Wine pro pokročilé

19. 1. 2012 | Max Devaine | Návody | 15280×

Wine zná snad už každý, ovšem málokdo ví, co všechno dokáže. Dnes si ukážeme několik tipů a triků ohledně Wine pro (mírně) pokročilé uživatele.

Obsah

• Co program, to svoje vlastní nastavení - WINEPREFIX
• Více verzí Wine v jednom systému
• 64bit vs. 32bit aneb WINEARCH
• Chceme ne/upovídanější Wine? - WINEDEBUG
• Wine vs. Mono vs. .NET aplikace
• Používáme seriový port COM1 pod Wine
• Podpora ODBC
• Vypnutí efektů plochy v KDE4
• Nějaké tipy triky
• Závěr

Na úvod by slušelo připomenout tyto články, jež zde v dřívějších dobách vyšly:

• 2006 – Wine aneb nalijme si čistého vína
• 2008 – Zpravodaj o Víně
• 2008 – DirectX ve Wine
• 2009 – Wine a jeho pomocníci (Winetricks, CrossOver, Cedega, Wine-Doors, PlayOnLinux, Bordeaux)

Nebudeme se zdržovat a hurá do toho.

Co program, to svoje vlastní nastavení – WINEPREFIX

Wine si při spuštění vytvoří pro daného uživatele svůj vlastní konfigurační adresář, standardně je umístěn ve „~/.wine“ aneb „/home/uzivatel/.wine“. Ukázka základní hierarchie konfiguračního adresáře Wine (pod 64bit Arch GNU/Linux):

/home/user/.wine/
              |-dosdevices
              |      c: -> ../drive_c
              |      z: -> /
              |-drive_c
              |      Program Files
              |      Program Files (x86)
              |      users
              |      windows
              |system.reg
              |userdef.reg
              |user.reg

Tento adresář si Wine vytváří samo při spuštění. Taktéž samo kontroluje jeho aktuálnost s danou verzí Wine. Pokud tedy v systému aktualizujeme Wine, tak po jeho spuštění se provede kontrola a případné dokopírování nových knihoven / nastavení do konfiguračního adresáře. Dříve Wine konfigurační adresář negenerovalo samo a musel se mu podstrčit parametr wineprefixcreate.

Jedním konfiguračním adresářem nám vzniká malý problém. Tento problém se vztahuje k více programům, jež využívají jeden a ten samý konfigurační adresář. Tím může dojít ke kolizím v knihovnách, nebo je potřeba nějaké hodně specifické nastavení pro jednu aplikaci a druhá aplikace pak kvůli tomu nejde spustit. Toto řeší proměnná prostředí WINEPREFIX. Díky ní můžeme specifikovat cestu ke konfiguračnímu adresáři wine pro každou aplikaci zvlášť. Vizte příklad:

WINEPREFIX=~/.wine-halflife wine hl.exe
WINEPREFIX=~/.wine-office2007 wine excel.exe

Když chceme použít např. winecfg k nastavení wine, tak jej musíme volat s příslušnou proměnnou prostředí. Pokud chceme dle příkladu upravit nastavení wine ohledně hry halflife, tak jej spustíme :

WINEPREFIX=~/.wine-halflife winecfg

Toto platí i pro další aplikace jako regedit apod. :

WINEPREFIX=~/.wine-halflife wine regedit

Více verzí Wine v jednom systému

Novější verze wine neznamená nutně líp fungující programy. Občas se dostaví nějaká regrese, která jeden program znefunkční, na druhou stranu se dostaví i nějaké vylepšení, které nám umožní spustit jiný program, který v předchozí verzi Wine nešel. Nyní člověk stojí před otázkou, co s tím. Odpověď je ovšem jednoduchá, více verzí Wine. Máme více konfiguračních adresářů, proč nemít více verzí Wine? Takto nějak to řeší velmi známý projekt PlayOnLinux. A toho můžeme využít (abychom se nemuseli zdržovat kompilací vlastních verzí Wine). PlayOnLinux shromažďuje různé verze Wine, má je zkompilované na svých stránkách a připravené ke stažení v případě, že bude chtít uživatel přes PlayOnLinux spustit nějakou aplikaci fungující pod specifickou verzí Wine. 32bit verze Wine včetně jejich kontrolních součtů sha1 jsou zde: http://www.playonlinux.com/wine/binaries/linux-x86/.

Nejlepším způsobem je uložit stažené verze Wine do /opt/. Tedy nějak takto:

cd /opt/
wget -c http://www.playonlinux.com/wine/binaries/linux-x86/PlayOnLinux-wine-1.1.7-linux-x86.pol
tar xvf  PlayOnLinux-wine-1.1.7-linux-x86.pol

Nyní máme zmíněnou verzi tady: /opt/wineversion/1.1.7. Obdobně můžeme stáhnout i jiné verze. Stažené Wine pak použijeme takto :

WINESERVER="/opt/wineversion/1.1.7/bin/wineserver" WINELOADER="/opt/wineversion/1.1.7/bin/wine" WINEDLLPATH="/opt/wineversion/1.1.7/lib/wine" WINEPREFIX=~/.wine-halflife /opt/wineversion/1.1.7/bin/wine hl.exe

Jak vidno, proměnných není zrovna málo, a proto by nebylo od věci řešit více verzí wine skriptem. Nějaké vysvětlení promměných viz „man wine“.

64bit vs. 32bit aneb WINEARCH

Řekněme, že máme 64bit Arch GNU/Linux. Nainstalujeme Wine a budeme chtít klasicky spustit nějaký program, třeba doinstalovat .NET Framework 2.0:

WINEPREFIX=~/.wine-program wine dotnetfx.exe

Tak nemusíte uspět, třeba zmíněný .NET Framework vám sdělí „Chyba: Nelze instalovat v 64bitovém operačním systému.“ Toto lze vyřešit další proměnnou prostředí, pomocí níž definujete architekturu. Starý konfigurační adresář je potřeba nejdříve smazat, v opačném případě dostaneme upozornění „wine: WINEARCH set to win32 but '/home/user/.wine-program' is a 64-bit installation.“.

rm -rf ~/.wine-program
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine dotnetfx.exe

Chceme ne/upovídanější Wine? – WINEDEBUG

Jsou situace, kdy chceme ladit Wine a mít ho upovídanější. Taktéž jsou ovšem situace, kdy nechceme, aby Wine zbytečně něco vypisovalo, zbytečně něco ladilo, a tak nám bralo potřebný výkon. Pro minimalizování ladících informací a dosažení lepšího výkonu lze využít tuto proměnnou:

WINEDEBUG=-all WINEPREFIX=~/.wine-program wine program.exe

Pro maximalizaci výstupu pak třeba:

WINEDEBUG=heap WINEPREFIX=~/.wine-program wine program.exe

Občas se může stát nějaká nepříjemná věc, která nám nějakým způsobem zabrání vidět debug informace. V takovém případě lze výstup přesměrovat do souboru a třeba i s vybranými druhy záznamů:

WINEDEBUG=+ddraw,+d3d7 WINEPREFIX=~/.wine-program wine program.exe 2>wine-program.log

Více informací třeba zde:

• Debugging Wine
• Debugging Wine Examples

Wine vs. Mono vs. .NET aplikace

Mono je velmi zajímavá věc, jehož funkce je asi nejlepší pod wine. Problém u .NET aplikací je, že se tu a tam občas objeví natvrdo nastavená cesta apod. věci, s čímž si Mono neporadí. Proto je dobré použít Windows verzi mono pod Wine. K tomu nám poslouží třeba winetricks (aktuálně Mono: „mono-2.10.2-gtksharp-2.12.10-win32-5.exe“):

WINEPREFIX=~/.wine-netprogram WINEARCH=win32 winetricks mono210
WINEPREFIX=~/.wine-netprogram WINEARCH=win32 wine netprogram.exe

Samo Wine doporučuje Mono (když není nainstalován .NET, ani Mono) hláškou „wine: Install Mono for Windows to run .NET 2.0 applications.“. Ovšem někdy poslouží mnohem lépe místo mono čistě jen Wine s .NET Frameworkem :

WINEPREFIX=~/.wine-netprogram WINEARCH=win32 winetricks dotnet20
WINEPREFIX=~/.wine-netprogram WINEARCH=win32 wine netprogram.exe

Používáme seriový port COM1 pod Wine

Použití seriového portu pod Wine je velmi jednoduché. Přidání do Wine se provede vytvořením jednoduchého symbolického odkazu v konfiguračním adresáři Wine:

ln -s /dev/ttyS0 ~/.wine/dosdevices/com1

Osobně jsem ověřil funkčnost portu COM1 pod Wine tak, že jsem si spustil putty a připojil se přes seriový kabel k HP switchi 4510G:

wine putty.exe

Podpora ODBC

Podpora odbc je ve Wine dobrá. Osobně mám vyzkoušeno na klientovi Oracle 11r2. Nainstaloval jsem Windows verzi kilenta Oracle 11r2 pomocí „WINEARCH=win32 wine setup.exe“. ODBC Manager musíme doinstalovat a pak už to sviští (používám tak náš informační systém napsaný ve Visual Fox Pro):

WINEARCH=win32 winetricks jet40 mdac28
WINEARCH=win32 wine odbcad32

Vypnutí efektů plochy v KDE4

Pokud si pod Wine, a nejen pod ním, chceme spustit nějakou hru a používáme KDE4 se zapnutými grafickými efekty (průhlednost oken, živé náhledy apod. věci), tak může nastat problém v podobě velkého výkonnostního propadu (hra se bude cukat), nebo může dojít k nějaké nestabilitě a podobným věcem. Toto lze řešit malým skriptem, kterým před spuštěním hry vypneme grafické efekty KDE a po ukončení hry je zase zapneme. Velmi primitivní skript může vypadat nějak takto:

#!/bin/bash
if [[ "$(qdbus org.kde.kwin /KWin org.kde.KWin.compositingActive)" = "true" ]] ; then
    qdbus org.kde.kwin /KWin org.kde.KWin.toggleCompositing
fi

WINEDEBUG=-all WINEPREFIX=~/.wine-program wine program.exe

if [[ "$(qdbus org.kde.kwin /KWin org.kde.KWin.compositingActive)" = "false" ]] ; then
    qdbus org.kde.kwin /KWin org.kde.KWin.toggleCompositing
fi
exit

Nějaké tipy triky

Spuštění klasické windows cmd, regedit, ovládacího panelu a dalších:

WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wineconsole cmd
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine notepad
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine wordpad
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine ipconfig
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine dxdiag
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine explorer
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine taskmgr
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine control
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine regedit
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine winver
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine clock
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine winemine
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine oleview
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine icinfo
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine hostname
WINEARCH=win32 WINEPREFIX=~/.wine-program wine winhlp32
...

Spouštění exe aplikace pomocí „./program.exe“ – vizte Using Wine as an interpreter for Win16/Win32 binaries

Možnosti spouštění wine:

# použití windows path :
wine c:\\cesta_k_programu\\program.exe
# spouštění programu s jiným pracovním adresářem :
wine ~/.wine/drive_c/cesta_k_programu/program.exe
# spuštění programu v jeho pracovním adresáři (osobně si myslím, že nejlepší způsob)
cd ~/.wine/drive_c/cesta_k_programu/ && wine program.exe

Některé programy vyžadují restart počítače. Co dělat v takovém případě u aplikace, jež toto vyžaduje pod Wine? Prostě jí namluvíme, že se jde restartovat (Wineboot):

# automatický reboot :
wineboot
# manuální reboot :
wineboot -r
# pro více vizte
wineboot --help

Dobrá funkce je také zabití všech procesů wine. Řekněme, že nám běží v jednom terminále nějaká aplikace pod Wine a vytuhne, poté existuje velmi jednoduchý způsob, jak ji zabít:

# v jednom terminálu běží aplikace:
WINEPREFIX=~/.wine-test wine aplikace.exe
# pak ji můžeme zabít:
WINEPREFIX=~/.wine-test wineserver -k

Pokud se takovéto ukončení aplikace nepodaří, tak až poté můžeme přejít ke „kill -9 PID“, „killall -9 aplikace“ apod.

Dost často je potřeba doinstalovat do Wine .NET Framework, nějaké Direct X knihovny a podobné věci. K usnadnění těchto věcí nám slouží dobře známý winetricks, o němž již bylo něco napsáno: Wine a jeho pomocníci : Winetricks.

Závěr

Článek byl jako vždy pojat trochu komplexněji s co nejmenší omáčkou okolo a doufám, že bude i podnětem dobré diskuse s dalšími tipy a radami. Úspěšnému boji s Windows aplikacemi zdar.

       

Komentáře

[BFU]

Hezke.

[peer]

Dobrý článek, zde na abc nadprůměrný. Dík.

[Frt]

Nezbyva nez souhlasit. Zase po case neco opravdu uzitecneho a skvele napsaneho

[peer]

Jenom by to chtělo opravit toto:

Nějaké vysvětlení promměných...

[medulin]

Jak je to s podporou USB ve Wine? Lze to tam nějak dostat a jak moc je to funkční?

[Bedňa]

Ako písal sám autor, na USB je ešte veľa práce. Ja som prepojil simlinkom COM1 s USB.

[com port]

On je problém i se starým dobrým COM.

U jedné aplikace mi pod Wine fungoval COM port naposledy ve velmi staré verzi Wine, kterou musím kvůli tomu na PC doteď držet.

[jsmach]

nedávno jsme potřeboval připojit programátor Atmelů s COM portem k PC bez COMu, další problém byl v aplikačním rozhraním dělaným pouze pro Wincky, bez problému jsem použil levný kabel USB/COM a windowsácký SW programátoru jedoucí pod Wine bez potíží komunikuje s HW částí. Akorát jsem musel nastavit přesměrování výstupu ve wine COM na dev/ttyUSB0

[jsmach]

asi tak nějak

ln -s /dev/USBttyS0 ~/.wine/dosdevices/com1

[jsmach]

oprava

ln -s /dev/ttyUSB0 ~/.wine/dosdevices/com1

[Bedňa]

Podľa čísla USB je to nespolahlivé ako som pastol link nižšie.

[Bedňa]

Kurňa vyššie :)

[Ash]

Ale zase častěji existuje, oproti /dev/serial.

[Mti.]

Wine, pokud vim, USB "neresi". Nemuze. Hardware musi fungovat pod linuxem, pak teprve muze byt pouzit pomoci wine. Rozhodne to nebude fungovat tak, ze "do wine strcim driver z windows...".

Seriove porty pres usb - pripojuje se az ten seriovy port. Flashky, totez....

[Václav HFechs Švirga]

Zajímavé, že ve virtualboxu to problém není ;) (sdílet z linuxu zařízení pro které není ovladač do třeba virtuálních windows).

[Sten]

To je ale vlastnost, ne chyba. Ve virtualizaci běží jádro Windows a to potřebuje přistupovat na raw USB zařízení; takové zařízení potom nejen že nemusí ovládat Linux, on ho ani ovládat nesmí (Virtualbox jej prostě Linuxu „sebere“). Wine není virtualizace, ale wrapper, takže potřebuje to USB zařízení ovládané linuxovým jádrem, aby s ním mohlo pracovat.

[Václav HFechs Švirga]

To vím, ale u předřečníka to vypadalo že tvrdí, že na ten raw přistupovat nejde - jde. A potom už je to všechno na motivech a šikovnosti autorů wine, i když je celkově wine wrapper, čistě teoreticky by snad šlo přidat mezivrstvu co by vytvářela emulaci windows ovladačů (vstup raw a windows driver, výstup nějaké 'wine' device se kterým by wine mohlo komunikovat). Ano, bylo by to škrábání se levou nohou za pravým uchem, ale některá zařízení by to mohlo rozchodit (hlavně různá taková pro které by šlo sice možná i udělat linux ovladač, ale nemělo by to žádný význam, třeba usb hardwarove klíče pro některé profi programy a podobně). Jiná věc jsou třeba PCI karty, k těm už se přistupuje přímo špatně (umí to snad kvm...).

[Sten]

Tohle je opravdu mimo záběr wine, už z toho důvodu, že pro raw přístup je potřeba příslušné oprávnění, tedy nejčastějni roota, a taky protože to potřebuje emulaci windowsího jádra, kterou wine neposkytuje.

Windowsí ovladače ale v Linuxu používat jdou, jak dokazuje třeba ndiswrapper (pocházející z ReactOS).

[Václav HFechs Švirga]

Tak jasně, nemusí to přímo být pod hlavičkou wine, ale šlo mi o to že některé ty win ovladače (rozchozené třeba v tom ndiswrapperu či něčem co stojí mimo wine) mají smysl hlavně pro windows programy spuštěné přes wine (a linux aplikace je nevyužijí) a proto je tam dobrá nějaká spolupráce mezi vývojáři wine a tím kdo dělá tu vrstvu pro windows ovladače v linuxu (která poběží třeba jako jaderný modul).

[Sten]

On to vůbec nemusí být jaderný modul, stačí to spustit pomocí CUSE. Tak stačí jen napsat wrapper pro windowsí jádro

[Bedňa]

Damjan Jovanovic:

V roce 2010 jsem do Wine přidal některé funkce z USBD.SYS a hlavičkové soubory pro USB. Později jsem se pokusil přidat podporu libusb, monitorování USB zařízení a základní infrastrukturu načítání ovladačů podle potřeby, ale nic z toho nebylo z různých důvodů do Wine přijato. Nyní se postupně snažím zobecnit načítání ovladačů ve Wine. Pak snad přidám načítání ovladačů při připojení USB zařízení. Pak podporu libusb. Pak teprve přidám samotné základní USB I/O. Pak musím rozchodit ReadFile/WriteFile u ovladačů. A stejně pak zbude nutnost napsat vysokoúrovňové ovladače (např. USBSCAN.SYS) a spousta chyb v SETUPAPI.DLL a funkce jako podpora instalátorů tříd [class installers], které bude nutné přidat, než se ovladače vůbec úspěšně nainstalují. A pak budeme doufat, že nezačnou používat příliš mnoho neimplementovaných funkcí z NTOSKRNL.EXE.

Takže to postupuje pomalu a musí se toho udělat hodně a moc vývojářů Wine se o to nezajímá. Můžeme jen doufat, že jakmile nějaké ovladače začnou fungovat, vyvolá to větší zájem o Wine (a Linux) a do Wine pak půjde více patchů

[frr]

Přesně tak, ovladače pro USB zařízení žijou pod Windows v *kernelu*, což je přesně oblast, které se pokud vím Wine obecně spíš vyhýbá. On totiž libovolný kernel-mode ovladač může legálně používat prakticky libovolnou funkci z NT kernel API (DDK).

[corwin78]

Měl jsem za to, že vypnutí kompozitního desktopu si Wine řeší samo, nebo to bylo minimálně v plánu...

[Max]

O tom bohuzel nic nevim, ovsem pokud chce clovek pouzivat starsi verze wine,tak si to musi hlidat sam.
Zdar Max

[w4rr10r]

A nemá si to u maximalizovaných oken řešit KWin? Jenom si nejsem, jestli už je to ve stabilním vydání.

[Sten]

Možná by bylo lepší, kdyby Wine používalo double buffering pro svoje okna, tím by se to vyřešilo úplně. Nakonec Windows přeci taky používají kompozici.

[Správce třetí sítě druhého řádu]

Achjo, neni lepší říct fotrům o pár stovek a zakoupit win sedm? Stejně to každej linuxák používá tak je přeci lepší to mít funkční a legální.

[David Ježek]

W7 nestojí pár set, ale pár tisíc. navíc bez ohledu na cenu mají někteřeí z nás jednoduše problém s odsouhlasením té otřesné EULA sračky.

[Aleš Kapica]

Jsi normální?? Restartovat kompa (a znemožnit si tak práci) jenom kvůli tomu, aby si prcek na chvilku zapařil AOE?

[Bedňa]

Tak priateľu prídi mi ukázať ku mne domov kde mám tie ukradnuté Widle, ale keď ich nenájdeš, môžem rozbiť piču, OK?

[R]

A naco by mi ta sracka bola? Staci mi, ze sa s tym musim srat na cudzich PC. Na moje PC by sa to ani nainstalovat nedalo.

[corwin78]

Haha, dobrý fór. Vždyť na tom MS shitu nic neběží. Když už hraji nějakou hru, tak většinou starší srdcovky a ty většinou Widle Vista a výš nerozjedou ani omylem, na druhou stranu Wine s tím problém nemá a většinou šlape jako z praku, nebo alespoň lépe než nativní Widle. Nehledě na neakceptovatelnou EULA (jak už tu někdo zmínil) a také by mi srdce utrhlo vrazit Microsoftu byť jen jedinou korunu.

[čtenář]

Obvious troll is obvious.

[lyon]

> Stejně to každej linuxák používá tak je přeci lepší to mít funkční a legální.

To je dost naivni nazor.

[Sten]

Rozhodně to lepší není. Buďto nemůžete mít oboje spuštěné najednou, nebo je dost velký problém s akcelerací/rychlostí. A pak je problém se schránkou, přepínáním oken a dalšími „maličkostmi“, kterými se zřejmě windowsáci nezabývají.

[jdsulin]

S tim DEBUGem jsi mi fakt pomohl :) diky

Ale chci se zeptat jak je to vlastne s licenci ? :) je jasne, ze wine nemuze mit v sobe knihovny primo z Windows, ale kdyz mam licenci Winu, muzu je prekopiravat a pouzit ? :)

[tomo]

Na debug som zvedavy i ja - odskusam ked pridem domov, v kazdom pripade hodne dobra rada.

[Max]

Pokud mas win licenci na pocitac, na kterym provozujes linux + wine,tak knihovny pouzit muzes a bude to legalni.
Zdar Max

[2X4B-523P]

o tom slyším poprvé, že by se bez licence na widle nesměly používat knihovny, jediné jsou snad Kernel32.dll, User32.dll, Ole32.dll a podobné systémové knihovny, které wine stejně nemůže používat, jinak ostatní jsou redistributable, což chápu tak, že je můžu dokonce přibalovat k vlastním programům, čili i legálně používat...

[Max]

Dotaz zněl na knihovny, jenž jsou součástí windows. Tzn, že nainstaluji windows a z nich si zkusím nějaké knihovny vykopírovat a použít ve wine. Další věcí je intalace IE apod. věcí, které nemusí být úplně licenčně ok. Párkrát jsem četl, že mají v sobě ujednání typu : můžeš si to nainstalovat jen v případě, že máš platnou licenci windows. Ovšem sám jsem si ty licenční ujednání moc nepročítal, takže to nemohu potvrdit, ale chystám se nato :).
Zdar Max

[2X4B-523P]

ok, nepamatuji si že bych někdy vykopíroval knihovnu z widlí, stahuji je z http://www.dll-files.com/ a nikdy mě to s licencí neotravovalo... IE asi chce mít licenci na windows, ale u knihoven jako directx, msvcr, msvcp, dinput, mmdevapi a podobně bych se nebál... systémové knihovny vyžadují jádro windows, které ve wine není, takže i když se tam taková knihovna zatoulá, tak nefunguje, případně znefunkční wine...

[pet]

Ahoj, mám Nokii N900 a rád bych do ní dostal offline mapy, ale jde to jen pomocí nějakého *.exe programu. Má někdo nějaké zkušenosti jak to udělat pod Linuxem (Gentoo amd64)? Předem díky

[Sten]

Zkusli bych spustit ten program pomocí wine z příkazové řádky a pak se uvidí

[michalq]

Pekny clanek ...

Asi nemluvim jen za sebe, kdyz reknu, ze hlavni duvod, proc se tolik lidi drzi Windows je balik MS Office, ktery je chca/nechca standardem.

Takze moje otazka zni, lze uz na Wine nainstalovat plnohodnetne Office 2010?

Pokud ano, byla by to fantasticka zprava. Pokud ne, tak zbyva stale bud virtualizace nebo dualboot.

[Aleš Kapica]

Asi nemluvim jen za sebe, kdyz reknu, ze hlavni duvod, proc se tolik lidi drzi Windows je balik MS Office, ktery je chca/nechca standardem.

Bohužel se mýlíš. Tím co drží lidi u MS Windows nejsou MS Opice, ba dokonce ani kvantum laciného ukradeného softu, jak si někdo naivně myslí.

Laik, který si koupí počítač s předinstalovanými MS Windows nemá nejmenší důvod pro to aby se vrhal do neznámých linuxových vod. Systém má legálně koupený a jeho potřebám většinou stačí.
Aplikace, které nalézá na nejrůznějších přílohách jsou stejně win only. Výukové CD pro děti - z programátorského hlediska většinou příšerné věci, jsou rovněž obvykle win only.
A když si koupí nějaký hardware - ať již vypalovačku, skener či kameru tak mu k němu dodají i nějakou tu ořezanou verzi nějakého hnusu. Sice by nad tím jeden brečel, ale těm lidem to musí stačit.

K přechodu na linux v podstatě motivuje lidi několik faktorů

• Už je svět MS aplikací začal srát natolik že se odhodlali k tomu vyzkoušet linux. - Ten pak uspěje, pouze pokud jde o lidi, které primárně zajímá internet, mail a sem tam nějaký ten dokument z MS Opice, se kterým si poradí LibreOpice.
  Lidé co si rádi sem tam chtějí zapařit něco jiného než on-line flashovku a mají ke všemu mizernou konektivitu se obvykle po zakoupení nového stroje s předinstalovanými MS Windows k nim kajícně vracejí.
• V jejich okolí už není nikdo ochoden se více zaobírat jejich obstarožním strojem s archaickými MS Windows XP.
  Zde úspěch linuxu obvykle záleží na jejich solventnosti. Dokud nemají prachy na nový lepší stroj s předinstalovanými Widlemi, se s Linuxem spokojí.

No a pak je několik mizivých výjimek jako jsem byl např. já, co nemají rádi zázraky a pudově se vyhýbají skřínkám "které tak nějak fungují s trpaslíčkem uvnitř".

[Bedňa]

Štandardom kde? U nás sú štandardom otvorené formáty a pochybujem že je to u vás iné. Na čo ti ten zmätok je? Programuješ vo VB scripte? Pretože klikať do okienok, sčítavať ... ide v každom office.

[sparrowhawk]

ano, presne tak. majoritni pouzivani ms office nema nic spolecneho s zadnyma standardama, ale s faktem, ze primarne spolecnosti sva data/reporty a podobne veci zpracovavaji a ukladaji prave v MS produktech uplne stejne, jako instaluji na veskery svuj hardware kdejake widle. s kazdou novou verzi nove licence.

na tohle vsechno bohate staci libreoffice. dokaze zpracovat i ooxml (snad jsem se nespletl :) ) alespon pro cteni, dale si to sam ulozis, jako ods/odt.... nebo doc, chces-li to zpetne otevrit v MS office

jediny problem nastava tam, kde je zapotrebi spoustet VB makra. jednou se mi podarilo VB makro v libreoffice spustit, ale jsou VB prikazy, na kterych libreoffice proste klekne a nepusti makro dal.

jestli se nepletu, existovali, mozna jeste existuji a stale se udrzuji office pro linux, ktere zvladali/zvladaji i VB script

[Bedňa]

+1

U nás majú všetci MS Office, pritom ho 95% ľudí používa len na prezeranie dát, čo niekto vyexportoval zo SAPu, ako vlastne v každej firme. Ľuďom pridať peniaze to nie, ale veselo utrácať za kraviny to sa nosí. Vo firme pracujú s makrami dvaja ľudia, takže "čistý" výstup si môžem pozrieť aj v LO.

[Jindřich]

K otázce: viz zde.

[j]

Pletes se, to co drzi lidi u widli sou hry, nic jinyho. Ve wine jde sice lecos a lecos tam i funguje, ale v 90% pripadu to ma kurevsky daleko do BFU postupu.

[J. M.]

Já se živím psaním textů a u win mě drží jedině potřeba MS Office, neboť - a to musím jako dlouholetý uživatel Linuxu uznat - Open/Libre Office jsou jen velmi chabou konkurencí sady od MS a moje produktivita v nich je ve srovnání výrazně menší. Je mi líto, ale je to tak. Mluvím o profesionálním psaní rozsáhlých textů, ne o "běžném" používání. (A doplňuji: makra skoro nepoužívám.) No flame pls.

[j]

Jestli pises rozsahly texty v office, tak bych opravdu nechtel videt ty vystupy, protoze musej bejt naprosto tragicky. Office jsou nastrojem max pro nekolikatrankovy veci nevyzadujici zadnou sazbu. Profesional pise v naprosto libovolnem editoru (a office to v 90% nejsou) a formatovani provadi v sazecim programu.

Vzivote nezapomenu jak spolubydlic prepisoval pres noc diplomku, protoze ji potreboval vytisknout (z M$ opic) a ono se to cele totalne rozdrbalo.

[J. M.]

Rozsáhlé texty mám většinou rozdělené do kapitol, to tyhle programy zvládnou. O sazbě se nedá mluvit (ovládám LaTeX, takže vím, o čem mluvím), odevzdá se to někomu, kdo to zalomí. (Mimochodem, disertaci jsem psal ve Wordu a po konverzi sázel v LaTeXu. Po kapitolách se to psát dalo, kdybych to měl dokončit ve Wordu, asi bych zešedivěl. Ale Open/Libre Office jsou - alespoň subjektivně - ještě horší.) Jde mi o komfort psaní a produktivitu. Když máte spoustu poznámek pod čarou, vkládáte spoustu textu přes schránku (zejm. z webu), tak je Word nejlepší řešení. U Libre Office dost rychle narazíte na absenci "smart tags" (nebo jak se to jmenuje) při vkládání textu, na nemožnost změnit některé hodnoty týkající se textu pro všechny poznámky pod čarou najednou (způsob přes styly není produktivní). A rozumná produktivita je v háji. A přitom mně tyhle (pseudo) WYSIWYG programy na psaní přijdou nejproduktivnější. Zkoušel jsem psát i rovnou zdroják v LaTeXu, to rozhodně není ono. A když máte poznámky pod čarou (v mém oboru nezbytnost), tak vám obyčejný editor nestačí.

[Venca]

Zkousel jste LyX? Od te doby co jsem ho objevil jsem se uz zpet neohledl...

[J. M.]

Zkoušel jsem před několika lety, tenkrát poměrně nepoužitelné (nerad bych si vymýšlel, ale myslím, že tehdy chyběla podpora UTF-8 a dalších důležitých věcí). Dnes už to asi bude lepší. Ovšem z hlediska vytváření textů to bude asi srovnatelné s Libre Office. (Pokud budu chtít pořádnou sazbu, obojí proženu LaTeXem s dlouhou hlavičkou...)

[stativ]

Pokud budu chtít pořádnou sazbu, obojí proženu LaTeXem s dlouhou hlavičkou...

A co myslíš, že LyX dělá?

[J. M.]

Používá "krátkou" hlavičku se standardním nastavením LaTeXu, které není z typografického hlediska nic moc. Pokud chcete dostat některé pokročilejší věci do hlavičky, tak vám to LyX nedovolí )vyzkoušeno před několika lety, dnes už to může být jiné).

[Viktor]

Už to jde, v nastavení dokumentu je sekce Preambule LaTeXu, tam se všecko napráská a funguje to. Měnil jsem takhle v diplomce nadpisy a přidával třídu floatu.

[Ash]

Takže jsme u toho, kvůli omezenosti MS Office musíte delší texty dělit na kapitoly (z toho by třeba zase jiný profík šedivěl) a WYSIWYG je vám k ničemu, protože to stejně musí za vás pak někdo přeměnit na obyč. text a vysázet pořádně.

Linuxoví profesionálové pro "psaní rozsáhlých textů" jak říkáte používají jiné nástroje, které jsou speciálně pro to určené, tedy žádné *Office, a nepovažují tedy textové procesory nejen za nejlepší řešení jak vy říkáte, ale dokonce ani za vhodné řešení.

Každopádně pokud volíte mezi *Office a na MS Office dosahujete nejlepší možné produktivity, je to asi logické, protože pod Windows je používání textových procesorů pro psaní jakéhokoliv textu tradicí a lepší nástroje "jako by neexistovaly", nabídnou vám tak leda Notepad :D

[J. M.]

Já s Vámi souhlasím. Nejsem profesionální uživatel Linuxu, ale laický uživatel téhož. Přesto pro mě má Linux (na desktopu!) velkou přidanou hodnotu a třeba na údržbu systému je proti dominantnímu operačnímu systému (aka Tamagoči) naprosto ideální. Jen poznámku: Z těch office si to umím překlopit do LaTeXu a vysázet pořádně. Ovšem když to chcete udělat opravdu profesionálně, je to práce na plný úvazek, na ten už ale píšu ty texty...

[Ash]

Proto se nabízí otázka, proč pro psaní textů používat WYSIWYG textový procesor, který umí od všeho něco a vlastně nic pořádně. Ale možná že už je dneska MS Office na takové úrovni, že pro uspokojení základních potřeb při editaci textu jako je třeba změna věty nebo změna konce věty či odstavce není potřeba lovit myš nebo kurzor, je fakt že MSO nepoužívám a ani žádného profíka který by ho používal, tak nevím, většina věcí které se objeví v médiích jako "pozitivní:D" reklama je spíš negativního charakteru, např. neustálé změny v GUI a eye-candy nesmysly.

[J. M.]

Důležitá věc, kterou jsme nezmínili, je výměna dokumentů, tj. spolupráce na nich a sledování/slučování změn atd., v tom office nemají konkurenci. Ne že by nebyly podobné nástroje ve sféře FOSS, ale zkuste někomu poslat diff zdrojáku v LaTeXu, a se k tomu vyjádří...

[Ash]

Sledování změn se ve sféře FOSS nedělá pomocí textových procesorů, to by bylo jako nalévat mléko vidlema. Na to se používají nástoje na správu revizí, které jsou k tomu na rozdíl od textových procesorů určené. A v MS sféře si MS Office fandové nadále posílají .doc mailem :)

[Viktor]

v LyXu revize jsou. A je to překvapivě perfektní věc, akorát se mi nepodařilo ostatní přesvědčit, že se v tom dá psát Kdyby můj školitel začal používat LyX na text a JabRef na citace, skákal bych do vzduchu radostí.

[gtz]

Já jsem tvořil nabídku pro nějaké velké výběrové řízení, prostě zcela standardní dokument, obsahy, kapitoly, formátování vše ve starém Wordu 2003. Jenže jsem to potřeboval nějak upravit těsně před jednáním a na mém NTB jen byl NovellOffice. Tehdy byl o 100% lepší než OO a i on to vše nějak rozhodil. Myslel jsem, že mne škrábne když jsem to musel upravovat. Word skoro nic nerozdrbe, je to obráceně. Používám limux už hodně dlouho a toto byla vždy jeho bolest. KOffice se s tím popraly lépe, ale ta jejich padavost ....

[Ash]

Nedělejte si iluze, že by dokument z NovellOffice přenesený do MS Wordu 2003 dopadl lépe :D Word by ho rozdrbal taky. Kompatibilita napříč produkty *Office byla vždycky slabá a to se nezmění.

[gtz]

dokument pro Xp/2003 word byl na pohodu. Dělal jsem tehdy na NO nějakou velkou nabídku pro SAN infrastrukturu a MSO to otevřelo na 99% (rozdrbal se tehdy jeden obrázek)

[Ash]

Zajímavé, v jakém formátu to NO vlastně tehdá ukládal?

[gtz]

NovellOffice vycházel z OO, ale měl podstatně lepší podporu MS souborů, VBA maker a dalších věcí. Ukládal jsem to do normálního ODT souboru. Nabídku jsem uložil jako .DOC pro XP/2003 a na firemní tiskárně vytisknul. Tehdy co si pamatuji jsem upravoval jen pozici jednoho obrázku, který ujížděl. Převod toho stejného souoboru z OO skončil fiaskem (rozdrbané formátování). Pak NO přešel do tuším dalšího projektu a následně to celé přešlo do LO.

[Ash]

Jestli jsem to pochopil, tak jako konverzní formát sloužil proprietární MS .doc XP/2003? A Word byl tak dobrý, že ten svůj formát zvládl otevřít a nerozdrbal, a NO/OO špatný, protože to do něj neuložil tak, aby se s tím MS Word popral bez ztráty kytičky? No... dobrý. Jako že proprietární formáty MS jsou slabina linuxu tak s tím souhlasím, ony jsou tak nějak slabina všeho, lepší je se jim vyhnout.

Já původně myslel že jste to ve Wordu otvíral ve formátu NO (ODT apod.), to by mi přišlo zajímavější.

[kyknos]

Profesionálně píši rozsáhlé texty a stačí mi vim. K čemu je office???

[Tert]

Lze snadno a rychle podobne vypnout ?

[frr]

Díky za tu zmínku o Oracle Klientovi a Visual FoxPro. Já jsem před časem zkoušel rozjet pod Wine klienta od jednoho "softwaru pro provoz jednoduché firmy" (I6) a pohořel jsem především na tom, že Wine nemá implementovány skoro žádné crypto- DLL. Situace se za cca 2 roky nijak nepohnula. A při multiuser provozu by každý uživatel potřeboval svoji "flašku" - takže od požehnání zvaného "Windows Terminal Server" mi Wine v dohledné době nepomůže

[Tomáš Bžatek]

Vi nekdo, jak rozjet Adobe Lightroom pod wine?

[linuxák]

Vykašli se na to, s wine zbytečně ztratíš spoustu času.

[Max]

Je tak těžké nahlédnout do wine app db? : Adobe Photoshop Lightroom.
Jak to tak vypadá, tak s verzí 3.0 by neměl být větší problém.
Zdar Max

[gtz]

Já zkoušel CS4 DesignSuite rozjet ve Wine a již při instalaci mne to poslalo pryč. Díval jsem se Photoshop CS4 má jen tuším Cedega. Takže nic.

[Bedňa]

Keď to ide v Codege, pôjde to aj vo Wine, čo je to isté, len si to musíš sám debugovať a cez WineTricks si natahať potrebné knižnice.

[gtz]

no problém je i ten, že Photoshop je někde zakuklený na nějakém X-tém DVD. Instalace z prvního se odporoučela ihned, když jsem tehdy zkoušel to nainstalovat z toho DVD tak to něco dělalo, pak si to řeklo o to první, aby se natáhl ten jejich instalační wizard a jeb. Zase bylo potom. Instalace toho celého balíku na widlích trvala snad 2 hod. Kdyby to dcera nepotřebovala do školy tak jsem to ani nekupoval ani neinstaloval. Ale nekup to za ty peníze Plná verze Design Suite stále jen cca 100€ (kupovaná CS3 s upgradem na CS4), jinak ta verze stojí někde k 1500€.

[Bedňa]

Pozerám na WineHQ má pri dosť verziách GOLD čo je výborné a PlayOnLinux ho vie nainštalovať, tak čo váhaš. POL si naťahá sám všetky knižnice a fonty čo to potrebuje a stiahne si aj najvhodnejšiu verziu Wine a zavrie ju do chlievika, už aj inštaluj

[gtz]

Díval jsem se sem a codewears jen Photoshop tam má podporu Silver.

[Bedňa]

Skús PlayOnLinux.

[Mustafa]

A proc vubec pouzivat WINE copak na linux nejsou programy? Haha kazdej linuxak stejnak pouziva windows protoze na linuxech se neda delat nic jinyho nez cumet na net a cumet do konzole a delat ze sebe hekra.

[elous]

Móc Ftipné ...widle už nemám na žádném stroji ...čekárnu nejsem ochoten používat. A na linuxu pracuje i osoba, která je pouhým uživatelem a nemá problém ...nejen net. O možnostech SW na widlích (bez krádeží) v porovnání s linuxem si můžete nechat jen zdát.

[@Buddhacz]

a ty jsi troll, že? :) /* každá diskuse má svého trolla */

1) her ve Steamu mám 120+ 2) her v Desuře mám 20+

troufám si tvrdit, že většina linuxáků vůbec Windows nepoužívá - a pokud ano, tak pouze A) na hry B) na aplikace, které pro Linux nebyly napsány či pod Wine nefungují

A) je to ekonomicky jediné správné pro velká studia (taky jsem v jednom dělal 8 let a představit si vývoj pro Linux bylo nemožné)

B) produkty Adobe maj většinou problém, FAR Manager nemá konkurenci, aplikace běžící pod .NET obvykle požadují nativní prostředí

ps: milý trolle, běží mi na stroji 252 procesů a VirtualBox jich má jen 6... (takže jednoduchým výpočtem - běžím pod Linuxem z 97.7 %)

[D.A.Tiger]

Ty jsi si dneska nevzal prášky?

[D.A.Tiger]

Pěkný souhrn, ale dalo by se pokračovat :

Např. chtělo by to rozepsat jak při instalaci, která vyžaduje více medii (CD, DVD) donutit Linux aby umožnil odpojení media a jeho výměnu aniž by přitom killnul instalační program. V některých případech to nejde (zvlášťe tehdy pokud program instalátoru používá jako pracovní cestu samotné medium. Jedno z možných řešení je rozbalit obsach instalačních medii do nějakého adresáře a instalaci spustit odtud. Ovšem to může mít nepříjemné následky, jako například crckování konečné instalace. Někdy mohou pomoci dvě CD/DVD zařízení (z jednoho se právě instaluje a v druhém je nachystané další instalační medium. Jakmile skončí s prvním a zažádá o další, jednoduše jej přesměrujete na druhé zařízení). Problém je v tom, že instalátor to musí podporovat a při žádosti o nový disk nabídnout dostupné jednotky. Navíc, každý počítač nemá dvě mechaniky, že ano...

Jinou, také docela zapeklitou otázkou je instalace win programů pro více uživatelů. Wine totiž respektuje práva souborů jen v tom směru, že si kontroluje, kdo je vlastníkem instalace a pro ostatní uživatele odmítne aplikaci spustit. Osobně znám dvě možnosti : buď udělat speciální účet a virtuálního uživatele, nebo globální konfiguraci pro wine. Obě mají svoje výhody a nevýhody a jednu velmi podstatnou nevýhodu - jak na uživatelská data? Jak zajistit, aby uživatelé potom v dané aplikaci viděly jen ty data, které patří výhradně jim?

[Luboš Doležel (Doli)]

Obecně mi na to fungovalo něco jako wine eject a nespouštět wine/instalátor z adresáře média.

[D.A.Tiger]

Mě také, dokonce jsem nemusel používat wine eject, stačil obyčejný umount / pumount. Jenže setkal jsem se i s případy, kdy instalátor vyžaduje spuštění přímo z adresáře media - v opačném případě nefunguje korektně, nebo dokonce vůbec

[stativ]

Jinou, také docela zapeklitou otázkou je instalace win programů pro více uživatelů.

To ve wine zatím nejde, viz bug č. 11112.

[Bedňa]

jak na uživatelská data? Jak zajistit, aby uživatelé potom v dané aplikaci viděly jen ty data, které patří výhradně jim?

Malo by stačiť každému do domovského adresára pri čistej inštalácií skopčiť adresár .wine dáta sa potom budú ukladať každému užívateľovi extra, len tie jeho.

[D.A.Tiger]

Jasně, ale to není úplně to pravé ořechové. Tím totiž kopírujete kompletně celou instalaci daného programu a to je v případě rozsáhlejších aplikací (typicky her) docela na pytel...

[Bedňa]

Keď spraviš užívateľa inštalátora programov pre Wine, práva na jeho priečinok .wine nastavíš na čítanie a ostatným užívateľom to len nalinkuješ do ich priečinku .wine? Nebude to fungovať?

[Max]

Takto to dělám já, uživatelé mají společné nastavení i společné oracle clienty a další věci, vše je linkováno na jedno místo. Jen pár adresářů a souborů nelinkuju (ty s uživatelskými daty).
Jinak pokud jde o kopírování celého adresáře wine, tak nevidím také problém, ale v takovém případě není dobrý nápad instalovat hry apod. věci do jeho adresářové struktury, ale mimo ní, což já osobně dělám vždy.
Zdar Max

[LuděkS]

Zdravím a děkuji za článek. Osobně bych uvítal ještě mnohem podrobnější popis (namísto kritiky wine). Použití a vyladění pro určitou aplikaci není vůbec jednoduché (jen zjištění chybějících knihoven, jejich doplnění (nebo použití nativních), volba vhodné verze, provázanost s dalšími věcmi... Správné nastavení mi často umožnilo další používání Linuxu a to i (hlavně) ve firemním prostředí. Takže velké díky všem, kdo tuhle "nevděčnou" práci dělají, protože je velmi dobrá a důležitá. Díky!