Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jelikož mě zajímalo, jaké změny a novinky přinese znovuzrozená Mandriva 2011 i první Mageia, rozhodl jsem se si obě distribuce vyzkoušet. A když už jsem byl u toho zkoušení, přibalil jsem si k tomu ještě PCLinuxOS 2011, o kterém se sice ani v době nejistoty kolem Mandriva Linuxu moc nemluvilo, ale o to víc jsem byl překvapen.
Nová Mandriva sice nabrala zpoždění, ale na některé novinky, co pro nás vývojáři chystají, se můžeme podívat do současné třetí beta verze. K dispozici jsou pouze ISO obrazy s prostředím KDE. To je totiž od verze 2011 jediným oficiálně podporovaným prostředím.
Takže jaké novinky Mandriva 2011 přinese? Instalační proces Live CD se na pohled nezměnil. Použity jsou původní barvy ještě z Mandrivy 2010, avšak artwork se vždy měnil až na poslední chvíli, když už se měnil. Vzhledem k tomu, že se jedná o beta verzi, nečekal jsem, že bude vše fungovat jak má. Alespoň jsem nebyl zklamaný. Instaloval jsem nejdříve do VirtualBoxu, což se s pořádnou dávkou trpělivosti sice podařilo, ale instalovaný systém byl ještě línější než proces instalace.
Jenom domoci se pracovní plochy trvalo přes dvě hodiny a pracovat se s tím téměř nedalo. Zkusil jsem tedy instalaci na disk. Tu jsem si musel dokonce dvakrát zopakovat, na skutečném železe probíhala naštěstí poměrně rychle. Systém a instalátor zprvu neustále hlásily chyby o vadných či chybějících ovladačích, s tím jsem se však nehodlal smířit, protože ještě před rokem jsem Mandrivu provozoval bez nejmenších problémů.
Po nabootování vás čeká první překvapení. Po letech se výrazně změnil motiv KDM. Ten lze samozřejmě změnit v centru nastavení KDE 4, ale myslím, že to udělá málokdo. Nové KDM Theme je jednoduché a efektní. Jeho autorem je jistý Ural Mullabaev. Dalším překvapením splashscreen. To je podle jména součástí nového artworku jménem ROSA, ale to bude, myslím si, jednou z prvních věcí, kterou řada uživatelů změní. Jeho autor, ať už je to kdokoli, se zřejmě také inspiroval u Apple. Vzal výchozí splashscreen KDE 4.6, smazal vše, co by se uživatelům mohlo líbit a nahradil to jednou barvou.
Ve jméně změn se nese i celý desktop. Je použit GTK+ styl aplikací, ikony a rámy oken pochází z balíku Elementary a plasma motiv nese jméno Rosa. A výčet Rosy nekončí. Panel je postihnutý ROSA Starterem, RosaIconami, RosaTasks a řekl bych zcela duplicitním widgetem RosaTrashcan. Celé se to chová jako další variace na DockbarX křížený s Dashem, známým z prostředí Unity nebo GNOME 3.
Do výchozího panelu se dostalo ještě jedno zajímavé rozšíření, a to Stack Folder. To poskytuje rychlý náhled obsahu nastavených složek. Vše ostatní zůstalo z grafického hlediska při starém. Např. Ovládací centrum Mandrivy.
Mandriva 2011 beta 3 obsahuje:
Mageia vznikla jako fork Mandriva Linuxu loni, během finančních problémů společnosti Mandriva S.A. Její první oficiální verze vyšla před necelými třemi týdny – 1. června. Založena byla bývalými vývojáři Mandrivy, kteří už nadále nestrpěli situaci ve společnosti. Od svého počátku byla prezentována jako komunitní náhrada za Mandriva Linux a tak také ve svém finálním sestavení působí. Vzhledově se drží kolejí zajetých původním Mandriva Linuxem, stejná je i nabídka uživatelských prostředí.
Proces instalace je totožný s instalací známou z Mandriva Linuxu, jenom s jiným artworkem. Probíhala rychle a na rozdíl od Mandrivy i ve VirtualBoxu.
Kontrast s Mandrivou pokračuje. V Mageie se totiž žádných překvapení nedočkáte. Starý známý omšelý KDM screen, který nesla Mandriva roky zpátky. Použitý splashscreen dnes už také extra nepřekvapí, ale přesto patří mezi ty hezčí prvky. I motiv plasmy, oken a aplikací převzala Mageia z Mandrivy. Mě tím zklamala, jiné možná potěšila. Co člověk, to názor.
Své vlastní pozadí má Mageia při procesu bootování a ve splashscreenu. Do distribučních barev bylo upraveno i Ovládací centrum Magei. Upravit si KDE k obrazu svému je už jen otázka několika minut.
Co přinesla Mageia 1.0:
PCLinuxOS je distribucí s „Rolling Updates“, která vznikla odtržením od Mandriva Linuxu v roce 2002. Stejně jako Mageia a původní Mandriva existuje v edicích s KDE, GNOME, Xfce a LXDE a na rozdíl od nich i s Enlightementem, Fluxboxem a Openboxem. Specifikem této distribuce je migrace od urpmi a rpmdrake k apt-get a Synapticu, tedy správcům balíčků běžným spíše v distribucích odvozených z Debianu.
Vzhledem k zaměření na rolling updates je instalace nejnovější verze trochu ošemetná. Ke stažení je dostupné pouze půl roku staré ISO s verzí 2010.12, po jehož instalaci je potřeba v /etc/apt/sources.list najít nějaký funkční zdroj (uvedeno jich je poměrně dost, avšak řada z nich, včetně toho výchozího, mi hlásila chybu 404: Not Found) s aktualizacemi a sekvencí příkazů
# apt-get update # apt-get dist-upgrade
nainstalovat verzi 2011.
Na první pohled se PCLinuxOS snaží sekundovat Windows 7 a tím ulehčit uživatelům přechod na Linux. Účet roota je zobrazen po boku běžného uživatele, stejně jako účet administrátora v korektně nastavených Windows. Panel KDE 4 již v základu zobrazuje seznam oken pomocí smoothtasks a verze 2010 ladila s Windows i barevně.
Zdá se, že kromě aktualizovaných verzí a efektního artworku neobsahuje PCLinuxOS 2011 žádné zásadní změny oproti svému předchůdci.
Co nabízí PCLinuxOS 2011:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když si nainstaluji openSUSE 11.4 a chci se připojit na mobil, tak ho odsoudím, když mi celé spadne. A přitom bys mohl říct, že stačí jen vyměnit knetworkmanager za něco jiného a už to bude fungovat. Ty výchozí aplikace a nastavení jsou docela významné. Distribuce by právě měla být hlavně o tom, že vybere to nejlepší, co v tu danou dobu je. Bohužel, u mnoha distribucí mám pocit, že jen stáhnou, co v danou dobu existuje a nezajímá je, že daná verze je třeba nefunkční.
Takže je dobře, když Ubuntu ti dá Gnome, které je odladěnější, než KDE. Je špatně, když ti dá základní vzhled, který nezpůsobuje nečitelnost v menu mnoha aplikací.
Tu podpora hw souhlasím, že je významná. Ale je to to samé, jaké jsou defaultní programy. Prostě ti dají do základu blbý kernel. Kernel, který je znám, že žere moc energie, kernel, který právě rozbil intel ovladače, atd.
GPL vyžaduje souhlas s licencí až při redisitribuci díla, ale nikoliv při jeho používáníA na základě jaké licence byste ten software tedy používal?