Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Podle informací na LinuxWorld byly změněny plány ohledně Mozilla Firefoxu 3.1. Ten bude mít označení 3.5, protože se při několkatýdenní diskuzi došlo k závěru, že tak malý skok v číslech neodráží objem přidaných funkcí.
Tiskni
Sdílej:
ono to taky muze byt pokus jak vysvetlit neustale opozdovani. Ano, porad to sice nemame, ale bude to tak vylepsene, ze se o tom neda mluvit jako o 3.1 ale uz nejmene, a to zduraznuji, jako o 3.5, ne-li vic.
Ve skutecnosti je tech uprav jen na verzi 3.4883 a nejake drobne, ale zaokrouhlili to. :-/
Jsem netušil že to má vyjadřovat objem přidaných funkcích. Doufám že je nenapadne funkčnost odebírat. To bychom se dostali třeba zpátky k firefox 1.5.
Spíš fraška. Třeba Linux je po mnohem delším vývoji pořád ve verzi 2.6 .
Presne, aj mňa ako prvý napadol kernel :) Keby každá výraznejšia zmena vyžadovala výrazný číselný posun vo verzii, nechcem vidieť situáciu za takých 5 až 10 rokov.
Firefox 3000, Firefox XP a Firefox Vista, pripadne Firefox CS, CS2 a CS3 :)a co Firefox 3.11 for Workgroups?
No, na Illustrator CS4 jsem natěšenej jak puberťák na šuk. Ještě ale musím měsíc vydržet.
Divný vývoj to u Adobe , dceři jsem kupoval školní edici ADOBE CS3 DESIGN s kupónem na Upgrade CS4 , no registraci jsem dělal začátkem ledna , papír na upgrade jsem poslal během dalšího dne a v průběhu ledna byla CS4 u nás na DHL k vyzvednutí. Photoshop+Illustrator CS4 je totální best. A vše plně v češtině a přitom Illustrator CS4 CZ by měl vyjít až 9.3.2009 .
Ohledně FF , kdy konečně se s FF stane normální aplikace a ne moloch , který se pomalu , ale jistě podobá exploreru.
U FF je mi třeba divné , že dám vymazat Cookies i Cache a Historii a stejně se polovic stránek nalézá v places.sqlite.
Doufám , že nová verze bude o hodně lepší než tato.
Jak by rekl Rimmer: "Uz to zacina byt pekne trapne. S takovou budu brzy velitelem vesmiru" ...
linux jeste jde, ale nekdy mi naopak vadi strach programatoru aby nahodou neudelali moc velky skok, a tak tu mame programy 4.74.16-1, a nebo programy ktere se po deseti letech vyvoje, ackoliv je 7 let uz kazdy pouziva, nedostali do verze 1.
Nebo minulá zprávička o FFmpeg 0.5: první stabilní vydání po 3 letech vývoje (od verze 0.4.8)Spíš fraška. Třeba Linux je po mnohem delším vývoji pořád ve verzi 2.6 .
To jo, to by bylo logičtější než přeskakování minor verzí.
To je aspoň systém, tohle je jenom šílený blábol. Teda, naštěstí to aspoň zachovává základní pravidlo, že je na tom nějaké rozumné uspořádání které furt platí. Ale i tak. Nj.
Nejsou v tom ovšem sami, podobným postižením trpí např. i lidi, kteří lichou minor verzi považují za vývojovou větev a sudou za stabilní
A kdopak to je?
lichou minor verzi považují za vývojovou větev a sudou za stabilníco se ti na tom nelibi? to je imho velmi prakticke znaceni