Vývojáři KDE ve spolupráci se společností Slimbook oznámili 16palcový notebook KDE Slimbook VI s předinstalovaným KDE Neon s Plasmou 6. Uvnitř se nachází procesor AMD Ryzen 7 8845HS s integrovanou grafickou kartou Radeon 780M.
Ve Würzburgu dnes začala konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Akademy 2024. Sledovat lze také online (YouTube, Mastodon, 𝕏, …)
Byla vydána nová major verze 14 svobodného systému pro řízení přístupu k síti (NAC) PacketFence (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání. Pro uživatele předchozích verzí jsou k dispozici poznámky k aktualizaci.
Jak nahrávat zvuk z webového prohlížeče na Linuxu s PipeWire pomocí Nahrávání zvuku (Sound Recorder) a Helvum případně qpwgraph, článek na webu Libre Arts.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.9.
České bezpečnostní instituce, jmenovitě Vojenské zpravodajství (VZ) a Bezpečnostní informační služba (BIS), ve spolupráci s americkou Agenturou pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA), Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI), Národní bezpečností agenturou (NSA) a dalšími mezinárodními partnery ze Spojeného království, Austrálie, Kanady, Německa, Nizozemska, Estonska, Ukrajiny a Lotyšska vydaly upozornění (
… více »Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.93 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.93 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Společnost Laravel stojící za stejnojmenným open source PHP frameworkem získala investici 57 milionů dolarů od společnosti Accel. Především na Laravel Cloud.
Byla vydána verze 1.81.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Řešena je také zranitelnost CVE-2024-43402. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Souborový systém je způsob organizace dat na záznamovém médiu. Zahrnuje jednak způsob fyzického uložení dat a také poskytuje vysokoúrovňový přístup k nim. Existují stovky různých systémů. Počínaje klasickými diskovými, jako je primitivní FAT nebo transakční a žurnálovací ext3. Dále sem patří síťové souborové systémy, jako například NFS nebo Coda. Existují i databázové, jakým je BFS (BeOS FS). V Unixu a v Linuxu zvlášť je také silná tradice používání pseudo filesystémů, jako procfs, relayfs nebo sysfs. No a také existuje řádka souborových systémů, které jsou velmi speciální.
Linux zdědil z Unixu skvělý mechanismus zvaný Virtual File System,
zkráceně VFS. Toto je aplikací jednoho ze základních unixových principů,
oddělit mechanismus od postupu. V praxi to znamená, že všechen kód je
soustředěn v příslušném modulu (například xfs.ko
, který
implementuje abstraktní rozhraní VFS. Přidání nového podporovaného
souborového systému je snadné, stačí napsat nový modul.
Ovšem důsledkem je, že linuxové jádro samo o sobě neumí pracovat s
žádným souborovým systémem. Jenže při bootu se musí
připojit kořenový souborový systém, ale naše jádro nekodáže načíst z disku
potřebné moduly. Proto musíme do jádra podporu pro kořenový fs zakompilovat
natvrdo. Anebo použít initrd
(initial ram disk), což je v
podstatě diskový oddíl, který se při startu připojí jako kořenový adresář a
který obsahuje potřebné moduly pro jádro. Jádro tedy musí umět pouze
filesystém ramdisku, což je ve většině případů ext2
.
Poměrně horkou novinkou je FUSE, která je v hlavním jádře od verze 2.6.14 (v době psaní tohoto článku byla stabilní 2.6.1521). Tato zkratka znamená Filesystem in USErspace a jeho myšlenka pochází už z Plan9. Ve zkratce umožňuje uživatelským programům používat další, speciální souborové systémy. Mezi ně patří třeba GmailFS, který interně používá poštovní schránku na serveru gmail.google.com, BitTorrent File System, nebo SshFS. Zatím je dostupný pro linuxová jádra 2.4 a 2.6 a jako port pro jádra FreeBSD.
Dost bylo obecné teorie a přejděme zpět k tématu, kterým jsou LiveCD. V minulém díle (LiveCD - 1 (úvod, isolinux)) jsme se seznámili se souborovým systémem ISO 9660. Ten je ovšem pro unixový systém nepoužitelný. Především proto, že neobsahuje podporu pro POSIXová práva. Rozšíření RockRidge a ISO Layer 2 sice možnosti tohoto filesystému zvětšily, ale zůstává další problém: omezená velikost místa na disku. Plná instalace Slackware zabere 3GB, a to je distribuce obsahující velmi málo software (ve srovnání s distribucemi jako Debian, Gentoo nebo SUSE).
Naštěstí ve světě Linuxu existuje mnoho komprimovaných souborových systémů. Díky tomu můžeme do omezeného místa na CD-ROM dostat daleko více software, ovšem za cenu větší zátěže procesoru při běžném procházení.
Celé jméno je compressed ROM filesystem. Je součástí
jádra od verze 2.3 (respektive 2.4). Jak už napovídá název, jedná se o
komprimovaný read-only souborový systém. Některé konvenční distribuce
(například Debian) používají initrd
právě v tomto formátu. Byl
využíván staršími verzemi Slax (3 a starší) nebo v embedded zařízeních
jako handheldy a podobně.
mkfs.cramfs source destination
Stejně jako mnoho dalších komprimovaných filesystémů používá knihovnu zlib. Bohužel trpí spoustou omezení:
Alias compressed loopback device není souborový systém,
ale modul, který poskytuje komprimované read-only loopback zařízení.
Vytvořil jej Paul Russell (autor ipchains
a
iptables
) pro distribuci Linuxcare, pro jádra 2.2. Mohou být
naformátovány libovolným souborovým systémem (podobně jako tradiční
loopback zařízení). Asi nejznámější distribucí, která tyto obrazy používá,
je Knoppix (a jeho deriváty). Samotný Klaus Knopper je správcem patchů pro
jádra 2.4 a 2.6, protože ve vanilla jádře tento modul není.
# vytvoreni obrazu mkisofs -r -l datadir | \ create compressed fs - 65536 > isoimg.z # pripojeni (linuxrc distribuce Knoppix) insmod cloop.o file=/cdrom/KNOPPIX/KNOPPIX mount -r /dev/cloop /mnt/knoppix
Data jsou komprimována po jednotlivých blocích (opět pomocí
zlib
), typická velikost na LiveCD se pohybuje kolem 256kB.
Ovšem i cloop
má svoje problémy:
create_compressed_fs
, což je utilita, která vytváří obraz,
nepodporuje proudové zpracování. Celý komprimovaný obraz se musí vejít do
operační paměti.cloop
je velmi pomalý při častých čtení, například
v systémech s malou operační pamětí (neustálé načítání a rozbalování
bloků) nebo při nahrávání programu s velkým množstvím sdílených
knihoven.Je klasický iso 9660 s podporou transparentní komprese a dekomprese (jak
jinak než pomocí knihovny zlib
). V jádře se objevil ve verzi
2.4.14. O vytváření obrazů se stará balík nástrojů
zisofs-tools
, které spravuje H. Peter Anvin, správce zavaděčů
syslinux
a isolinux
, s nimiž jsme se setkali už v
minulém díle. Tento
způsob komprese používala distribuce Slax ve verzi 4.x.
Použití programu mkzfree(1)
, kde input
je
vstupní adresářová struktura a output
je výstupní
komprimovaná struktura. Výsledek může být zpracován klasickými nástroji,
jako mkisofs
, nebo growisofs
.
mkzftree source destination
-z |
Stupeň komprese (1-9, výchozí 9) |
-u |
Rozbalit, užitečné v systémech, které nativně nepodporují zisofs |
-x |
Nepřistupovat na jiné oddíly, pouze vytvořit přípojné body |
-X |
Nepřistupovat na jiné oddíly a přípojné body nevytvářet. |
Toto je pouze patch ovladače souborového systému ext2, který přidává
podporu transparentní komprese na úrovni souborů. Do konfiguračního souboru
přidává volbu EXT2_COMPR_FL
. Pro jeho použití není potřeba
daný oddíl znovu přeformátovat, protože dokáže zcela transparentně používat
jak komprimované, tak nekomprimované soubory. Ovšem jeho vlastnosti nejsou
ty nejlepší pro LiveCD a nenašel jsem žádné, které by používalo tento
souborový systém.
Phillip Lougher uvolnil v roce 2002 první verzi tohoto komprimovaného
filesystému, který odstraňuje nevýhody cramfs
. První verze byla pro jádro 2.4.19;
bohužel až do teď nebyl tento souborový systém do vanilla jádra začleněn. Ale GregKH už před časem
zařadil patch do genpatches
, což je patchset pro
gentoo-sources (výchozí jádro distribuce Gentoo).
V čem se tedy liší od cramfs
?
Preferuje velikost bloku 32kB (od verze 2 64kB), která má mnohem lepší
kompresní poměr než 4kB. Jádro nativně podporuje 4kB bloky a tak tento
souborový systém dává zbytek dat explicitně do cache. Komprimuje i
informace z adresářů a inodů, které, opět pro větší kompresi, shlukuje
dohromady. Podporuje 32bitové uid/guid (cramfs má uid 16b a guid 8b),
velikost souboru je až 2^32B (cramfs 2^24). A v neposlední řadě podporuje
časové značky (timestamps
).
Pro práci s tímto souborovým systémem je nutné mít program
mksquashfs
z balíku squashfs-tools
. Ten má
poněkud nezvyklou syntaxi:
mksquashfs source1 source2 ... dest [options] \ [-e list of exclude dirs/files]
Kde sourceX
označují zdrojové adresáře, dest
je cílový soubor, options
jsou volby a na konci je, uvozen
parametrem -e
, seznam souborů adresářů, jež se mají
vynechat.
-all-root , nebo -root-owned |
všechny soubory v novém filesystému bude vlastnit uživatel root |
-be , nebo -le |
explicitně nastav velký (b), nebo malý (l) endián |
-ef <exclude_file> |
seznam souborů, adresářů, které nebudou v cílovém systému; jeden na každý řádek |
-noI , -noD , -noF |
nekomprimuj tabulku inodů (I), datové bloky (D), fragmentované bloky (F) |
V tomto díle jsme se seznámili s různými komprimovanými souborovými systémy pro LiveCD. Přestože jich je hezká řádka, tak v současnosti se používají především SquashFS a cloop. Právě ty umožňují, aby se na miniCD vešlo přes 500MB, což je případ Slax.
Tématem příštího dílu bude podpora pro zápis, a tudíž se bude točit hlavně kolem souborového systému UnionFS.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: