Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
S tou snadností spravování účtů si polepšíš, pokud budeš mít například konfiguraci uživatelů (účty, hesla, antivir, antispam...) v databázi (provozuju to tak a mám i docela dost instalací za sebou), ale data nechávej klidně na disku v Maildiru.
ReiserFS, by měl mít stejnou asymptotickou rychlost přístupu k položce jako databáze s B-Tree secondary access method, ne? Přinejmenším je to strom. Přiznávám ale, že jsem se v jeho vnitřnostech zatím nevrtal.
Jinak řečeno, principielně přeci není důvod, proč by to nešlo ve filesystému. Nejvyšší čas, aby se kvalitní FS začaly používat.
Ale iniciativy typu Reiser4 tomu snad učiní přítrž. Přeci jen v mezích zákona by k nějakému mírnému pokroku dojít mohlo, ne?
Myslím, že je celkem jedno, jestli ten soubor má 300 MB nebo 3000 MB. Jestli je archivační, vůbec na tom nesejde, mazání bude zřídkavé a compacting se dá udělat celkem snadno. Na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být! Mám pocit, že třeba Evolution si ho dělá, dokonce fulltextový.Aby mohl server pracovat s e-maily efektivně, musí si k mboxu nebo maildiru vytvořit metadata, která popisují jednotlivé části e-mailu (aby se nemusel pokaždé znovu parsovat) a zaindexovat. Pak se takové poštovní schránky chopí Evolution nebo Thunderbird, který je zaměřen hlavně na POP3 a IMAP používá jen tak "bokem", všechny e-maily (nebo aspoň většinu) si stáhne do offline cache a zaindexuje si je. Uživatel se samozřejmě ke své poštovní schránce nepřipojuje jen z jednoho počítače, ale putuje po celé síti. Takže, v lepším případě, má e-maily na specializovaném poštovním serveru, ale přistupuje k nim skrze kopii e-mailů na souborovém serveru. V horším případě (cestovní profily Windows) má e-maily na serveru, a kopii celé schránky i s indexy si při každém přihlášení stahuje po síti a při odhlášení odesílá zpět. Mně to teda připadá padlé nahlavu. Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Přesně tohle mě napadlo, když jsem si vybíral (a nevybral) emailovýho klienta
open(3rd), ale musí si načíst seznam všech souborů, seřadit je a najít třetí a n a ten pak dát open(file_name). Pro tu nejkritičtejší operaci (najít 3. prvek) by se sice strom FS dal použít, ale aplikace ho nemá k dispozici.
Podle některých z nich není z linuxových FS moderní ani jeden.
Pro některé dnes již bohužel zapomenuté (nebo nepříliš běžně používané) by totiž tahle indexace zřejmě nebyla problém. Ach jo, jak já se těším na Reiser4.
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk, že tradiční FS je moc omezený a že ho do svého operačního systému nechce.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Jinak teda pokud je dnešní situace tak tristní
Tristní... Těžko říct. Častěji než bych byl rád narážím na problémy u věcí, kde bych čekal, že jsou dávno vyřešené (no možná že jsou, ale firmy na to mají patenty a není to open source
).
Kdo by chtel používat FS, jehož jedna implementační vrstva se jmenuje ROZBUŠKA?
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk,
Mno až vystřízlivým z oslav po státnicích, tak se vrhnu na MBOX2SQL. A udělám nad tím pár testů. Na netu jsem to nikde nenašel, pokud někdo něco podobného zná, tak prosím, dejte sem link.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Tak to zcela určitě 
Jo a grafuluju!
"Jenže ResiserFS ten strom používá nejspíš pro hledání sektoru začátku souboru dle čísla inode" A není tohle nesmysl? Operace nalezení prvního sektoru podle inode je snad otázkou jednoho diskového fetche, alespoň v tradičním unixovém FS. Problémem je hledání čísla inode u velikých adresářů ve filesystémech, které adresář implementují jako prostý lineární vektor dvojic (název, inode).Měl jsem na mysli hledání souboru ve velkém adresáři, moc jsem to zjednodušil
Jestliže bude v adresáři třetí soubor mít název "0000003", aplikace ho otevře pod tímto názvem. Následně FS musí najít inode, což je u tradičního unixového FS obecně O(N) operace, pokud hledám náhodný soubor v adresáři s N soubory, ale pokud FS udržuje mapování z názvů na inody ve stromu (Reiser, tuším...), pak je to O(log N). Takže aplikace má ten strom k dipozici, poněvadž adresuje soubory podle názvů.Pokud bude mít uživatel ve složce 1000 e-mailů a rozhodne se třetí smazat, soubory 000004 až 001000 se přečíslují? Děkuji nechci
A zrovna IMAP musí umět vyhledat e-mail podle jeho "absolutního čísla" – identifikátoru, který se nemění (pokud je to možné), i podle pořadí e-mailu ve složce. A to ještě nemluvím o vyhledávání podle obsahu…
XFS by taky crashnout nemělo...
commit pro ext3, ale nejspíš ne.
Tiskni
Sdílej: