Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 4.0. Přehled změn v souboru CHANGES.md na GitHubu. Odstraněna byla podpora SSLv2 Client Hello a SSLv3. Ve výchozím nastavení byla zakázána podpora odmítnutých eliptických křivek v TLS dle RFC 8422. Přibyla například podpora Encrypted Client Hello (ECH, RFC 9849).
curl up 2026, tj. setkání vývojářů a uživatelů curlu, proběhne opět v Praze. O víkendu 23. a 24. května v Pracovně.
Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Ten zbytek bych nechal na později...
IMHO je basic jazyk, ktorý človeka naučí niekoľkým veľmi nepríjemným programátorským zvyklostiam. Pokiaľ sa chceš programovaniu venovať hlbšie, tak basic nechaj tak (hlavne, ak si už v ňom robil) a uč sa niečo od neho odlišné.
Bol odporúčaný python - sám ho veľmi neovládam (nemám potrebu), ale tiež by som ho pre "začiatočníka" odporučil. Prípadne pascal, ale ten fakt len na učenie sa princípom a nie na reálne programovanie.
Neskôr samozrejme C/C++. Javu by som sa učil až potom. Tú rozhodne nie na začiatok.
int je totéž co longlong je totéž co int32_tint je stejně velký jako void* a lze mezi nimi bez omezení přiřazovat tam i zpátky/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
Viete to aj nejako podložiť? Schválne som si grepol kompletný strom apača 2.2.0, žiadne cesty doApache (dvojkového, 1.3 tyhle problémy nemá) se týká konkrétně ten poslední nešvar.
- knihovny jsou zásadně v
/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
/usr/lib mimo príkladov v manuále tam nie sú.
Prečo?
V ceně (290kč versus 4x 690kč). A možná v rozsahu a hloubce
.
Ale vážne: myslím, že ta první jmenovaná bohatě postačí už vzhledem k formulaci původnímu dotazu. Ta druhá bude pravděpodobně solidní hardcore pro vážného zájemce do budoucna v případě, že by se dotyčný chtěl zabývat systémovým programováním.
Spíš se zabývá základními datovými strukturami a algoritmy nad nimi...seznamy, stromy, trie, všechno možné tam je.
Hardcore je především překlad, jako ostatně u všeho od Softpressu...
. Jako systémové beru celý ten spodek jádro + ovladače + základní knihovny.
Malá oprava. Tak části 1-4 jsou v jedné knize a je to polovina celku, tudíž to bude asi 2x 690, nikoli 4x. Navíc je zatím v prodeji pouze část první. Hmm, a jak na to tak koukám, tak ta polská má o dost větší záběr.
Naprostý souhlas.
- Je rozdíl umět syntaxi jazyka a umět programovat. Velký rozdíl.
V praxi jsem se dokonce setkal s několika "vývojáři" a softwarovými architekty, kteří se snažili dehonestovat programátorskou práci na úroveň námezdního dělníka. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Provalilo se, že kromě návrhu GUI rozhraní a naprogramování naprostých trivialit něco komplexnějšího nezvládají. Kvůli tomu a potažmo absenci představy o implementaci navržených algoritmů, je bylo nutné opravovat a měnit na optimálnější varianty.
Pythonista by řekl "nauč se Python", já Ti jako rubista poradím "vyzkoušej si Python a Ruby a co Ti sedne líp, toho se chytni a nepusť".
Ty dva jazyky mají hodně společného a asi nejlepší popis rozdílu mezi nimi, na který jsem zatím přišel, by se dal vyjádřit asi takhle: Python nabízí snadné a na pohled hezké řešení vetšinou se vyskytujících problémů, Ruby oku tolik sednout nemusí, ale zato jeho koncept sahá trošku víc do hloubky a ty horší se v něm mohou vyřešit třeba i líp. (Kdybych třeba chtěl do Pythonu doimplementovat generátory, musím sám hrábnout do runtimu – naštěstí je to už implementované – kdežto v Ruby můžu standardními prostředky na generátor (tj. de facto restartovatelnou funkci) transformovat třebas i interní iterátor, což konceptuelně není žádná sranda.
)
Jakmile Ti přestane stačit výkon a budeš potřebovat chroustat bity, sáhni po API příslušného jazyka a nauč se psát extenze v jazyku C. Z pythonovského API jsem moc neviděl, API v Ruby se mi moc líbí. Pokud se naučíš pracovat s geniálním nástrojem SWIG, který generuje lepicí kód automaticky z popisu rozhraní, můžeš i to API skoro vynechat (ale mít aspoň přehled je docela dobré...
). Je dobré zvládnout standardní prostředky vytváření extenzí, třeba MKMF v Ruby.
A znalost bashe je docela důležitá, je to standardní shell GNU systémů a najdeš ho snad všude. Myslím, že tohle všechno by Ti mělo vystačit na velice dlouho.
No a pokud se chceš porozhlédnout po state-of-the-art jazyku, který Ti může dát hodně zkušeností, otevřít nové obzory a dají se v něm poměrně snadno řešit velmi složité věci, podívej se třeba na takový Haskell...
Nauč se nějaký slušný jazyk, který Ti nebude házet klacky pod nohy a jehož kompilátoru nebudeš dělat otroka.Však už v dotazu zaznělo, že o Pascal rozhodně nestojí :o)
- jazyky NET, tj. C#, VB.NET, Mono
At se to nekomu libi, nebo ne, nejvetsi budoucnost budete mit s jazykem pro NET. Hlavni jazyk pro NET je C# (ostatni jazyky jsou pro NET umele naroubovane, napr. Delphi, Basic - nekdy uspesne VB.NET, nekdy neuspesne Delphi.
Opravdu je dulezite na co se chcete v Linuxu zamerit, a podle toho si vybrat programovaci jazyk - podle mne maji nejvetsi budoucnost programatori databazovych aplikaci. - dnes je databaze vsude.
Nebo jinak:
Kdyz budete prumerny programator pro NET - najdete praci
Kdyz budete spickovy programator pro NET - najdete praci a budete mit vetsi plat
Kdyz budete prumerny programator C - tezko najdete praci
Kdyz budete spickovy programator C - utrhnou vam ruce
(budete velmi zadany)
Zalezi na vas
PS: Samozdrejme jsou vyjimky - neberte mne zas moc vazne - no flame
Tiskni
Sdílej: