Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Co je to zdrojový kód, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovávají.
V minulém díle jsme nakousli problematiku statických a dynamických typových systémů. V dnešním díle si ukážeme podrobnější srovnání možností obou přístupů. Na stranu staticky typovaných se postaví C++ a Java, na druhou stranu Python.
Sémantika je trochu tajuplný pojem, přesto je při překladu velice důležitá. Syntaxe, kterou jsme se zabývali do minulého dílu, definovala, jak bude program vypadat. Sémantika určuje, co to vlastně znamená. S ní úzce souvisí i problematika typů. Na startovní čáru se nám tak postavily jazyky Smalltalk, Python, Javascript, Pascal, trocha Basicu, něco v PHP nebo PL/SQL a v shellu a v neposlední řadě C++ a Java.
Implementace syntaktického analyzátoru není příliš snadná záležitost a konstrukce parsovací tabulky jakbysmet. Proto si představíme dva programy pro generování syntaktických analyzátorů.
V předcházejícím díle jsme se seznámili s lexikální analýzou. Ovšem lexikální analyzátory pracují na úrovni jednotlivých lexémů v jazyce. V dnešním díle postoupíme o krok dál a budeme se zabývat gramatikami a parsery.
Přesuneme se od regulárních výrazů trochu blíže k překladačům. Tématem dnešního dílu budou základy analýzy zdrojového kódu. Navíc přinese ještě méně teorie a více praxe než předchozí díl. Dnešním oblíbeným programovacím jazykem je C.
Jak jsme si ukázali v minulém díle, regulární jazyk je věta generovaná gramatikou typu 3 podle Chomského klasifikace gramatik — gramatikou regulární. V dnešním díle si poodhalíme tajemství těchto mocných nástrojů. Rozdílem oproti minulému dílu bude méně teorie a více praxe.
Zdrojový kód je ve světě Open Source (respektive Free Software) velice častým a důležitým pojmem. Tento server se problematikou F/OSS zabývá, a proto není od věci si vysvětlit, co to vlastně zdrojový kód je, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovává. Upozorňuji, že dnešní díl si užijí především ti, kteří se nebojí matematiky.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz