Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Co je to zdrojový kód, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovávají.
V minulém díle jsme nakousli problematiku statických a dynamických typových systémů. V dnešním díle si ukážeme podrobnější srovnání možností obou přístupů. Na stranu staticky typovaných se postaví C++ a Java, na druhou stranu Python.
Sémantika je trochu tajuplný pojem, přesto je při překladu velice důležitá. Syntaxe, kterou jsme se zabývali do minulého dílu, definovala, jak bude program vypadat. Sémantika určuje, co to vlastně znamená. S ní úzce souvisí i problematika typů. Na startovní čáru se nám tak postavily jazyky Smalltalk, Python, Javascript, Pascal, trocha Basicu, něco v PHP nebo PL/SQL a v shellu a v neposlední řadě C++ a Java.
Implementace syntaktického analyzátoru není příliš snadná záležitost a konstrukce parsovací tabulky jakbysmet. Proto si představíme dva programy pro generování syntaktických analyzátorů.
V předcházejícím díle jsme se seznámili s lexikální analýzou. Ovšem lexikální analyzátory pracují na úrovni jednotlivých lexémů v jazyce. V dnešním díle postoupíme o krok dál a budeme se zabývat gramatikami a parsery.
Přesuneme se od regulárních výrazů trochu blíže k překladačům. Tématem dnešního dílu budou základy analýzy zdrojového kódu. Navíc přinese ještě méně teorie a více praxe než předchozí díl. Dnešním oblíbeným programovacím jazykem je C.
Jak jsme si ukázali v minulém díle, regulární jazyk je věta generovaná gramatikou typu 3 podle Chomského klasifikace gramatik — gramatikou regulární. V dnešním díle si poodhalíme tajemství těchto mocných nástrojů. Rozdílem oproti minulému dílu bude méně teorie a více praxe.
Zdrojový kód je ve světě Open Source (respektive Free Software) velice častým a důležitým pojmem. Tento server se problematikou F/OSS zabývá, a proto není od věci si vysvětlit, co to vlastně zdrojový kód je, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovává. Upozorňuji, že dnešní díl si užijí především ti, kteří se nebojí matematiky.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz