FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla uvolněna dlouho očekávaná verze (1.3) hudebního přehrávače amaroK. Mezi nové vlastnosti patří například vyhledávání interpreta v encyklopedii Wikipedia. Více na amarok.kde.org.
Tiskni
Sdílej:
amaroK is a music player for Linux and Unix with an intuitive interfaceTo bych se zasmál, protože prakticky každý měl s Amarokem problémy. Pár věcí má řešené jinak, než je jinde zvykem, ale je to imho nejlepší přehrávač, jaký jsem kdy viděl. Těším se, až bude nová verze v Portage.
U me visi maximalizovanej amaroK na posledni plose a ani o nem nevim, ovsem kdyz s nim potrebuju neco delat, je hned po ruce. Propojeni s audioscrobblerem (nyni last.fm), nahledy obalu alb, texty skladeb - to vsechno se hodi, i kdyz samozrejme jenom nekdy. Pristup ke skladbam pres vytvorenou knihovnu ocenite uz v okamziku, pokud mate vic alb nez prstu na vsech koncetinach. Poustet hudbu jenom jako kulisu to samozrejme taky umi, takze proc ne? XMMS je na odpis uz jenom kvuli open dialogu (a taky na co skiny?). Ne, drag&drop nepouzivam.
! Proto jsem se taky pozastavil nad tou větou o intuitivnosti na amarok.kde.org. Ale já bych už neměnil. Jediné, co mi na něm chybí jsou logické výrazy ve filtru skladeb. Třeba, když chci poslouchat věci od Red Hot Chilli Peppers a Divokýho Billa, to teď nejde. A dělat si extra playlist na každý svůj rozmar nebudu
.
? Třeba ten filtr je úplně perfektní funkce. Jump to file v xmms se tomu moc nevyrovná (funguje jen pro jednu písničku). Jak to mají ostatní přehrávače netuším.
.
Tohle byla minimalizovaná verze speciálně pro tebe, já to takhle nepoužívám. Mám tam informace o albu, skóre písničky, kontextové informace apod.
Nicméně, já tenhle dialog na jednotlivé písničky stejně vůbec nepoužívám, protože si buď přehrávám celá alba nebo si playlist generuju přes Ruffle
(na tohle stačí prakticky jakýkoliv přehrávač).
Nevím proč
) viděli jste někdy Qt aplikaci, která by neměla všechno volné místo do posledního pixelu zaplněné ovládacími prvky?
Ti to opravdu přiznávají a pro nové KDE to třeba snad i trochu zlepší
Nebo myslíte něco jiného, nějaké razantnější změny? Sice je to ještě daleko, ale nemyslel jste změny pro KDE 4?
(Asi každý uzná, že ten screenshot KDevelopu by se dal s úspěchem použít na strašení malých dětí
)
Přetahování CD do koše je trochu divné, já si o tom taky myslím svoje.
K sedmičce a čtyřce se mi zdá, že by asi chtěli postavit nějaké balíčkování přímo nad KDE a instalovaly by se tím nějaké mini-KDE aplikace (třeba applety do panelu?), aspoň jsem to tak pochopil, no, nevím, oni jsou schopní všeho.
Ale obecně to rozhraní vypada docela nezvládnutě. Možná hůř než nástroje od Borlandu, eh, ne, tak to zase ne, to jsem přehnal
S Eclipse určitě nesrovnatelně
kolem KDE najdete dost iniciativ týkající se použitelnosti.Tyhle iniciativy jen vítám. Nejsem ten, který by chtěl zarputile tvrdit jak je vše fajn, ale rád se zamyslím jakže to vlastně máme a kam to chtít posunout dál. Jestli jsem to pochopil správně, tak ve zmiňovaném článku autor píše o "killer feature" se kterými se setkal při práci s OS X a se kterými se nesetkal v žádném Linuxovém či Windows prostředí!!!
Pro mně jsou některé jeho poznatky těžko pochopitelné - jednak proto, že zas tak dobře anglicky neumím, a také nemám možnost si to odlišné ovládání atd. jak vyzkoušet a následně zhodnotit.
Musím se ještě vrátím k tomu, co se nám tady snažíte nabulíkovat. Tím myslím tvrzení, že Qt aplikace má všechno volné místo do posledního pixelu zaplněné ovládacími prvky a dokonce jsou snad i přebytečné.
Tohle může tvrdit člověk snad jen na základě obrázku, bez toho, aniž by měl ponětí, jaké možnosti tyto ovládací prvky uživateli nabízí. Pohledem na obrázek Kdevelopu se rovněž pokusim o tvrzení, co je charakteristické pro ovládací prvky Qt aplikací. Samozřejmě není to 100%, ale bývá zvykem, že:
a) množství dostupných ovládacích prvků je úměrné funkcím, které daná aplikace uživateli nabízí.
b) jedná se většinou o různé nástrojové lišty, které je možno
- zobrazit čí skrýt
- zvolit si jejich orientaci (nahoře, dole, vlevo, vpravo, plovoucí, skrytá),
- zvolit pozici textu (pouze ikony, pouze text, text vedle ikony, text pod ikonou)
- zvolit velikost ikon (16x16, 22x22, 32x32, 48x48)
- a samozřejmě jednotlivé prvky (ikony) těchto nástrojových lišt přidávat a odebírat.
- tyto volby jsou dostupné pravým tlačítkem myši na kterékoliv takové liště.
Nemusím snad již moc rozebírat, co tyhle možnosti znamenají. Člověk s velkým monitorem má možnost mít téměř každou volbu přístupnou/viditelnou/dosažitelnou na 1 klik myší a člověk s monitorem menším má možnost mít tyto volby omezeno jen na to nejnutnější.
Sečteno a podtrženo - ano, ovládací prvky Qt aplikace s velkým množstvím funkcí může na malém monitoru spolykat snad téměř veškeré dostupné místo, ale opět tou samou Qt aplikací můžete místo ušetřít tak, jak to v ne_qt aplikaci snad ani není možné.
Tím však neříkám, že pro aplikaci typu Kdevelop takový přístup k ovládání je vhodný či nikoliv. Zda-li je lepší postraní lišta nechám rozhodnout lidi, kteří to používají a vůbec vědí, co to Kdevelop je.
Já mohu hovořit jen o těch aplikacích, které sám používám - prohlížeče, mailové klienty, IM klienty, dvoupanelové manažery, multimediální přehrávače. Jelikož tyto aplikace provozuji na 14ti palcovém monitoru, je pro mne šetření místem důležité a jsou to právě převážně Qt aplikace, se kterými mohu místa ušetřit nejvíce a to při zachování nezbytného komfortu. Mám tady několik ne_qt aplikací - např. Firefox, Kazehakase, Epiphany, Gaim, Evolution, Totem a jsou co do do ovládání teměř podobné - taky se ovládají pomocí nástrojových lišt. Rozdíl je však v tom, že se mi nedaří je nikterak minimalizovat, čili z mého pohledu s těmito moc místa neušetřím. Není to v rozporu s tím, co tvrdíte Vy? Nebo jsem zvolil špatně a nabídnete jiné názvy aplikací k vyzkoušení, které mají to jediné správně ovládání a ušetří ty pixeli je-li třeba?
Porovnávat Muine a amarok? Klidně, ale nezapomeňme dodat, že se jedná o protipolý. Doinstaloval jsem Muine a když umí přehrát jen skladbu nebo album, není co řešit a dva čudlíky stačí. Veřte však tomu, že mnoho lidem toto nestačí. Pokud od přehrávače očekávají také přehrání CD, inet rádia, souboru na disku, je fér jim také nabídnou čudlíky pro tyto činosti. Jak prosté, že, ale jak je seskupit? Tohle však mnohým stále nestačí a chtějí dálší funkce/čudliky. Můžete doporučit k vyzkoušení nějaký jiný přehrávač, který je podobný co do funkcí, jen se odlišuje v ovládání/počtu tlačítek?
Ta konzola vyzerá temer rovnako ako moja vo Fluxbox. Používate KDE a ukazujete ako to máte jednoduché ? To radčej používať priamo nejaký WM, nie ?Ne, to je pro ty, kdo si stezuji u KDE hlavne na to, jak KDE vypada, a nevedi, jak jednoduche je upravit si to k obrazu svemu.
Holt otázka preferencí, já na ony "typické Qt aplikace" jak píšeš prostě nedám dopustit, to je přesně to co chci