Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
The table of equivalents / replacements / analogs of Windows software in Linux.
http://linuxshop.ru/linuxbegin/win-lin-soft-en/
Je zde uvedeno spoustu ekvivaklentu pro nejznamejsi Widozi programy zarazeneho do techto jedenacti sekci:
1) Networking
2) Work with files
3) Desktop / System software.
4) Multimedia:
4.1) Audio / CD
4.2) Graphics
4.3) Video and other
5) Office/business
6) Games
7) Programming and development
8) Server software
9) Scientific and special programs
10) Emulators
11) Other / Humour :)
Vsetko, ale, co pre MS najdete je MSDN. MS hotline su len ludia co maju skusenost vo vyhladavani v MSDN. MSDN je rozsiahle a kadeco sa tam clovek moze dozvediet, ale malokedy je tam problem skutocne vysvetleny do detailov, odvovodneny a rozobraty z viacerych stran.
Keby MS mal podobne zazemie ako Linux, tak sa o tom da uvazovat.
klidne muze existovat stovky ruznych distribuci (coz uz ostatne je skutecnosti) a kazda muze byt zamerena na jineho uzivatele. jedna muze byt klikaci a podobat se windows - a vzhledem k tomu, ze si to stanovila za cil, tak pripadni BFU mohou prospivat dalsimu rozvoji treba i jen tim, ze poukazuji na to, kde by mela byt jeste vice klikaci.
kdyz se podivam na gnome, nezda se mi, ze by se ve verzi 2.x snazil priblizit windows - ostatne, kdyz si prectes (hojne debatovane) duvody gnome vyvojaru, proc se rozhodli cely desktop zjednodusit na ukor konfigurovatelnosti, nenajdes tam snahu o windowsizaci. na druhou stranu treba KDE, ktere spousta 'hardcore' linuxaku odsuzuje pro svou 'preslazenost/nafouknutost/podobu s win', ma s kazdou novou verzi vic a vic moznosti konfigurace (i kdyz klikaci) a opet se najde spousta lidi, kteri kritizuji prave to.
myslim, ze by bylo skoda zamerne zavirat dvere k linuxu tem, kteri neumeji (a ani nechteji) pouzivat rouru v shellu - linux totiz dokaze bez problemu zastat obe funkce -- jak nahrada win pro obycejneho uzivatele, ktereho na pocitaci zajima pouze prakticke vyuziti bez nutnosti se cokoliv ucit, tak pro ty, kteri systemu rozumeji vice a pocitace jsou pro ne nejen pracovni pomuckou, ale i konickem a objektem ke zdokonalovani (v tomto pripade jde samozrejme o zdokonalovani systemu).
nerovnovaha mezi prostymi uzivateli a temi, kdo napomahaji rozvoji vlastniho systemu, existovala vzdy a bylo by lichou snahou se ji snazit umele korigovat -- nevedlo by to ke zdokonaleni linuxu, nybrz k jeho izolaci.
Úplně to vidim:"Tak mi to tady přepište do Wordu, když říkáte, že s počítačema hodně umíte..."
"A ... jakym příkazem se to spouští?"
Případně:
"Prosím Tě, potřeboval bych se na něco kouknout doma, kde tady je SSHčko?"
Ten 'návrat' mezi 'normální' lidi bude bolet ;o)
ja sice inet banking nepouzivam vubec, takze z tohoto pohledu mi je to jedno, ale kdyz mi pred casem nevyhovaly sluzby moji predchozi banky v oblasti telebankingu a platebnich karet, proste jsem zrusil ucet a zalozil ho u jine. to je prece normalni. nebudu jako ovce u jedne spatne banky jenom proto, ze jsem liny podstoupit tu zmenu. takhle prece funguje trh - kdyz neni zakaznik spokojen s nabidkou, vytvori svymi penezi poptavku jinde.
tak takovy pristup nechapu. kdyz budes zvykly chodit do jednoho obchodu a jednoho dne dostanes chut na zmrzlinu, kterou tam nemaji (nebo reknou, ze ji lidem s pihou na nose - kdyby's ji mel - neprodaji), tak si radsi nechas zajit chut, nez aby's zacal nakupovat naproti?
zmena banky vubec neni tak komplikovana jako prodej stareho a nakup noveho auta. ale budiz, to muze kazdemu pripadat jinak. navic provozni naklady se vubec menit nemusi.
kazdopadne, abych se vratil k puvodni diskuzi: pripada mi zcestne akceptovat pozadavek banky, abych pouzival OS, za ktery musim zaplatit, misto abych si vybral jinou banku, ktera udela vstricny krok, a prizpusobi sve reseni tak, abych mohl pouzivat OS podle sveho vyberu.
kdyby neexistovala prijatelna alternativa, byla by situace jina (napr. chapu, ze treba ebanka je trochu predrazena, a proto si nekdo muze spocitat, ze by se mu to ani nevyplatilo). nicmene moznosti je vice a nejsou nikterak podradne, takze tvuj postoj nechapu.
Jinak mě ani nevadí, že se na školách (od Základky až po Univeristu) učí jenom ten jeden OS. Mě jenom vadí, že se o alternativách nikdo ani nezmíní.
Jo, podpora k distribuci je, ale je po omezenou dobu a jen na zakladni instalaci a konfiguraci. U 'slozitejsich' veci si musite priplatit. Pokud vam ale treba chybi nektera z vlastnosti, kterou mela standardne nektera z predchozich verzi, tak vam nejspise nabidnou misto standardne prodavane distribuce at si koupite SLES (SuSE Linux Enterprise Server) ktery s lisi od distra na nemz je zalozen vetsinou pouze drobnymi zmenami a nekolikanasobne vyssi cenou. V jinem pripade obcas ani nepochopi co chcete a doporuci poridit si jinou distribuci (jako napr. gentoo), kdyz uz mate k te jejich vyhrady.
cd ln -s .plocha plochaTo by mělo zabrat k Tvojí spokojenosti...
recode windows-1250:latin2 soubor.txt
Příspěk svou vulgaritou překračuje hranice věcné a slušné diskuse.
Zobrazit komentář
Tiskni
Sdílej: