Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
A proč by abeceda (přirozeného jazyka) musela být univerzální? Jak může abeceda být jakkoliv univerzální? Nota bene prý z nějaké „podstaty“?Protože něco jako "abeceda jazyka" neexistuje. Existují různé abecedy, kterými se zapisují různé jazyky. Abeceda jako způsob označování jednotlivých hlásek či skupin hlásek, na která se dají rozložit jednotlivá slova, je univerzální proto, že vůbec není podstatné, jaký jazyk nějakou abecedou zapíšete. Ostatně většina nynějších kulturních jazyků používá více či méně upravenou tutéž abecedu (latinka, azbuka, řecké písmo, hebrejské, arabské, syrské písmo...), pouze v různém stádiu vývoje, a dá se poměrně dobře vystopovat, jak se nynější rozdílné znaky vyvíjely jeden z druhého. Japonská abeceda vznikla zase podobně zjednodušením čínských znaků, ale i tak je univerzální, protože na rozdíl od čínských logogramů se řídí výše popsaným principem abecedy, přiřazení znaků jednotlivým (nebo několika) hláskám, díky čemuž se dá japonskou abecedou psát i čeština, ostatně fonetické přepisy jmen či názvů v každém jazyce tuto univerzálnost abecedy dokazují názorně.
Myslím, že to bude nepochopení...existence grafémů je naprosto nepodstatná pro fakt, že slova jazyka (přirozeného i umělého) nejsou atomická, a to je IMO základní fakt, který se Michal snažil sdělit.A vidíte, já bych v tom viděl rozdíl mezi formálním a přirozeným (normálním) jazykem, že totiž přirozený jazyk můžeme zapsat abecedou teprve díky jeho (umělé) formalizaci (protipříklad viz čínština), zatímco autor od začátku aplikuje vlastnosti jazyků formálních i na přirozené (viz jeho zmínka o japonštině), s čímž si dovolím nesouhlasit (viz mou první reakci). Základem formálních jazyků tak může být "abeceda", jak píše autor, ale k přirozenému jazyku bylo naopak nutné "abecedu" (neboli vaši atomizaci) teprve vynalézt, což pak těžko označit jako jeho základ, díky němuž tento přirozený jazyk existuje (rozhodně přirozený jazyk nevzniká tak, že bychom skládali dohromady definovanou "abecedu" a tu teprve pak spojovali ve slova a věty, cesta je spíše opačná, od vět ke slovům a pak k jednotlivým hláskám či znakům abecedy). Proto mi tento úvod nepřijde jako vydařený a určitě by stál za upřesnění.
Tak, tak. Ona je abeceda k přirozenému jazyku něco jako přírodní zákon k přírodě. Model, který nám to umožní nějak uchopit, ale dost těžko to lze zaměňovat.Tak tak co? Reagujete na otázku: "Znamená to tedy, že morfémy bez formalizace v jazyku jako strukturální jev neexistují?" Odpověď tedy zní "ano, existují" nebo "ano, neexistují"? ;) Pokud definujete "abecedu" jako "jistou množinu znaků specifickou pro daný jazyk" (což není abeceda v běžném významu), proč používáte pojem "abeceda"? Jinými slovy, proč aplikujete na přirozený jazyk pojem jazyka formálního? Abeceda (přirazení značek abstrahizovaným hláskám, tedy poloze a činnosti mluvidel) se k přirozenému jazyku se právě rozhodně nemá jako přírodní zákon k přírodě. Protože abeceda nám vůbec neumožňuje přirozený jazyk pochopit (nemyslel jste gramatiku?). Je úplně lhostejné, jakou abecedou nějaký jazyk zapíšete, stále to bude tentýž jazyk.
Ostatně dobře je to vidět na tom, když zkusíte "českou latinkou" přečíst anglický text. Budete obtížně hledat angličana, který by Vám rozumněl.Maximálně bych mohl zkusit "českou latinkou" anglický text zapsat. Když ho přečtu (dekóduji znaky přiřazené určitým hláskám), bude to stále navzdory zápisu (podle vás) jinou abecedou anglický text, kterému každý Angličan bez problémů porozumí. Du jú andersténd? A vezmete-li si abecedu očištěnou od nánosů historie, tedy nějakou abecedu používanou k fonetickým přepisům jako je třeba fonetická abeceda IPA a naučíte-li se jí, můžete její pomocí zapsat text v jakémkoliv jazyce a když ho přečtete, bude vám jakýkoliv mluvčí jazyka rozumět, aniž byste použil něco, co odvážně nazýváte "množinou znaků specifickou pro daný jazyk". Na tom je naopak dobře vidět, co to znamená, že abeceda je univerzální.
Znamená to tedy, že morfémy bez formalizace v jazyku jako strukturální jev neexistují?Ne, znamená to, "že totiž přirozený jazyk můžeme zapsat abecedou teprve díky jeho (umělé) formalizaci". Což je obráceně než v jazyce formálním. Pokud vím, je řeč o abecedě, což je něco jiného než morfologie jazyka (a což jsem já ve svém příspěvku na rozdíl od vás definoval). Pokud si myslíte, že abeceda a morfémy jazyka jsou jedno a totéž, máte to říct, protože to vůbec není samozřejmost. A když je tedy řeč o morfémech jazyka, tak ty se neskládají z "abecedy" (znaků), ale naopak je lze zpátky vystopovat k původním lexémům. Znaky nejsou to, z čeho skládáme slova, naopak, slova (nebo chcete-li i vaše morfémy) díky abstrakci jednotlivých zvuků neboli hlásek (neboť jednotlivé hlásky nenesou žádný význam) můžeme na hlásky rozkládat. A ty teprve pak abecedou zaznamenat a je úplně lhostejné, jakou konkrétní podobou abecedy, neboť z abecedy se jazyk neskládá. Tím pádem nelze souhlasit s větami autora, pokud by je chtěl aplikovat na přirozený jazyk: Základem takového jazyka je abeceda [=jsou písmenka], což je jistá množina znaků [=písmenek] specifická pro daný jazyk. Ze znaků abecedy [=písmenek] jsou tvořena slova (pochopitelně neuvažujeme pro nás exotické jazyky typu japonštiny). Ty dále spojujeme do vět a to za pomoci gramatických pravidel. Základem jazyka nejsou písmenka, ani nejsou písmenka specifická pro nějaký jazyk, ani nejsou z písmenek tvořena slova. Pokud to vidíte jinak, např. že autor používá slovo "abeceda" nikoliv v běžném významu (čemuž ovšem odporuje jeho výslovná definice), např. metaforicky ve smyslu "abeceda lásky, abeceda linuxu" nebo snad dokonce "abeceda = souhrn morfémů", napište to. Klást jakoby významné otázky s podtextem, že polemizují s tím, co jsem napsal (a přitom se týkají něčeho úplně jiného), je velice jednoduchá strategie, jak diskusi zavést do slepé uličky.
Taky bych o tom mohl tak uvažovat, ale to bych pak rovnou mohl celou lingvistiku zahodit jako snahu násilně pasovat logiku na něco „tak krásně neformálně přírodního“...Samozřejmě můžete uvažovat třeba o růžových slonech... ale jak to souvisí s tématem diskuse (viz výše), budete muset osvětlit dříve, než bude možné na vaše úvahy nějak reagovat ;)
„Pokud to vidíte jinak, např. že autor používá slovo "abeceda" nikoliv v běžném významu (čemuž ovšem odporuje jeho výslovná definice), např. metaforicky ve smyslu "abeceda lásky, abeceda linuxu" nebo snad dokonce "abeceda = souhrn morfémů", napište to.“Que?
Základem formálních jazyků tak může být "abeceda", jak píše autor, ale k přirozenému jazyku bylo naopak nutné "abecedu" (neboli vaši atomizaci) teprve vynalézt, což pak těžko označit jako jeho základ, díky němuž tento přirozený jazyk existuje (rozhodně přirozený jazyk nevzniká tak, že bychom skládali dohromady definovanou "abecedu" a tu teprve pak spojovali ve slova a věty, cesta je spíše opačná, od vět ke slovům a pak k jednotlivým hláskám či znakům abecedy).Jenže právě tohle je to, co tvrdí Chomsky, tedy, že i přirozené jazyky jsou tvořeny stejně jako formální jazyky svou abecedou a celým tímhle aparátem kolem. Jen je potřeba si uvědomit, že on netvrdí, že tou abecedou je abeceda písemného zápisu, ale určité myšlenkové elementy v mozku rodilého mluvčího. Tedy základem přirozeného jazykou je abeceda přirozených jazykových znaků a základem formálního jazyka je formální abeceda psaná. Na druhou stranu je fakt, že Chomskému například většina psychologů nemůže přijít na jméno a podobně. Otázkou je, jestli to nepramení právě z toho nepochopení, že abecedou u přirozených jazyků není písemná abeceda.
Existují dvě skupiny objektových programátorů: Smalltalkeři, a ti, kteří to ještě nepochopili.Není to tak, že existuje jen jedna skupina? Smalltalkeři? :-P
Mám přidat, nebo raději ubrat?tempo je docela silene, ale aspon to neni nudne a rozvlacne. co zaradit vic prikladu?
Slovo, jehož délka je nulová, značíme e a pozitivní iterace tento znak neobsahuje
myslim, ze to nie je celkom presne. Ak Σ neobsahuje \E(epsilon-prazdne slovo) potom pozitivna iteracia tento znak neobsahuje. Ak vsak Σ obsahuje \E potom ho obsahuje ak pozitivna iteracia...aspon dufam, ze je to tak :)
Tiskni
Sdílej: