Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
S tou snadností spravování účtů si polepšíš, pokud budeš mít například konfiguraci uživatelů (účty, hesla, antivir, antispam...) v databázi (provozuju to tak a mám i docela dost instalací za sebou), ale data nechávej klidně na disku v Maildiru.
ReiserFS, by měl mít stejnou asymptotickou rychlost přístupu k položce jako databáze s B-Tree secondary access method, ne? Přinejmenším je to strom. Přiznávám ale, že jsem se v jeho vnitřnostech zatím nevrtal.
Jinak řečeno, principielně přeci není důvod, proč by to nešlo ve filesystému. Nejvyšší čas, aby se kvalitní FS začaly používat.
Ale iniciativy typu Reiser4 tomu snad učiní přítrž. Přeci jen v mezích zákona by k nějakému mírnému pokroku dojít mohlo, ne?
Myslím, že je celkem jedno, jestli ten soubor má 300 MB nebo 3000 MB. Jestli je archivační, vůbec na tom nesejde, mazání bude zřídkavé a compacting se dá udělat celkem snadno. Na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být! Mám pocit, že třeba Evolution si ho dělá, dokonce fulltextový.Aby mohl server pracovat s e-maily efektivně, musí si k mboxu nebo maildiru vytvořit metadata, která popisují jednotlivé části e-mailu (aby se nemusel pokaždé znovu parsovat) a zaindexovat. Pak se takové poštovní schránky chopí Evolution nebo Thunderbird, který je zaměřen hlavně na POP3 a IMAP používá jen tak "bokem", všechny e-maily (nebo aspoň většinu) si stáhne do offline cache a zaindexuje si je. Uživatel se samozřejmě ke své poštovní schránce nepřipojuje jen z jednoho počítače, ale putuje po celé síti. Takže, v lepším případě, má e-maily na specializovaném poštovním serveru, ale přistupuje k nim skrze kopii e-mailů na souborovém serveru. V horším případě (cestovní profily Windows) má e-maily na serveru, a kopii celé schránky i s indexy si při každém přihlášení stahuje po síti a při odhlášení odesílá zpět. Mně to teda připadá padlé nahlavu. Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Mimochodem, to ukládání e-mailů do mailboxů/maildirů jde proti koncepci Unixu, kdy každý program dělá jen jednu věc. Protože na hledání může být index stejně jako k databázi - a měl by být, a tak si poštovní server naimplementuje svou malou databázi…
Přesně tohle mě napadlo, když jsem si vybíral (a nevybral) emailovýho klienta
open(3rd), ale musí si načíst seznam všech souborů, seřadit je a najít třetí a n a ten pak dát open(file_name). Pro tu nejkritičtejší operaci (najít 3. prvek) by se sice strom FS dal použít, ale aplikace ho nemá k dispozici.
Podle některých z nich není z linuxových FS moderní ani jeden.
Pro některé dnes již bohužel zapomenuté (nebo nepříliš běžně používané) by totiž tahle indexace zřejmě nebyla problém. Ach jo, jak já se těším na Reiser4.
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk, že tradiční FS je moc omezený a že ho do svého operačního systému nechce.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Jinak teda pokud je dnešní situace tak tristní
Tristní... Těžko říct. Častěji než bych byl rád narážím na problémy u věcí, kde bych čekal, že jsou dávno vyřešené (no možná že jsou, ale firmy na to mají patenty a není to open source
).
Kdo by chtel používat FS, jehož jedna implementační vrstva se jmenuje ROZBUŠKA?
Zrovna to řeší kamarád, co vyvíjí über-programovací jazyk,
Mno až vystřízlivým z oslav po státnicích, tak se vrhnu na MBOX2SQL. A udělám nad tím pár testů. Na netu jsem to nikde nenašel, pokud někdo něco podobného zná, tak prosím, dejte sem link.
Perzistentní heap by byla docela sranda.
Tak to zcela určitě 
Jo a grafuluju!
"Jenže ResiserFS ten strom používá nejspíš pro hledání sektoru začátku souboru dle čísla inode" A není tohle nesmysl? Operace nalezení prvního sektoru podle inode je snad otázkou jednoho diskového fetche, alespoň v tradičním unixovém FS. Problémem je hledání čísla inode u velikých adresářů ve filesystémech, které adresář implementují jako prostý lineární vektor dvojic (název, inode).Měl jsem na mysli hledání souboru ve velkém adresáři, moc jsem to zjednodušil
Jestliže bude v adresáři třetí soubor mít název "0000003", aplikace ho otevře pod tímto názvem. Následně FS musí najít inode, což je u tradičního unixového FS obecně O(N) operace, pokud hledám náhodný soubor v adresáři s N soubory, ale pokud FS udržuje mapování z názvů na inody ve stromu (Reiser, tuším...), pak je to O(log N). Takže aplikace má ten strom k dipozici, poněvadž adresuje soubory podle názvů.Pokud bude mít uživatel ve složce 1000 e-mailů a rozhodne se třetí smazat, soubory 000004 až 001000 se přečíslují? Děkuji nechci
A zrovna IMAP musí umět vyhledat e-mail podle jeho "absolutního čísla" – identifikátoru, který se nemění (pokud je to možné), i podle pořadí e-mailu ve složce. A to ještě nemluvím o vyhledávání podle obsahu…
XFS by taky crashnout nemělo...
commit pro ext3, ale nejspíš ne.
Tiskni
Sdílej: