Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 25 % |
| Skóre: | 19 |
RE. Thunderbird: Taky mě to překvapilo.
Podle mě by si největší část odměny zasloužila knihovna/y pokrývající funkčnost potřebnou ke komunikaci s ISDS. Co se týče náročnosti, tak GUI aplikace postavená nad dobře udělanou knihovnou je řádově jednodušší. Náročnost pluginu závisí na prostředí a podpoře aplikace, pro kterou se dělá. Mozilla má obecně jednu z nejlépe dokumnetovaných podpor rozšíření.
Minimálně 1/3 bych navrhoval využít na odměny za kvalitu aplikace stylem známá základní částka za funkčnost + neznámé bonusy, aby si autor mohl říc, dostal jsem zaplaceno a navíc jsem dostal odměnu za... , než aby řekl, mohl jsem dostat až, ale protože ... tak jsem dostal jen.
Ovšem nevím, jaká jsou zákonná pravidla pro přidělování financí v tomto případě.
Základní pravidlo, kterého se držím je: Je to odměna, ne plat. Hlavně to tou odměnou a způsobem jejího přidělení autorům neznechutit.
Bude dobré počítat s tím, že se do budoucna bude hodit mít nějaké finance na odměny za úpravy a rozšíření.
U popisu řešení s klientským certifikátem podle mne není moc jasné, co má být vlastně výsledkem – aspoň já jsem to nepochopil. Má to být rozchození nějaké čipové karty nebo tokenu pod Linuxem? Případně i napojení na knihovnu, kterou bude vytvářet někdo jiný? Má to být proprietární řešení, nebo pod Linuxem existuje nějaká podpora Crypto API, tedy standardního API pro přístup k certifikátům? Pokud ano, bylo by asi dobré zmínit, do které knihovny se ta podpora má implementovat – vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jich pro LInux bylo více.
Těch knihoven je opravdu více (MUSCLE, pcsc-lite, opensc, gnupg-pkcs11) a kryptografické knihovny jako OpenSSL, NSS, GnuPG obvykle nějakou z nich podporují coby „cryptoengine“.
Takže problém bude spíše najít a otestovat hardware (pravděpodobně čipovou kartu), která vyhovuje českým nárokům na kvalifikovaný podpis a která funguje. (Což by jít mělo, protože české nároky se kryjí s unijními nároky.)
V podstatě by měla fungovat jakákoliv PKCS#11 karta (pokud výrobce dodržel specifikaci). Spíš jde o to najít vyhovující (2048b RSA, SHA2) a otestovat (objednat ze zahraničí, protože u nás se takové věci běžně neprodávají) ji. Samozřejmě karta navíc potřebuje čtečku, ale USB čteček, co umí třídu CCID je spousta.
Horší je situace s USB tokeny, které obvykle mají proprietární protokol a výrobce emuluje PKCS#11 rozhraní až ve windowsí knihovně.
Tím chci říct, že 10 000 Kč za tip na kartu je moc. Jo, kdyby součástí výkonu byl otevřený ovladač poskytující PKCS#11 rozhraní pro token, proč ne. Ale pro čipovou kartu, která umí PKCS#11 z definice, to je prázdný požadavek. (I SafeNet Inc., co vyrábí „nefunkční“ iKey4000, vyrábí tokeny a akcelerátory do PCI sběrnice, ke kterým dává ovladače pro Linux, což je vhodné řešení pro serverové řešení.)
Funguje to zhruba takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.11.2009 15:11
Thunderbird Wget
↓ ↓
NSS OpenSSL
| (PKCS#11/15) |
+→ OpenSC ←+
↓
OpenCT
↓
(USB CCID)
Čtečka čipových karet
↓
(ISO/IEC 7816)
(+ odchylky a rozšíření výrobce kryptografické)
(aplikace běžící uvnitř čipové karty a stupně)
(volnosti dané ISO 7816)
Čipová karta
Toto je ideální zapojení. Jediný prostor pro „proprietární“ rozšíření je API aplikace uvnitř karty (které ale formálně, jakési ABI, musí zapadat do ISO standardu). Teoreticky na tom nemusí výrobce nic vylepšovat, ale prakticky je to ISO na tolik gumové, že se musí vyzkoušet konkrétní karta (respektive kartovou aplikaci, protože výrobci karet si kartové aplikace nechávají psát) a odposlechem windowsího ovladače nebo metodou pokus omyl (procházením souborového systému a zápisu do registrů na kartě) zjistit funkční API karty. Navíc mnozí výrobci poskytují rozšířené funkce, které třeba nesouvisí přímo s kryptografií, ale zákazník může nebo potřebuje je používat (různá vládní rozšíření). Karty, co umí PKCS#15, jsou více kompatibilní, protože tento standard je přísnější.
Podporu jednotlivých karet v OpenSC, lze najít na jeho Wiki.
Takže teoreticky karta s PKCS#15 kartovou aplikací by měla fungovat. Pro ostatní je třeba ovladače přiohnout.
„jejichž řešení byly přijaty“ → byla přijataA všechny ostatní jazykové prohřešky: Tím se nyní nezabývejme, článek před vydáním projde korekturou.
Co chcete testovat?
Problém je, že neexistuje simulátor serveru, takže není možné pouštět testy proti skutečné implementaci (je, ale na tom neotestujete chybové stavy serveru).
Testovat proti specifikaci? Hahaha. Ani skutečný systém jí neodpovídá. Jeden příklad za všechny:
2.11.2009 09:06
$ xpath GetOwnerInfoFromLogin-0000.xml //p:GetOwnerInfoFromLoginResponse |xmllint --schema ../../../doc/Provozni_rad_ISDS_30_06_2008/pril_3/dbTypes.xsd --noout -
Found 1 nodes:
-- NODE --
Wide character in print at /usr/bin/xpath line 54.
-:1: element identifier: Schemas validity error : Element '{http://isds.czechpoint.cz/v20}identifier': This element is not expected. Expected is ( {http://isds.czechpoint.cz/v20}email ).
- fails to validate
A skutečně odpověď ze serveru neobsahuje element p:email, třebaže podle schematu je povinný.
A to je jenom ISDS. Samotná implementace SOAP ze strany serveru taky odporuje specifikaci SOAP 1.1. Například chybové zprávy mají HTTP status 200, na SOAP 1.2 požadavky server v klidu posílá SOAP 1.1 odpovědi.
A vůbec testy by měl připravit zadavatel. Protože napsat si testy, aby jimi prošla implementace, umí každý.
Tiskni
Sdílej:
