Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
S tou snadností spravování účtů si polepšíš, pokud budeš mít například konfiguraci uživatelů (účty, hesla, antivir, antispam...) v databázi (provozuju to tak a mám i docela dost instalací za sebou), ale data nechávej klidně na disku v Maildiru.
ReiserFS, by měl mít stejnou asymptotickou rychlost přístupu k položce jako databáze s B-Tree secondary access method, ne? Přinejmenším je to strom. Přiznávám ale, že jsem se v jeho vnitřnostech zatím nevrtal.
Jinak řečeno, principielně přeci není důvod, proč by to nešlo ve filesystému. Nejvyšší čas, aby se kvalitní FS začaly používat.
Ale iniciativy typu Reiser4 tomu snad učiní přítrž. Přeci jen v mezích zákona by k nějakému mírnému pokroku dojít mohlo, ne?
Myslím, že je celkem jedno, jestli ten soubor má 300 MB nebo 3000 MB. Jestli je archivační, vůbec na tom nesejde, mazání bude zřídkavé a compacting se dá udělat celkem snadno. Na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být! Mám pocit, že třeba Evolution si ho dělá, dokonce fulltextový.Aby mohl server pracovat s e-maily efektivně, musí si k mboxu nebo maildiru vytvořit metadata, která popisují jednotlivé části e-mailu (aby se nemusel pokaždé znovu parsovat) a zaindexovat. Pak se takové poštovní schránky chopí Evolution nebo Thunderbird, který je zaměřen hlavně na POP3 a IMAP používá jen tak "bokem", všechny e-maily (nebo aspoň většinu) si stáhne do offline cache a zaindexuje si je. Uživatel se samozřejmě ke své poštovní schránce nepřipojuje jen z jednoho počítače, ale putuje po celé síti. Takže, v lepším případě, má e-maily na specializovaném poštovním serveru, ale přistupuje k nim skrze kopii e-mailů na souborovém serveru. V horším případě (cestovní profily Windows) má e-maily na serveru, a kopii celé schránky i s indexy si při každém přihlášení stahuje po síti a při odhlášení odesílá zpět. Mně to teda připadá padlé nahlavu. Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Přesně tohle mě napadlo, když jsem si vybíral (a nevybral) emailovýho klienta
open(3rd), ale musí si načíst seznam všech souborů, seřadit je a najít třetí a n a ten pak dát open(file_name). Pro tu nejkritičtejší operaci (najít 3. prvek) by se sice strom FS dal použít, ale aplikace ho nemá k dispozici.
Podle některých z nich není z linuxových FS moderní ani jeden.
Pro některé dnes již bohužel zapomenuté (nebo nepříliš běžně používané) by totiž tahle indexace zřejmě nebyla problém. Ach jo, jak já se těším na Reiser4.
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk, že tradiční FS je moc omezený a že ho do svého operačního systému nechce.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Jinak teda pokud je dnešní situace tak tristní
Tristní... Těžko říct. Častěji než bych byl rád narážím na problémy u věcí, kde bych čekal, že jsou dávno vyřešené (no možná že jsou, ale firmy na to mají patenty a není to open source
).
Kdo by chtel používat FS, jehož jedna implementační vrstva se jmenuje ROZBUŠKA?
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk,
Mno až vystřízlivým z oslav po státnicích, tak se vrhnu na MBOX2SQL. A udělám nad tím pár testů. Na netu jsem to nikde nenašel, pokud někdo něco podobného zná, tak prosím, dejte sem link.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Tak to zcela určitě 
Jo a grafuluju!
"Jenže ResiserFS ten strom používá nejspíš pro hledání sektoru začátku souboru dle čísla inode" A není tohle nesmysl? Operace nalezení prvního sektoru podle inode je snad otázkou jednoho diskového fetche, alespoň v tradičním unixovém FS. Problémem je hledání čísla inode u velikých adresářů ve filesystémech, které adresář implementují jako prostý lineární vektor dvojic (název, inode).Měl jsem na mysli hledání souboru ve velkém adresáři, moc jsem to zjednodušil
Jestliže bude v adresáři třetí soubor mít název "0000003", aplikace ho otevře pod tímto názvem. Následně FS musí najít inode, což je u tradičního unixového FS obecně O(N) operace, pokud hledám náhodný soubor v adresáři s N soubory, ale pokud FS udržuje mapování z názvů na inody ve stromu (Reiser, tuším...), pak je to O(log N). Takže aplikace má ten strom k dipozici, poněvadž adresuje soubory podle názvů.Pokud bude mít uživatel ve složce 1000 e-mailů a rozhodne se třetí smazat, soubory 000004 až 001000 se přečíslují? Děkuji nechci
A zrovna IMAP musí umět vyhledat e-mail podle jeho "absolutního čísla" – identifikátoru, který se nemění (pokud je to možné), i podle pořadí e-mailu ve složce. A to ještě nemluvím o vyhledávání podle obsahu…
XFS by taky crashnout nemělo...
commit pro ext3, ale nejspíš ne.
Tiskni
Sdílej: