Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 29 % |
| Skóre: | 19 |
RE. Thunderbird: Taky mě to překvapilo.
Podle mě by si největší část odměny zasloužila knihovna/y pokrývající funkčnost potřebnou ke komunikaci s ISDS. Co se týče náročnosti, tak GUI aplikace postavená nad dobře udělanou knihovnou je řádově jednodušší. Náročnost pluginu závisí na prostředí a podpoře aplikace, pro kterou se dělá. Mozilla má obecně jednu z nejlépe dokumnetovaných podpor rozšíření.
Minimálně 1/3 bych navrhoval využít na odměny za kvalitu aplikace stylem známá základní částka za funkčnost + neznámé bonusy, aby si autor mohl říc, dostal jsem zaplaceno a navíc jsem dostal odměnu za... , než aby řekl, mohl jsem dostat až, ale protože ... tak jsem dostal jen.
Ovšem nevím, jaká jsou zákonná pravidla pro přidělování financí v tomto případě.
Základní pravidlo, kterého se držím je: Je to odměna, ne plat. Hlavně to tou odměnou a způsobem jejího přidělení autorům neznechutit.
Bude dobré počítat s tím, že se do budoucna bude hodit mít nějaké finance na odměny za úpravy a rozšíření.
U popisu řešení s klientským certifikátem podle mne není moc jasné, co má být vlastně výsledkem – aspoň já jsem to nepochopil. Má to být rozchození nějaké čipové karty nebo tokenu pod Linuxem? Případně i napojení na knihovnu, kterou bude vytvářet někdo jiný? Má to být proprietární řešení, nebo pod Linuxem existuje nějaká podpora Crypto API, tedy standardního API pro přístup k certifikátům? Pokud ano, bylo by asi dobré zmínit, do které knihovny se ta podpora má implementovat – vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jich pro LInux bylo více.
Těch knihoven je opravdu více (MUSCLE, pcsc-lite, opensc, gnupg-pkcs11) a kryptografické knihovny jako OpenSSL, NSS, GnuPG obvykle nějakou z nich podporují coby „cryptoengine“.
Takže problém bude spíše najít a otestovat hardware (pravděpodobně čipovou kartu), která vyhovuje českým nárokům na kvalifikovaný podpis a která funguje. (Což by jít mělo, protože české nároky se kryjí s unijními nároky.)
V podstatě by měla fungovat jakákoliv PKCS#11 karta (pokud výrobce dodržel specifikaci). Spíš jde o to najít vyhovující (2048b RSA, SHA2) a otestovat (objednat ze zahraničí, protože u nás se takové věci běžně neprodávají) ji. Samozřejmě karta navíc potřebuje čtečku, ale USB čteček, co umí třídu CCID je spousta.
Horší je situace s USB tokeny, které obvykle mají proprietární protokol a výrobce emuluje PKCS#11 rozhraní až ve windowsí knihovně.
Tím chci říct, že 10 000 Kč za tip na kartu je moc. Jo, kdyby součástí výkonu byl otevřený ovladač poskytující PKCS#11 rozhraní pro token, proč ne. Ale pro čipovou kartu, která umí PKCS#11 z definice, to je prázdný požadavek. (I SafeNet Inc., co vyrábí „nefunkční“ iKey4000, vyrábí tokeny a akcelerátory do PCI sběrnice, ke kterým dává ovladače pro Linux, což je vhodné řešení pro serverové řešení.)
Funguje to zhruba takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.11.2009 15:11
Thunderbird Wget
↓ ↓
NSS OpenSSL
| (PKCS#11/15) |
+→ OpenSC ←+
↓
OpenCT
↓
(USB CCID)
Čtečka čipových karet
↓
(ISO/IEC 7816)
(+ odchylky a rozšíření výrobce kryptografické)
(aplikace běžící uvnitř čipové karty a stupně)
(volnosti dané ISO 7816)
Čipová karta
Toto je ideální zapojení. Jediný prostor pro „proprietární“ rozšíření je API aplikace uvnitř karty (které ale formálně, jakési ABI, musí zapadat do ISO standardu). Teoreticky na tom nemusí výrobce nic vylepšovat, ale prakticky je to ISO na tolik gumové, že se musí vyzkoušet konkrétní karta (respektive kartovou aplikaci, protože výrobci karet si kartové aplikace nechávají psát) a odposlechem windowsího ovladače nebo metodou pokus omyl (procházením souborového systému a zápisu do registrů na kartě) zjistit funkční API karty. Navíc mnozí výrobci poskytují rozšířené funkce, které třeba nesouvisí přímo s kryptografií, ale zákazník může nebo potřebuje je používat (různá vládní rozšíření). Karty, co umí PKCS#15, jsou více kompatibilní, protože tento standard je přísnější.
Podporu jednotlivých karet v OpenSC, lze najít na jeho Wiki.
Takže teoreticky karta s PKCS#15 kartovou aplikací by měla fungovat. Pro ostatní je třeba ovladače přiohnout.
„jejichž řešení byly přijaty“ → byla přijataA všechny ostatní jazykové prohřešky: Tím se nyní nezabývejme, článek před vydáním projde korekturou.
Co chcete testovat?
Problém je, že neexistuje simulátor serveru, takže není možné pouštět testy proti skutečné implementaci (je, ale na tom neotestujete chybové stavy serveru).
Testovat proti specifikaci? Hahaha. Ani skutečný systém jí neodpovídá. Jeden příklad za všechny:
2.11.2009 09:06
$ xpath GetOwnerInfoFromLogin-0000.xml //p:GetOwnerInfoFromLoginResponse |xmllint --schema ../../../doc/Provozni_rad_ISDS_30_06_2008/pril_3/dbTypes.xsd --noout -
Found 1 nodes:
-- NODE --
Wide character in print at /usr/bin/xpath line 54.
-:1: element identifier: Schemas validity error : Element '{http://isds.czechpoint.cz/v20}identifier': This element is not expected. Expected is ( {http://isds.czechpoint.cz/v20}email ).
- fails to validate
A skutečně odpověď ze serveru neobsahuje element p:email, třebaže podle schematu je povinný.
A to je jenom ISDS. Samotná implementace SOAP ze strany serveru taky odporuje specifikaci SOAP 1.1. Například chybové zprávy mají HTTP status 200, na SOAP 1.2 požadavky server v klidu posílá SOAP 1.1 odpovědi.
A vůbec testy by měl připravit zadavatel. Protože napsat si testy, aby jimi prošla implementace, umí každý.
Tiskni
Sdílej:
