Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 28 % |
| Skóre: | 19 |
RE. Thunderbird: Taky mě to překvapilo.
Podle mě by si největší část odměny zasloužila knihovna/y pokrývající funkčnost potřebnou ke komunikaci s ISDS. Co se týče náročnosti, tak GUI aplikace postavená nad dobře udělanou knihovnou je řádově jednodušší. Náročnost pluginu závisí na prostředí a podpoře aplikace, pro kterou se dělá. Mozilla má obecně jednu z nejlépe dokumnetovaných podpor rozšíření.
Minimálně 1/3 bych navrhoval využít na odměny za kvalitu aplikace stylem známá základní částka za funkčnost + neznámé bonusy, aby si autor mohl říc, dostal jsem zaplaceno a navíc jsem dostal odměnu za... , než aby řekl, mohl jsem dostat až, ale protože ... tak jsem dostal jen.
Ovšem nevím, jaká jsou zákonná pravidla pro přidělování financí v tomto případě.
Základní pravidlo, kterého se držím je: Je to odměna, ne plat. Hlavně to tou odměnou a způsobem jejího přidělení autorům neznechutit.
Bude dobré počítat s tím, že se do budoucna bude hodit mít nějaké finance na odměny za úpravy a rozšíření.
U popisu řešení s klientským certifikátem podle mne není moc jasné, co má být vlastně výsledkem – aspoň já jsem to nepochopil. Má to být rozchození nějaké čipové karty nebo tokenu pod Linuxem? Případně i napojení na knihovnu, kterou bude vytvářet někdo jiný? Má to být proprietární řešení, nebo pod Linuxem existuje nějaká podpora Crypto API, tedy standardního API pro přístup k certifikátům? Pokud ano, bylo by asi dobré zmínit, do které knihovny se ta podpora má implementovat – vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jich pro LInux bylo více.
Těch knihoven je opravdu více (MUSCLE, pcsc-lite, opensc, gnupg-pkcs11) a kryptografické knihovny jako OpenSSL, NSS, GnuPG obvykle nějakou z nich podporují coby „cryptoengine“.
Takže problém bude spíše najít a otestovat hardware (pravděpodobně čipovou kartu), která vyhovuje českým nárokům na kvalifikovaný podpis a která funguje. (Což by jít mělo, protože české nároky se kryjí s unijními nároky.)
V podstatě by měla fungovat jakákoliv PKCS#11 karta (pokud výrobce dodržel specifikaci). Spíš jde o to najít vyhovující (2048b RSA, SHA2) a otestovat (objednat ze zahraničí, protože u nás se takové věci běžně neprodávají) ji. Samozřejmě karta navíc potřebuje čtečku, ale USB čteček, co umí třídu CCID je spousta.
Horší je situace s USB tokeny, které obvykle mají proprietární protokol a výrobce emuluje PKCS#11 rozhraní až ve windowsí knihovně.
Tím chci říct, že 10 000 Kč za tip na kartu je moc. Jo, kdyby součástí výkonu byl otevřený ovladač poskytující PKCS#11 rozhraní pro token, proč ne. Ale pro čipovou kartu, která umí PKCS#11 z definice, to je prázdný požadavek. (I SafeNet Inc., co vyrábí „nefunkční“ iKey4000, vyrábí tokeny a akcelerátory do PCI sběrnice, ke kterým dává ovladače pro Linux, což je vhodné řešení pro serverové řešení.)
Funguje to zhruba takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.11.2009 15:11
Thunderbird Wget
↓ ↓
NSS OpenSSL
| (PKCS#11/15) |
+→ OpenSC ←+
↓
OpenCT
↓
(USB CCID)
Čtečka čipových karet
↓
(ISO/IEC 7816)
(+ odchylky a rozšíření výrobce kryptografické)
(aplikace běžící uvnitř čipové karty a stupně)
(volnosti dané ISO 7816)
Čipová karta
Toto je ideální zapojení. Jediný prostor pro „proprietární“ rozšíření je API aplikace uvnitř karty (které ale formálně, jakési ABI, musí zapadat do ISO standardu). Teoreticky na tom nemusí výrobce nic vylepšovat, ale prakticky je to ISO na tolik gumové, že se musí vyzkoušet konkrétní karta (respektive kartovou aplikaci, protože výrobci karet si kartové aplikace nechávají psát) a odposlechem windowsího ovladače nebo metodou pokus omyl (procházením souborového systému a zápisu do registrů na kartě) zjistit funkční API karty. Navíc mnozí výrobci poskytují rozšířené funkce, které třeba nesouvisí přímo s kryptografií, ale zákazník může nebo potřebuje je používat (různá vládní rozšíření). Karty, co umí PKCS#15, jsou více kompatibilní, protože tento standard je přísnější.
Podporu jednotlivých karet v OpenSC, lze najít na jeho Wiki.
Takže teoreticky karta s PKCS#15 kartovou aplikací by měla fungovat. Pro ostatní je třeba ovladače přiohnout.
„jejichž řešení byly přijaty“ → byla přijataA všechny ostatní jazykové prohřešky: Tím se nyní nezabývejme, článek před vydáním projde korekturou.
Co chcete testovat?
Problém je, že neexistuje simulátor serveru, takže není možné pouštět testy proti skutečné implementaci (je, ale na tom neotestujete chybové stavy serveru).
Testovat proti specifikaci? Hahaha. Ani skutečný systém jí neodpovídá. Jeden příklad za všechny:
2.11.2009 09:06
$ xpath GetOwnerInfoFromLogin-0000.xml //p:GetOwnerInfoFromLoginResponse |xmllint --schema ../../../doc/Provozni_rad_ISDS_30_06_2008/pril_3/dbTypes.xsd --noout -
Found 1 nodes:
-- NODE --
Wide character in print at /usr/bin/xpath line 54.
-:1: element identifier: Schemas validity error : Element '{http://isds.czechpoint.cz/v20}identifier': This element is not expected. Expected is ( {http://isds.czechpoint.cz/v20}email ).
- fails to validate
A skutečně odpověď ze serveru neobsahuje element p:email, třebaže podle schematu je povinný.
A to je jenom ISDS. Samotná implementace SOAP ze strany serveru taky odporuje specifikaci SOAP 1.1. Například chybové zprávy mají HTTP status 200, na SOAP 1.2 požadavky server v klidu posílá SOAP 1.1 odpovědi.
A vůbec testy by měl připravit zadavatel. Protože napsat si testy, aby jimi prošla implementace, umí každý.
Tiskni
Sdílej:
