V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Co je to zdrojový kód, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovávají.
V minulém díle jsme nakousli problematiku statických a dynamických typových systémů. V dnešním díle si ukážeme podrobnější srovnání možností obou přístupů. Na stranu staticky typovaných se postaví C++ a Java, na druhou stranu Python.
Sémantika je trochu tajuplný pojem, přesto je při překladu velice důležitá. Syntaxe, kterou jsme se zabývali do minulého dílu, definovala, jak bude program vypadat. Sémantika určuje, co to vlastně znamená. S ní úzce souvisí i problematika typů. Na startovní čáru se nám tak postavily jazyky Smalltalk, Python, Javascript, Pascal, trocha Basicu, něco v PHP nebo PL/SQL a v shellu a v neposlední řadě C++ a Java.
Implementace syntaktického analyzátoru není příliš snadná záležitost a konstrukce parsovací tabulky jakbysmet. Proto si představíme dva programy pro generování syntaktických analyzátorů.
V předcházejícím díle jsme se seznámili s lexikální analýzou. Ovšem lexikální analyzátory pracují na úrovni jednotlivých lexémů v jazyce. V dnešním díle postoupíme o krok dál a budeme se zabývat gramatikami a parsery.
Přesuneme se od regulárních výrazů trochu blíže k překladačům. Tématem dnešního dílu budou základy analýzy zdrojového kódu. Navíc přinese ještě méně teorie a více praxe než předchozí díl. Dnešním oblíbeným programovacím jazykem je C.
Jak jsme si ukázali v minulém díle, regulární jazyk je věta generovaná gramatikou typu 3 podle Chomského klasifikace gramatik — gramatikou regulární. V dnešním díle si poodhalíme tajemství těchto mocných nástrojů. Rozdílem oproti minulému dílu bude méně teorie a více praxe.
Zdrojový kód je ve světě Open Source (respektive Free Software) velice častým a důležitým pojmem. Tento server se problematikou F/OSS zabývá, a proto není od věci si vysvětlit, co to vlastně zdrojový kód je, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovává. Upozorňuji, že dnešní díl si užijí především ti, kteří se nebojí matematiky.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz