Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Oracle Linux neumoznuje mit ext4 filesystem?
K čemu takové předpotopní béčko? To je jako ptát se, jestli má Tesla verzi s 2-taktním spalovacím motorem.
Ehm , v Leapu je vzdy stejne jadro jako v odpovidajici verzi SLESu ( uplne stejny source balik, je buildnuty pro Leap) stejne jako spusta core baliku ( systemd, glibc etc).
Dosud je SLES shodny s Leapem co se tyce source baliku, ale build jede pro SLE a Leap zvlast
S prichodem Leap 15.3 Core baliky jako jadro, glibc , systemd .. etc ( dohromady okolo 1500 balkicku) budou shodne i binarne --> jenou vybuildene baliky pro SLE budou distribuovany take pro LEAP + v leapu budou balicky co ve SLESu nejsou ( ty se zas u SLE najdou v PackageHub repozitari)
Ehm , v Leapu je vzdy stejne jadro jako v odpovidajici verzi SLESu ( uplne stejny source balik, je buildnuty pro Leap)
Zatím to tak nebylo, zdrojáky (upstream tarball a patche) sice byly stejné, ale lišila se konfigurace. Kromě toho, že Leap měl povoleno dost modulů navíc, tam byly i další drobné rozdíly. Největší byla preempce u kernel-default (Leap má PREEMPT_VOLUNTARY, SLE PREEMPT_NONE), pak tam byly IIRC i různé limity na počet procesorů atd.
Teprve v 15.3 by to mělo být opravdu stejné jádro a lišit se jen tím, že Leap bude mít moduly navíc (jako samostatný subpackage).
Více jak 15 let užíváme SLES pro rozsáhlou databázi s velkým počtem globálních klientů za firewall-em (demilitarizovaná zóna). Plná spokojenost. Bezpečnostní certifikát od NBÚ.
V první řadě je otázka, proč chceš provozovat distribuci typu RedHat/CentOS/OracleLinux. Typickým důvodem je třeba provoz Oracle DB – a v tom případě bych se použití jejich distribuce nebál, naopak bych to bral jako výhodu, protože když bude nějaký problém, máš OS i DB od jednoho dodavatele a ten by se měl starat (jasně, v praxi se budou vždycky na něco vymlouvat, ale takhle mají o jeden argument méně).
V ostatních případech (kdy to aplikace nevyžaduje) bych se RH a jeho klonům spíš vyhnul a šel cestou Debianu, Ubuntu nebo jiných distribucí.
Něco jiného je, když si někdo chce u RH zaplatit podporu – pak by za tebe měli řešit problémy a poskytovat ti nějaké služby, což oproti komunitním distribucím bez záruk nějaká výhoda je – ale to zjevně není tvůj případ, když se ptáš na náhradu CentOSu.
Proti Oracle Linux mám totéž, co proti všem béčkovým distrům, která o 20 let zaspala dobu a dodnes nepochopila, že verzování se má týkat pouze jednotlivých balíčků, nikoliv distribuce jako celku.
Pokud na PC používáš online účet (= propojený s MS), tak je možné, že recovery key budeš mít k dispozici na OneDrive/Microsoft účtu.
Ještě je možné, že k PC byl připojen jiný disk a tam bude recovery key v txt podobě.
Zasílání ntb do servisu vidím jako zbytečnost, kde jednak nevidím možnost, že by ti to odemkli a navíc riskuješ, že ti ty data smáznou (to člověk riskuje vždy, když něco posílá do servisu, protože jeden z jejich prvních kroků je totální tovární nastavení).
Tiskni
Sdílej: