Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Jelikož mě zajímalo, jaké změny a novinky přinese znovuzrozená Mandriva 2011 i první Mageia, rozhodl jsem se si obě distribuce vyzkoušet. A když už jsem byl u toho zkoušení, přibalil jsem si k tomu ještě PCLinuxOS 2011, o kterém se sice ani v době nejistoty kolem Mandriva Linuxu moc nemluvilo, ale o to víc jsem byl překvapen.
Nová Mandriva sice nabrala zpoždění, ale na některé novinky, co pro nás vývojáři chystají, se můžeme podívat do současné třetí beta verze. K dispozici jsou pouze ISO obrazy s prostředím KDE. To je totiž od verze 2011 jediným oficiálně podporovaným prostředím.
Takže jaké novinky Mandriva 2011 přinese? Instalační proces Live CD se na pohled nezměnil. Použity jsou původní barvy ještě z Mandrivy 2010, avšak artwork se vždy měnil až na poslední chvíli, když už se měnil. Vzhledem k tomu, že se jedná o beta verzi, nečekal jsem, že bude vše fungovat jak má. Alespoň jsem nebyl zklamaný. Instaloval jsem nejdříve do VirtualBoxu, což se s pořádnou dávkou trpělivosti sice podařilo, ale instalovaný systém byl ještě línější než proces instalace.
Jenom domoci se pracovní plochy trvalo přes dvě hodiny a pracovat se s tím téměř nedalo. Zkusil jsem tedy instalaci na disk. Tu jsem si musel dokonce dvakrát zopakovat, na skutečném železe probíhala naštěstí poměrně rychle. Systém a instalátor zprvu neustále hlásily chyby o vadných či chybějících ovladačích, s tím jsem se však nehodlal smířit, protože ještě před rokem jsem Mandrivu provozoval bez nejmenších problémů.
Po nabootování vás čeká první překvapení. Po letech se výrazně změnil motiv KDM. Ten lze samozřejmě změnit v centru nastavení KDE 4, ale myslím, že to udělá málokdo. Nové KDM Theme je jednoduché a efektní. Jeho autorem je jistý Ural Mullabaev. Dalším překvapením splashscreen. To je podle jména součástí nového artworku jménem ROSA, ale to bude, myslím si, jednou z prvních věcí, kterou řada uživatelů změní. Jeho autor, ať už je to kdokoli, se zřejmě také inspiroval u Apple. Vzal výchozí splashscreen KDE 4.6, smazal vše, co by se uživatelům mohlo líbit a nahradil to jednou barvou.
Ve jméně změn se nese i celý desktop. Je použit GTK+ styl aplikací, ikony a rámy oken pochází z balíku Elementary a plasma motiv nese jméno Rosa. A výčet Rosy nekončí. Panel je postihnutý ROSA Starterem, RosaIconami, RosaTasks a řekl bych zcela duplicitním widgetem RosaTrashcan. Celé se to chová jako další variace na DockbarX křížený s Dashem, známým z prostředí Unity nebo GNOME 3.
Do výchozího panelu se dostalo ještě jedno zajímavé rozšíření, a to Stack Folder. To poskytuje rychlý náhled obsahu nastavených složek. Vše ostatní zůstalo z grafického hlediska při starém. Např. Ovládací centrum Mandrivy.
Mandriva 2011 beta 3 obsahuje:
Mageia vznikla jako fork Mandriva Linuxu loni, během finančních problémů společnosti Mandriva S.A. Její první oficiální verze vyšla před necelými třemi týdny – 1. června. Založena byla bývalými vývojáři Mandrivy, kteří už nadále nestrpěli situaci ve společnosti. Od svého počátku byla prezentována jako komunitní náhrada za Mandriva Linux a tak také ve svém finálním sestavení působí. Vzhledově se drží kolejí zajetých původním Mandriva Linuxem, stejná je i nabídka uživatelských prostředí.
Proces instalace je totožný s instalací známou z Mandriva Linuxu, jenom s jiným artworkem. Probíhala rychle a na rozdíl od Mandrivy i ve VirtualBoxu.
Kontrast s Mandrivou pokračuje. V Mageie se totiž žádných překvapení nedočkáte. Starý známý omšelý KDM screen, který nesla Mandriva roky zpátky. Použitý splashscreen dnes už také extra nepřekvapí, ale přesto patří mezi ty hezčí prvky. I motiv plasmy, oken a aplikací převzala Mageia z Mandrivy. Mě tím zklamala, jiné možná potěšila. Co člověk, to názor.
Své vlastní pozadí má Mageia při procesu bootování a ve splashscreenu. Do distribučních barev bylo upraveno i Ovládací centrum Magei. Upravit si KDE k obrazu svému je už jen otázka několika minut.
Co přinesla Mageia 1.0:
PCLinuxOS je distribucí s „Rolling Updates“, která vznikla odtržením od Mandriva Linuxu v roce 2002. Stejně jako Mageia a původní Mandriva existuje v edicích s KDE, GNOME, Xfce a LXDE a na rozdíl od nich i s Enlightementem, Fluxboxem a Openboxem. Specifikem této distribuce je migrace od urpmi a rpmdrake k apt-get a Synapticu, tedy správcům balíčků běžným spíše v distribucích odvozených z Debianu.
Vzhledem k zaměření na rolling updates je instalace nejnovější verze trochu ošemetná. Ke stažení je dostupné pouze půl roku staré ISO s verzí 2010.12, po jehož instalaci je potřeba v /etc/apt/sources.list najít nějaký funkční zdroj (uvedeno jich je poměrně dost, avšak řada z nich, včetně toho výchozího, mi hlásila chybu 404: Not Found) s aktualizacemi a sekvencí příkazů
# apt-get update # apt-get dist-upgrade
nainstalovat verzi 2011.
Na první pohled se PCLinuxOS snaží sekundovat Windows 7 a tím ulehčit uživatelům přechod na Linux. Účet roota je zobrazen po boku běžného uživatele, stejně jako účet administrátora v korektně nastavených Windows. Panel KDE 4 již v základu zobrazuje seznam oken pomocí smoothtasks a verze 2010 ladila s Windows i barevně.
Zdá se, že kromě aktualizovaných verzí a efektního artworku neobsahuje PCLinuxOS 2011 žádné zásadní změny oproti svému předchůdci.
Co nabízí PCLinuxOS 2011:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když si nainstaluji openSUSE 11.4 a chci se připojit na mobil, tak ho odsoudím, když mi celé spadne. A přitom bys mohl říct, že stačí jen vyměnit knetworkmanager za něco jiného a už to bude fungovat. Ty výchozí aplikace a nastavení jsou docela významné. Distribuce by právě měla být hlavně o tom, že vybere to nejlepší, co v tu danou dobu je. Bohužel, u mnoha distribucí mám pocit, že jen stáhnou, co v danou dobu existuje a nezajímá je, že daná verze je třeba nefunkční.
Takže je dobře, když Ubuntu ti dá Gnome, které je odladěnější, než KDE. Je špatně, když ti dá základní vzhled, který nezpůsobuje nečitelnost v menu mnoha aplikací.
Tu podpora hw souhlasím, že je významná. Ale je to to samé, jaké jsou defaultní programy. Prostě ti dají do základu blbý kernel. Kernel, který je znám, že žere moc energie, kernel, který právě rozbil intel ovladače, atd.
GPL vyžaduje souhlas s licencí až při redisitribuci díla, ale nikoliv při jeho používáníA na základě jaké licence byste ten software tedy používal?