDA ( treba se Sieve ci procmail pro presun SPAMU do adresare ci automaticke promazavani SPAM adresar)?Samozřejmě bude.
Pak taky, zda-li byste mohl dokoncit tu vsuvku o podadresarich kvuli pluginum. Co vsechno se zmeni (user_attrs?).Teď jen ve stručnosti. Jde o to, že pokud se například využívá Sieve a nad domovským adresářem pracuje ManageSieve (ať už jako součást Dovecotu nebo jako samostatný program, např. PySieved), budou se v klientovi zobrazovat i soubory, které nemají. A obráceně, Dovecot bude adresář vytvořený pro účely Sieve (kam se budou ukládat Sieve skripty) považovat za poštovní složku (pokud bude název začínat tečkou, jak je obvyklé), čili ji bude klientům nabízet společně s jinými složkami. To není stav, o který by člověk zrovna stál. Ale znovu říkám, ve všech příkladech dosud používaných v seriálu využití "domovského adresáře virtuálního uživatele" nijak nevadilo, proto jsem také nevytvářel další adresářovou úroveň. Při použití se samozřejmě user_attrs nezmění, protože tam je právě domovský adresář, který zůstane stejný. Změní se naopak mail_location (například na maildir:/var/mail/virtual/%d/%n/Maildir, pokud bude pošta v adresáři Maildir pod domovským adresářem). U Postfixu by se změnil result_format (v tomto případě na %d/%u/Maildir/).
), umím z něj číst, ale vůbec nechápu princip jeho činnosti (nenašel jsem ani návod pro blbé, takže soudím, že to bude triviální a někdy prostě nastane ahááááá efekt) ani jej neumím nainstalovat. Přesto jsem mnoho let spokojeným adminem.
vůbec nechápu princip jeho činnostiCo na tom nechápeš? Základní princip je naprosto triviální. Je to prostě strom objektů a každý objekt může mít atributy (jaké přesně a které jsou povinné atd., to záleží na schématu). Ten strom může vycházet třeba z hierarchie DNS nebo být úplně jiný, podle potřeby. Představ si to třeba jako XML strom nebo něco takového (třeba registry ve Windows
), je to jedno. Jak si to server vnitřně reprezentuje (třeba klidně jako nějaký XML soubor, databázi nebo jako objekty v C++, které se pak binárně zapisují na disk), to už je čistě implementační záležitost.
K jednotlivým objektům a atributům lze pak nastavovat práva.
ani jej neumím nainstalovatInstalace je taktéž triviální. Netriviální může být u některých implementací počáteční konfigurace (např. u OpenLDAP). Ale jsou implementace, kde je to také jednoduché (třeba Apache Directory Server; pro něj existuje také klikátko Apache Directory Studio, kterým lze jak pracovat se stromem, tak i konfigurovat server).
, resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).
ad 2) Zde to bude zřejmě tím OpenLDAPem.
Není to technologie, kterou bych musel znát (nemám to kde využít), takže to nechám v klidu jiným. Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.
Pokud je to ovšem celé, tak pak nechápu smysl samotného LDAPu , resp. napadají mě technologie, které zvládnou totéž co si myslím, že má být LDAP (nasazení LDAPu tak jak jej máme u nás by šlo snadno přepsat do SQL).LDAP je především komunikační protokol. O to jde v první řadě. A protože tento protokol má poměrně širokou podporu, lze ho využívat v mnoha programech. Lze měnit klientský i serverový software podle potřeby, aniž by se musel měnit zbytek celku.
Pokud o tom někdo napíše srozumitelný článek včetně příkladů nasazení (od nejjednodušších, řekněme pro ověřování uživatelů na jedné mašině (místo /etc/passwd)), rád si jej přečtu. A jistě nebudu sám.Jo, k tomu článku pro blbé se také přidávám
S (open)LDAP jsem se dostal do fáze, kdy běží (jakože se jen samoúčelně spustí bez použitelných dat), ale nejsem tam schopen nic rozumného nasáčkovat tak, abych to mohl jakkoliv použít. Většina návodů se spoléhá na nějaké skripty, které udělají většinu práce (ale tyto skripty v Archu nejsou). Chtěl jsem začít zdrojem adres pro mailové klienty, ale nějak jsem se neprokousal k výsledku.
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupce
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude. LDAP je hodně komplexní a vyžaduje dost znalostí souvisejících věcí. O Tebe starost nemám, evidentně o tom hodně víš. Problém je se čtenáři, protože je to může odradit. Příklady použití jsou docela komplexní, leckdy zasahují spíš do podnikové sféry a vyžadují dost času a experimentů.
Pro Luka - pokud budeš psát knihu, dobře si to rozmysli, moc čtenářů mít nebude.Knihu psát nebudu - viz níže
Pro Lukáše: kdyby se ti chtělo napsat knihu o LDAP, určitě bys měl jistého minimálně jednoho kupceZaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšet
Zaprvé nejsem odborník na LDAP (proto píšu v článku, že "lépe se vyjádří znalec LDAP" - a to já bohužel nejsem), zadruhé teď dokončuji zapracování odborné korektury do knihy na úplně jiné téma, takže o psaní knih zase nějakou dobu nebudu chtít ani slyšetTo je škoda. Píšeš pěkně "čitelně" :)
Čemu by tak hrozně vadilo to, kdybychom si vytvořili vlastní schema ?Nevadilo by. Tedy aspoň v tomto případě (u některých programů by vadilo, protože ty napevno počítají s objekty určitých tříd). Akorát že by se muselo vymýšlet a muselo by se nainstalovat. Pokud se použije hotové schéma, toto celé odpadá.