PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Souborový systém je způsob organizace dat na záznamovém médiu. Zahrnuje jednak způsob fyzického uložení dat a také poskytuje vysokoúrovňový přístup k nim. Existují stovky různých systémů. Počínaje klasickými diskovými, jako je primitivní FAT nebo transakční a žurnálovací ext3. Dále sem patří síťové souborové systémy, jako například NFS nebo Coda. Existují i databázové, jakým je BFS (BeOS FS). V Unixu a v Linuxu zvlášť je také silná tradice používání pseudo filesystémů, jako procfs, relayfs nebo sysfs. No a také existuje řádka souborových systémů, které jsou velmi speciální.
Linux zdědil z Unixu skvělý mechanismus zvaný Virtual File System,
zkráceně VFS. Toto je aplikací jednoho ze základních unixových principů,
oddělit mechanismus od postupu. V praxi to znamená, že všechen kód je
soustředěn v příslušném modulu (například xfs.ko, který
implementuje abstraktní rozhraní VFS. Přidání nového podporovaného
souborového systému je snadné, stačí napsat nový modul.
Ovšem důsledkem je, že linuxové jádro samo o sobě neumí pracovat s
žádným souborovým systémem. Jenže při bootu se musí
připojit kořenový souborový systém, ale naše jádro nekodáže načíst z disku
potřebné moduly. Proto musíme do jádra podporu pro kořenový fs zakompilovat
natvrdo. Anebo použít initrd (initial ram disk), což je v
podstatě diskový oddíl, který se při startu připojí jako kořenový adresář a
který obsahuje potřebné moduly pro jádro. Jádro tedy musí umět pouze
filesystém ramdisku, což je ve většině případů ext2.
Poměrně horkou novinkou je FUSE, která je v hlavním jádře od verze 2.6.14 (v době psaní tohoto článku byla stabilní 2.6.1521). Tato zkratka znamená Filesystem in USErspace a jeho myšlenka pochází už z Plan9. Ve zkratce umožňuje uživatelským programům používat další, speciální souborové systémy. Mezi ně patří třeba GmailFS, který interně používá poštovní schránku na serveru gmail.google.com, BitTorrent File System, nebo SshFS. Zatím je dostupný pro linuxová jádra 2.4 a 2.6 a jako port pro jádra FreeBSD.
Dost bylo obecné teorie a přejděme zpět k tématu, kterým jsou LiveCD. V minulém díle (LiveCD - 1 (úvod, isolinux)) jsme se seznámili se souborovým systémem ISO 9660. Ten je ovšem pro unixový systém nepoužitelný. Především proto, že neobsahuje podporu pro POSIXová práva. Rozšíření RockRidge a ISO Layer 2 sice možnosti tohoto filesystému zvětšily, ale zůstává další problém: omezená velikost místa na disku. Plná instalace Slackware zabere 3GB, a to je distribuce obsahující velmi málo software (ve srovnání s distribucemi jako Debian, Gentoo nebo SUSE).
Naštěstí ve světě Linuxu existuje mnoho komprimovaných souborových systémů. Díky tomu můžeme do omezeného místa na CD-ROM dostat daleko více software, ovšem za cenu větší zátěže procesoru při běžném procházení.
Celé jméno je compressed ROM filesystem. Je součástí
jádra od verze 2.3 (respektive 2.4). Jak už napovídá název, jedná se o
komprimovaný read-only souborový systém. Některé konvenční distribuce
(například Debian) používají initrd právě v tomto formátu. Byl
využíván staršími verzemi Slax (3 a starší) nebo v embedded zařízeních
jako handheldy a podobně.
mkfs.cramfs source destination
Stejně jako mnoho dalších komprimovaných filesystémů používá knihovnu zlib. Bohužel trpí spoustou omezení:
Alias compressed loopback device není souborový systém,
ale modul, který poskytuje komprimované read-only loopback zařízení.
Vytvořil jej Paul Russell (autor ipchains a
iptables) pro distribuci Linuxcare, pro jádra 2.2. Mohou být
naformátovány libovolným souborovým systémem (podobně jako tradiční
loopback zařízení). Asi nejznámější distribucí, která tyto obrazy používá,
je Knoppix (a jeho deriváty). Samotný Klaus Knopper je správcem patchů pro
jádra 2.4 a 2.6, protože ve vanilla jádře tento modul není.
# vytvoreni obrazu mkisofs -r -l datadir | \ create compressed fs - 65536 > isoimg.z # pripojeni (linuxrc distribuce Knoppix) insmod cloop.o file=/cdrom/KNOPPIX/KNOPPIX mount -r /dev/cloop /mnt/knoppix
Data jsou komprimována po jednotlivých blocích (opět pomocí
zlib), typická velikost na LiveCD se pohybuje kolem 256kB.
Ovšem i cloop má svoje problémy:
create_compressed_fs, což je utilita, která vytváří obraz,
nepodporuje proudové zpracování. Celý komprimovaný obraz se musí vejít do
operační paměti.cloop je velmi pomalý při častých čtení, například
v systémech s malou operační pamětí (neustálé načítání a rozbalování
bloků) nebo při nahrávání programu s velkým množstvím sdílených
knihoven.Je klasický iso 9660 s podporou transparentní komprese a dekomprese (jak
jinak než pomocí knihovny zlib). V jádře se objevil ve verzi
2.4.14. O vytváření obrazů se stará balík nástrojů
zisofs-tools, které spravuje H. Peter Anvin, správce zavaděčů
syslinux a isolinux, s nimiž jsme se setkali už v
minulém díle. Tento
způsob komprese používala distribuce Slax ve verzi 4.x.
Použití programu mkzfree(1), kde input je
vstupní adresářová struktura a output je výstupní
komprimovaná struktura. Výsledek může být zpracován klasickými nástroji,
jako mkisofs, nebo growisofs.
mkzftree source destination
-z |
Stupeň komprese (1-9, výchozí 9) |
-u |
Rozbalit, užitečné v systémech, které nativně nepodporují zisofs |
-x |
Nepřistupovat na jiné oddíly, pouze vytvořit přípojné body |
-X |
Nepřistupovat na jiné oddíly a přípojné body nevytvářet. |
Toto je pouze patch ovladače souborového systému ext2, který přidává
podporu transparentní komprese na úrovni souborů. Do konfiguračního souboru
přidává volbu EXT2_COMPR_FL. Pro jeho použití není potřeba
daný oddíl znovu přeformátovat, protože dokáže zcela transparentně používat
jak komprimované, tak nekomprimované soubory. Ovšem jeho vlastnosti nejsou
ty nejlepší pro LiveCD a nenašel jsem žádné, které by používalo tento
souborový systém.
Phillip Lougher uvolnil v roce 2002 první verzi tohoto komprimovaného
filesystému, který odstraňuje nevýhody cramfs. První verze byla pro jádro 2.4.19;
bohužel až do teď nebyl tento souborový systém do vanilla jádra začleněn. Ale GregKH už před časem
zařadil patch do genpatches, což je patchset pro
gentoo-sources (výchozí jádro distribuce Gentoo).
V čem se tedy liší od cramfs?
Preferuje velikost bloku 32kB (od verze 2 64kB), která má mnohem lepší
kompresní poměr než 4kB. Jádro nativně podporuje 4kB bloky a tak tento
souborový systém dává zbytek dat explicitně do cache. Komprimuje i
informace z adresářů a inodů, které, opět pro větší kompresi, shlukuje
dohromady. Podporuje 32bitové uid/guid (cramfs má uid 16b a guid 8b),
velikost souboru je až 2^32B (cramfs 2^24). A v neposlední řadě podporuje
časové značky (timestamps).
Pro práci s tímto souborovým systémem je nutné mít program
mksquashfs z balíku squashfs-tools. Ten má
poněkud nezvyklou syntaxi:
mksquashfs source1 source2 ... dest [options] \ [-e list of exclude dirs/files]
Kde sourceX označují zdrojové adresáře, dest
je cílový soubor, options jsou volby a na konci je, uvozen
parametrem -e, seznam souborů adresářů, jež se mají
vynechat.
-all-root, nebo -root-owned |
všechny soubory v novém filesystému bude vlastnit uživatel root |
-be, nebo -le |
explicitně nastav velký (b), nebo malý (l) endián |
-ef <exclude_file> |
seznam souborů, adresářů, které nebudou v cílovém systému; jeden na každý řádek |
-noI, -noD, -noF |
nekomprimuj tabulku inodů (I), datové bloky (D), fragmentované bloky (F) |
V tomto díle jsme se seznámili s různými komprimovanými souborovými systémy pro LiveCD. Přestože jich je hezká řádka, tak v současnosti se používají především SquashFS a cloop. Právě ty umožňují, aby se na miniCD vešlo přes 500MB, což je případ Slax.
Tématem příštího dílu bude podpora pro zápis, a tudíž se bude točit hlavně kolem souborového systému UnionFS.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: