Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
. Raid je dobrý vůči pádu disku v každém případě. Je možné bez Raidu třeba pravidelně zálohovat na externí disk, otázkou je však nastartování počítače v případě havárie HDD, který je jeho součástí...
Smazání omylem se nebojím, … mě se to nestává…V tom případě bych doporučil zálohování. Jak známo, lidé v IT se dělí na dvě skupiny – na ty, co zálohují, a na ty, co o svá data zatím nepřišli
Pokud mají být oba disky v počítači, zvolil bych RAID. Každopádně bych ale ovažoval o něčem externím na zálohování – např. externí harddisk nebo DVD (i když ani jednu z těch možností nepovažuju za dobré zálohování, pořád lepší takhle, než nic).
Zrovna na tento zápisek jsem chtěl také odkázat. Jo, nějaké spolehlivé velkokapacitní výměnné medium by se vážně hodilo. Obávám se, že ani „HD formáty“ optických disků tohle moc řešit nebudou. Budeme rádi, pokud bude kvůli ještě mnohem hustšímu záznamu dat jejich spolehlivost alespoň taková jako u DVD.
Osobně si nejsem jistý, jestli se dá RAID považovat za zálohování. Vidím to jen jako zvýšení odolnosti stroje proti přerušení provozu (tzn. vhodné např. na servery, které nemůžeme na nějakou dobu vypnout při poruše disku). Zálohovat je potřeba na jiné médium, které není připojené k síti (a ideálně není magnetické a neobsahuje elektroniku; i když při zásahu EMP asi budeme mít jiné starosti, než že jsme bez fotek z dovolené ;-P). Pokud vám po přepětí v elektrické síti vletí 400 V do počítače, tak shoří oba disky i s řadičem a máte po zálohování. Nehledě na to, že RAID 1 při náhodném smazání nebo přepisu dat uživatelem také nic nezachrání – chybnou operaci poctivě provede na obou discích. Taky to neřeší ukládání záloh na geograficky vzdáleném místě. (Při požáru, povodni apod. je taky pryč celý RAID.)
Já to řeším tak, že průběžně data zálohuju na druhý disk v počítači/v sestřině notebooku (a ona naopak data hrne i na můj disk) a všechna „důležitá“ data skutečně poctivě vypaluju (zhruba jednou za půl roku) na DVD a archivuji i všechny předchozí kopie. (Už jsem slyše i o případech, kdy se filesystém jevil jako naprosto v pořádku, ale při prohlédnutí souborů se zjistilo, že disk vrací jen nějaká polonáhodná data. To se pak zjistí většinou až v okamžiku, kdy jsou data skutečně potřeba a navíc jsou tyto poškozené soubory už i v zálohách, protože už jsou takto chybně čteny třeba rok a při zálohování si toho nikdo nevšiml.) Aktuální sada médií je navíc uložena i u spolehlivého kamaráda na druhém konci města.
„Nedůležitá“ data (fotky, filmy atd.) na DVD vypálím pouze jednou a doufám, že to médium půjde ještě přičíst, až si fotky budu chtít zase prohlédnout.
K vánocům letos dostanu externí box na disk, tak tam budu ukládat image celých diskových oddílů (mít zálohovaná data je pěkné, mít ale zálohovaný image disku a případně se tak vyhnout zdlouhavé reinstalaci a rekonfiguraci operačního systému a všech programů je ještě hezčí). A co zbude místa, tak tam právě překopíruju i ty filmy a fotky, aby nebyly jen na jednom DVD.
Předpokládám že při připojení přes USB ano (jsem si tím jistý na 99,9 %; pokud ne, tak to pro mě bude velmi nemilé překvapení
). Definitivně to budu moct potvrdit po vánocích. Pokud se použije External S-ATA, tak jako jakýkoli jiný S-ATA disk.
Ještě pro případné zájemce doplní odkaz na srovnávací test externích boxů na harddisky. Ty IcyBoxy se vyrábí v různých variantách lišících se vnitřními (S-ATA/P-ATA) a externími rozhraními (USB, FireWire, eS-ATA, Ethernet . . .).
A ještě jeden odkaz – zajímavou alternativou by možná mohl být i hotový externí disk. Některé výhody to má.
Tak box nezklamal, dle předpokladů se disk po připojení přes USB hlásí jako Mass Storage Class Device.
Jsou opravdu ty domácí přepěťovky k něčemu? Z dřívějších diskusí jsem nabyl spíš dojmu, že např. proti blesku (nebo obdobně velkému přepětí; vzpomínáte si, jak kdesi u nás vletěl po překřížení káblů v zemi před domem do elektrické sítě 230 V proud z rozvodu pro šaliny?) ti to vůbec nepomůže.
Tzn. i když tam máš tři přepěťovky za sebou, tak je to vždycky jen o doufání, že při přepětí shoří něco po cestě dřív, než to dorazí až do připojených spotřebičů.
mě se to nestává...haha. chceš ríct "zatím se mi to nestalo"...
Musela by to být jedině chyba OS.nebo programu. nebo raid řadiče. nebo desky. nebo zdroje. bouřka,... dej ten druhý disk do jiného počítače nebo ho připojuj jako externí. a zálohuj třeba rsyncem/rdiff-backupem/...
teraz sa uz asi fakt najviac oplati zaolohovat na nejaky externy usb disk...
). Take proto se na serverech nasazuje RAID spise z duvodu rychleho vzpamatovani se ze smrti disku a zalohuje se zcela nezavisle na nem.
Kolega rika, ze nez pouzit toho chcipaka na desce, ktery se oproti opravdome RAIDu muze jen krcit v koutku, tak je lepsi pouzit SW RAID, protoze nad nim ma clovek podstatne vetsi kontrolu. Osobne toto reseni pouzivam uz nekolik let a mrtvy disk mi neudelal zadne vrasky.
/home mirroruji i kořenový filesystém.
1. RAID nenahrazuje zálohování.
2. Co znamená v anketě "pomocí SB"?
Nemáte k tomuto nějaké podklady? Jak jsem psal výše, slyšel jsem už i o případech, kdy právě k „tiché“ degradaci dat na discích došlo. (Tohle je pro mě nejděsivější porucha disku.) Celkem by mě zajímalo, jaká je reálná pravděpodobnost, že se něco takového stane.
Případě dá se nějak aktivně bránit? Má cenu data, se kterými se už dlouho nepracovalo, úmyslně zkopírovat do jiného adresáře, a pak přesunout do původního místa aby se sektory na disku znovu fyzicky zapsali?
V kazdym pripade raid neni nahrada za zalohovani, resi jen jeden maly problem z rady. Mit treba dve perfektni kopie rozbityho filesystemu nepotesi...
Když už jsme u toho, ví někdo, jaké je nejšetrnější chování k takovému odpojovanému externímu disku? Pokud vím, tak zapsat na disk data a nechat ho rok ležet bez zapnutí není moc dobrý nápad. Už by se po tom roce nemusel znovu roztočit.
Já ho budu používat v externím boxu a na tento účel se myslím hodí. Rychlost stejně srazí připojení přes USB (box má sice i External S-ATA, kvůli omezení délky kabelu ho ale si běžně nepoužiju) a v boxu je důležitá provozní teplota. Tichost a hlavně cena taky potěší.
Pokud se nepletu, tak je to možné řešit na úrovni libovolných diskových oddílů. Teoreticky to jde udělat i na jednom disku se dvě stejně velkými diskovými oddíly, i když to by samozřejmě byla obrovská pitomost s neuvěřitelnou ztrátou rychlosti a naprosto žádnými výhodami.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Tyhle data ale musíš mít tak jako tak šifrovaná i přímo na svém počítači, takže je to snad jedno, ne?
Tiskni
Sdílej: