Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Po delší diskuzi se vývojáři Arch Linuxu shodli na tom, že i686 verze bude zahozena a vývoj se bude nadále soustředit pouze na x86_64 verzi. Arch Linux byl odjakživa "bleeding edge" distribuce a toto rozhodnutí jde v tomto duchu. Architektura x86_64 je s námi již od roku 2002 a vývojáři jsou si jisti, že většina uživatelů Arch Linuxu již má 64bitové stroje. Ti, kteří nebudou chtít přejít na x86_64, mohou samozřejmě využít systém ABS ke kompilaci vlastních balíčků.
Tiskni
Sdílej:
Wow.. Apríl?
A jede v tom i oficiální stránka Archu jo?
No jasan. Minulej rok bylo na jejich homepage něco jako, že hlavní stránka bude kvůli velké německé komunitě na německých stránkách 
Já si pamatuju, že si jednou vyměnili homepage s jinou distribucí.. Už přesně nevím jaká to byla (začínala myslím na písmeno "A"), ale bylo komické naťukat www.archlinux.org a být vlastně úplně jinde 
Myslim že to byl Ark...
ja si malem nasral do textilu
vlani sa zvykli aprilove spravicky davat do kategorie Humor. holt, tradicia z toho asi nebude.. jose
Nejlepší by byl zaškrtávací checkbox "Aprílový žert", který by způsobil to, že po dobu 1.4. by se zprávička zobrazovala v normální (byť falešné) kategorii a až pak by se přesunula do kategorie Humor
Skúste to dať do bugzilly 
ja
Nevím, proč bych měl zahazovat svoje nepřekonatelný IBM jen kvůli 32 bitům navíc (které mi jsou v reálně beztak k prdu).
Ale apríl se povedl, až diskuze mě vrátila zpátky do židle 
Třeba já, na 32b procesoru. A navíc i na tom 64b se hodí mít 32b chroot, třeba pro kompilaci 32b programů...
Můžu, ale ne vždy to funguje... Zrovna včera jsem chtěl zkompilovat na 64b systému 32b binárku jednoduchýho programu, g++ nejdřív chyběly nějaký hlavičky, pak nevěděl, kde hledat knihovny, a nakonec hledal libc6.so natvrdo v /lib, takže na tom jsem skončil...
Já. Na serveru, na desktopu, na notebooku, na PDA. (Co jsou to za blbé dotazy?) ArchLinux se svými aprílovými žertíky nikdy nezklame. Čím jsou blíž realitě, tím víc u nich člověka zamrazí v zádech.
x86_64 je pozitivní jedině pro výrobce paměti. Té se pak prodá nesrovnatelně víc. Hrstka uživatelů x86_64 si ji přikoupí, protože může, drtivá většina ovšem pouze proto, že zkrátka musí. Já jsem to zjistil prakticky ihned, když jsem si všiml, že (například) jeden proces gcc zabírá na 64 bitech zpravidla víc než pětinásobek paměti ve srovnání s 32b stroji. 
Nic proti 64bitovým strojům. Kde je 64bitový procesor, tam instaluji 64bitový systém. Nicméně činím tak spíš z hecu a ze sásady než z nějakého praktického důvodu. Zrychlení pozorovatelné běžným uživatelem tam není, pouze vzroste spotřeba paměti. Někdo se třeba může radostí zbláznit z toho, že sizeof( void * ) == 8. To je celé. Jistě, v profesionální video střižně se třeba hodí mít víc než 4 GB paměti na jeden proces. No ale co ten uživatel, který se občas dívá na DVB-T, občas spustí OpenOffice, tu a tam surfuje ve Firefoxu nebo kouká na DVD? Tomu může být 64b opravdu u zadku.
Je jisté, že dřív nebo později každý na 64b přejde. Dnes už 32bitový notebook ani desktop v obchodě neseženu. Nicméně v případě mobilních telefonů a PDA budou 32bitové procesory ještě dlouho aktuální. Možná i dalších pět let. Dnes fungující 32bitové počítače bude třeba někdo používat ještě deset let. Moorův zákon už pět let neplatí, přestože někteří tvrdí opak. Životnost běžných počítačů se tím značně prodlouží.
Řeči typu to už nikdo nepoužívá jsou opravdu poněkud hloupé. Mimochodem, podle těchto řečí lze často rozpoznat lidi, kteří si svou výpočetní techniku financují sami, a ty, kterým ji prostě dává tatínek.
Když má někdo plně funkční 32-bitový počítač, který mu pohodlně stačí na veškerou práci, kterou dělá, proč by si měl zcela zbytečně kupovat jiný, jen kvůli 64 bitům? K tomu není ani ten nejmenší důvod. Proto je spousta lidí, kteří používají a ještě dlouho budou používat x86.
Za řeči o financování se omlouvám, neber si je prosím osobně. Byla to jen narážka, která vyplývá z mé osobní zkušenosti. Setkal jsem se totiž už s mnoha lidmi ve věku mezi pubertou a dvaceti, kteří mi tvrdili, že počítače, které používám, by se krásně vyjímaly v jejich popelnici. Všem jsem musel vysvětlit, že dokud mi nějaká věc dobře slouží, nemám nejmenší důvod si pořizovat jinou jen proto, abych byl in. Proto jsem poněkud alergický na výroky typu „vždyť to už nikdo nepoužívá“, i když se jedná o reakci na aprílový žvást.
No ale upřímně řečeno, z pohledu uživatele opravdu nevidím na x86-64 absolutně žádnou výhodu. Jo, až budu editovat desítky GB videa, upravovat tisíce fotografií nebo prostě provádět něco, čemu se hodí víc než 4 GB paměti na proces, použiju na to 64b stroj. Nicméně momentálně mi ten stroj připadá přesně stejný jako ten 32bitový hned vedle. Eclipse, GCC nebo KDE se tam tváří fakt stejně. Jediný rozdíl je sizeof ( void * ).
Ptám se, kolika běžným domácím uživatelům je HPC a benchmarky s ním související k něčemu??? Tady můžu zase já zatloukat metr do země, protože jsem nikde ani slovem o téhle oblasti nemluvil.
Pětinásobek není apríl. Jednalo se o g++ a kompilaci Qt.
Nevím, proč by někdo měl kupovat 32b stroj. Nabádám snad někoho k něčemu takovému? Podobně jako platí dvakrát měř a jednou řež, platí také dvakrát čti a jednou odpovídej.
Dobře. Ale kde je pointa? Snad v tom, že by tomu 64bitová verze nějak pomohla? To jen potvrzuje můj výrok ohledně paměti.
Kromě toho, pokud je ta konverze naprogramovaná špatně nebo tam někde teče paměť, nepomůže prostě vůbec nic. Pořád si myslím, že OpenOffice není důvodem k pořízení 64b stroje a k nákupu ovrovské RAM. 
To je pravda. Kdybych si na tomhle hodně zakládal, asi bych si hleděl sehnat SPARC nebo Itanium. No, spíš ten SPARC... Já jsem nikde netvrdil, že 64bitová archtektura není lepší a není efektivnější. Opak je pravdou. Jen tvrdím, že samotná její existence ještě není dost dobrým důvodem k vyhození všech existujících a fungujících 32birových počítačů oknem.
Nejdřív jsem se lekl, ale pak jsem si vzpoměl na loňskou zprávičku a došlo mi to 