Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tudíž jsem zabil dvě mouchy jednou ranou.
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion\WindowsUpdate\Reporting] "BatchFlushAge"=dword:00008b16 "SequenceNumber"=dword:000000bd "SamplingValue2"=dword:000000eaTakže z toho plyne, že ve Windowsech čistě nainstalovaných té dokumentace moc není (tudíž uživatelé Windows nejsou zvyklí číst) narozdíl od Linuxu. PS: Windows používám v práci (dokonce i nějaký vývoj SW
), ale doma používám už jen GNU/Linux. To aby si někdo nemyslel, že jsem snad nějaký LINUKSÁK či co, to nejsem, oba systémy mají svoje, akorát někdy z toho co vyváděj Windows bych asi zešedivěl.
Takže z toho plyne, že ve Windowsech čistě nainstalovaných té dokumentace moc není (tudíž uživatelé Windows nejsou zvyklí číst)Jo, tak tohle bych tesal do kamene
Jednu dobu jsem se snazil u svoji drahy polovicky (blondyna, nastesti jenom vlasama
) vypestovat navyk ve smyslu: "Kdyz nevim -> man prikaz, pripadne cd /usr/share/doc" misto "Me to nefunguje, ja nevim jak to udelat..." a v podstate se mi to nikdy nepovedlo. Uzivatele windows jsou proste zvykli, ze "Ono to nejak funguje, pripadne si v menu neco prekliknu." Odpor k dokumentaci je podle me to nejhorsi, co widle prinesly. A tim nechci popirat smysl uzivatelsky privetiveho systemu, ale uzivatelska privetivost prece neznamena za kazdou cenu schovavani podstaty pred nekym, komu ta podstata nesmrdi.
) otravovali s uplnymi malichernostami, ktore aspon trochu rozmyslajuci clovek vyriesi zachvilu, aj ked mu riesenie problemu nie je vopred celkom zname.
To je presne ukazka pristupu, ked clovek hovori "neviem to", ale v skutocnosti to znamena "nechce sa mi nad tym rozmyslat".
Uvazujme o situaci :
Kdyby byl windows zadarmo, Bill Gates bydlel na kraji cinske ctvrte ve spine a zivil se cistenim bot, kdyby byl Linux za cenu windowsu, koupili by ste si ho nebo ukradli?
A to že je Linux zadara nemůže být hlavní důvod proč ho používat???Asi to muze byt jeden z prvnich impulsu, dokud si to totiz clovek predstavuje, tak ho nenapadne, proc by si mel porizovat jiny OS. Ze za nej nemusi vysazet penize na drevo, muze byt duvod. Jenomze tak docela to s tou cenou fungovat nebude, jednak spousta lidi taky za jiny OS nezaplati ani korunu (a diky sikovnemu cracku jsou systemem mene obtezovani nez ti "blbi poctivi"), a pak, kdo se da na Linux, rychle zjisti, ze investuje tak jako tak, hlavne svuj cas a energii. Coz je pro spoustu lidi daleko zabavnejsi investice nez tech par tisic, protoze najednou objevi, ze dostali oproti vetsinovemu OS neskutecny dar svobody. Svobody vybrat si distribuci podle temperamentu, svobodu vybrat si desktop (nebo se na desktop vykaslat), svobodu vybirat si z nekolika druhu aplikaci ... a taky se nauci s touhle svobodou vyberu zachazet, coz vetsinou prispiva k budovani osobnosti vic nez se zaradit do vetsinoveho davu ;) To je podle me to, co spoustu lidi drzi u Linuxu, i kdyz by z ciste racionalniho pohledu vyresili svuj trivialni ukol u pocitace pohodlneji ve Windows (uz jen protoze jsou na ne dele zvykli). Jak zacnou naroky vzrustat (a tim nemyslim opravdu specializovane naroky, tam nehraje volba OS az takovou roli, pouziva se proste to nejlepsi, co je k dispozici), clovek zjisti, ze svoboda volby zacina byt produktivnejsi nez kdyz se musi podrobit reseni nucenemu "vetsinovym systemem". Tak napr. ja pouzivam Linux uz par let uz me taky par let neskutecne stve, jak neohrabany, neprehledny a tezkopadny system ten s oknem v logu je a omezuji kdykoliv muzu pobyt a praci v nem na minimum. A to ne z nejakeho ideologickeho duvodu, ale ciste z praktickeho. Zvykl jsem si totiz usporadat svoje pracovani prostredi tak, jak mi umoznuje Linux, coz ve Windows proste nejde. Takze se v tom systemu nemuzu citit dobre. A jakmile si clovek odvykne (jelikoz zvyk a pohodlnost je ta nejvetsi prekazka jakekoliv zmeny cehokoliv), je vyhrano ;) Jestli neco stoji dva tri ctyri tisice... zkuste si ten vydaj rozpocitat na pet let, zvlast kdyz s pocitacem delate denne, cili s jeho pomoci vydelate rychle desetinasobky nebo nekdo stonasobky za daleko kratsi dobu. Skoda ovsem, ze neni Linux jako idealni system k uceni (se tomu, ze svet neni cernobily a ze zapojit mozek je lepsi nez stat se cvicenou opici) proste prikazan ve skolach.
, ale je to fakt
Tiskni
Sdílej: