Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Nikos Mavrogiannopoulos, hlavní vývojář kryptografické knihovny GnuTLS, nesouhlasí s rozhodnutími a praktikami FSF (Free Software Foundation) a proto se rozhodl s GnuTLS opustit Projekt GNU. Prezident FSF Richard Stallman upozornil, že GnuTLS nepatří Nikosovi, že je to součást Projektu GNU a tam bude také dál probíhat vývoj knihovny. Nikos si může pouze vytvořit fork GnuTLS pod jiným jménem. Nikose se veřejně zastal Werner Koch, hlavní vývojář GnuPG. Tvrzení, že FSF má morální právo na jméno GnuTLS považuje za absurdní. Bez Nikose by žádná GnuTLS nebyla. Navíc zmínil, že se FSF vůbec nezajímá o porušování GPL v Evropě. Richard Stallman po diskusi souhlasil s vývojem GnuTLS mimo Projekt GNU. Kauzu shrnuje LWN.net. Dle Nikose ale dál probíhají jednání. Na situaci reaguje Paolo Bonzini v oznámení o vydání GNU sed 4.2.2. Opouští vývoj GNU sed, GNU grep, Autoconf, Automake, Libtool, gnulib, libsigsegv a Bison. Podporuje myšlenky nadace FSF, nesouhlasí ale s jejími rozhodnutími. Nesouhlasí s Richardem Stallmanem.
Tiskni
Sdílej:
Hmmm a kdy asi tak tahle lež zhyne? CDDL nebyla vytvořena tak, aby byla nekompatibilní s GPL. Jenže je nemožné vytvořit licenci, která je kompatibilní s GPL a splňuje požadavky, které na licenci pro OpenSolaris projekt byly kladeny.A které požadavky to jsou?
„copyleft“ může být daleko více svobodu-omezujícíAno, asi jako podobným způsobem omezuje svobodu demokracie a právní stát – nemůžu např. zabíjet cizí lidi nebo krást jejich majetek – toto je omezení mojí svobody
Celej for je v tom, ze vyvojare zajima kod a potom neco jako svoboda a lidka ferovost. FSF je bohuzel cim dal extremnejsi organizace, ktera vic resi problemy pravniku a blaznivejch aktivistu nez lidi, ktery skutecne davaj lidem duvod existence GNU a FSF ... radky kodu.Dovolím si citovat Bradley M. Kuhna:
Za sebe můžu říct jen to, že bych byl velice nerad kdyby s vymáháním GPL na mou práci měl kdokoliv problémy z toho důvodu, že se nepodepsal nějaký cár papíru. Takže určitě to není tak jednoduché jak se tady někteří snaží líčit.I'm the only person in the world who is involved with both Software Freedom Conservancy and the FSF, and I've also likely spent more time on GPL enforcement than anyone on the planet, so I feel I have some authority to speak on that subject.
The article is correct wherein it says that Conservancy's GPL compliance work has shown that enforcement is possible in a multi-copyright-held project. I do that every single day. But, there is no question that the work is easier if the non-profit that seeks to enforce holds an overwhelming majority of the copyrights.
Basically, those of us who enforce in the USA used to think that the curve between “copyrights held” to “ease of enforcement” was exponential — in that it got exponentially easier to enforce the more copyright you had. In fact, I think my work has shown that the graph is probably linear. Each few lines of copyrighted code that's assigned makes it that much easier to enforce. Here's why:
Simply put, the GPL violation defending lawyers have gotten more obsessed than ever with delay tactics. They try to raise every spurious issue they can think of to delay you, distract you, or otherwise try to avoid bringing their client into compliance with the terms of GPL. If you don't hold all the copyrights, they'll focus on that issue. For example, I had an executive of a large computer maker tell me that his lawyers say copyright infringement claims are legally invalid unless you hold a majority of the copyrights. This is completely asinine and clearly incorrect in the USA, but violators make these arguments all the time. As another example: I was once deposed in a court case for 8 hours about the topic whether or not BusyBox's configuration files magically made Erik Andersen's copyrights fail to appear in the binary work. That's a spurious argument that I spent 8 hours refuting, yet the violator's lawyer again brought it up in the Court as a defense that we had to refute.
In that sort of climate, I don't blame my fellow FSF Directors from being skeptical about ending copyright assignment. You can guess, and I've said publicly, that I think FSF should take my Conservancy enforcement work into account, and they are. But, when I am asked: Isn't it easier to enforce when you have all the copyrights?, my answer has to be: Yes, it's easier. It's a trade-off; there's no question. My personal position is probably obvious on this, since I have written often about preferring multi-copyright held projects myself, but even I admit to being annoyed by the downsides from time to time.
I wish the culture of violator-defending lawyers would change. I wish enforcing the GPL weren't so difficult. It's a bleak situation out there, and I talked about this in my interview on GPL enforcement with The H this week. But, I know that both FSF and Conservancy have one thing in common: both organizations are working hard to uphold the GPL through compliance and enforcement activity. No other non-profits in the world are doing that.
(Note, as I said in my interview The H, gpl-violations.org isn't a non-profit organization; it's just Harald Welte and a group of volunteers. Harald does good work, but he's also posted on lwn and elsewhere to note he's been busy on other important projects and not involved as much with enforcement lately.)
Já bych to nepřejmenoval. Projekt se jmenuje GNUtls a pokud se přejměnuje, může působit zmatky uživatelům, kterí ho budou hledat.To je pěkná blbost. LibreOffice se přejmenoval a rozhodně bych netvrdil, že by těm co by ho chtěli hledat ta věc působila větší problém.
ethereal se prejmenoval na wireshark netsaint se prejmenoval na nagios stapmede linux na gentoo linux ... ty openoffice se (pokud mne pamet neklame) tak drive jmenovaly staroffice nebo tak nejak Uskodilo to nekteremu z tech projektu ? Myslim, ze nikoliv. Proc ? Jednoduse proto, ze ve finale nastesti rozhoduje uzitna hodnota, nikoliv slovickareni.
/* * Copyright (C) 2000-2012 Free Software Foundation, Inc. * Author: Nikos Mavrogiannopoulos * * This file is part of GnuTLS. * * GnuTLS is free software: you can redistribute it and/or modify * it under the terms of the GNU General Public License as published by * the Free Software Foundation, either version 3 of the License, or * (at your option) any later version. * * GnuTLS is distributed in the hope that it will be useful, * but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of * MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the * GNU General Public License for more details. * * You should have received a copy of the GNU General Public License * along with this program. If not, see <http://www.gnu.org/licenses/<. */Navíc GNU/FSF nevyžaduje převod práv jako nutnou podmínku k tomu, aby projekt byl součástí GNU – ale i kdyby vyžadovalo, nikdo ho nenutil být projektem GNU. Druhá věc ale je, že pokud FSF slíbilo, že bude bránit porušování GNU GPL licence u tohoto softwaru, mělo by tak činit – jestli se tak nedělo, tak snad tomu tahle diskuse pomůže.
nesuhlasi s jeho nazormi tak by bolo logicke prerusit s nimi celkom uplne ak ostane gnu v nazve takSouhlas – přijde mi takové zvláštní nesouhlasit s GNU a přitom si nechat GNU jako součást názvu. Svobodný software je mj. o svobodě udělat si fork, to je velice důležité právo, nicméně za správné bych v takovou chvíli považoval změnu názvu, aby nedocházelo k nedorozuměním a záměnám s původní verzí.
Jste fakt tak blbý nebo jste to vůbec nečetli?Dej si studenou sprchu a budeš v pohodě :).
Dokonce musel egoisty cpát GNU i do názvu Linuxu – GNU/Linux.Nikoli. Samotný Linux se stále jmenuje Linux. Ale dal GNU do názvu operačního systému, který je tvořen kombinací GNU a Linuxu – což je rozumné a správné.
Ale dal GNU do názvu operačního systému, který je tvořen kombinací GNU a Linuxu – což je rozumné a správné.A to je který operační systém? Afaik gNewSense je mrtvý... kromě něj žádný takový systém neznám...
chybně "Linux", což je špatně, protože Linux je pouze jádroNevím, co je na tom špatného. I kdyby autor distribuce pojmenoval ten systém třeba "Windows"*, "Hozna", "Pepa" nebo jakkoli jinak, tak by to špatně nebylo, protože to je prostě jméno. Stallman si zřejmě plete jméno se statistikou nad obsahem SW a jeho autorstvím. Jméno ovšem žádnou takovou informaci obsahovat nemusí. *) u "Windows" by asi byl problém s trademarkem, ale to teď nechme stranou...
Mimochodem, nejedna významná distribuce má GNU/Linux v názvu. Debian GNU/Linux, například.Jo, jak říkám, ať si to pojmenujou zcela jakkoli, když se jim libí "GNU/Linux", tak ať si to tak klidně pojmenujou. Ovšem dokud si to Stallman nedá do licence, nemá žádný právo po distribucích chtít nějaký konkrétní pojmenování.
mělo by se mu říkat GNU/Linux a ne jen Linux.Já říkám GNU OS a mám to vyřešené.
Ale vždyť přece soudně vymahatelné právo (v tomto případě licence) je jen (malou) podmnožinou* toho, co je správné. Aneb: ne všechno, co licence (nebo zákon) výslovně nezakazuje, je v pořádku a mělo by se dělat.Jo to souhlasim. Pak je otázka, jestli se bavíme o názvu konkrétní distribuce, nebo o souhrném názvu pro linuxové distribuce obecně... V tom prvním případě říkám např. Arch Linuxu Arch Linux prostě proto, že ho tak autoři pojmenovali. Ditribuce jménem "Arch GNU/Linux" žádná neexistuje. Tady by imho bylo naopak nemorální někomu mluvit do pojmenování jeho distribuce. V tom druhém případě, hmmm; tam je asi pravda, že obecný název GNU/Linux je čistě technicky vzato správnější, nicméně: 1) imho dost dobře nemůže někdo lidi přinutit, aby něčemu začali říkat nějak jinak, než jsou zvyklí - taky nikdo lidi nenutí, aby přestali říkat např. "lux"/"luxovat", "fruko" a podobně. 2) Už se tady určitě mluvilo o tom, že by se pak dost možná musely přidat další přízviska, jako např. GNU/Busybox/Xorg/Qt/Linux a tak podobně... Mírně offtopic: koho taky vytáčí, že většina lidí říká páječce nesprávně "pájka"?
V tom druhém případě, hmmm; tam je asi pravda, že obecný název GNU/Linux je čistě technicky vzato správnější, nicméně: 1) imho dost dobře nemůže někdo lidi přinutit, aby něčemu začali říkat nějak jinak, než jsou zvyklí - taky nikdo lidi nenutí, aby přestali říkat např. "lux"/"luxovat", "fruko" a podobně. 2) Už se tady určitě mluvilo o tom, že by se pak dost možná musely přidat další přízviska, jako např. GNU/Busybox/Xorg/Qt/Linux a tak podobně...Tady nejde až tak o to. Tady jde o to co je vlastně stěžejní částí „toho“ systému. Někteří ideu GNU nesnášejí natolik, že si vytáhnou radši jádro než aby připsali jakýkoliv kredit RMS/FSF. Což zase kupodivu RMS/FSF štve.
Debian snad už i používá odhlehčené eglibcA to je další vtip. Debian používá fork, který zjevně používají jako plnohodnotnou náhradu. A říkají tomu embedded. V tomto případě se asi budu muset dovzdělat, protože technický smysl forkování glibc mi jaksi uniká. A pokud jde o smysl politický, tak mi v současné době vlastně taky uniká.
A o ten výběr nám přeci jdeNám, co se nepozastavujeme nad názvy obsahující Linux a neobsahující GNU rozhodně.
jedinou dostatečně významnou komponentou je podle mě glibcAle… to je docela křivda, ne? V roce vydání prvního Linuxu/Freexu bylo v podstatě vše z GNU projektu a jen jádro nebylo jeho součástí. Nicméně pro odhodlaného jedince by asi nebyl to problém přepsat mimo GNU (ono vzhledem k tomu, že se celé GNU rozpadá víc a víc to tak stejně dopadne), ale i pak zůstává jedna nedělitelná komponenta: idee za kterýma byl celý ten systém postavený. Schválně nech ten kdo nepoužívá GPL a nesouhlasí s ideama GNU projektu, potažmo FSF, nech hodí kamenem.
Z jejich práce na glibc, coreutils nebo gcc těžíme všichni.A to je asi ten úhel pohledu. Někteří těží, někteří používají a jsou si toho plně vědomi.
Navíc mám pocit, že se vývoj GNU zastavil a zůstaly už jen ty myšlenky + RMS a jeho občas přehnané výstupy.Tohle si myslí všichni. Očividně proto se projekt GNU rozpadá.
Mám ale pocit, že tvrdit v dnešní době, že systém co používám je GNU/Linux znamená ignorovat práci ne-GNU free software vývojářů.To jsou ti co nepoužívají GPL?
Schválně nech ten kdo nepoužívá GPL a nesouhlasí s ideama GNU projektu, potažmo FSF, nech hodí kamenem.Já asi brzo hodím pomyslným kamenem po tom, kdo nedokáže rozlišit GPL a GNU :). Dělám si legraci. Ale souhlasit s ideami GNU a FSF je dost vágní vyjádření. Se všemi ideami? S některými ideami? S ideami RMS? S ideami dalších osobností FSF?
Já asi brzo hodím pomyslným kamenem po tom, kdo nedokáže rozlišit GPL a GNUHele, ale mě to normálně přijde smutné. Já si myslím, že v podstatě valné většině co jsou proti GNU (i když se to týká názvosloví) vadí z nějakého mě neznámého důvodu především RMS.
nebo třeba EU rozkazující, čemu se smí říkat máslo či marmeláda, navzdory staletím jazykové tradice.Hmm, možná, že by se EU měla zařídit podle vlastních rad a přejmenovat se, protože slovo "Europa" má původně také jiný význam (resp. různé nebo nejisté významy, ale jiné od dnešního)
Na označení GNU/Linux mi vadí především to, že je to jazykový paskvil ve jméně ideologie.Proč? V čem?
Než přišla FSF se svou kampaní za politickou korektnost názvu, říkali takřka všichni systému Linux.Chybně.
Jsem přesvědčen, že když se někdo snaží podstrkovat ideologii do jazykaNejde o ideologii, ale o faktickou přesnost označení.
, je to vždycky špatně a ke škodě primární funkci jazyka, totiž komunikaci.Když jeden řekne "Linux" a myslí jádro a druhý řekne "Linux" a myslí distribuci GNU s jádrem Linux, to komunikaci napomáhá? Lidi, přestaňte pindat voloviny, krutibrko.
V čem?Nechápu otázku.
ChybněVlastní jména nemohou být chybná. Pokud vám začnou lidé říkat "Starej Kráčmerník", tak se to prostě stane vaším jménem, i kdybyste si nakrásně myslel, že se tak nejmenujete
Nejde o ideologii, ale o faktickou přesnost označení.Přesnost označení čeho vlastně? Žádné dvě distribuce Linuxu nejsou ekvivalentní, takže souhrnný název pro ně může sotva být fakticky přesný. Taktéž: tím, že do názvu přidáte další z mnoha komponent systému, přesnost nezvýšíte.
Když jeden řekne "Linux" a myslí jádro a druhý řekne "Linux" a myslí distribuci GNU s jádrem Linux, to komunikaci napomáhá?V naprosté většině případů je z kontextu jasné, co se tím myslí. A když není, můžete vždycky říci "jádro Linuxu" nebo "distribuce Linuxu". Lidé se překvapivě dovedou vyjadřovat velice efektivně a nepotřebují na to žádné plánovače jazyka.
(2) Nesmysl. "Linux" je jádro. Není to nic jiného než jádro. Používat název "Linux" pro cokoli jiného než jádro je chybné."Když to napíšu stokrát, bude to pak pravda?"
Nejde o žádné plánování, ale o to, že jedni nazývají věci pravými jmény a druzí melou kraviny.Mezi tím někdy vede hodně úzká pěšinka
"Distribuce Linuxu" je širší pojem než "distribuce GNU/Linuxu". První zahrnuje např. Android nebo OpenWRT, druhé ne.Takže v OpenWRT nic z projektu GNU není? No to bych se divil...
Realita je taková, že Linux je jádro. Je to jádro. Nic víc. Pouze jádro. Z definice. Tečka.Tak to velice doporučuji rozhlédnout se, jaké definice používají za plotem vaší zahrádky.
z čehož ale nic nevyplýváPro vás možná ne :) Všechny tyhle příklady dokumentují, stejně jako zjistíte, když se zaposloucháte do lidí kolem sebe, že název Linux se často používá pro označení celého OS. Jistě, můžete to ignorovat a hlásat do světa svou jedinou pravdu, ale tím na skutečnosti (naštěstí) nic nezměníte. Lidé vesměs preferují jednoduchá a trefná pojmenování a je jim ouplně jedno, jestli tím urazí něčí cit pro přesnost (ať už opravdovou nebo častěji smyšlenou).
¬_¬
To já asi nevím, ty vado.
Lidi samozřejmě více či méně často používají chybné leč zažité označení pro různé věci, to je pravda, ale to nemění nic na tom, že Linux je jádro bez operačního systému, že GNU je operační systém bez jádra, že kompletní operační systém vzniklý spojením je správné označovat jako GNU/Linux, že startér v autě nemá relé ale regulátor, že koala je medvídek atd. atd. Ať si klidně kdokoli říká "Linux", ale ať mi nikdo netvrdí, že je to tak správně.
Ať si klidně kdokoli říká "Linux", ale ať mi nikdo netvrdí, že je to tak správně.U vlastních jmen (tj. označení věcí) je správně to, co se všeobecně používá.
Spojení GNU a Linuxu ani náhodou nevzniká operační systém, rozhodně ne tak, jak tento pojem chápe většina lidí. Tj. prostředí, do kterého můžu klikat myší, posílat maily, brouzdat po webu, instalovat další programy apod.Většina lidí bohužel neví, co to OS je a nemá o tom žádnou představu – často je úspěch, pokud si uvědomují, že počítač je ta bedna pod stolem a ne jen ten monitor, na který koukají – že to je jen zobrazovač, ale jinak se v něm nic důležitého neodehrává a jejich data se v něm opravdu nenacházejí. Nemyslím si, že bychom se takovou většinou měli řídit. OS bych definoval zhruba tak nějak, jak je to popsáno na Wikipedii:
An operating system (OS) is a collection of software that manages computer hardware resources and provides common services for computer programs. The operating system is a vital component of the system software in a computer system. Application programs usually require an operating system to function.Posílání e-mailů, brouzdání na webu a další programy, to už je aplikační software.,
Proto je označení GNU/Linux nesmyslné nebo ještě lépe nespravedlivéVybrat ale jen jádro dává ještě menší smysl. Názvy aplikačního softwaru se běžně do názvu OS nedávají, protože aplikace nejsou součástí samotného OS (aplikace běží nad OS) a jsou volitelné (každý si může nainstalovat jiné, přesto pod tím běží jeden a ten samý OS). Linux lze provozovat bez GNU, stejně tak GNU lze provozovat bez Linuxu (např. s Hurd, BSD nebo jiným jádrem), ale pokud se provozuje kombinace GNU a Linuxu, považuji za správné tomu říkat GNU/Linux.
An operating system (OS) is a collection of software that manages computer hardware resources and provides common services for computer programs.A teď mi prosím řekněte co z toho dělá nějaký GNU software.
A teď mi prosím řekněte co z toho dělá nějaký GNU software.Tak treba glibc dela 'provides common services for computer programs'.
(1) V čem je to paskvil a proč?Protože není na první pohled jasný, jak se to má vyslovovat, a protože to je zbytečně dlouhý. Jinak to, jak tady prosazuješ "faktickou přesnost označení" je naprosto mimo mísu, protože 1) označení "GNU/Linux" není zas tak o moc přesnější než pouhé "Linux" a 2) nevidím důvod, proč by ten název měl být 100% přesný a jednoznačný. Podívej se, kolik je v jazyce mnohoznačných slov a různých nepřesných pojmenování...
nevidím důvod, proč by ten název měl být 100% přesný a jednoznačnýJá ten důvod vidím v tom, že to není jen operační systém, ale i ideály, které stály za jeho vznikem – svobody a práva uživatele, otevřený zdrojový kód. Tohle je dobré si stále připomínat.
Trošku mi to připomíná jednu scénu z jednoho animáče. Vsadil bych boty, že se inspirovali tady.
A co podle tebe je na první pohled jasný jak se má vyslovovat (Windows 7? Arch? Ubuntu? SUSE?)Jo, všechny ty, co jsi vyjmenoval, jsou celkom jasný. To lomítko je ale dost divný. Jak to teda vyslovuješ? "GNU slash Linux"?
a proč by to mělo hrát roli?Nevim jak ty, ale já se s lidma často o Linuxu bavim, nejen píšu po netu... A stejně tak mnoho dalších lidí. Proto to je důležitý.
Linux je totiž jenom jeden balík a plést jádro s operačním systémem, to není zrovna praktické.Není s tím žádný problém, podobně jako s velkým množstvím dalších víceznačných slov v češtině, v angličtině i v dalších jazycích...
GNU/Linux je výrazně přesnější a správnějšíV tomhle je jádro pudla. Ty tady totiž automaticky prosazuješ nějakou neznámou definici "správnosti" jména. Žádná taková ale univerzálně neplatí.
To, prečo je GNU/Linux správnejšie tu už zaznelo, takže tvrdiť, že ide o nejakú neznámu definíciu je dosť zaujímavé.Nezaznělo, zaznělo pouze, že GNU je klíčová či většinová součást userspace (což je mimochodem spekulace, viz níže), ale nikdo nevysvětlil, proč z toho plyne, že by to mělo být i ve jménu celý věci.
Mimochodom koľko písmen môže mať, podľa kralyka, nejaké označenie a musí byť súčasťou toho označenia výslovnosť definovaná pomocou IPA?Stačí, aby bylo jasné, jak se to vysvlovuje, i bez doprovodného článku od RMS
No já ti nevím, tak proč neustále slýchám "Vindofs, Vindous, sedum, sevn, sedm, Youbantoo, Youboontoo, Suzy, Sús", nebo a "Arch" s ch na konci.Ano, ten Arch je taky nejasný, to mi na tom názvu trochu vadí, ale u ostatních nevidim problém. Narozdíl od GNU/Linux.
anebo velmi často jako většina lidí prostě "Linux", ale s vědomím, že to je špatně.Aha, ok, tím sis myslím na všechno odpověděl sám, ať už u toho máš vědomí jakékoli
GNU/Linux je výrazně přesnější a správnější, protože obsahuje informaci o tom co to je za operační systém. "Linux" obsahuje pouze informaci o tom co to za jádro. To je naprosto banální pravda, ne?To sice je naprosto banální pravda, ale je taky naprosto banálně irelevantní, protože zatím nikdo neřekl, proč by vůbec správné jméno mělo být složeninou jmen všech součástí (navíc podle nějaké podivné statistiky, kterou někdo autoritativně určil).
Ano, ten Arch je taky nejasnýOperační systém GNU verze Arch?
s/GNU/Freedesktop/
, a platilo by to taky.
Jinak asi bychom měli místo "Europe" měli všichni začít říkat "Democracy/Europe", protože je potřeba s názvem šířit osvětu, historii a tak dále... :-/
zadruhé, že svobodný operační systém, který všichni používáme, má nějakou historii; že vznikl z nějakých pohnutek.Právě že ta historie byla daleko bohatější než stále omílaná báchorka "systému GNU už chybělo jenom jádro, tak stačilo přidat Linux". Kořenů, z nichž dnešní linuxový ekosystém vyrůstá (kódem i filosofií), je mnoho a projekt GNU je jenom jedním z nich. Například je dobré si připomenout, že otevřený vývoj programů (což je myslím jedna z příčin úspěchu i kvality Linuxu) je něco, co původnímu projektu GNU bylo naprosto cizí. Programy sice byly svobodné, ale jejich vývoj probíhal za zavřenými dveřmi, málem v utajení. Když si vzpomenu, kolik dohadování mě kdysi stálo už jenom dostat se k vývojovým verzím GCC... Takže projektu GNU jistě vděčíme za část filosofie a hromadu kódu, ale neměli bychom zapomínat, že jiné části filosofie jsme se museli cestou zbavit. Historie je málokdy černobílá. Jenže tu linuxovou teď bohužel mnohdy vykládají lidé, kteří ji ani sami nezažili, ani neměli dost trpělivosti na to, aby se prokousali všemi historickými prameny (archivy mnoha mailing-listů, historií commitů v repozitářích atd.).
"Systému GNU už chybělo jenom jádro, tak stačilo přidat Linux."Tahle "báchorka" je jeden ze stěžejních momentů celé té historie. Připomínat lze nebo je dobré spoustu věcí, ale to nemění nic její pravdivosti.
Samozřejmě že je. GNU (tj. nedokončený svobodný operační systém) mělo k dispozici všechny potřebné komponenty kromě jádra.To sice meli, nicmene lide z projektu GNU tehdy ty komponenty vcetne Linuxu nevzali a cely GNU system z toho neudelali. Takze GNU OS, tak jak si ho dali za cil pri vzniku GNU, vlastne nikdy nevznikl (zanedbam-li nejake spis experimentalni distribuce postavene na Hurdu). Vznikly jine OSy, postavene z obdobnych komponent jinymi lidmi v ramci jinych projektu.
GNU/Linux je výrazně přesnější a správnější, protože obsahuje informaci o tom co to je za operační systém. "Linux" obsahuje pouze informaci o tom co to za jádro.Přesnější jistě je. Ale ještě přesnější by bylo uvést i další podstatné komponenty, a ještě daleko lepší uvést i jejich verze – on konec konců kernel 0.99 a kernel 3.6 je něco trochu jiného
No já ti nevím, tak proč neustále slýchám "Vindofs, Vindous, sedum, sevn, sedmTo bysis nesměl hrát na českém písečku.
Žádné dvě distribuce Linuxu nejsou ekvivalentní, takže souhrnný název pro ně může sotva být fakticky přesný.Společným rysem je právě ta kombinace GNU + Linux. Desktopové prostředí, init systém, X server, Wayland, zvukový subsystém, GTK, Qt, EFL, Perl, Java… v tom všem se distribuce můžou lišit, ale to společné, co tvoří podstatu tohoto „OS unixového typu“ je právě to GNU + Linux.
A když není, můžete vždycky říci "jádro Linuxu" nebo "distribuce Linuxu"To ale není ekvivalentní – „distribuce Linuxu“ je obecnější název, který může zahrnovat i specializovaný OS tvořený jádrem a pár dalšími programy bez GNU. Zatímco GNU/Linux je označení pro distribuce tvořené jádrem + GNU nebo spíš GNU + jádrem.
Na označení GNU/Linux mi vadí především to, že je to jazykový paskvil ve jméně ideologie.Však o to taky jde. Původně ten akronym „GNU's not Unix“ nebyl pro žádný projekt či idee, ale pro systém UNIXového typu, který narozdíl od původního UNIXu není proprietární, ale kompletně otevřený se všemi svobodami (a omezeními), které z použité licence plynou. Předpokládám, že tak kolem roku 1991 nebo 1992 by se tomu operačnímu systému (kdyby měl jádro) nikdo neopovážil říct jinak než GNU. Důvod proč se to celé nejmenuje GNU je, že Linus nechtěl oficiálně svého díla-jádra vzdát (z dnešního pohledu zcela ze zřejmého důvodu) ve prospěch projektu GNU. Odtud tedy název systému GNU s jádrem Linux. Proč tedy nevzdat hold původním ideám, které za zrodem sytému staly jednoslovným pojmenováním sytému: GNU. Nechci nějak důležitost jádra v celém systému znevažovat, to určitě ne. Ale třeba pro zajímavost na mém systému z pár GB binárního kódu (ke kterému je z 95% i volně dostupný odpovídající zdrojový kód) má jádro jen pár MB. Docela by mě zajímalo co opravdu stálo za vysekáním GNU z názvu a místo toho nahrazení prvním co přišlo pod ruku. Jestli to byla opravdu ta nenávist lidí k Stallmanovi. (protože když mě poprvé ten systém přišel pod ruku, tak všude jen samý Linux, o GNU jsem se poprvé dozvěděl až od Sobella)
Jen mě udivuje, že to musím vysvětlovat někomu komu se přezdívá „Aniččin Stallman“.
Docela by mě zajímalo co opravdu stálo za vysekáním GNU z názvu a místo toho nahrazení prvním co přišlo pod ruku.To je nejspíš omyl v chápání historie. V linuxovém dávnověku sotvakdo považoval Linux za součást projektu GNU (ať už formálně, nebo filosoficky). Prostě jsme měli jádro a hledali jsme, co postavit okolo něj, aby vznikl použitelný systém. Některé části systému se hodilo převzít z projektu GNU, jiné třeba z BSD. Projekt GNU si jistě vděk zaslouží, ale je omyl považovat ho za jediné kořeny, z nichž Linux vyrostl. Různých komunit pracujících na svobodném softwaru bylo už tehdy více (například lidé okolo TeXu či X11) a Linux od počátku čerpá takřka ze všech. Proto mi snahy říkat Linuxu "správně" primárně přijdou jako snaha jedné zájmové skupiny přihřívat si svou polívčičku a překrucovat dějiny ve svůj prospěch. Rozhodně to není dobrý důvod nemluvit, jak nám zobák narostl.
Některé části systému se hodilo převzít z projektu GNUJe fakt, že v těch letech jsem tahal za sebou kačera, ale nebude to ten problém? V podstatě to čím dál víc krystalizuje k tomu ideálnímu svobodnému operačnímu systému (pomineme-li Ubuntu), ale GNU se tomu všichni zdráhají říkat. Každá používá jakousi slátaninu, kde každá se řídí vlastníma pravidlama a v podstatě to ani nemá jméno. Já fakt nejsem za Linux (kde každý si pod tím představí dle svého co to vlastně znamená), ale za nedokončené GNU.
Docela by mě zajímalo co opravdu stálo za vysekáním GNU z názvu a místo toho nahrazení prvním co přišlo pod ruku.To mi přijde jako hledání politiky, ideologie a/nebo zlého úmyslu tam, kde není. K žádnýmu vysekávání "GNU" z něčeho imho nikdy nedošlo. Lidi prostě potřebovali nějakým způsobem ten systém nazvat, a pokud by se tomu říkalo GNU, mohlo by se to plést třeba s GNU s jádrem Hurd. Tak tomu začli říkat prostě Linux, protože to mělo jádro Linux. Nechápu, proč se tomu lidi tak diví. Názvy věcí obvykle nevznikaj tak, že někdo se zamyslí nad přesností, provede statistiku, nechá název projít peer-review a pak ho uvede do praxe. Naýzvy prostě vznikají taknějak živelně mezi lidmi a nemá cenu z toho dělat politiku nebo se to snažit nějak nesmyslně změnit... Ono koneckonců, co si budem povídat, ať už to v téhle diskusi dopadne jakkoli a ať si RMS říká cokoli, většina lidí bude GNU/Linuxu prostě říkat Linux tak jako tak
a pokud by se tomu říkalo GNU, mohlo by se to plést třeba s GNU s jádrem HurdProto existují dvě označení: GNU/Linux a GNU/Hurd. Z pohledu uživatele mi přijde důležitější to GNU, protože s jádrem prakticky nepřijde do styku – kdybys uživateli vyměnil jádro a místo Linuxu dal Hurd, BSD nebo třeba jádro ze Solarisu, nemusel by ani nic poznat a se systémem by komunikoval pořád stejně pomocí GNU příkazů a rozhraní.
.bash_history
na nejčastějších 10 příkazů, které jsem v poslední době spouštěl. Po expanzi aliasů a pomocných skriptů: bash, ls, vi, perl, make, gcc, git, mutt, ssh, tex. To nevypadá na drtivou převahu GNU.
bash - GNU, ls - GNU, make - GNU, gcc - GNUTo je 40%, což je dost chabé na podporu tvrzení, že to, s čím uživatel interaguje, je systém GNU.
Kolik z těch příkazů má něco společného s Linuxem?S Linuxem jako jádrem nikoliv. S Linuxem jako OS prakticky všechny.
To je 40%, což je dost chabé na podporu tvrzení, že to, s čím uživatel interaguje, je systém GNU.Viz #225 – ta část operačního systému je největším dílem tvořena GNU, zatímco s jádrem uživatel přímo neinteraguje vůbec (a pak ještě interaguje s aplikačním softwarem, ale to už není samotný OS).
A tobě nepřijde nespravedlivé, že když pošlu opravu GNU projektu proto, aby to mě a druhým dobře fungovalo, že bude GNU z této opravy těžit slávu místo mě?Však já taky netvrdím, že přístup by se neměl změnit na obou stranách barikády. Zprávička samotná je toho jen důkazem.
těžit slávu místo mě?U svobodného softwaru přece nic takového neexistuje, není to nějaké já a oni. Když do nějakého projektu přispěješ, tak se stáváš jeho součástí a odpovídající díl z jeho slávy ti právem náleží. Alespoň tak to beru já. A mj. tam budeš uveden jako autor – minimálně ve zdrojácích nebo v komentáři k verzi, případně i jinde, pokud jsi přispěl víc.
U svobodného softwaru přece nic takového neexistuje, není to nějaké já a oni.Ale o tom je přece celé toto vlákno. O tom, že já přispívám a svoje jméno v názvu nepožaduju. Oni přispívají a svoje jméno v názvu požadují. Kdyby nepožadovali, skutečně by nebylo já a oni, protože bychom byli ve shodě. Já se stydím za jejich přístup a proto nechci být oni :).
Dobrý, ale ani trochu ti to nepřijde nespravedlivé?Nespravedlive? Meli by byt radi, ze to nekdo udelal, kdyz oni se k tomu nemeli.
Z toho ale vyplývá, že by se systém měl jmenovat Gentoo, Debian, Fedora, Ubuntu, ... Zda si někdo k názvu někdo připojí Linux nebo GNU, je už zřejmě na něm. Pokud chceš popisovat nějakou třídu systémů, máš spoustu možností, jak to vyjádřitSouhlasim. Je rozumne rozlisovat vlastni jmena (Debian, Ubuntu, Linux (jadro)), ktera jsou ve sve podstate bezvyznamova, ac mohou nest ruzne asociace, a genericka oznaceni (napr. linux), ktere vymezuji urcite tridy objektu.
OS je tvořen jádrem a základními nástroji... kde jako základní nástroj označíš jenom to, co se ti hodí do krámu, abys mohl ospravedlnit GNU. Jenže - kupříkladu - většina linuxových OS má nějaký správce software, který není součástí GNU. O tom, že správce software je pro operační systém základním nástrojem, se asi hádat nebudeme... Jiný příklad - Ubuntu. Pro většinu jeho uživatelů je Gnome základním nástrojem, protože vlastně ani neví, že existuje něco jako konzole. (Nebo to ví, ale nechtějí s tím mít nic společného.)
... kde jako základní nástroj označíš jenom to, co se ti hodí do krámu, abys mohl ospravedlnit GNU. Jenže - kupříkladu - většina linuxových OS má nějaký správce software, který není součástí GNU. O tom, že správce software je pro operační systém základním nástrojem, se asi hádat nebudeme...+1 Často je ten správce software více určující než GNU nebo Linux :). Stačí se podívat na Gentoo, ale něco málo napoví i Debian.
OS je tvořen jádrem a základními nástroji a knihovnami – ty poskytuje GNUTo není pravda, pouze část základních nástrojů a knihoven systémů je GNU, stejně jako pouze část GNU sw tvoří "základ systému" - prakticky jen coreutils, glibc a možná pár dalších... Linux mimochodem taky poskytuje user-space nástroje - jistě znáš util-linux(-ng). Jinak ale dále toho je spousta non-GNU. Co třeba init systém, který je tvořen buď kousíčkem GNU+množstvím distro specific skriptů, anebo úplně jiným SW jako systemd nebo upstart? Co třeba X server? Ten považuju na desktopu taky jako základní součást systému, navíc vsadim se, že velká část balíčků na tvém systému bude přímo či nepřímo záviset na libX11, libxcb, libxv, libxi, libgl, libxrandr a/nebo další podobné. Dále je určitě potřeba zmínit D-Bus. Dále třeba power management - např. upower. Management disků a dalších přípojných věcí - udisks. Management sítě - NetworkManager, wicd, apod. Daly by se imho počítat i xdg-utils. Prostě, RMS si tu definici ušil schválně tak, aby tomu zahrnutí do názvu vyhovovalo jen GNU, není na tom ale nic objektivního nebo snad "správného" jak tvrdí frdrx.
Právěže coreutils, glibc a těch "možná pár dalších" (včetně tak stěžejních věcí jako je třeba binutils, bash, gcc, gdb, make) jsou to hlavní.Opravdu nevím, proč by měli být o cokoli "hlavnější" než ty ostatní vyjmenované, především init systém, D-bus, util-linux, Xorg atd. A taky nevím, proč do toho mícháš binutils, gcc, gdb a make, to jsou vývojářské nástroje, které imho ani většina uživatelů nemá nainstalované.
=_=
Linuxové jádro bez userlandu (GNU nebo jiného) nedovede vůbec nic.
"An operating system (OS) is a collection of software that manages computer hardware resources and provides common services for computer programs."Imho mnohem důležitější je, že vývojáři Linuxu od začátku tvoří kernel pro operační systém unixového typu a kernel z definice není operační systém. Můžem se nimrat v embedded aplikacích, ale nic nemůže změnit skutečnost, že OS který tu všichni používáme na osobních počítačích není Linux, ale minimálně GNU/Linux.
linux-kernel
, nikoliv jen linux
. A podobně odedávna existují i mailing-listy linux-
něco. Takže minimálně v oněch dobách lidé neříkali Linux pouze jádru. Jak už jsem psal jinde, jména prvních linuxových distribucí to také potvrzují.
Už se stahuješ, no konečně.Možná ho už nebaví dohadovat se s někým, kdo ignoruje skutečnost a historii a místo nich se pokouší vytvářet si své vlastní.
není Linux, ale minimálně GNU/Linux.Velmi nerad bych svůj systém měnil za pouhý GNU/Linux.
Init systém je samozřejmě taky nepostradatalný, ale pro D-bus, util-linux, Xorg a skoro všechno cos vyjmenoval předtím to neplatí.Ale to samé se dá říct i o těch balících z GNU - taky se dají nahradit vším možným.
Je Linux OS? Je motor auto?Motor není auto a Linux není OS. Red Hat Enterprise Linux je OS. Linux samotný je buď jádro jako takové, nebo obecný/nějaký OS s jádrem Linux, dle kontextu. Jak prosté, milý Watsone
Red Hat Enterprise Linux je OSNení Red Hat Enterprise Linux název distribuce?
Red Hat Enterprise Linux je OSAno, názvy distribucí jsou všelijaké. Když se ale zeptám: "Co je to za OS?", nejkratší správná odpověď zní: "GNU/Linux". "Linux" by byla chybná odpověď, protože je Linux je kernel a nic než kernel.
Oproti tomu pouzivani vyrazu 'linux' pro cely OS postaveny na jadre Linuxu (bez ohledu na userland)Jinak v tomto vyznamu je priroznene to psat s malym 'l' a bez potizi pouzivat v mnoznem cisle.
Co ti na ní přijde nesprávného? Přijde ti taky správné říkat Británii Anglie?Ptát se na "správnost" názvu je dost mimo, když nemáme tu "správnost" nadefinovanou. Jinak Británii se říká "Anglie" poměrně často, podobně jako České republice "Čechy". Upřímně nevim, který z těch dvou používám častějc. Pokud se nejedná o kontext, kde by bylo potřeba striktně odlišit Británii od Anglie, tak v tom nevidim problém...
Jenže ty sis posunul branku. Jestli je "majoritní" nebo "hlavní" je úplně fuk. Důležité je, že GNU (nebo jeho náhrada) je nepostradatelný komponent.init je taky nepostradatelný, IPC je taky nepostradatelné, udev jakbystem (nebo jeho náhrada), util-linux (jehož součástí jsou např.
mount
, kill
, mkfs
, fsck
, agetty
,...) taktéž, i ten grafickej subsystém se už dnes dá považovat za nepostradatelný... To je furt dokola...
"Správnost" definovat netřeba. Zde vystačíme s pojmem "chybnost". Anglie je Anglie a nic než Anglie a říkat celé Británii Anglie je prostě chyba. S Linuxem obdobně. Že to rozlišíš v kontextu je irelevantní.Ano, v téhle debatě to nemůže skončit jinak, než že někdo řekne něco na způsob "Takhle to je prostě chybně/správně, a basta"... Jinak klidně nadefinuj chybnost, mě je to jedno. Stejně se nejspíš dostaneš nakonec k tomu, že chybný/správný název je ten, který za chybný nebo správný považuje většina lidí. Jak je to s Británií vs Anglií v tomhle ohledu, nevím.
Nebo že by to byla politická klika?Neni ta politicka klika nahodou spis klaka? Pouzivani jednoho slova pro ruzne vyznamy je OK, pokud ty vyznamy jsou natolik odlisne, ze je z kontextu obvykle jasne, ktery se zrovna pouziva. Pokud jsou ty vyznamny hodne se prekryvajici, pak to neni dobry napad.
Neni ta politicka klika nahodou spis klaka?Řekl bych že ne, klaka té klice jen tleská...
Linux je něco jako Windows, akorát vypadá jinakTo můžeš být myslím v klidu. Včera za mnou přiběhl můj strýc, že z rodiny jeho manželky se sestra koupila Asus EEE jakožto dárek, jenže udělal chybu že to koupila s nějakým Ubuntu nebo co a když to neskončilo moc dobře, tak se vlastně ptal jaké jsou jeho možnosti a když odcházel tak vyřkl něco jako:
Vůbec nechápu proč to tak dělají. Proč se neporadila se mnou nebo se Zdenkem. Co to vůbec to Ubuntu je?Jen jsem mávl rukou a zavřel dveře. Takže iluze že se _běžní_ lidé dozvědí něco o GNU, svobodném softwaru nebo nedejbože, že si začnou říkat „Linux je něco jako Windows, akorát vypadá jinak“… no, prostě nemusíš mít strach že něco takového hned tak nastane.
Já: Ehm…to je Linux
Pech. Linux? To je myslím anglicky. To není ani v češtině, že?
*) tam taky někdy říkám jen „Linux“ byť s vědomím, že je to špatněTo napsal frdrx taky. Takže to vlastně všichni říkáme stejně, akorát vy u toho máte špatný svědomí
Patička mi slouží k tomu, abych si lépe poznal svoje příspěvky.Myslím, že už si ji můžete s klidným svědomím vyměnit za "Linux je jádro. Tečka.", neboť to tu také nikdo jiný neříká O
Linux samotný je buď jádro jako takové, nebo obecný/nějaký OS s jádrem LinuxA nemyslíš, že je to stále málo? K dosažení trojjedinosti by bylo potřeba přidat ještě jeden význam.
Proto existují dvě označení: GNU/Linux a GNU/Hurd. Z pohledu uživatele mi přijde důležitější to GNU, protože s jádrem prakticky nepřijde do styku –Pro software bych ale hadal, ze GNU je daleko mene vystiznejsi nez Linux - rozdily v libc a tools mezi jednotlivymi implementacemi POSIXu nejsou zas tak velike a v mnoha pripadech da asi daleko vic prace portovat program z GNU/Linux na (POSIX-ne-GNU)/Linux nez treba na GNU/Hurd. Proste zatimco pojem 'Linux' je spojen se sadou novych rozhrani, tak GNU je spojen spis s variantami existujicich rozhrani. Pro uzivatele je tez vymezeni toho, ze to vyuziva linuxove jadro, nejspis daleko dulezitejsi nez GNU userland,protoze siroka siroka podpora hardwaru, kterou bude mit (POSIX-ne-GNU)/Linux, bude pro nej asi dulezitejsi nez zachovani detailu v uzivatelskem rozhrani POSIXovych toolu u GNU/ne-Linux.
mnoha pripadech da asi daleko vic prace portovat program z GNU/Linux na (POSIX-ne-GNU)/Linux nez treba na GNU/Hurd.No, ono to souveti nedava moc smysl, kdyz jsem zamenil 'vic' a 'mene'. Ma byt: mnoha pripadech je asi daleko mene prace portovat program z GNU/Linux na (POSIX-ne-GNU)/Linux nez treba na GNU/Hurd.
nebo třeba EU rozkazující, čemu se smí říkat máslo či marmeláda, navzdory staletím jazykové tradice.Tak zrovna u toho masla je to spis navrat ke stolete tradici, pouzivani vyrazu 'maslo' pro tvarohovou nahrazku je zalezitost stara nanejvys nekolik desetileti.
Jenže když se člověk podívá do minulosti trochu hlouběji, zjistí, že "maslo" znamenalo cokoliv, co se maže (analogicky jako třeba pivo).To je dost mozne, jenze to uz neni tradice, jako spis (mrtva) historie. Tak siroce pojem 'maslo' dneska uz skoro nikdo nechape. A i kdybych 'maslo' bral sireji, nez jen jako koncentrovany mlecny tuk, tak tam daleko spis spadne ono kakaove maslo ci treba margariny, coz jsou preci jen latky s podobnym slozenim (podstatna prevaha tuku) a konzistenci, nez 'pomazankove maslo' coz ma s ~30 % tuku daleko bliz k tvarohu ci pomazankam nez k maslum.
Chtěl jsem se jen dostat k tomu, že jedinou dostatečně významnou komponentou je podle mě glibc.Sama osobně mi pro název celku dostatečně významná rozhodně nepřijde. A vycházet z POSIX v tomto ohledu nemá tak úplně smysl. Ale opět je to jen můj názor. Co se týče proponentů názvů obsahujících GNU/Linux, Gnome OS na vás!
GNU/stalinux
bych si nainstaloval
„GNU Linux“ je distribuce* od GNUresp. byla by
„GNU Linux“ je distribuce* od GNUTo by ale byla ze stallmanovského hlediska špatně nazvaná distribuce, protože by mohla evokovat, že se jedná o linuxovou distribuci z dílny projektu GNU. Správně by bylo GNU GNU/Linux.
protože by mohla evokovat, že se jedná o linuxovou distribuci z dílny projektu GNUPřesně to by taky evokovat měla. Otázka je, jestli by se tou distribucí myslel kompletní operační systém, nebo (re)distribuce samotného jádra. On existuje např. GNU Linux-libre, což je upravená verze jádra. GNU GNU/Linux je taková zbytečná duplikace, která by vlastně říkala: děláme to my a dali jsme do toho i svůj kód, což je ale celkem samozřejmé. Ale přijde mi zbytečné tohle řešit, protože asi nikdo takhle obecným názvem distribuci nepojmenuje – bude to mít nějaký jedinečný název jako Trisquel GNU/Linux, gNewSense atd.
Přesně to by taky evokovat měla. Otázka je, jestli by se tou distribucí myslel kompletní operační systém, nebo (re)distribuce samotného jádra.Sám jsi druhou větou zpochybnil tu první. Jestliže Linux označuje pouze kernel, tak GNU Linux by skutečně mělo označovat kernel upravený GNU projektem. Jenže já rétoriku kolem názvu GNU/Linux neuznávám, takže nemá smysl ani příliš řešit případné její důsledky. Byla to jen poznámka, kterou nemá smysl do hloubky rozebírat.
Který je ještě nedospělé dítě, a když někdo zastává odlišný názor, než Aleš Kapica, pak nevyspělé děťátko Aleš Kapica ho okamžitě začíná nenávidět a snaží se ho zničit a pomluvit.Netušíte někdo, jak tohle nazvat? Myslím to stěžování si na dětinskost dětinskostí. Rekurzivní obvinění?
že jsou lidé co mají na věc názor do značné míry shodný se StallmanemKteří to sou?
V tu chvíli jsem věděl, že jsem s tímto skončil a nechci být už nijak spojován ani s open source hnutím, ani s linuxovou komunitou, ani s FSF, ani se Stallmanem, ani s Linuxem. -- Miloslav Ponkrác @ abclinuxu.cz 24.12.2012 16:58:-P
Do paticky s tim! )
kralyk.addFortunka("V tu chvíli jsem věděl, že…");
A jestli si já, moje maličkost Miloslav Ponkrác může přisadit, já sám jsem se vnitřně na 100 % rozešel s celou ideou FSF, stejně jako GNU, stejně jako Stallmanem, stejně jako GPL licencí, a v podstatě i s Linusem v době, kdy se začalo jednat o GPL licenci verze 3. V tu chvíli jsem věděl, že jsem s tímto skončil a nechci být už nijak spojován ani s open source hnutím, ani s linuxovou komunitou, ani s FSF, ani se Stallmanem, ani s Linuxem. GPL 3 je přesně ten krok, kterým jsem pochopil, že nechci toto jakkoli podporovat.…a sem chodím trollovat a dávat to všem najevo. Děkujeme.
Nevim, jaka byla situace kdyz s projektem zacinal, ale dnes to neni nutne.
For a program to be GNU software does not require transferring copyright to the FSF; that is a separate question. If you transfer the copyright to the FSF, the FSF will enforce the GPL for the program if someone violates it; if you keep the copyright, enforcement will be up to you.
(Nikos Mavrogiannopoulos chtel postoupit copyright FSFE, ale to FSF nechtela.) Problem je v tom, ze FSF nesplnuje toto: "the FSF will enforce the GPL for the program if someone violates it", i kdyz se k tomu zavazala.
Kdyby byl Stallman stejný jako Mavrogiannopoulos, tak dnes žádný svobodný software nemáme. Toť můj názor.Špatný názor.
I no longer consider GnuTLS a GNU project...OK, ale v tom případě by se to z čistě logických důvodů nemělo jmenovat GnuTLS, protože jinak to bude působit zmatek.
Oh, wow, ale Paolo me teda prekvapil.
Pijde mi dulezite vyzdvyhnout duvody, proc se Nikos Mavrogiannopoulos v prvni rade rozhodnul opustit/odtrhnout od GNU/FSF. Dohadovat se o tom, jestli Stallman zabavi jmeno jeho vytvoru, je vec druhotna.
(a) I felt particularly frustrated when FSF (when gnutls started around 2000) was insisting the transfer of the copyright to it, even though I had decided to transfer the copyright to FSFE (this is a very old issue but it had great influence on me as I realized that the transfer of rights was not simply for protection against copyright violations).
(b) The feeling of participation in the GNU project is very low, as even expressing a different opinion in the internal mailing lists is hard if not impossible.
(c) There is no process for decision making or transparency in GNU. The only existing process I saw is "Stallman said so"…
Clanek na LWN odhaluje, ze FSF kasle na provadeni pravni ochrany "svych" projektu, na kterou ma pravni pravo jen FSF, protoze si na svych clenech vynutila/vyzdala odevzdani techto prav. Vznika tak situace, kdy Nikos vidi, jak je GPL v souvislosti s GnuTLS porusovana, ale nema moznost ji pravne vymahat.
Takova situace muze byt mimoradne frustrujici, kdyz se k ni pridaji vyse uvedene duvody. Reakce, kdy Nikos pozada Stallmana o formalni vyzvu k vyvlastneni nazvu GnuTLS, povazuji za peknou ukazku asertivity.
(a) I felt particularly frustrated when FSF (when gnutls started around 2000) was insisting the transfer of the copyright to itViz What it means for a program to be a GNU package:
For a program to be GNU software does not require transferring copyright to the FSF; that is a separate question. If you transfer the copyright to the FSF, the FSF will enforce the GPL for the program if someone violates it; if you keep the copyright, enforcement will be up to you.Program může být součástí GNU, aniž by autor převedl práva na FSF.
(b) The feeling of participation in the GNU project is very low, as even expressing a different opinion in the internal mailing lists is hard if not impossible.Jemu přestal fungovat e-mailový klient, že tam nemůže napsat? Do interních e-mailových konferencí může přispívat každý člen, žádná cenzura tam není. A jestli se určitému názoru dostane přijetí nebo odmítnutí, to záleží na tom, co napíšou ostatní. Možná tam jen psal něco, s čím většina ostatních nesouhlasila – ale kvůli tomu přece nemůže vinit systém/organizaci z netransparentnosti.
Clanek na LWN odhaluje, ze FSF kasle na provadeni pravni ochrany "svych" projektu, na kterou ma pravni pravo jen FSF, protoze si na svych clenech vynutila/vyzdala odevzdani techto prav. Vznika tak situace, kdy Nikos vidi, jak je GPL v souvislosti s GnuTLS porusovana, ale nema moznost ji pravne vymahat.Jestli jsem to dobře pochopil, tak hlavním důvodem je, že Nikos Mavrogiannopoulos je řek (ten druhý je taky z Evropy). Práva byla převedena na americkou pobočku FSF. Nějaké dvě firmy co prodávají nějaké mailové brány v Německu používají jeho knihovny v rozporu s licencí. FSF se zavázalo, že GPL bude vymáhat všude, ale nějak jim na to nezbývají prostředky (je to mimo jejich zónu zájmu). Nikos tedy chce svá práva zpět aby mohl v Německu udělat pořádek, jenže… zbytek příběhu znáte.
Druhý problém je, že i on by se rád podílel na tom co to znamená značka GNU, ale v podstatě to je všechno pevně v rukou RMS a jediné jeho právo je přispívat kódem.
Tak či tak to rozpoutalo velice bouřlivou diskusi, což je dobře.
Ano, můžu si vyrobit vlastní automobil, stejně tak si můžu napsat vlastního IM klienta s vlastní sítí.Pominu, že se hlavní funkcí Skypu je přenos hlasu a obrazu, takže IM není důležitý.
Můžeš si vyrobit vlastní auto a když bude splňovat normy, tak s ním můžeš jezdit. Je tu mnoho firem, které auta vyrábějí a žádná není omezena tím, že by její auta nemohla například jezdit po dálnici.
Není možné vytvořit vlastího klienta ke Skypu. Protokol není otevřený a reverse engineering je (alespoň myslím) v rozporu s licencí. Nejde o cenu. Kdyby byl protokol otevřený, nikdo by proti Skypu ani nepípl. Kdyby byl otevřený i klient (opět nejde o cenu, ale už i teď je zdrama - ačkoli mám pocit, že s reklamami), nejspíše by mu RMS skládal ódy.
A ony neexistují otevřené komunikační protokoly? Proč tedy křičí zrovna na Skype? Protože má úspěch? Takže cokoliv proprietárního, co však uživatelé očividně přijímají líp, než otevřené řešení, nesmí mít úspěch? Nebo by mělo být nutně předěláno do otevřené podoby?
Kdo křičí? RMS (zakladatel svobodného software -- FreeSoftware) se pouze vyjádřil k tomu, že lidé nemají používat Skype, jelikož se o svobodný software evidentně nejedná. Co jiného by také měl říkat. Tímto začal tento thread.
Protože má úspěch?
V době, kdy lze na počkání udělat z kdákající nány zpěvačku a celebritu (ať už to znamená cokoliv) je to poněkud falešný argument. O úspěchu nebo neúspěchu nerozhoduje kvalita produktu ale jen a pouze marketing. Tohle tedy neplatí jenom v IT, ale zrovna v IT došlo k paradoxu, že to technologicky nejlepší řešení je zrovna velmi často zdarma a svobodné. Díky komu? V ostatním oborech sice profesionálové používají něco jiného než běžná veřejnost, ale také za patřičnou cenu.
Takže cokoliv proprietárního, co však uživatelé očividně přijímají líp
Uživatelé jsou postaveni před hotovou věc a nemají na výběr. Jedná se o uzavřenou síť a buď jsou venku, nebo vevnitř. Zatímco u běžných hovorů si mohou vybrat výrobce, přístroj a operátora (a nejsou nijak vázáni na technologii toho, komu volají, protože všichni dodržují standardy), tak u Skype to nelze (specifikace není veřejná; a pokud volám na Skype, musím být součástí sítě - vendor lock in). Další důkaz toho, že se jedná o nesvobodný systém.
Kéž by se čas a prostředky investované do tohoto křičení raději přenesly do zlepšování otevřených řešení tak, aby byla blíže uživateli a mohla sesadit ten zlý Skype z trůnu.
Otevřená řešení existují. SIP, mnoho lidí volá ze smartphone prostřednictvím VOIP a nikoliv přes operátora. Vyjde je to levněji (platí data, případně především využívají (free)wifi) -- tak mě napadá, jestli tohle není důvod (jeden z důvodů), proč se tak moc bojuje proti otevřeným wifi.
V době, kdy lze na počkání udělat z kdákající nány zpěvačku a celebritu (ať už to znamená cokoliv) je to poněkud falešný argument. O úspěchu nebo neúspěchu nerozhoduje kvalita produktu ale jen a pouze marketing. Tohle tedy neplatí jenom v IT, ale zrovna v IT došlo k paradoxu, že to technologicky nejlepší řešení je zrovna velmi často zdarma a svobodné. Díky komu?Bohužel, do té doby se nějak dospělo a ani konec světa tenhle bordel nevyčistil
Kdo křičí? RMS (zakladatel svobodného software -- FreeSoftware) se pouze vyjádřil k tomu, že lidé nemají používat Skype, jelikož se o svobodný software evidentně nejedná. Co jiného by také měl říkat. Tímto začal tento thread.
Uživatelé jsou postaveni před hotovou věc a nemají na výběr.Ale ten blbej Skype taky jen nepřišel a nezískal miliony aktivních uživatelů tím, že by se někdo objevil a hlásal „nepoužívejte ICQ, MSN nebo Yahoo, cokoliv teď frčí, tohle naše je víc friendly!“, ale tím, že lidem něco nabídnul rychleji/jednodušeji, udělal na to vypatlo-přitahující reklamní kampaň a mělo to úspěch. Proč se teda někdo nesebere, nevezme tenhle kus softwaru X, který je lepší/vyladěnejší/použitelnější než Y a navíc otevřený, neudělá mu zázemí, reklamu, postaví uživatele před hotovou věc (která ale bude mít benefity open/free řešení) a nezašlape konkurenci do země? Kde je teda problém? Potom může přiběhnout Stallman a a klidně se právem chvástat „vidíte, šlo to i otevřeně a free“
Proč se teda někdo neseberePřesně tak, proč tady ztrácíš čas jak sám říkáš zbytečnými diskuzemi, a proč se nesebereš na něco neuděláš? :)
Proč se teda někdo nesebere, nevezme tenhle kus softwaru X, který je lepší/vyladěnejší/použitelnější než Y a navíc otevřený, neudělá mu zázemí, reklamu, postaví uživatele před hotovou věc (která ale bude mít benefity open/free řešení) a nezašlape konkurenci do země?
Ale proč by to měl kdo dělat? Reklama, hotová věc? Vzpomínám si na rčení "Nejsme jako oni." Pro někoho je důležité zachovat si morální profil. Reklama funguje krátkodobě. Btw. Hateři se 20 let posmívali Linuxu, že má 1% podílu na jimi definovaném poli; posmívali se tak hlasitě, že si nějak nevšimli, že Linux a Free Softweare (OpenSource) vyhrál de facto na každé frontě, na kterou vstoupil. Bez reklam, bez nátlaku. Pomalá revoluce, od spodu. Profesionálové to v tichosti nasazují na kritická místa infrastruktury (protože nic lepšího za tuhle cenu není). Ostatně i ten Microfostí Skype používá pro supernode linuxovou farmu.
Netuším, kolik uživatelů nebo počet telefonátů má skype, ale protokol SIP jich bude mít mnohem, mnohem víc. Jen nikdo nemá potřebu tohle ventilovat.
O sesazování a bojování za to, na co máš stejný názor se máš snažit Ty.Pošli mi kontakt. Až budu potřebovat poradit, co dělat a za co bojovat, rád se ti ozvu :).
Nechápu, proč do toho pleteš politiku, když jsem mluvil o zlepšování a propagaci směrem k lidem.Kotyzi, tohle by se ti do fortunek mohlo hodit!
Je pěkný kritizovat ten nebo onen příměr, jak moc sedí a hledat v tom chyby, a vlastně úplně odcházet od podstaty věci.Odcházení od podstaty věci bylo snad hlavním smyslem tvého příměru, ne?
Účelem toho příměru bylo poukázat na podobném příkladu nesmyslnost té podstaty, za kterou se tu bojuje.A to se zjevně nepovedlo.
Ale to fungovat nebude, lidi se musí sebrat a zapojit a dělat tu věc lépe. Vezměte tedy Ekigu nebo cokoliv jinýho, vytvořte k tomu infrastrukturu a tupou použitelnost takovou, jakou má ten blbej Skype, a udělejte z toho komunikátor číslo 1Nezaspal jsi trochu dobu? Je tu veřejná telefonní síť, jsou tu globální telefonní čísla, můžeš volat mezi dvěma libovolnými místy na světě a součástí téhle sítě jsou VoIP poskytovatelé, kteří staví na otevřených standardech a svobodném softwaru. Jen v ČR jsou desítky (nebo ještě víc?) takových poskytovatelů. Snad každá větší firma má vlastní VoIP ústřednu (nezřídka postavenou na svobodném Asterisku) a zaměstnanci mají na stolech VoIP telefony. Kvalita i ceny jednotlivých poskytovatelů jsou různé, funguje tu konkurence → každý si tedy může vybrat podle svých potřeb a možností – a přesto si všichni mezi sebou můžou telefonovat. Na trhu jsou běžně dostupné desítky telefonů, které připojíš pomocí standardního a otevřeného protokolu, jsou tu svobodné aplikace pro mobilní telefony (mají průvodce snad pro všechny VoIP poskytovatele, takže konfigurace je triviální) a v neposlední řadě tu jsou svobodné desktopové programy pro VoIP.
Je prakticky nemožné si vyrobit vlastního klienta nebo jakkoliv zasáhnout do toho stávajícího.Jak je to těžké dobře ilustruje loňský pokus. Mám první 3 ZIPy, dál jsem to nesledoval (nějak mě Skype netankuje), ale koukám, že od té doby proběhlo více pokroku v RI. Ale něco jako klient ani tak ještě není.
Krom osobních patiček, nevím, nechám se podat…Já totiž taky o jiném použití nemám informace. Právě proto je mi divné, že bys RMS vyčítal, že si on sám není ochotný nainstalovat Skype a žádá lidi, aby ho kontaktovali některým z jiných způsobů.