Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
The table of equivalents / replacements / analogs of Windows software in Linux.
http://linuxshop.ru/linuxbegin/win-lin-soft-en/
Je zde uvedeno spoustu ekvivaklentu pro nejznamejsi Widozi programy zarazeneho do techto jedenacti sekci:
1) Networking
2) Work with files
3) Desktop / System software.
4) Multimedia:
4.1) Audio / CD
4.2) Graphics
4.3) Video and other
5) Office/business
6) Games
7) Programming and development
8) Server software
9) Scientific and special programs
10) Emulators
11) Other / Humour :)
Vsetko, ale, co pre MS najdete je MSDN. MS hotline su len ludia co maju skusenost vo vyhladavani v MSDN. MSDN je rozsiahle a kadeco sa tam clovek moze dozvediet, ale malokedy je tam problem skutocne vysvetleny do detailov, odvovodneny a rozobraty z viacerych stran.
Keby MS mal podobne zazemie ako Linux, tak sa o tom da uvazovat.
klidne muze existovat stovky ruznych distribuci (coz uz ostatne je skutecnosti) a kazda muze byt zamerena na jineho uzivatele. jedna muze byt klikaci a podobat se windows - a vzhledem k tomu, ze si to stanovila za cil, tak pripadni BFU mohou prospivat dalsimu rozvoji treba i jen tim, ze poukazuji na to, kde by mela byt jeste vice klikaci.
kdyz se podivam na gnome, nezda se mi, ze by se ve verzi 2.x snazil priblizit windows - ostatne, kdyz si prectes (hojne debatovane) duvody gnome vyvojaru, proc se rozhodli cely desktop zjednodusit na ukor konfigurovatelnosti, nenajdes tam snahu o windowsizaci. na druhou stranu treba KDE, ktere spousta 'hardcore' linuxaku odsuzuje pro svou 'preslazenost/nafouknutost/podobu s win', ma s kazdou novou verzi vic a vic moznosti konfigurace (i kdyz klikaci) a opet se najde spousta lidi, kteri kritizuji prave to.
myslim, ze by bylo skoda zamerne zavirat dvere k linuxu tem, kteri neumeji (a ani nechteji) pouzivat rouru v shellu - linux totiz dokaze bez problemu zastat obe funkce -- jak nahrada win pro obycejneho uzivatele, ktereho na pocitaci zajima pouze prakticke vyuziti bez nutnosti se cokoliv ucit, tak pro ty, kteri systemu rozumeji vice a pocitace jsou pro ne nejen pracovni pomuckou, ale i konickem a objektem ke zdokonalovani (v tomto pripade jde samozrejme o zdokonalovani systemu).
nerovnovaha mezi prostymi uzivateli a temi, kdo napomahaji rozvoji vlastniho systemu, existovala vzdy a bylo by lichou snahou se ji snazit umele korigovat -- nevedlo by to ke zdokonaleni linuxu, nybrz k jeho izolaci.
Úplně to vidim:"Tak mi to tady přepište do Wordu, když říkáte, že s počítačema hodně umíte..."
"A ... jakym příkazem se to spouští?"
Případně:
"Prosím Tě, potřeboval bych se na něco kouknout doma, kde tady je SSHčko?"
Ten 'návrat' mezi 'normální' lidi bude bolet ;o)
ja sice inet banking nepouzivam vubec, takze z tohoto pohledu mi je to jedno, ale kdyz mi pred casem nevyhovaly sluzby moji predchozi banky v oblasti telebankingu a platebnich karet, proste jsem zrusil ucet a zalozil ho u jine. to je prece normalni. nebudu jako ovce u jedne spatne banky jenom proto, ze jsem liny podstoupit tu zmenu. takhle prece funguje trh - kdyz neni zakaznik spokojen s nabidkou, vytvori svymi penezi poptavku jinde.
tak takovy pristup nechapu. kdyz budes zvykly chodit do jednoho obchodu a jednoho dne dostanes chut na zmrzlinu, kterou tam nemaji (nebo reknou, ze ji lidem s pihou na nose - kdyby's ji mel - neprodaji), tak si radsi nechas zajit chut, nez aby's zacal nakupovat naproti?
zmena banky vubec neni tak komplikovana jako prodej stareho a nakup noveho auta. ale budiz, to muze kazdemu pripadat jinak. navic provozni naklady se vubec menit nemusi.
kazdopadne, abych se vratil k puvodni diskuzi: pripada mi zcestne akceptovat pozadavek banky, abych pouzival OS, za ktery musim zaplatit, misto abych si vybral jinou banku, ktera udela vstricny krok, a prizpusobi sve reseni tak, abych mohl pouzivat OS podle sveho vyberu.
kdyby neexistovala prijatelna alternativa, byla by situace jina (napr. chapu, ze treba ebanka je trochu predrazena, a proto si nekdo muze spocitat, ze by se mu to ani nevyplatilo). nicmene moznosti je vice a nejsou nikterak podradne, takze tvuj postoj nechapu.
Jinak mě ani nevadí, že se na školách (od Základky až po Univeristu) učí jenom ten jeden OS. Mě jenom vadí, že se o alternativách nikdo ani nezmíní.
Jo, podpora k distribuci je, ale je po omezenou dobu a jen na zakladni instalaci a konfiguraci. U 'slozitejsich' veci si musite priplatit. Pokud vam ale treba chybi nektera z vlastnosti, kterou mela standardne nektera z predchozich verzi, tak vam nejspise nabidnou misto standardne prodavane distribuce at si koupite SLES (SuSE Linux Enterprise Server) ktery s lisi od distra na nemz je zalozen vetsinou pouze drobnymi zmenami a nekolikanasobne vyssi cenou. V jinem pripade obcas ani nepochopi co chcete a doporuci poridit si jinou distribuci (jako napr. gentoo), kdyz uz mate k te jejich vyhrady.
cd ln -s .plocha plochaTo by mělo zabrat k Tvojí spokojenosti...
recode windows-1250:latin2 soubor.txt
Příspěk svou vulgaritou překračuje hranice věcné a slušné diskuse.
Zobrazit komentář
Tiskni
Sdílej: