Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 27 % |
| Skóre: | 19 |
RE. Thunderbird: Taky mě to překvapilo.
Podle mě by si největší část odměny zasloužila knihovna/y pokrývající funkčnost potřebnou ke komunikaci s ISDS. Co se týče náročnosti, tak GUI aplikace postavená nad dobře udělanou knihovnou je řádově jednodušší. Náročnost pluginu závisí na prostředí a podpoře aplikace, pro kterou se dělá. Mozilla má obecně jednu z nejlépe dokumnetovaných podpor rozšíření.
Minimálně 1/3 bych navrhoval využít na odměny za kvalitu aplikace stylem známá základní částka za funkčnost + neznámé bonusy, aby si autor mohl říc, dostal jsem zaplaceno a navíc jsem dostal odměnu za... , než aby řekl, mohl jsem dostat až, ale protože ... tak jsem dostal jen.
Ovšem nevím, jaká jsou zákonná pravidla pro přidělování financí v tomto případě.
Základní pravidlo, kterého se držím je: Je to odměna, ne plat. Hlavně to tou odměnou a způsobem jejího přidělení autorům neznechutit.
Bude dobré počítat s tím, že se do budoucna bude hodit mít nějaké finance na odměny za úpravy a rozšíření.
U popisu řešení s klientským certifikátem podle mne není moc jasné, co má být vlastně výsledkem – aspoň já jsem to nepochopil. Má to být rozchození nějaké čipové karty nebo tokenu pod Linuxem? Případně i napojení na knihovnu, kterou bude vytvářet někdo jiný? Má to být proprietární řešení, nebo pod Linuxem existuje nějaká podpora Crypto API, tedy standardního API pro přístup k certifikátům? Pokud ano, bylo by asi dobré zmínit, do které knihovny se ta podpora má implementovat – vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jich pro LInux bylo více.
Těch knihoven je opravdu více (MUSCLE, pcsc-lite, opensc, gnupg-pkcs11) a kryptografické knihovny jako OpenSSL, NSS, GnuPG obvykle nějakou z nich podporují coby „cryptoengine“.
Takže problém bude spíše najít a otestovat hardware (pravděpodobně čipovou kartu), která vyhovuje českým nárokům na kvalifikovaný podpis a která funguje. (Což by jít mělo, protože české nároky se kryjí s unijními nároky.)
V podstatě by měla fungovat jakákoliv PKCS#11 karta (pokud výrobce dodržel specifikaci). Spíš jde o to najít vyhovující (2048b RSA, SHA2) a otestovat (objednat ze zahraničí, protože u nás se takové věci běžně neprodávají) ji. Samozřejmě karta navíc potřebuje čtečku, ale USB čteček, co umí třídu CCID je spousta.
Horší je situace s USB tokeny, které obvykle mají proprietární protokol a výrobce emuluje PKCS#11 rozhraní až ve windowsí knihovně.
Tím chci říct, že 10 000 Kč za tip na kartu je moc. Jo, kdyby součástí výkonu byl otevřený ovladač poskytující PKCS#11 rozhraní pro token, proč ne. Ale pro čipovou kartu, která umí PKCS#11 z definice, to je prázdný požadavek. (I SafeNet Inc., co vyrábí „nefunkční“ iKey4000, vyrábí tokeny a akcelerátory do PCI sběrnice, ke kterým dává ovladače pro Linux, což je vhodné řešení pro serverové řešení.)
Funguje to zhruba takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.11.2009 15:11
Thunderbird Wget
↓ ↓
NSS OpenSSL
| (PKCS#11/15) |
+→ OpenSC ←+
↓
OpenCT
↓
(USB CCID)
Čtečka čipových karet
↓
(ISO/IEC 7816)
(+ odchylky a rozšíření výrobce kryptografické)
(aplikace běžící uvnitř čipové karty a stupně)
(volnosti dané ISO 7816)
Čipová karta
Toto je ideální zapojení. Jediný prostor pro „proprietární“ rozšíření je API aplikace uvnitř karty (které ale formálně, jakési ABI, musí zapadat do ISO standardu). Teoreticky na tom nemusí výrobce nic vylepšovat, ale prakticky je to ISO na tolik gumové, že se musí vyzkoušet konkrétní karta (respektive kartovou aplikaci, protože výrobci karet si kartové aplikace nechávají psát) a odposlechem windowsího ovladače nebo metodou pokus omyl (procházením souborového systému a zápisu do registrů na kartě) zjistit funkční API karty. Navíc mnozí výrobci poskytují rozšířené funkce, které třeba nesouvisí přímo s kryptografií, ale zákazník může nebo potřebuje je používat (různá vládní rozšíření). Karty, co umí PKCS#15, jsou více kompatibilní, protože tento standard je přísnější.
Podporu jednotlivých karet v OpenSC, lze najít na jeho Wiki.
Takže teoreticky karta s PKCS#15 kartovou aplikací by měla fungovat. Pro ostatní je třeba ovladače přiohnout.
„jejichž řešení byly přijaty“ → byla přijataA všechny ostatní jazykové prohřešky: Tím se nyní nezabývejme, článek před vydáním projde korekturou.
Co chcete testovat?
Problém je, že neexistuje simulátor serveru, takže není možné pouštět testy proti skutečné implementaci (je, ale na tom neotestujete chybové stavy serveru).
Testovat proti specifikaci? Hahaha. Ani skutečný systém jí neodpovídá. Jeden příklad za všechny:
2.11.2009 09:06
$ xpath GetOwnerInfoFromLogin-0000.xml //p:GetOwnerInfoFromLoginResponse |xmllint --schema ../../../doc/Provozni_rad_ISDS_30_06_2008/pril_3/dbTypes.xsd --noout -
Found 1 nodes:
-- NODE --
Wide character in print at /usr/bin/xpath line 54.
-:1: element identifier: Schemas validity error : Element '{http://isds.czechpoint.cz/v20}identifier': This element is not expected. Expected is ( {http://isds.czechpoint.cz/v20}email ).
- fails to validate
A skutečně odpověď ze serveru neobsahuje element p:email, třebaže podle schematu je povinný.
A to je jenom ISDS. Samotná implementace SOAP ze strany serveru taky odporuje specifikaci SOAP 1.1. Například chybové zprávy mají HTTP status 200, na SOAP 1.2 požadavky server v klidu posílá SOAP 1.1 odpovědi.
A vůbec testy by měl připravit zadavatel. Protože napsat si testy, aby jimi prošla implementace, umí každý.
Tiskni
Sdílej:
